9 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 60.941 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25.000 Kč ve výši 9 % ročně od 13. 2. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 12.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25.000 Kč ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do 12. 2. 2020 zamítá.

III. Žaloba se v částce 23.691 Kč zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 31. 8. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 37.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25.000 Kč ve výši 9 % ročně od 24. 11. 2018 do zaplacení a zaplacení 23.691 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel žalovaný se společností právnická osoba dne 23. 10. 2017 spotřebitelský úvěr č. číslo číslo – číslo. Pohledávka z úvěru byla postoupena společností právnická osoba, jako předchozím vlastníkem na společnost právnická osoba, která následně smlouvou z 26. 5. 2020 postoupila tuto pohledávku žalobci. Žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně vyrozuměn. Původní věřitel se na základě smlouvy zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatky za vyhotovení a správu úvěru, poplatky za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasních poplatků, za hotovostní výběr splatit ve 13 pravidelných, rovnoměrně rozložených splátkách měsíčně, s poslední splátkou 23. 11. 2018. Původní věřitel svůj závazek splnil, žalovanému v hotovosti poskytl 23. 10. 2017 úvěrovanou částku ve výši 25.000 Kč. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil řádně a včas, je v prodlení s úhradou dlužné žalované částky v celkové výši 37.250 Kč. Právní předchůdce žalobce, původní věřitel, přezkoumal úvěruschopnost žalovaného předložením jeho pravidelného prokazatelného měsíčního příjmu, ověřil totožnost žalovaného a vyžádal další dokumenty. Žalobce v souladu se smlouvou o úvěru uplatňuje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 37.250 Kč, neboť žalovaný je v prodlení od 24. 11. 2018, žalobce uplatňuje nárok od 20. 8. 2020. Výše smluvní pokuty byla stanovena výpočtem 0,001 x 37250 x 636 dnů prodlení na celkovou výši 23.691 Kč. Žalobce prostř. svého právního zástupce žalovaného vyzval předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky, žalovaný však nezaplatil.

2. Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl, ten však byl podle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. Žalobce doplnil svá skutková tvrzení a uvedl k úvěrovému vztahu, že žalovaný rezignoval na povinnost splácet úvěr a nedostál svým závazkům z úvěrové smlouvy, nezaplatil žádné splátky a je tedy v prodlení se všemi splátkami. Žalovaná částka 37.250 Kč se sestává z neuhrazené jistiny 25.000 Kč, neuhrazených poplatků za správu účtu 5.250 Kč, neuhrazených úroků z úvěru za dobu od 23. 10. 2017 do 23. 11. 2018. Protože žalovaný své závazky neplnil, má žalobce nárok také na sjednanou smluvní pokutu vyčíslenou výše. Žalobce navrhl, aby soud věc projednal bez přítomnosti účastníků. Soud i přesto nařídil jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s tím, aby jednání proběhlo bez jeho osobní přítomnosti. Žalovaný se přes řádné doručení předvolání k jednání, z jednání neomluvil, k jednání se nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti účastníků a provedl důkazy předložené žalobcem. Ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi původním věřitelem společnosti právnická osoba, resp. právnická osoba a právnická osoba a následně mezi společností právnická osoba a žalobcem byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z potvrzení České pošty a podacích lístků bylo prokázáno, že žalovaný byl na postoupení pohledávky právním zástupcem žalobce upozorněn. Z listiny označené smlouva o úvěru číslo dne 23. 10. 2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba poskytla žalovanému v hotovosti 25.000 Kč s tím, že vrácena měla být částka celkem 43.250 Kč, navýšená o celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18.250 Kč. Z předpisu splátek ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovanému bylo předepsáno celkem 13 splátek, počínaje listopadem 2017, s poslední splátkou 23. 11. 2018. Žalobce k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložil pouze vyplněný formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tři výplatnice žalovaného u firmy právnická osoba Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru z 23. 10. 2017 bylo žalovaným uváděno, že jeho průměrné měsíční výdaje činí 6.000 Kč Tyto údaje nebyly žalobcem blíže ověřovány. Právní předchůdce žalobce na základě vlastní finanční analýzy pak rozhodl o splnění podmínek pro poskytnutí úvěru. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě jakékoliv částky z výše uvedené smlouvy.

3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

4. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 25.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 25.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou zaslanou dne 24. 7. 2020, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po podání žaloby do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do podání žaloby, tedy 13. 2. 2020, nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení z toho důvodu, že poměr neúspěchu žalobce je vyšší než 50 % a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

11. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.