Okresní soud v Prostějově · Rozsudek

9 C 374/2023

č. j. 9 C 374/2023-74

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-06-26 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPV:2024:9.C.374.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Prostějově rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobci 32.000 Kč jako bezdůvodné obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud se opřel o § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., podle něhož věřitel byl povinen odborně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Žalobce neprokázal, že provedl všechny potřebné kroky k posouzení skutečné majetkové situace dlužníka, což vedlo k nesprávnému závěru o její schopnosti splácet úvěr. Soud proto zamítl žalobu ve zbytku, včetně nároku na úroky, smluvní pokuty a další poplatky, protože ty nevznikly z důvodu neplatnosti smlouvy.

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: název zainteresované společnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlo zainteresované osoby advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem adresa zástupce zainteresované osoby proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená datum adresa zainteresované osoby o zaplacení 40.530,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 32.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 6.866,65 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 32.000 Kč ve výši 15 % ročně od 14. 7. 2023 a částce 1.664 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.930 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem ze dne 27. 9. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 38.866,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.000 Kč od 14. 7. 2023 do zaplacení a zaplacení 1.664 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby účastníci uzavřeli datum prostředky komunikace na dálku přes webový portál věřitele adresa smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalovaná se na webovém portálu zaregistrovala, zadala své osobní údaje, číslo mobilního telefonu a e-mailovou adresu a zvolila heslo ke svému účtu na portále. Po založení účtu v sekci název“ zvolila výši požadovaného úvěru a splatnost a seznámila se s veškerými informacemi poskytovanými žalobcem na webovém portálu shora. Poté byl žalovanou zadán tlačítkem „zažádat“ vygenerován text smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek a formuláře s informacemi poskytovanými před uzavřením smlouvy. Žalobce nato přistoupil k ověření identity a bankovního účtu žalované a po ověření pomocí dotazníku, občanského průkazu v aplikací „název“ došlo k uzavření smlouvy distančním způsobem. Na základě smlouvy byl žalované datum poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu se sjednaným denním úrokem ve výši 0,095890410958904 % nejpozději do 13. 7. 2023. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit činila 41.866,65 Kč. Žalovaná se v případě prodlení s vrácením úvěru zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky jistiny. Žalovaná zaplatila 18. 11. 2022 pouze 3.000 Kč. Byla proto právním zástupcem žalobce vyzvána k dobrovolné úhradě dlužné částky ve výši celkem 38.866,65 Kč, která sestávala z jistiny úvěru a úroku z úvěru. Vzhledem ke splatnosti úvěru 13. 7. 2023 byla požadována rovněž smluvní pokuta od 14. 7. 2023 z částky 32.000 Kč v celkové výši ke dni podání žaloby 1.664 Kč. Žalovaná na výzvu k úhradě smluvní pokuty rovněž nereagovala.

2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Podáním doručeným soudu 4. 4. 2024 doplnil žalobce skutková tvrzení, zejména k posouzení úvěruschopnosti a uvedl, že úvěruschopnost byla zkoumána jednat z údajů v dotazníku vyplněným žalovanou, ve kterém byly uvedeny příjmy žalované, měsíční náklady, stav dlužníka a spolužijící osoby a jejich příjmy. Totožnost žalované byla ověřena pomocí aplikace „název“ a kopií občanského průkazu, když žalovaná v aplikaci zadala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, čímž bylo ověřeno i vlastnictví bankovního účtu číslo č. účtu. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazku žalovanou provedl žalobce lustraci v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS. Výpis z účtu žalobkyně ze dne datum prokazuje, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované částku 35.000 Kč.

4. Soud nařídil jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni, žalobce se z jednání omluvil a uvedl, že souhlasí s tím, aby jednání proběhlo bez jeho osobní přítomnosti, žalovaná se přes poučení soudu k jednání nedostavila.

5. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.

6. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.

7. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.

8. Ve smyslu výše uvedeného procesního ustanovení soud provedl dokazování a z žalobcem předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou prostředky elektronické komunikace poté, co žalovaná vyplnila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém požadovala neúčelový úvěr, jiný než na bydlení ve výši 35.000 Kč, s trváním 360 dnů, při 12. měsíčních splátkách po 3.498,71 Kč s poslední splátkou 3.380,84 Kč, při celkové úhradě 41.866,65 Kč, nákladech spotřebitelského úvěru stanovených jako pevné ve výši 0,095890410958904% z vypůjčené částky denně, roční procentní sazbě nákladů RPSN ve výši 41,21 % a sjednaném denním úroku z prodlení v případě neplnění splátek ve výši 0,1 % a sjednanou výší nákladů na vymáhání.

10. Žalobce ověřil totožnost žalované občanským průkazem vydaným Magistrátem města adresa dne datum pod č. hodnota. Žalovaná žalobci sdělila telefonní číslo, e-mailovou adresu, adresu peněžního ústavu a číslo svého účtu a zvolila si osobní kód.

11. Dle Všeobecných obchodních podmínek žalobce ke smlouvě o spotřebitelském úvěru uzavřené společností právnická osoba s jejím klientem platných ke dni uzavření smlouvy se žalovaná se smluvními podmínkami seznámila.

12. Na základě uzavřené smlouvy žalobce zaslal na účet žalované poté, co vystavil dne datum fakturu ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota na 12 splátek, 11 splátek po 3.498,71 Kč a poslední 12 splátka 3.380,84 Kč, částku 35.000 Kč.

13. Žalovaná podle žádosti o prodloužení splátek žádala o prodloužení splátek. V této souvislosti byla a žalobcem byla vyzvána k úhradě poplatku ve výši 436,30 Kč. Zda došlo k uzavření dohody o prodloužení splátek ze žalobcem předložených listin nevyplývá.

14. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze 4. 9. 2023 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce žalovanou vyzval o úhradu částky 47.893,69 Kč sestávající z dosud neuhrazené jistiny 32.000 Kč, úroku z úvěru 6.866,65 Kč, smluvní pokuty 1.664 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 683,84 Kč.

15. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě.

16. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení.

23. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalobce na účet žalované datum převedl 35.000 Kč a žalovaná žalobci dne 18.11. 2022 vrátila 3.000 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných nejen od spotřebitele (žalované) a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ale též ověřením informací. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, nejen lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku, ale i ověřením tvrzeného příjmem žalované, zkoumáním osobní a majetkové poměry žalované, příjmů a výdajů její domácnosti, vyživovacích povinností a dalších závazků. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany žalobce jako věřitele nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované), což mělo za následek nedostatečné odborné zhodnocení úvěruschopnosti žalované a vedlo k nesprávnému závěru o schopnostech žalované úvěr řádně a včas splácet. Soud proto shledal výše uzavřenou smlouvu o úvěru neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 32.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. ( výrok I. tohoto rozsudku)

24. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne Anonymizováno 20. 4. 2022, sp. značka 33 Cdo 3675/2021 – 262)

25. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky, stejně jako smlouvou sjednaný úrok, poplatky a smluvní pokutu nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. (výrok II. tohoto rozsudku)

26. Žalobce se svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle §§ 142 a 142a o.s.ř. Žalobci bylo přiznáno 32.000 Kč z žalované částky 40.531 Kč, ve zbývající části 6.866,65 Kč s příslušenstvím a 1.664 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl úspěšný ze 79 % a z 21 % byl neúspěšný. Náklady řízení přísluší žalobci podle poměru úspěchu, neúspěchu, tedy v rozsahu 58 %. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek 1.622 Kč, náklady právního zastoupení z tarifní hodnoty 40.531 Kč za tři úkony podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. po 500 Kč, tři paušální náhrady ve výši 100 Kč dle stejného předpisu a za doplnění skutkových tvrzení po zrušení platebního rozkazu podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za jeden úkon 2.740 Kč, jeden režijní paušál 300 Kč a 21% DPH ve výši 1.016,40 Kč. Celkové náklady řízení žalobce tedy činí 10.218,40 Kč, z toho 58 % je 5.930 Kč. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.