9 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 603,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 603,67 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 15 803,67 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 603,67 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 711,57 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 455,91 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 240,10 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta, , právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 4. 2. 2026 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému nároky dovozované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též jen jako „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla žalovanému bezúčelový úvěr 20 000 Kč na účet žalovaného. Vyčerpaný a nesplacený úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou 16,90 % ročně, po 90. dni od počátku prodlení žalovaného pak sazbou 8,05 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 384 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné 24. 1. 2025. Žalobkyně využila sjednané právo na zesplatnění úvěru; veškeré závazky žalovaného se staly splatnými 24. 9. 2025. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 15 803,67 Kč jakožto dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 1 711,57 Kč (za období od 25. 12. 2024 do 16. 12. 2025), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 455,91 Kč (za období od 25. 1. 2025 do 16. 12. 2025, přičemž žalobkyně tímto úrokem úročila součet aktuální dlužné jistiny a dlužných poplatků) a poplatků za upomínky/výzvy v celkové výši 1 800 Kč (300 Kč za upomínku ze dne 3. 2. 2025 a 3 x 500 Kč za výzvy ze dnů 10. 2. 2025, 3. 3. 2025 a 3. 4. 2025). K vyčíslení kapitalizovaného úroku ve výši 1 711,57 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 455,91 Kč předložila žalobkyně listinu nazvanou „Stav dlužné jistiny a příslušenství“. Žalovaný neplnil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2026.

2. Podáním doručeným soudu dne 7. 4. 2026 (č. l. 53-58) žalobkyně doplnila na výzvu soudu (č. l. 48) svá tvrzení. K uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že se žalovaný přihlásil ke svému účtu v internetovém bankovnictví a smlouvu potvrdil SMS klíčem zaslaným na jeho telefonní číslo uvedené v dohodě o , název, Identitě. Všechny dokumenty obdržel před podpisem ve formátu PDF. K úhradám žalovaného žalobkyně doplnila, že žalovaný dosud uhradil celkovou částku 18 972,38 Kč, z níž byla započtena na jistinu částka 4 196,33 Kč, na smluvní úrok částka 8 859,67 Kč, na zákonný úrok z prodlení částka 16,38 Kč a na poplatky částka 5 900 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že ke schválení úvěru došlo ve standardním procesu s doložením příjmu. Vnitřní systém žalobkyně vyhodnotil dostatečnou platební kapacitu žalovaného pro splátku úvěru ve výši 384 Kč měsíčně. Příjem žalovaného žalobkyně zjišťovala z výpisu z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně. Činil 32 597,70 Kč měsíčně a byl spočítán jako průměr za 5 měsíců (srpen až prosinec 2021). Zjištěné příjmy korespondovaly s deklarovaným čistým měsíčním příjmem dle žádosti (31 700 Kč). Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . Do výpočtu platební kapacity žalovaného vstupovaly výdaje ve výši 25 020,14 Kč měsíčně. Byly vypočteny na základě transakcí na běžném účtu žalovaného a informací ze žádosti o úvěr. Konkrétně žalobkyně vycházela z pravidelných výdajů (průměr 5 měsíců) zahrnujících inkaso, SIPO, trvalé příkazy a pravidelné jednorázové příkazy, nepravidelných výdajů (medián 5 měsíců) zahrnujících transakce debetní kartou včetně výběrů z bankomatu (přičemž nepravidelné výdaje jsou ponižovány koeficientem dle velikosti příjmu) a nákladů na úvěrové služby. Zadluženost žalovaného byla zjišťována z jeho transakcí a z CB registrů; nebyly zjištěny negativní informace. Ukazatel splátkového zatížení žalovaného (DSTI) činil 28 %, rizikovost žalovaného byla vyhodnocena jako velmi nízká (very low). Systém vypočítal platební kapacitu žalovaného na 7 577,56 Kč, což bylo pro měsíční splátku 384 Kč dostatečné. Žalobkyně posuzovala i tzv. risk KO kritéria. Kontrolovala interní blacklisty, fraudlisty, delikvenci, insolvenci, exekuce. Ověřila, že účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce. K výdajové straně rozpočtu žalovaného žalobkyně ještě uvedla, že kreditní a debetní obraty na běžném účtu žalovaného byly porovnávány s údaji o životním minimu a průměrnými výdaji obyvatelstva. Zohlednila závazky z jiných úvěrových smluv jednak ve vnitřní databázi , název banky, a , název banky, , jednak v databázích BRKI/NRKI. Žalovaný měl v době uzavření smlouvy o úvěru uzavřen pouze jeden úvěrový kontrakt s měsíční splátkou 8 807 Kč, přičemž v posledních dvou sledovaných letech hradil všechny splátky. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný zpočátku splácel splátky dle smlouvy o úvěru, z níž jsou dovozovány nároky v tomto řízení; první výraznější problémy se splácením žalobkyně zaznamenala až v květnu 2024, tj. po více než dvou letech od uzavření smlouvy.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Výzva k vyjádření se k návrhu mu byla zaslána 27. 2. 2026 do datové schránky fyzické osoby (v souladu s § 45 odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“) a doručena tzv. fikcí dne 4. 3. 2026, tj. 10. dnem ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Shodně bylo žalovanému doručováno i předvolání k jednání; k doručení fikcí došlo , datum, .

4. Jednání ve věci se konalo , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků (i právního zástupce zástupkyně). Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující:

5. Dle Dohody o , název, Identitě ze dne 19. 8. 2021 (č. l. 9; v tomto odstavci dále jen „dohoda“) a Obchodních podmínek pro , název, Identitu (č. l. 74-80; v tomto odstavci dále jen „obchodní podmínky“) bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno využívání tzv. , název, Identity. Dle čl. II.2.9 obchodních podmínek může žalovaný prostřednictvím služby , název, Identita uzavírat s žalobkyní smlouvy o vybraných bankovních produktech; smlouvu podepíše , název, klíčem, , název, klíčem či certifikátem. V čl. I.2 dohody byly sjednány některé prvky , název, Identity, konkrétně identifikační číslo žalovaného a bezpečnostní telefonní číslo.

6. Z listin nazvaných „Žádost – změny, blokace, zrušení – elektronické bankovnictví , právnická osoba, “ ze dne , datum, (č. l. 82) a „Změny nastavení služeb , název, “ ze dne , datum, (č. l. 81) soud zjistil, že žalovaný byl oprávněn užívat elektronické bankovnictví u žalobkyně.

7. Z Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru (č. l. 25-27) se podávají shodné parametry úvěru, jaké jsou uvedeny ve smlouvě o úvěru (viz dále). V části věnované nákladům v případě opožděných plateb je uvedeno, že upomínky jsou odesílány na začátku prodlení, výzvy následně. Dle záznamu o podpisu klienta (č. l. 33) žalovaný podepsal dokument s předsmluvními informacemi elektronicky dne , datum, v čase 16:26:39 , název, klíčem , hodnota, .

8. Dle Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, (č. l. 30v-31) žádal žalovaný u žalobkyně o úvěr ve výši 20 000 Kč za účelem specifikovaným následovně: „bez udání účelu/konsolidace“, a to s datem čerpání , datum, . Úvěr by splácel v 96 měsíčních splátkách. V žádosti jsou uvedeny údaje o čistém měsíčním příjmu žalovaného ve výši 31 700 Kč, pravidelných měsíčních výdajích žalovaného bez splátek úvěrů ve výši 10 000 Kč a splátkách úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 9 400 Kč. V části „Prohlášení“ žalovaný mj. prohlašuje, že nemá žádné závazky po splatnosti, a žádá, aby žalobkyně použila data z jeho běžného platebního účtu týkající se jeho příjmů a výdajů k vyhodnocení jeho úvěruschopnosti. Dle záznamu o podpisu klienta (č. l. 34) byla žádost podepsána elektronicky dne , datum, v čase 16:27:40 , název, klíčem , hodnota, .

9. Dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 29-30) uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Byla sjednána pevná úroková sazba 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 384 Kč, a to vždy 24. dne v měsíci. První splátka byla splatná 24. 3. 2022, poslední 24. 2. 2030. Byly sjednány poplatky, jejichž účtování je závislé na plnění smlouvy – poplatek za upomínku ve výši 300 Kč a poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč (čl. V.3 smlouvy). Bylo sjednáno, že úvěr bude splácen v následujícím pořadí: poplatky, smluvní pokuta, úroky, jistina, úroky z prodlení. Pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splácením, jsou dlužné částky spláceny v souladu s právními předpisy (čl. VI.4). Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna zasílat nejprve upomínky a následně výzvy, za jejichž zaslání je žalovaný povinen hradit poplatky zahrnující účelně vynaložené náklady spojené se zasláním upomínek a smluvní pokutu (čl. VIII.2 smlouvy). Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného; v podrobnostech bylo odkázáno na Obchodní podmínky pro , název, spotřebitelské úvěry (č. l. 21-23; dále jen „VOP“), které byly součástí smlouvy o úvěru a žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a převzal je (viz pasáž smlouvy předcházející čl. I). Dle čl. 8.2 VOP byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného kdykoli žalovanému adresovat výzvu nebo upomínky k úhradě, v níž žalovanému poskytne alespoň 30 dnů k úhradě. Neuhradí-li žalovaný dlužnou částku, byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru ke dni uvedenému v oznámení. Dle čl. 4.3 VOP byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatky za poskytnuté bankovní služby dle sazebníku (sazebník je na č. l. 28). V čl. 5.1 VOP bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splácením budou dlužné částky spláceny v následujícím pořadí: jistina, úroky, poplatky, smluvní pokuta, úroky z prodlení.

10. Dle Hromadné změny zasílací adresy klienta ze dne 20. 1. 2024 (č. l. 6) požádal žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví o změnu zasílací adresy na , adresa, .

11. Dle výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc , název, 2022 (č. l. 83) obdržel žalovaný od žalobkyně dne , datum, částku 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

12. Z historie z úvěrového účtu za období od , datum, do 30. 3. 2026 soud zjistil veškeré žalobkyní účtované položky za uvedené období včetně úhrad žalovaného v celkové výši 18 972,38 Kč (k nim žalobkyně doložila též historii úvěrového účtu omezenou právě jen na úhrady; viz č. l. 17-18), jak byly žalobkyní tvrzeny a vypočteny na č. l. 53-54, přičemž konečný zůstatek 15 803,67 Kč odpovídá žalované jistině.

13. Dle historie účtu (nejde o výpis z účtu, ale o přehled transakcí) žalovaného č. , č. účtu, k přijatým platbám za období od 8. 8. 2021 do 23. 12. 2021 (č. l. 70-73) obdržel žalovaný od společnosti , právnická osoba, dne 16. 8. 2021 částku 27 600 Kč, dne 14. 9. 2021 částku 28 654 Kč, dne 20. 10. 2021 částku 26 700 Kč, dne 17. 11. 2021 částku 28 565 Kč a dne 16. 12. 2021 částku 29 255 Kč.

14. Dle historie účtu (nejde o výpis z účtu, ale o přehled transakcí) žalovaného č. , č. účtu, ke všem transakcím za období od 2. 8. 2021 do 28. 12. 2021 soud zjistil tyto průběžné zůstatky na účtu žalovaného (sloupec „Balance“) – ke dni 2. 8. 2021 ve výši 1 616,08 Kč, ke dni 31. 8. 2021 ve výši 1 967,48 Kč, ke dni 30. 9. 2021 ve výši 2 202,36 Kč, ke dni 29. 10. 2021 ve výši 7 562,07 Kč, ke dni 29. 11. 2021 ve výši 2 239,62 Kč a ke dni 28. 12. 2021 ve výši 70,42 Kč (soud vždy uvádí zůstatek po poslední transakci za konkrétní měsíc + zůstatek po první transakci ze dne 2. 8. 2021). Z historie účtu nebyly zjištěny podezřelé platby (např. na sázení či hry) nebo čerpání (dalších) spotřebitelských úvěrů.

15. Dle Informace z , právnická osoba, (č. l. 59-62) byl k osobě žalovaného evidován jeden existující úvěrový kontrakt (v kategorii „splátkové kontrakty a hypotéky“), sedm ukončených kontraktů (šest v kategorii „splátkové kontrakty a hypotéky“ a jeden v kategorii „nesplátkové kontrakty a debety na BÚ“) a jedna nedokončená žádost (v kategorii „kreditní, úvěrové karty a stavební spoření“). Existujícím kontraktem byl závazek ze smlouvy o úvěru poskytnutého , datum, s nesplacenou jistinou ve výši 863 086 Kč, nesplacenou jistinou bez úroku ve výši 634 460 Kč a měsíční splátkou ve výši 8 807 Kč, přičemž nebyly evidovány žádné dlužné splátky u tohoto úvěru (obdobné informace o tomto existujícím úvěrovém kontraktu se podávají též z listiny označené žalobkyní jako „výpis z , název aplikace, “ na č. l. 63-67). Soudu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně domáhá v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, (věc byla později postoupena pro místní nepříslušnost Okresnímu soudu v , adresa, ) nároků dovozovaných právě z uvedeného existujícího kontraktu dle Informace z , právnická osoba, , přičemž i v tomto řízení (stejně jako v projednávané věci) konstatuje, že výraznější problémy se splácením zaznamenala až v květnu 2024, tedy po více než čtyřech letech od uzavření smlouvy o úvěru.

16. Žalobkyně žalovaného upomínala/vyzývala k úhradě dlužné částky. První upomínkou (č. l. 11) vyrozumívá žalovaného, že na jeho účtu č. , č. účtu, nebylo dostatek prostředků k úhradě splátky a ke dni 2. 2. 2025 je v prodlení s částkou 684,30 Kč zahrnující splátku včetně úroků, úroky z prodlení a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč. První výzvou (č. l. 10) je žalovaný vyrozumíván o prodlení s úhradou částky 1 185 Kč zahrnující splátku včetně úroků, úroky z prodlení a poplatek za tuto výzvu ve výši 500 Kč a vyzýván k úhradě nejpozději do 28. 2. 2025. Druhou výzvou (č. l. 13) je žalovaný vyrozumíván o prodlení s úhradou částky 2 073,83 Kč zahrnující splátku včetně úroků, úroky z prodlení a poplatek za tuto výzvu ve výši 500 Kč a vyzýván k úhradě nejpozději do 29. 3. 2025. Poslední výzvou ze dne 3. 4. 2025 (č. l. 12) je žalovaný vyrozumíván o prodlení s úhradou částky 2 969,92 Kč zahrnující splátku včetně úroků, úroky z prodlení a poplatek za tuto výzvu ve výši 500 Kč a vyzýván k úhradě nejpozději do 3. 5. 2025, jinak žalobkyně úvěr zesplatní. Výzva ze dne 3. 4. 2025 byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, a uložena (připravena k vyzvednutí) dne 7. 4. 2025 (dodejka na č. l. 18). Oznámením o zesplatnění dluhu ze dne 26. 9. 2025 (č. l. 14) žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni 24. 9. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu ve výši 19 165,86 Kč do 3. 10. 2025. Oznámení ze dne 26. 9. 2025 byla žalovanému zasláno na adresu , adresa, a uloženo (připraveno k vyzvednutí) dne 30. 9. 2025 (dodejka na č. l. 7). Předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2026 (č. l. 16) vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě posléze žalované částky do 7 dnů od zaslání výzvy. I tato výzva byla zaslána žalovanému na adresu , adresa, (podací arch na č. l. 24).

17. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, , což dne , datum, učinila. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána pevná úroková sazba 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách po 384 Kč, a to vždy 24. dne v měsíci. První splátka byla splatná 24. 3. 2022, poslední 24. 2. 2030. Žalovaný na dluh uhradil celkovou částku 18 972,38 Kč, z níž byla započtena na jistinu částka 4 196,33 Kč, na smluvní úrok částka 8 859,67 Kč, na zákonný úrok z prodlení částka 16,38 Kč a na poplatky částka 5 900 Kč. Započítání plnění žalovaného na jednotlivé složky dluhu je patrné z doložené historie úvěru. Pro prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 9. 2025. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu žalovaného (zkoumala jeho úvěruschopnost – k tomu viz dále).

18. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Soud dále aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 do 28. 5. 2022 (s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“).

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

24. Podle § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele (…).

25. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

29. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

30. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena před účinností zákona č. 96/2022 Sb., jenž s účinností od 29. 5. 2022 novelizoval § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Až od tohoto data je výslovně upraveno, že soud přihlédne k neplatnosti úvěrové smlouvy (pro porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb.) i bez návrhu. Předchozí (a v této věci aplikovatelná) právní úprava stanovila, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Soud je však dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18). Pokud by tak soud měl činit jen k námitce spotřebitele, ochrana spotřebitele poskytovaná citovanými ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. by byla spíše iluzorní a soudní moc by svými rozhodnutími stvrzovala nezákonný postup poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

31. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného splnila. Žalobkyně ověřovala příjmy i výdaje žalovaného z transakcí na běžném účtu žalovaného, který pro něj vedla. Jde-li o příjmy, z doložené historie transakcí na účtu se podává pravidelný čistý měsíční příjem od zaměstnavatele , právnická osoba, v průměrné výši 28 154,80 Kč (jde o průměr příchozích plateb od tohoto zaměstnavatele za měsíce srpen až prosinec 2021). Jde-li o výdajovou stranu rozpočtu žalovaného, z historie transakcí na účtu nebyly zjištěny podezřelé platby (např. na sázky či hry) nebo čerpání (dalších) spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně zjišťovala též úvěrovou historii žalovaného. Jediným existujícím úvěrovým závazkem byl závazek ze smlouvy o úvěru sjednané právě s žalobkyní dne , datum, s měsíční splátkou 8 807 Kč. Žalovaný žalobkyni splátky z tohoto dřívějšího úvěrového vztahu hradil, žalobkyně tak znala jeho platební morálku. Soud přihlédl i k výši nově sjednávaného úvěru (20 000 Kč) a měsíční splátce (384 Kč); jednalo se o nízké navýšení dosavadního úvěrového zatížení žalovaného. Žalobkyně si opatřila dostatek informací k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a tyto informace nevzbuzovaly pochybnost o jeho schopnosti úvěr splácet. Ostatně žalovaný úvěr dlouhou dobu splácel. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jako platnou (resp. neshledal důvod neplatnosti, k němuž by měl přihlížet z úřední povinnosti).

32. Podle § 1931 věty první o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly.

33. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

34. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

36. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

37. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

38. Žalobkyně úvěr v souladu se smluvním ujednáním v čl. VIII.3 smlouvy ve spojení s čl. 8.2 VOP (které výslovně připouští § 1931 o. z.) zesplatnila ke dni 24. 9. 2025 poté, co žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě částek po splatnosti. Vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část byl úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 16.90 % ročně sjednanou v čl. II.2 smlouvy ve spojení s čl. 4.1 VOP. Po uplynutí 90. dne od počátku prodlení byl úročen v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Úhrady žalovaného v celkové výši 18 972,38 Kč byly započteny na jednotlivé složky dluhu dle ujednání v čl. VI.4 smlouvy ve spojení s čl. 4.2 a 5.1 VOP. Žalobkyně účtovala žalovanému poplatky za upomínku a výzvy, které měly dle smluvního ujednání v čl. VIII.2 smlouvy částečně charakter účelně vynaložených nákladů, částečně charakter smluvní pokuty, ve výši dle čl. V.3 písm. a) smlouvy; konkrétně ve výši 1 x 300 Kč a 3 x 500 Kč, celkem 1 800 Kč. Žalobkyně se tedy důvodně domáhala zaplacení částky 15 803,67 Kč jakožto dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 1 711,57 Kč (za období od 25. 12. 2024 do 16. 12. 2025), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 455,91 Kč (za období od 25. 1. 2025 do 16. 12. 2025) a poplatků za upomínky/výzvy v celkové výši 1 800 Kč (300 Kč za upomínku ze dne 3. 2. 2025 a 3 x 500 Kč za výzvy ze dnů 10. 2. 2025, 3. 3. 2025 a 3. 4. 2025). Jelikož byla žaloba v celém rozsahu důvodná, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich plnou náhradu. Sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (k doměření soudního poplatku do této částky viz odůvodnění k výroku III níže) a nákladů zastoupení advokátem. Při jejich vyčíslení je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „a. t.“), ve znění účinném od 1. 1. 2025. Právní zástupce žalobkyně vykonal následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t.: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé. Soud nepovažoval za samostatný úkon, za který by náležela odměna advokáta, vyjádření doručené soudu dne 7. 4. 2026 (č. l. 53-58), jelikož tvrzení zde obsažená mohla a měla být obsažena již v návrhu. Žalobkyně především neuvedla v návrhu žádná tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, což bylo důvodem nevydání elektronického platebního rozkazu a převodu věci z CEPR do rejstříku C. Tato tvrzení a důkazní návrhy k nim žalobkyně vtělila až do podání ze dne 7. 4. 2026. Odměna za tři úkony právní služby počítaná z tarifní hodnoty 17 603,67 Kč činí 1 820 Kč/úkon (§ 1 odst. 2, § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a. t.), celkem 5 460 Kč. Ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), celkem 1 350 Kč. Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. tak patří k nákladům řízení i náhrada za ni; ta odpovídá částce 1 430,10 Kč (0,21 x 6 810 Kč). Náklady právního zastoupení tak odpovídají částce 8 240,10 Kč, po připočtení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč činí náklady řízení na straně žalobkyně 9 240,10 Kč (výrok II). Soud pro úplnost uvádí, že v této věci neaplikoval § 14b a. t. o snížené odměně v případě tzv. formulářových podání, jelikož přisvědčil argumentaci žalobkyně v návrhu, byť se jedná o hraniční případ.

40. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

41. Soud dále v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz (pro tehdy nedostatečná tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalované) a soudní poplatek ve výši 800 Kč vybraný dle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, je třeba dle položky 2 bodu 2 Sazebníku doměřit do částky 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku. O doplatku je třeba rozhodnout až v této fázi (viz dosud respektované závěry usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Splatnost doplatku soudního poplatku byla stanovena dle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích (výrok III).