9 C 326/2020

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 42.200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 12.560 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.560 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 11.840 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 3.516,96 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 10.436,80 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a v úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 16.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.700 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v částce 11.100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.240 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9.610,16 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 13.708,08 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13.708,08 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 7. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 24.400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.516,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10.436,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 16.000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zaplacení 17.800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.240 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.610,16 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13.708,08 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13.708,08 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli 27. 11. 2015 smlouva o půjčce pod [číslo] jejíž součástí byly podmínky smlouvy o půjčce. Před uzavření smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a protože neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, došlo po uzavření smlouvy k poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč. Žalovaná převzala tuto částku v hotovosti v den podpisu smlouvy a zavázala se za poskytnuté finanční prostředky zaplatit spolu s úrokem 23,72 % ročně, tedy 2.100 Kč, v případě řádného trvání smlouvy a zaplatit za administrativní činnost 3.000 Kč a za hotovostní inkaso 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, s poslední splátkou 6. 1. 2017. Žalovaná však na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení na žalobce zaplatila pouze 8.300 Kč. Žalobce zaúčtoval na jistinu 1.291,92 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného plnění 2.100 Kč, na poplatek za administraci 3.000 Kč a na hotovostní inkaso 1.908 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně splácena, byla částka 13.708,08 Kč k 6. 1. 2017 úročena v souladu se smlouvou 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou 6. 12. 2019 postoupena na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 17.800 Kč a sestávala se z jistiny 13.708,08 Kč, z dlužné částky poplatků 4.091,92 Kč. Žalobce po žalované požadoval zaplacení celkové dlužné částky představující 17.800 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9.610,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.240 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 13.708,08 Kč od 7. 12. 2019 a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 13.708,08 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Protože žalovaná nezaplatila, byla jí zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagovala. Dle žaloby uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaná dne 9. 2. 2016 smlouvu o půjčce [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr poskytl právní předchůdce žalobce žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti částku 16.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 2.240 Kč, při úrokové sazbě 23,72 % ročně po dobu řádného splácení úvěru, zaplatit za administrativní činnost poplatek 3.200 Kč a za možnost hotovostního inkasa 6.400 Kč. Celá dlužná částka měla být zaplacena v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, z nichž poslední měla být uhrazena 21. 3. 2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu jejího trvání zaplatila celkem 3.440 Kč Poslední platbu zaplatila 16. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně splácena v plné výši, věřitel úročil neuhrazenou jistinu ve výši 16.000 Kč od 22. 3. 2017 až do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství, byla smlouvou o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobcem, postoupena žalobci s účinností od 6. 12. 2019. Ke dni postoupení pohledávky evidoval věřitel dluh v celkové výši 24.400 Kč sestávající z dlužné jistiny 16.000 Kč, poplatků za administraci 2.852,38 Kč, dlužného hotovostního inkasa 5.547,62 Kč. Žalobce proto požadoval 24.400 Kč, kapitalizovaný úrok 10.436,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3.516,96 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny ve výši 16.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána, aby dlužnou částku zaplatila, na výzvu však nereagovala. Žalobce požadoval také náhradu nákladů řízení.

2. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, žalovaná se však nedostavila a tím se zbavilka možnosti poučení dle § ++áa odst. 3 o.s.ř.. Soud poté věc projednal dle § 101 o.s.ř a provedl žalobcem předložené důkazy smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, jejíž součástí byly obě výše uvedené úvěrové smlouvy. K uzavření smlouvy o postoupení pohledávky došlo dle smlouvy 6. 12. 2019 Smlouva o postoupení pohledávky prokazuje žalobcovu aktivní legitimaci k podání žaloby. Z oznámení o postoupení pohledávky datované 6. 12. 2019 bylo prokázáno, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek v celkové výši 42.200 Kč. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr z 9. 2. 2016 bylo prokázáno, že žalovaná požádala u právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru, přičemž ke své žádosti vyplnila prohlášení o svých výdělkových, majetkových a osobních poměrech, dle kterých je její čistý příjem 13.000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 6.800 Kč. Z karty zákazníka datované 27. 11. 2015, vyplněné žalovanou, vyplývá, že žalovaná požadovala od právního předchůdce žalobce poskytnutí půjčky ve výši 15.000 Kč a předložila žalobci prohlášení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, kde uvedla, že její příjem činí 11.500 Kč, výdaje její domácnosti činí celkem 7.280 Kč, k žádnému ze svých prohlášení v kartě zákazníka však nebyly žalobcem předloženy žádné doklady, ani nebylo prokázáno, jakým způsobem žalobce údaje tvrzené žalovanou ověřoval. Ze smlouvy o půjčce [číslo] smluvních podmínek smlouvy ze dne 27. 11. 2015 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované v hotovosti předána částka 15.000 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala zaplatit za tuto půjčku 11.100 Kč, což představovalo poplatek za administraci 3.000 Kč, úrok 2.100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 6.000 Kč, celková dlužná částka měla činit 26.100 Kč. Půjčka měla být splácena v hotovostním režimu, celkem 58 týdenních splátkách po 450 Kč Smlouva byla uzavřena. Ze smlouvy uzavřené 9. 2. 2016 pod [číslo] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 16.000 Kč, žalovaná tuto částku v hotovosti převzala při podpisu smlouvy. Zavázala se zaplatit celkem 27.840 Kč, mimo jistiny 16.000 Kč také celkové poplatky ve výši 11.840 Kč, za administraci 3.200 Kč, úroků 2.240 Kč a poplatků za hotovostní inkaso 6.400 Kč. Z výzvy k plnění bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobcem o úhradu dlužné částky obou půjček v celkové výši žalobcem tvrzených 73.015,18 Kč upomínána předžalobní výzvou a byla jí poskytnuta lhůta nejpozději do 14. 5. 2020. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedených platbách, soud tedy vycházel z žalobcových tvrzení o výši provedených úhrad.

3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

4. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 15.000 Kč a 16.000 Kč a zaplatila 8.300 Kč a 3.440 Kč Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce však předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, ověřením jejich tvrzení o výši příjmů a výdajů domácnosti nebo lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku. Právní předchůdce žalobce navíc žalované poskytl během necelých tří měsíců částku 15.000 Kč a 16.000 Kč na základě rozdílných tvrzení o výši příjmů a výdajů žalované. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvy o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci částku 12.560 Kč a 6.700 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení, které žalovaná získala od právního předchůdce žalobce, představující rozdíl mezi poskytnutými prostředky celkem 31.000 Kč a vrácenými částkami celkem 11.740 Kč. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k vrácení dlužných částek upomínkou z 7. 5. 2020, nezaplatila však. Soud proto rozhodl i o povinnosti žalované zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení od data následujícího po dni zaslání výzvy k plnění do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení od data tvrzené splatnosti pohledávky do 14. 5. 2020 nevznikl a žaloba byla proto v tomto rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.

10. Od výroku I., II., III., IV. se odvíjí výrok nákladový. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, nemůže mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Protože žalobce měl úspěch pouze částečný, žaloba byla v rozsahu více než poloviny požadované částky zamítnuta, rozhodl soud tak, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, bylo proto rozhodnut jak uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.