9 C 36/2024

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o rozvod manželství

I. Manželství paní Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky, a pana jméno manžela, narozeného Datum narození manžela, uzavřené dne datum v adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 1. 2. 2024 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum v adresa. Uvedla, že manželé uzavřeli manželství po asi čtyřleté známosti. Manželství považovala za spokojené po dobu pěti až šesti let. Její důvěra v manžela byla narušena, když od něj obdržela SMS zprávu, která však byla určena jiné ženě. Třetí těhotenství bylo neplánované. Domnívala se, že bude mít pozitivní vliv na manželství. Nicméně manžel stále upřednostňuje své zájmy a tvrdí, že má svá práva a svobodu. Používá vůči ní vulgarity. Manželka je pod jeho psychickým nátlakem. Manžel vloni absolvoval akci Noc kostelů s nějakou přítelkyní poté, co manželka onemocněla a nemohla se zúčastnit. Na manželce vždy ležela téměř celá péče o domácnost. Již dále nechce v takovém vztahu setrvávat. Z manželství se narodily tři děti – již zletilá jméno FO, nar. datum, nezl. jméno FO, nar. datum, a nezl. jméno FO, nar. datum.

2. Manžel se k návrhu vyjádřil nejprve podáním doručeným dne 5. 4. 2024. Uvedl, že SMS zpráva byla určena kamarádce, s níž si občas vyměnil postřehy o jídle. Péče o domácnost byla sice z větší části na manželce, on se však také podílel. Vulgarity použil v hádce, manželka je též používá. Na koncertě nebyl s žádnou přítelkyní, ale se známou, kterou potkal. Měl za to, že problémy v manželství jsou řešitelné, je však třeba komunikovat. Manželka mu neřekla, že návrh podala; dozvěděl se to od tchýně.

3. Následně se manžel vyjádřil podáním doručeným dne 23. 7. 2025 prostřednictvím své právní zástupkyně. Uvedl, že zásadní problémy v manželství se začaly projevovat asi před sedmi lety. Manželka jej podezřívala z mimomanželského vztahu; zřejmě proto, že pracuje v ryze ženském kolektivu v právnická osoba. Nikdy však manželskou věrnost neporušil. Spory měli též ohledně výchovy dětí a trávení volného času. Manžel oslovil Poradnu pro rodinu v adresa. Na konzultace docházel nejprve sám, dvakrát společně s manželkou. Poté zjistil, že manželka podala návrh na rozvod, proto se další schůzky v poradně zaměřovaly jen na otázku úpravy poměrů k dětem. Ze společné domácnosti se odstěhovala manželka na jaře 2024. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v tom, že nebyli schopni komunikovat o problémech, jež nutně v každém manželství nastávají. S návrhem na rozvod souhlasí.

4. Dne datum proběhlo ústní jednání, na němž manžel konstatoval, že se k návrhu na rozvod připojuje, a účastníci shodně uvedli, že za příčinu rozvratu manželství označují vzájemné odcizení, rozdílná očekávání od manželství, jeho směřování do budoucna, rozdílné názory na vedení společného života a společné domácnosti a trávení volného času.

5. Na uvedeném jednání soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem obou manželů.

6. Z oddacího listu (č. l. 7) soud zjistil datum uzavření manželství (datum), místo uzavření manželství (adresa), rodné příjmení manželky (příjmení) a to, že se u obou účastníků jedná o jejich první manželství. Soud si vyžádal od účastníků originál oddacího listu a na jednání ověřil a konstatoval shodu kopie založené ve spise s předloženým originálem. Z opatrovnického rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka, jenž nabyl právní moci dne 6. 6. 2025 (č. l. 18-21), soud zjistil, že se účastníci na jednání před odvolacím soudem dohodli na úpravě poměrů ke svým nezletilým dětem jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum (na jejich svěření do střídavé péče rodičů a na výživném, které je každý z rodičů povinen hradit), pro dobu po rozvodu manželství, a že soud uvedeným rozsudkem jejich dohodu schválil. Dohodu o střídavé péči o nezletilé děti manželé uzavřeli též pro období do rozvodu manželství; tuto dohodu schválil zdejší soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne 30. 12. 2024.

7. Manželka vypověděla, že první zásadnější problémy v manželství nastaly v roce 2011, kdy přestala manželovi důvěřovat. Vzhledem k tomu, že měli svatbu v kostele, byl to pro ni závazek, tudíž se snažila manželství zachránit. Dávala manželovi další a další šance. Hluboká krize v manželství nastala asi před 7 až 8 lety. Ona se starala o děti, zatímco manžel preferoval spíše svobodu. V roce 2013 vyhledala odbornou psychoterapeutickou pomoc, kam dochází dodnes. Docházela tam sama bez manžela. S manželem spolu nežijí ve společné domácnosti asi rok a čtvrt; odstěhovala se koncem dubna 2024. Komunikace s manželem je složitá, například ohledně dětí se manželce nedaří vysvětlit manželovi, že organizační věci by měl řešit s ní, nikoliv se syny. Nedomnívá se však, že by měl rozvod manželství negativní dopad na jejich nezletilé děti. Nemá žádný zájem na obnovení manželského soužití.

8. Manžel vypověděl, že se s manželkou nedokázali shodnout na základních záležitostech společného soužití. Pokud jde o odbornou pomoc, párovou terapii nevyhledali, manželka na ni jít nechtěla. On oslovil před nedávnem Poradnu pro rodinu v adresa, následně se však dozvěděl, že manželka podala návrh na rozvod manželství. Původně měl za to, že manželství by ještě mohlo být zachráněno, nicméně postupem času dospěl k závěru, že to již možné není a vyslovil s rozvodem souhlas. Je pravda, že manželka odešla ze společné domácnosti v dubnu 2024. Nějaká komunikace mezi nimi probíhá, nicméně dle přání manželky jen v písemné podobě. Řeší spolu hlavně otázky týkající se dětí, případně organizační záležitosti. Děti jsou s rozvodem manželství srozuměny. Manželé jsou schopni v záležitostech dětí komunikovat.

9. Z takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželé uzavřeli manželství dne datum v adresa. Z manželství se narodily tři děti – již zletilá jméno FO, nar. datum, nezl. jméno FO, nar. datum, a nezl. jméno FO, nar. datum. O úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků pro dobu po rozvodu rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, jenž nabyl právní moci dne 6. 6. 2025; tímto rozsudkem schválil dohodu rodičů (manželů) o střídavé péči. Manželství bylo zpočátku spokojené, postupně se však projevovaly rozdílné povahy manželů a rozdílný náhled na vedení společného života, docházelo k vzájemnému odcizení, které vyústilo v rozvrat manželství. Manželé spolu nevedou společnou domácnost od dubna 2024 poté, co se manželka ze společné domácnosti (vedené na adrese adresa) odstěhovala. Ani jeden z manželů již nechce v manželství setrvávat a pokusit se o obnovení manželského soužití. Každý už má svůj život. Manželé se shodli na tom, že jejich nezletilé děti jsou s rozvodem srozuměny a že rozvod nic nezmění na již realizované střídavé péči o ně.

10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:

11. Podle § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3).

12. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

13. Podle § 757 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (odst. 1). Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny (odst. 2).

14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Manželství účastníků nebylo možno rozvést postupem podle § 757 o. z., tedy bez zjišťování příčin rozvratu manželství, a to přinejmenším proto, že dosud nebyla uzavřena dohoda o úpravě jejich majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu dle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. Soud proto zjišťoval kromě existence rozvratu manželství i jeho příčiny. Obé plyne ze shodných tvrzení účastníků, resp. z jejich účastnických výpovědí. Byl prokázán kvalifikovaný rozvrat manželství, tedy rozvrat hluboký, trvalý a nenapravitelný, aniž by bylo možno očekávat obnovení manželství. Je naprosto zřejmé, že jde pouze o formální svazek, který již neplní žádnou z funkcí manželství. Příčiny rozvratu manželství spočívají ve vzájemném odcizení, rozdílných očekáváních od manželství, jeho směřování do budoucna a rozdílných názorech na vedení společného života, společné domácnosti a trávení volného času. Oba manželé souhlasili s konstatováním těchto obecnějších příčin rozvratu manželství. Soud má za to, že prokázání těchto obecnějších příčin, které mohou být příčinami sekundárními (tedy vyvolanými původní primární příčinou či příčinami), je naprosto dostačující; dalším vztahům (bývalých) manželů by nijak nepomohlo, pokud by se důkladně prokazovaly příčiny primární, což navíc ani jeden z manželů nepožadoval. Nebylo zjištěno, že by rozvodu bránily překážky uvedené v § 755 odst. 2 o. z. Lze souhlasit s tím, že pro nezletilé děti účastníků se rozvodem nic nezmění; rodiče (manželé) již delší dobu nevedou společnou domácnost a realizují střídavou péči o děti.

15. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož bylo-li možno zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však soud v projednávané věci neshledal, manželé navíc shodně náhradu nákladů řízení nepožadovali. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, jelikož manžel se k návrhu manželky připojil a soud návrhu vyhověl (§ 384 odst. 2, § 395 z. ř. s.). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství [§ 34 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech]. Žadatel o vydání občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu podle § 34 odst. 3, je-li v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav [§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech]. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 o. z.).