9 C 291/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , označení státu zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 4.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v zákonném úroku z prodlení z částky 4.000 Kč od 6. 4. 2015 do 12. 6. 2020 ve výši 8,05 % ročně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2.089 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem doručeným soudu dne 11. 8. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 6. 4. 2015 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel žalovaný a [právní předchůdkyně] [žalobce] dne 4. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla [právní předchůdkyně] [žalobce] žalovanému zápůjčku ve výši 4.000 Kč převodem na bankovní účet sdělený žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky [právní předchůdkyně] [žalobce]. Žalovaný se zavázal vrátit [právní předchůdkyni] [žalobce] zápůjčku společně s poplatky za zpracování a poskytnutí zápůjčky 5. 4. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení ze splacením zápůjčky, když do 5. 4. 2015 zápůjčku nesplatil. Nereagoval ani na výzvy [právní předchůdkyně] [žalobce] k zaplacení a nezaplatil ničeho. [právní předchůdkyně žalobce] uzavřela poté se žalobcem 21. 12. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo i postoupení splatných pohledávek [právní předchůdkyně] [žalobce] za žalovaným. Žalobce zaslal žalovanému v souladu se zákonem výzvu k plnění 12. 6. 2020. Žalovaný nezaplatil ani poté. Žalobce vedle částky 4.000 Kč požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonného úroku z prodlení následujícího ode dne po dni splatnosti pohledávky až do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Žalobce požadoval vydání elektronického platebního rozkazu, ten ale vydán nebyl. Žalobce v žalobě uvedl, že souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Žalovanému byla zaslána výzva k vyjádření se k žalobě spolu s výzvou k vyjádření se k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů s ohledem na bagatelní částku, která je předmětem sporu. Žalovaný byl poučen, že jeho nečinnost bude znamenat souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se nevyjádřil. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez přítomnosti účastníků a z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena s původním věřitelem žalovaného společností [právní předchůdkyně žalobce] a žalobcem dne 21. 12. 2017. To bylo zjištěno ze smlouvy a přílohy smlouvy o postoupení pohledávky. Z potvrzení o provedené platbě z účtu společnosti [právní předchůdkyně žalobce] vedené u platební brány bylo zjištěno, že 4. 3. 2015 v čase 9.11 hodin bylo zasláno na účet č. [bankovní účet], var. symbol [číslo VS a výše poskytnutého úvěru], transakce byla identifikována [číslo]. Z prohlášení žalovaného bylo prokázáno, že účet výše uvedený je bankovním účtem žalovaného. Z faktury [číslo] bylo prokázáno, že žalovanému bylo fakturováno 3. 3. 2015 zaplacení částky 5.320 Kč poukázaných z účtu č. [bankovní účet] na účet [variabilní symbol] jako půjčka s trváním od 3. 3. 2015 do 5. 4. 2015 s poplatkem 1.320 Kč, celkem k úhradě 5.320 Kč. Ostatní žalobcem předložené listiny nebyly pro posouzení věci právně významné, když žalobce netvrdil a ani nedoložil, že by zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky bylo prokázáno, že žalobce žalovaného o postoupení pohledávky a svém požadavku informoval. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 o. z.) Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitelském úvěru, učiněném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provize, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem, a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na notáře. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (§ 2991 o. z.) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalovaný čerpal 4.000 Kč, nezaplatil ničeho. Žalobce soudu nepředložil tvrzenou smlouvu o úvěru. Obsah smlouvy o úvěru a okolnosti jejího uzavření je navíc nutno posuzovat s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany podle ust. o.z., ale také podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo proto nutné posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s platnou právní úpravou a s aktuální judikaturou soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020 C -679/18), podle kterých byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jako od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečných majetkových poměrů žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že žalovaný konzumoval na účtu takto označeném od právního předchůdce žalobce částku 4.000 Kč. Tuto částku vyhodnotil soud jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení, které musí žalovaný v souladu se zákonem vrátit. Žalobce požadoval také zákonný úrok z prodlení a ten mu byl přiznán s ohledem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne doručení předžalobní výzvy k plnění ve výši stanovené zákonem, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku, tedy ode dne splatnosti žalobcem tvrzeného úvěru od 6. 4. 2015 do dne 12. 6. 2020, kdy byl žalovaný vyzván, resp. uplynula mu lhůta k plnění k úhradě dlužné částky, byla žaloba zamítnuta. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl se svou žalobou převážně úspěšný. Jeho neúspěch spočíval pouze v nepřiznání části zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 4. 2015 do 12. 6. 2020 a bylo proto rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci veškeré vzniklé náklady řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, tři úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. 177/96 Sb. v aktuálním znění podle § 14b této vyhl., tři režijní paušály po 100 Kč dle stejného předpisu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř. za použití ust. § 142a o.s.ř.