9 C 317/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 121,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 17 121,80 Kč,b) kapitalizovaný úrok ve výši 2 025,63 Kč,c) úrok ve výši 12 % ročně z částky 14 721,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení,d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 442,37 Kč od 28. 8. 2025 do 17. 11. 2025,e) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 121,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 217,63 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 18. 11. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nároky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku dovozované ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“).

2. Ke způsobu uzavření smlouvy se žalobkyně rozsáhle vyjádřila v podání ze dne 6. 3. 2026 (č. l. 48-52). Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím Správce aplikací, webového rozhraní žalobkyně, které je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaný požádal o úvěr na webových stránkách žalobkyně. Byl vyzván k vyplnění registračního formuláře. Následně si zvolil přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky pro případ budoucího ověření. Na základě řádné registrace byla žalovanému nabídnuta možnost elektronicky uzavírat smlouvy. Žalovaný se pro tento způsob uzavření smlouvy rozhodl, proběhla jeho opětovná verifikace a byla mu předložena smlouva s vyplněnými údaji. Žalovaný s návrhem souhlasil, načež mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem , hodnota, na sdělené telefonní číslo. Tímto kódem žalovaný smlouvu podepsal.

3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně (opět v podání ze dne 6. 3. 2026 na č. l. 48-52, pomine-li soud obecná tvrzení bez vazby na žalovaného uvedená v návrhu) uvedla, že nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (zkráceně MLS), který je vypočítáván vždy jak na klienta (žalovaného), tak na jeho domácnost, oba výpočty se porovnají a žalobkyně využije MLS s nižším možným zatížením klienta. K výpočtu žalobkyně odkázala na listinu nazvanou „Ověření bonity MLS“, jejíž obsah soud považuje za součást žalobních tvrzení. Při výpočtu MLS žalovaného vycházela z příjmu klienta dle žádosti ve výši 32 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 470 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 10 389 Kč, splátek u žalobkyně ve výši 0 Kč, tzv. buffer (tedy určité rezervy) MLS žadatele ve výši 100 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 640 Kč. Zbývající MLS žalovaného dle tohoto výpočtu činí 16 401 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti vycházela žalobkyně z příjmu klienta dle žádosti ve výši 32 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 60 000 Kč, splátek jiným subjektům dle NRKI včetně žalobkyně ve výši 10 389 Kč, měsíčních výdajů na úvěry dle žádosti ve výši 8 000 Kč, normativních nákladů na bydlení ve výši 6 820 Kč, měsíčních výdajů na bydlení dle žádosti ve výši 3 000 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč, měsíčních výdajů „na ostatní“ dle žádosti ve výši 5 000 Kč a splátky schváleného úvěru ve výši 640 Kč. Zbývající MLS domácnosti dle tohoto výpočtu činí 65 641 Kč. Žalobkyně si dále vyžádala výpis z účtu žalovaného za období od 23. 7. 2024 do 22. 10. 2024. Z něj ověřila zaměstnavatele žalovaného – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , i výši jeho příjmů – za měsíc 8/2024 ve výši 33 245 Kč, za měsíc 9/2024 ve výši 26 777 Kč a za měsíc 10/2024 ve výši 28 485 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaný dále disponoval finančními prostředky ve výši nejméně 100 000 Kč, jež však žalobkyně do výpočtu nezahrnula. Žalobkyně dále zmínila některé výdaje žalovaného, které jsou z výpisu z účtu patrné, mezi nimi i zbytné a jednorázové výdaje, u nichž lze předpokládat jejich omezení po převzetí úvěrového závazku. Žalovaný značnou část výdajů nehradil přímo z účtu, ale zřejmě v hotovosti (s ohledem na výběr velké části příjmů prostřednictvím bankomatu). Z výpisů se sice nepodávají náklady na bydlení, žalovaný však uvedl, že bydlí u rodičů. V neposlední řadě žalobkyně poukázala na lustraci žalovaného v NRKI (měsíční splátky ve výši 10 389 Kč; pozitivní hodnocení), SOLUS (nenalezen žádný závazek po splatnosti) a CEE (v registru nenalezen), jakož i na úvěrovou kartu.

4. K samotné smlouvě o úvěru, čerpání úvěru a jeho hrazení žalobkyně uvedla (v návrhu i v doplnění ze dne 6. 3. 2026), že žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán na částku 15 670 Kč. Žalovaný čerpal nejprve dne , datum, částku 15 670 Kč na úhradu zboží (herní notebook) prodejci , právnická osoba, , IČO , IČO, . Čerpání proběhlo tak, že žalobkyně uhradila cenu zboží prodejci. Následně již žalovaný čerpal prostřednictvím platební karty či mobilního telefonu následovně: 14. 1. 2025 částku 29 Kč, 2. 2. 2025 částku 29 Kč, 10. 12. 2024 částku 2 x 49 Kč a 129,05 Kč, 13. 1. 2025 částku 49 Kč, , datum, částku 49 Kč, 27. 2. 2025 částku 2 x 49 Kč, 12. 3. 2025 částku 49 Kč, 26. 2. 2025 částku 128,28 Kč, 27. 2. 2025 částku 128,28 Kč, 12. 1. 2025 částku 129,03 Kč a 2. 2. 2025 částky 149 Kč a 199 Kč. Celkem načerpal částku 16 933,64 Kč. Žalovaný měl hradit pravidelné měsíční splátky odpovídající 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný uhradil pouze částku 4 254 Kč. Žalobkyně využila oprávnění dle čl. 7.1 úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, a úvěr zesplatnila ke dni 13. 8. 2025 dopisem z téhož dne.

5. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 721,80 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu), nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč (s odkazem na čl. 9.1 úvěrových podmínek, přičemž tyto náklady činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč, je-li v daném měsíci zaslána výzva k úhradě formou doporučeného psaní; od 1. 5. 2022 byl náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částku 300 Kč/měsíc), smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (s odkazem na čl. 9.1 úvěrových podmínek, dle kterého byla žalobkyně oprávněna požadovat v případě prodlení s úhradou splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč), přičemž součet dosud uvedených položek odpovídá částce 17 121,80 Kč uvedené v petitu návrhu, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 025,63 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 14 721,80 Kč ode dne 14. 8. 2025, tj. ode dne následujícího po zesplatnění, do 17. 11. 2025, tj. do dne sepisu návrhu), úroku ve výši 12 % ročně z částky 14 721,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 442,37 Kč za období od 28. 8. 2025 do 17. 11. 2025 (tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru, resp. ode dne následujícího po uplynutí 14denní lhůty dle výzvy ke splacení celého úvěru, do dne sepisu návrhu) a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 121,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení.

6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Výzva k vyjádření se k žalobě mu byla zaslána dne 19. 1. 2026 v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu (, adresa, ), zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne, Anonymizováno, 22. 1. 2026, žalovaný si ji nepřevzal, k doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 2. 2. 2026. Na stejnou adresu bylo žalovanému doručováno též předvolání k jednání; v tomto případě došlo k doručení fikcí ke dni , datum, .

7. Jednání ve věci se konalo , datum, v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní a vyžádané soudem (k účtu žalovaného), z nichž zjistil následující:

8. Dle Úvěrové zprávy (č. l. 30-32) měl žalovaný před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně sjednán jeden tzv. splátkový kontrakt, jeden nesplátkový a jeden z kreditní karty. Existující splátkový kontrakt byl založen smlouvou ze dne , datum, , celková výše úvěru činila 686 640 Kč, zůstatek jistiny 680 005 Kč, suma zbývajících splátek 935 002 Kč, výše měsíční splátky 9 150 Kč, datum poslední delikvence 30. 9. 2024 (splátka za měsíc 9/2024 ve výši 9 150 Kč byla 10 dní po splatnosti). Existující nesplátkový kontrakt, konkrétně kontokorentní úvěr, byl založen smlouvou ze dne , datum, , úvěrový rámec činil 20 000 Kč, maximální přečerpání 327 Kč (v měsíci 4/2023), datum poslední delikvence 30. 9. 2024 (využitá částka 20 234 Kč). Existující kontakt z kreditní karty, konkrétně revolvingový úvěr, byl založen smlouvou ze dne , datum, , suma zbývajících splátek činila 30 000 Kč, nebyly evidovány žádné dlužné splátky ani delikvence. Z úvěrové zprávy se dále podávají 4 již ukončené splátkové kontrakty – úvěr ze dne , datum, ve výši 150 000 Kč s datem ukončení 30. 11. 2023, u nějž byla evidována jediná delikvence v měsíci 12/2022 s dlužnou částkou 883 Kč 17 dnů po splatnosti, úvěr ze dne , datum, ve výši 499 887 Kč s datem ukončení 16. 5. 2024, u nějž nebyla evidována žádná delikvence, úvěr ze dne 16. 9. 2021 ve výši 375 512 Kč s datem ukončení 13. 11. 2023, u nějž nebyla evidována žádná delikvence, a úvěr ze dne , datum, ve výši 350 000 Kč s datem ukončení 18. 9. 2021, u nějž nebyla evidována žádná delikvence. Dvě žádosti o splátkové kontrakty byly odmítnuty – žádost ze dne , datum, o úvěr ve výši 640 912 Kč a žádost o úvěr ze dne , datum, o úvěr ve výši 150 000 Kč, jedna žádost byla odvolána – žádost ze dne , datum, o úvěr ve výši 200 000 Kč.

9. Dle Karty klienta (č. l. 33) potvrzuje Oddělení řízení rizik žalobkyně, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy o úvěru k dispozici mimo jiné následující informace sdělené žalovaným – stav: svobodný, počet dětí: 0, zdroj příjmů: zaměstnanec, výše příjmu: 32 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti: 16 000 Kč. Dále měl být žalovaný lustrován v externích registrech s těmito kódy JAP_PUJCKA, NRKI, SOLUS, CEE a MVCR s výsledky „OK“, resp. v posledních případě „Ověřeno“.

10. Dle sdělení , název banky, ze dne 10. 3. 2026 (č. l. 84) byl žalovaný v období od , datum, (datum uzavření smlouvy o úvěru) do dne podání zprávy jediným majitelem a disponentem s účtem č. , č. účtu, (dále jen „účet žalovaného“).

11. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného (č. l. 60-80) je prokázáno, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy o úvěru k dispozici informace o příchozích a odchozích transakcích na tomto účtu za období od , datum, do , datum, , přičemž za toto období činil součet příchozích transakcí 214 334,60 Kč a odchozích transakcí 159 546,21 Kč. Žalovaný obdržel mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, dne 9. 8. 2024 ve výši 33 245 Kč, dne 10. 9. 2024 ve výši 26 777 Kč a dne 8. 10. 2024 ve výši 28 485 Kč. Z účtu žalovaného byla ve dnech 15. 8. 2024, 8. 10. 2024 a 21. 10. 2024 inkasována částka 9 150 Kč (zjevně jde o měsíční splátku úvěru zmíněného v úvěrové zprávě výše). Žalovaný prováděl hotovostní výběry z bankomatu – 13. 8. 2024 ve výši 3 500 Kč, 19. 9. 2024 ve výši 4 000 Kč, 8. 10. 2024 ve výši 2 200 Kč, 18. 10. 2024 ve výši 2 x 5 000 Kč, případně další v menších částkách. Na účet naopak vložil v hotovosti dne 18. 10. 2024 částku 27 000 Kč a 86 000 Kč. Z přehledů pohybů na účtu žalovaného se nepodávají podezřelé transakce – např. vynakládání prostředků na sázky a hry či čerpání (dalších) spotřebitelských úvěrů.

12. Soud měl k dispozici též výpisy z účtu žalovaného vyžádané od , název banky, , a to za období od 1. 8. 2024 do 31. 10. 2024 (č. l. 85-104). Z nich se nad rámec informací patrných z přehledu pohybů na tomtéž účtu (předchozí odstavec) podává, že k účtu byl sjednán kontokorentní úvěr (možnost jít do mínusu) ve výši 20 000 Kč (viz též výše rozebíraná úvěrová zpráva). Za měsíc srpen 2024 činil počáteční zůstatek -19 656,42 Kč, konečný zůstatek -20 157,64 Kč (částka 157,64 Kč odpovídala aktuální částce kontokorentu po splatnosti), celkové příchozí platby 34 530,30 Kč a celkové odchozí platby 35 031,52 Kč. Za měsíc září 2024 činil počáteční zůstatek -20 157,64 Kč, konečný zůstatek -20 233,09 Kč (částka 233,09 Kč odpovídala aktuální částce kontokorentu po splatnosti), celkové příchozí platby 27 722 Kč a celkové odchozí platby 27 797,45 Kč. Za měsíc říjen 2024 činil počáteční zůstatek -20 233,09 Kč, konečný zůstatek -16 947,58 Kč (aktuální částka kontokorentu po splatnosti činila 0 Kč), celkové příchozí platby 150 763,30 Kč a celkové odchozí platby 147 477,79 Kč.

13. Ze smlouvy nazvané , název, – revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 16-18) se nad rámec informací uvedených v Kartě klienta podává údaj o typu bydlení žalovaného – u rodičů a jeho zaměstnavateli – , právnická osoba, , IČO , IČO, , u kterého byl žalovaný zaměstnán od měsíce 3/2023. Byl sjednán bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 15 670 Kč, roční úrokovou sazbou 26,28 % a výší minimální měsíční splátky 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč). Současně byl sjednán tzv. Nákup na splátky, dle kterého mělo proběhnout první čerpání úvěru ve výši 15 670 Kč převodem peněžních prostředků přímo ve prospěch osoby prodávající zboží: „, název zboží, a další zboží“, číslo prodejny: , hodnota, , kód produktu: , hodnota, , autorizační kód: , hodnota, . V rámci splátkového programu Nákup na splátky bylo sjednáno splácení formou 48 splátek po 502 Kč s roční úrokovou sazbou 23,08 %, splatností první splátky 20. 11. 2024 a celkovou částkou splatnou spotřebitelem ve výši 24 096 Kč. Měsíční splátka splátkového programu Nákup na splátky měla být započtena do celkové minimální měsíční splátky. V části věnované důsledkům nesplácení úvěru bylo sjednáno, že v případě, kdy se žalovaný opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady s upomínáním, které činí ke dni uzavření smlouvy 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč (maximálně však ve výši dlužné splátky) a zákonný úrok z prodlení. V téže části bylo ujednáno, že dluží-li žalovaný 2 a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. V části nazvané „Zákonné informace k vaší smlouvě“ bylo sjednáno, že pravidelná měsíční splátka zahrnuje příslušnou část čerpaného úvěru, sjednané úroky, poplatky, úhradu za pojištění (bylo-li sjednáno) a případné sankce. Dle úvodní části smlouvy nazvané „Prohlášení“ jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru též úvěrové podmínky a žalovaný potvrzuje jejich převzetí. V podpisové části úvěrové smlouvy je v poli pro podpis klienta (žalovaného) číselný kód , hodnota, ; ten je připojen i za část nazvanou „Prohlášení“.

14. Dle Úvěrových podmínek společnosti , právnická osoba, – , hodnota, platných od 1. 12. 2023 (č. l. 8-12; dále jen „ÚP“) zahrnuje pravidelná měsíční splátka příslušnou část čerpaného úvěru (jistiny), sjednané úroky, poplatky, úhradu za pojištění (bylo-li sjednáno) a případné sankce. Příslušná část čerpaného úvěru (jistiny) závisí na výši poplatků, úhrady za pojištění, úroků a případných sankcí, které vznikly v příslušném účetním období nebo v předchozích účetních obdobích, pokud je nebylo možné předepsat do splátky v daném účetním období, protože byly celkově vyšší než maximálně předepisovaná výše splátky. Úrok přirůstá k jistině k poslednímu dni účetního období, kterým je kalendářní měsíc (vše čl. 5.1, účetní období je definováno v úvodní části ÚP). K zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně může dojít mj. v případě, že žalovaný dluží 2 a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než 3 měsíce. V případě zesplatnění přirůstají k dosud nesplacené jistině nezaplacené úhrady za pojištění a nezaplacený úrok, na který vznikl žalobkyni nárok do doby zesplatnění. Ode dne zesplatnění je žalovaný povinen platit sjednaný úrok až do vrácení zapůjčených peněz; tento úrok už k jistině nepřirůstá (vše čl. 7.1 ÚP). Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno právo žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, jejichž výši žalobkyně písemně oznámí, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč (maximálně však ve výši dlužné splátky) a zákonný úrok z prodlení (vše čl. 9.1).

15. Dle listiny nazvané „Dohledání informací o činnosti klienta“ (č. l. 59) byla smlouva o úvěru podepsána ze strany žalovaného prostřednictvím SMS kódu , hodnota, připojeného ze zařízení s IP adresou , hodnota, .

16. Dle sdělení , název banky, ze dne 17. 3. 2026 (č. l. 107) byla na účet č. , hodnota, , jehož majitelem je společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , připsána dne , datum, částka 15 670 Kč od žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, , což koresponduje s žalobkyní doloženou listinou nazvanou „Opis výpisu proplacení smlouvy“ (č. l. 54). Tím je prokázáno první čerpání dle smlouvy o úvěru ve výši 15 670 Kč.

17. Dle listiny nazvané „Opis výpisu karetních transakcí“ (č. l. 53) žalovaný čerpal prostřednictvím platební karty či mobilního telefonu (soud uvádí data uvedená ve sloupci „Datum platby“) 10. 12. 2024 částku 2 x 49 Kč a 129,05 Kč, 12. 1. 2025 částku 129,03 Kč, 13. 1. 2025 částku 49 Kč, 14. 1. 2025 částku 29 Kč, 2. 2. 2025 částku 29 Kč, 49 Kč, 149 Kč a 199 Kč, 26. 2. 2025 částku 128,28 Kč, 27. 2. 2025 částku 2 x 49 Kč a 128,28 Kč a 12. 3. 2025 částku 49 Kč. Tím je prokázáno další čerpání dle smlouvy o úvěru v celkové výši 1 263,64 Kč, v součtu s prvním čerpáním 16 933,64 Kč.

18. Dle Výpisu čerpání, splátek a úhrad (č. l. 13-14) žalovaný čerpal úvěr tak, jak bylo prokázáno již listinami dle dvou předchozích odstavců. Žalovaný uhradil dne 20. 11. 2024 první splátku ve výši 502 Kč, dne 20. 12. 2024 druhou splátku ve výši 502 Kč, dne 20. 1. 2025 třetí splátku ve výši 729 Kč, dne 20. 2. 2025 čtvrtou splátku ve výši 717 Kč, dne 20. 3. 2025 pátou splátku ve výši 902 Kč a dne 20. 4. 2025 šestou splátku ve výši 902 Kč, celkem uhradil 4 254 Kč. Tuto částku žalobkyně započetla v částce 903,79 Kč na jistinu, v částce 1 308,05 Kč na , název, jistinu, v částce 1 703,95 Kč na , název, úrok, v částce 300 Kč na náklady vymáhání, v částce 7,37 Kč na úrok, v částce 30,84 Kč na opravné úroky. Od sedmé splátky (předepsané ve výši 902 Kč a splatné 20. 5. 2025) žalovaný nehradil. Žalobkyně účtovala náklady na vymáhání ve dnech 20. 4. 2025, 20. 6. 2025, 20. 7. 2025 a 13. 8. 2025, vždy částkou 300 Kč, celkem částku 1 200 Kč, z níž bylo uhrazeno 300 Kč. Žalobkyně dále účtovala smluvní pokutu dne 20. 5. 2025 ve výši 400 Kč, dne 20. 6. 2025 ve výši 100 Kč, dne 20. 7. 2025 ve výši 100 Kč a dne 13. 8. 2025 ve výši 500 Kč a 400 Kč, celkem částku 1 500 Kč, na niž dosud nebylo plněno.

19. Dle Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 8. 2025 (č. l. 35) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě celého dluhu dle úvěrové smlouvy ve výši 18 179,01 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu (č. l. 16) byla výzva zaslána žalovanému dne 14. 8. 2025 na adresu , adresa, .

20. Dle Předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 10. 2025 (č. l. 19) vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě celkové částky 18 882,13 Kč s odkazem na smlouvu o úvěru nejpozději do 8. 10. 2025. Dle poštovního podacího archu (č. l. 15) byla výzva zaslána žalovanému 2. 10. 2025 na adresu , adresa, .

21. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu , název, – revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly též úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného nejen na základě informací od žalovaného, ale též z dalších zdrojů (k tomu viz podrobněji dále). Žalovaný čerpal nejprve částku 15 670 Kč na zakoupení zboží u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, ; tuto částku uhradila obchodníkovi přímo žalobkyně. Následně žalovaný čerpal prostřednictvím platební karty či mobilního telefonu postupně částku 1 263,64 Kč. Celková čerpaná částka činí 16 933,64 Kč. Žalovaný neplnil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze celkovou částku 4 254 Kč, proto žalobkyně účtovala též sjednané náklady na vymáhání a smluvní pokuty a úvěr v souladu s čl. 7.1 zesplatnila dne 13. 8. 2025 přípisem zaslaným žalovanému téhož dne. Žalovaný však již neplnil, a to ani poté, co mu byla dne 2. 10. 2025 zaslána předžalobní výzva. V podrobnostech soud odkazuje na skutková zjištění z jednotlivých listinných důkazů rozebraná výše.

22. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

27. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele (…).

28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

32. Soud již v rámci rekapitulace tvrzení žalobkyně shrnul tvrzení k otázce posouzení úvěruschopnosti. Soud má za to, že žalobkyně své povinnosti (ještě) splnila. Nespokojila se pouze s informacemi od žalovaného, ale měla k dispozici též úvěrovou zprávu, z níž byly patrné další závazky žalovaného (ať již existující, nebo ukončené), a zejména pak přehled pohybů na účtech, z nichž ověřila příjmy od zaměstnavatele žalovaného. Z pohybů na účtech se nepodávaly podezřelé transakce (např. výdaje na sázení, hry, čerpání dalších spotřebitelských úvěrů). Soud nepřehlédl, že k účtu žalovaného byl sjednán kontokorent a zůstatek na účtu byl v měsících předcházejících sjednání úvěru u žalobkyně záporný, včetně nepatrného přečerpání limitu kontokorentního úvěru. Avšak úvěrové zatížení žalovaného nebylo takové, aby neumožňovalo převzetí dalšího závazku, jehož výše (úvěrový limit) nebyla nijak zásadní. Jde-li o výdaje žalovaného, soud zohlednil, že žalovaný žil (i dle informací uvedených přímo v úvěrové smlouvě) u rodičů a neměl vyživovací povinnost k žádné osobě, tudíž bylo možno v tomto případě akceptovat, že žalobkyně netvrdila a nedokládala zcela konkrétní (skutečné) výdaje žalovaného spojené s bydlením a vycházela z výpočtového modelu. Soud tedy posoudil smlouvu o úvěru jako platnou.

33. Podle § 1931 věty první o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

34. Podle § 1806 věty první o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

35. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

38. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

39. Žalobkyně úvěr v souladu se smluvním ujednáním v čl. 7.1 ÚP (které výslovně připouští § 1931 o. z.) zesplatnila ke dni 13. 8. 2025 poté, co žalovaný neuhradil dlužnou splátku za měsíce květen, červen a červenec 2025. V případě zesplatnění přirůstá k dosud nesplacené jistině nezaplacený úrok, na který vznikl žalobkyni nárok do doby zesplatnění. Ode dne zesplatnění je žalovaný povinen platit sjednaný úrok až do vrácení zapůjčených peněz; tento úrok už k jistině nepřirůstá. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno právo žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání a dále smluvní pokutu (čl. 9.1 ÚP). Žalobkyně tyto nároky účtovala, jak bylo uvedeno shora, a to v souladu se smluvním ujednáním. V tomto řízení se žalobkyně důvodně domáhala zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 721,80 Kč (rozdíl součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného započtených na jistinu), nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, přičemž součet dosud uvedených položek odpovídá částce 17 121,80 Kč uvedené v petitu návrhu, a dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 025,63 Kč (součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 14 721,80 Kč ode dne 14. 8. 2025, tj. ode dne následujícího po zesplatnění, do 17. 11. 2025, tj. do dne sepisu návrhu), úroku ve výši 12 % ročně z částky 14 721,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 442,37 Kč za období od 28. 8. 2025 do 17. 11. 2025 (tj. od 15. dne po zesplatnění úvěru, resp. ode dne následujícího po uplynutí 14denní lhůty dle výzvy ke splacení celého úvěru, do dne sepisu návrhu) a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 121,80 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich plnou náhradu. Sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (k doměření soudního poplatku do této částky viz odůvodnění k výroku III níže) a nákladů zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), ve znění účinném od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, vyjádření k výzvě soudu ze dne 6. 3. 2026 a účast na jednání před soudem. Odměna za první tři úkony se stanoví podle § 14b a. t., jelikož se jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téže žalobkyně ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech, jak soud ověřil ze systému ISAS. Odměna stanovená podle § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. činí 3 x 400 Kč, celkem 1 200 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů odpovídá částce 300 Kč (3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Odměna za další dva úkony se stanoví dle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bodem 5 a. t. a činí 1 820 Kč/úkon, celkem 3 640 Kč. Ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., celkem 900 Kč. V souvislosti se soudním jednáním a cestou z , adresa, do , adresa, a zpět vznikly právnímu zástupci žalobkyně cestovní výdaje. K jízdě o celkové délce 122 km bylo použito vozidlo Škoda Octavia s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,4 l/100 km (dle doloženého osvědčení o registraci vozidla). Při ceně motorové nafty ve výši 34,10 Kč/l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí náhrada za pohonné hmoty 183,05 Kč (spotřeba 5,368 l x 34,10 Kč). Při náhradě ve výši 5,90 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb. činí náhrada za amortizaci 719,80 Kč (122 km x 5,90 Kč). V souvislosti s účastí u soudního jednání dále náleží náhrada za čas strávený cestou z , adresa, do , adresa, a zpět ve výši 4 x 150 Kč, celkem 600 Kč (§ 14 odst. 3 a. t.). Právní zástupce žalobkyně se účastnil dvou po sobě jdoucích jednání u Okresního soudu v , adresa, , na cestovném i náhradě za čas strávený cestou tak v každé věci požadoval jen polovinu [(183,05 + 719,80 + 600) : 2 = 751,43 Kč]. Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak patří k nákladům řízení i náhrada za ni; ta odpovídá částce 1 426,20 Kč (0,21 x 6 791,43 Kč). Náklady právního zastoupení na straně žalobkyně tak odpovídají částce 8 217,63 Kč, po připočtení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč činí náklady řízení 9 217,63 Kč (výrok II).

41. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

42. Soud dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz (pro tehdy nedostatečná tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného) a soudní poplatek ve výši 800 Kč vybraný dle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku, který je přílohou uvedeného zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je třeba dle položky 2 bodu 2 Sazebníku doměřit do částky 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku. O doplatku je třeba rozhodnout až v této fázi (viz dosud respektované závěry usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Splatnost doplatku soudního poplatku byla stanovena dle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích. Doměřený soudní poplatek je zohledněn v nákladovém výroku II. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.