9 C 44/2025

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Jakubem Štosem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 220 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 160 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 338 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 323,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a částky ve výši 3 220 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 840 Kč, jejíž splatnost soud stanovuje tak, že žalovaný je povinen tuto částku uhradit v 15 měsíčních splátkách po 500 Kč a poslední 16. splátce ve výši 340 Kč splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) bylo dne 22. 11. 2024 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nároky, které dovozovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným. Tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též jen jako „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“), na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Vyjádřila se k procesu uzavření smlouvy. Žalovaný o úvěr požádal na webových stránkách www., Anonymizováno, , kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. Ze svého účtu provedl tzv. verifikační platbu, která slouží k prokázání jeho totožnosti i k dokončení žádosti o úvěr. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace se shrnutím veškerých parametrů úvěru. Při zaslání verifikační platby žalovaný odsouhlasil všeobecné obchodní podmínky i text smlouvy o úvěru; veškeré dokumenty byly žalovanému zaslány na sdělený e-mail. Poté zahájila právní předchůdkyně žalobkyně schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI) a prověřování bonity. Žádost o úvěr byla schválena a částka 20 000 Kč byla vyplacena na účet, ze kterého žalovaný zaslal verifikační platbu. Žalovaný nehradil řádně a včas. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, . Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 338 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 323,29 Kč za období od 24. 11. 2023 do 3. 5. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč za odchozí dopis (dosud uvedené je v rámci návrhu na vydání EPR uplatněno jako nárok 1). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 220 Kč za období od 24. 11. 2023 do 3. 5. 2024; má se jednat o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to po „revizním přepočtu“ ze strany žalobkyně (smluvní pokutu uplatnila žalobkyně v rámci návrhu na vydání EPR jako nárok 2). Výzvou ze dne 17. 10. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 12. 5. 2025 (č. l. 45). Uvedl, že nárok tak, jak je uveden v žalobě, neuznává. O smlouvě neměl ponětí. O úvěr žádala třetí osoba. Jde o osobu jemu blízkou. Má za to, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost před uzavřením smlouvy. Nerozporuje, že peníze na účet přišly, ale neměl o tom tušení. Smlouvu má za absolutně neplatnou. Závěrem žalovaný uvedl, že nárok žalobkyně uznává jen částečně, a to co do částky 20 000 Kč. Navrhl, že ji bude splácet dle svých aktuálních možností pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč.

3. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu a na vyjádření žalovaného částečným zpětvzetím žaloby (č. l. 51). Uvedla, že nedisponuje žádnými důkazními prostředky, jimiž by mohla prokázat řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Nově sdělila, že na pohledávku za žalovaným již bylo zaplaceno 12 160 Kč, a to právní předchůdkyni žalobkyně. Jednalo se o poplatky za prodloužení splatnosti úvěru, žalobkyně však tuto částku započetla ku prospěchu žalovaného na jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalobu vzala zpět co do jistiny ve výši 12 160 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 338 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 323,29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč i smluvní pokuty ve výši 3 220 Kč. Domáhala se tedy pouze zaplacení jistiny ve výši 7 840 Kč, přičemž souhlasila s tím, aby žalovaný splácel tuto částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč se splatností k poslednímu dni v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.

4. Žalovaný, kterého soud vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k jeho majetkové situaci (ještě před doručením zpětvzetí žaloby soudu), v podání doručeném dne 10. 6. 2025 (č. l. 55) sdělil, že jsou proti němu v současné době vedena další tři řízení kvůli závazkům u nebankovních institucí. Je ochoten splácet částku 20 000 Kč tak, aby ji uhradil do dvou let, tj. měsíční splátkou 834 Kč. Uvedl, že na tento dluh zatím nic neuhradil, jelikož o něm nevěděl ani o úvěr nežádal. Ke své finanční situaci uvedl, že celkový měsíční příjem domácnosti činí 62 090 Kč a sestává z jeho starobního důchodu ve výši 15 616 Kč, ze starobního důchodu manželky , jméno FO, ve výši 16 068 Kč, z příspěvku na bydlení ve výši 3 406 Kč a z příspěvku na péči ve výši 27 000 Kč. Celkové výdaje domácnosti pak odpovídají částce cca 27 444 Kč a sestávají z platby na nájemné ve výši 12 809 Kč, energie ve výši 1 050 Kč, koncesionářské poplatky ve výši 205 Kč, zapůjčení elektrické postele ve výši 600 Kč s předpokládaným zapůjčením zvedáku ve výši 1 500 Kč, insolvence manželky ve výši 3 000 Kč, splátka dluhu u společnosti , právnická osoba, ve výši 500 Kč, hygienické potřeby ve výši 2 000 Kč, léky ve výši 2 000 Kč a strava ve výši cca 6 000 Kč.

5. Podáním doručeným soudu dne 19. 6. 2025 (č. l. 65) se žalobkyně i její právní zástupce omluvili z nařízeného jednání. Podáním doručeným dne 25. 6. 2025 (č. l. 66) se omluvil i žalovaný. Poukázal na svůj velmi nepříznivý zdravotní stav. Je zcela imobilní a odkázaný na pomoc druhých. Vyslovil souhlas s „návrhem“ žalobkyně obsaženým v částečném zpětvzetí žaloby.

6. Jednání ve věci se konalo dne , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků i právního zástupce žalobkyně.

7. Soud předně uvádí, že v souladu s dispozičním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. Částečné zpětvzetí bylo učiněno dříve, než začalo jednání, proto nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). Žalovaný přesto souhlas vyslovil. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

8. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, z nichž zjistil následující:

9. Dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 17-18), kterou měla uzavřít právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným se úvěrující zavázala poskytnout úvěr ve výši 6 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, (dále jen jako „účet žalovaného“). Žalovaný měl zaplatit částku 7 242 Kč jednorázově ke dni 19. 8. 2023. V závěrečné části smlouvy je informace o datu a času odeslání potvrzovacího kódu žalovanému, telefonním čísle a e-mailové adrese, na které byl zaslán, a datu a času potvrzení návrhu smlouvy žalovaným pomocí kódu. Součástí smlouvy měly být též Obchodní podmínky , právnická osoba, (č. l. 8).

10. Dle Dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, (č. l. 16) byl úvěr navýšen na částku 20 000 Kč a žalovaný měl zaplatit celkovou částku 24 238 Kč. I zde je v závěrečné části informace o datu a času odeslání potvrzovacího kódu žalovanému, telefonním čísle a e-mailové adrese, na které byl zaslán, a datu a času potvrzení návrhu smlouvy žalovaným pomocí kódu.

11. Dle Dodatku č. 5 ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, (č. l. 14) byla prodloužena splatnost úvěru do 23. 11. 2023. V podpisové části tohoto dodatku nejsou údaje uváděné shora.

12. Dle Výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, (č. l. 19) obdržela právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, částku ve výši 0,01 Kč z účtu žalovaného.

13. Dle (dalšího) Výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně (č. l. 26-27) byla na účet žalovaného poukázána dne , datum, částka 6 000 Kč a dne , datum, částka 14 000 Kč.

14. Dle Společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, (č. l. 20-22), které učinily právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně, mezi nimi byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek (č. l. 7) a dne , datum, dílčí smlouva o postoupení, kterou byly na žalobkyni postoupeny pohledávky uvedené v prohlášení. Je mezi nimi i pohledávka za žalovaným specifikovaná číslem smlouvy (, hodnota, ), jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka (žalovaného) a dlužnou částkou (28 458 Kč). Žalobkyně přeložila též potvrzení o provedení transakce k úhradě za postoupení pohledávek (č. l. 10).

15. Dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2024 (č. l. 11) měla právní předchůdkyně žalobkyně oznámit žalovanému postoupení pohledávky. Dle podacího lístku bylo oznámení zasláno dne 22. 5. 2024 na adresu , adresa, (č. l. 12); jedná se o adresu trvalého pobytu žalovaného do , datum, (lustrace v Centrální evidenci obyvatel na č. l. 31) a adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru.

16. Dle Výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 (č. l. 25) vyzývá žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení částky 28 458 Kč s příslušenstvím. Dle podacího lístku byla výzva zaslána dne 21. 10. 2024 na adresu , adresa, (č. l. 12); jedná se o adresu trvalého pobytu žalovaného do , datum, (lustrace v Centrální evidenci obyvatel na č. l. 31) a adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru.

17. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl k důkazu výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č. l. 24), jelikož po částečném zpětvzetí žaloby již žalobkyně tento náklad nepožadovala.

18. Soud dále provedl k důkazu listiny předložené žalovaným k jeho majetkovým poměrům. Dle oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 12. 2024 (č. l. 61) se od lednové splátky 2025 zvyšuje důchod vyplácený žalovanému na částku 15 616 Kč měsíčně. Dle oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 12. 2024 (č. l. 59) se od lednové splátky 2025 zvyšuje důchod vyplácený paní , jméno FO, na částku 16 068 Kč měsíčně. Dle platebního dokladu SIPO za měsíc květen 2025 (č. l. 60) na jméno paní , jméno FO, je placeno na elektřinu 1 050 Kč, na nájem 12 809 Kč, na televizní poplatek 150 Kč a na rozhlasový poplatek 55 Kč. Dle oznámení Úřadu práce ČR o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 12. 2. 2024 (č. l. 57) zasílaného paní , jméno FO, se od 1. 1. 2024 snižuje příspěvek na bydlení z částky, Anonymizováno, 3 779 Kč na částku 3 406 Kč. Dle ceníku pro zapůjčení elektrické postele (č. l. 58) činí měsíční záloha 600 Kč, naložení 150 Kč, vyložení 150 Kč, montáž 200 Kč (jsou zde i další položky). Velice nepříznivý zdravotní stav žalovaného, o němž hovořil v omluvě z nařízeného jednání, se podává z příjmové lékařské zprávy ze dne 9. 4. 2025 z , Anonymizováno, (č. l. 67-69).

19. Soud dále z úřední činnosti (ze systému ISAS) zjistil, že proti žalovanému jsou ke dni vyhlášení tohoto rozsudku vedena další 4 řízení. Ani v jednom z nich zatím nebylo rozhodnuto ve věci samé (ani nepravomocně). V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno dne 16. 9. 2024, se žalobkyně , právnická osoba, domáhá zaplacení částky 21 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, jakož i částky 6 030 Kč na smluvní pokutě; tvrdí, že žalovanému poskytla úvěr ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno dne 29. 7. 2024, se žalobkyně , právnická osoba, domáhá zaplacení částky 6 198,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 198,84 Kč od 29. 7. 2023 do zaplacení; tvrdí, že žalovanému poskytla dne , datum, úvěr ve výši 7 000 Kč. V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno dne 31. 1. 2025, se žalobkyně , právnická osoba, domáhá zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení; částku žádá z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož smlouvu, kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně (, právnická osoba, ) dne , datum, , nemá k dispozici. V řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , které bylo zahájeno dne 31. 1. 2025, se žalobkyně , právnická osoba, domáhá (taktéž) zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení; částku žádá z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož smlouvu, kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně (, právnická osoba, ) dne , datum, , nemá k dispozici. Soud provedl k důkazu návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů v uvedených věcech a vyjádření žalovaného (č. l. 70-79). Jeho stanovisko je ve všech případech stejné (a stejné je i v projednávané věci) – mimo jiné tvrdí, že o smlouvě neměl ponětí a že ji uzavřela třetí osoba, která je osobou jemu blízkou. Ve všech případech také uznal, že mu částka na účet vyplacena byla, žádal, aby ji mohl splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Ve věci žalovaného bylo dále u zdejšího soudu vedeno řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a držení ve zdravotním ústavu (sp. zn. , spisová značka, ) zahájené dne , datum, .

20. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný obdržel na účet č. , č. účtu, , jehož je majitelem, od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč (nesporná tvrzení). Tato částka je dána součtem dvou plateb – ze dne , datum, částkou 6 000 Kč a ze dne , datum, částkou 14 000 Kč (výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný dosud neuhradil částku 7 840 Kč na jistině. Zde soud vychází z tvrzení žalobkyně, která v rámci zpětvzetí žaloby uvedla, že její právní předchůdkyni byla zaplacena celková částka 12 160 Kč, přičemž žalobkyně ji (ve prospěch žalovaného) zohledňuje jako platbu na jistinu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (společné prohlášení stran postupní smlouvy). Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byly žalovanému zaslány na adresu , adresa, (podací archy).

21. Soud naopak nemá za řádně tvrzené ani prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění předloženém žalobkyní, resp. v jakémkoli znění. Soud žalobkyni vyzval, aby k této otázce doplnila tvrzení a důkazní návrhy. Samotné uvedení potvrzovacích kódů a dalších údajů v podpisové části smlouvy nic nevypovídá o tom, zda byl tento kód zaslán žalovanému a zda jím právě žalovaný smlouvu v předkládaném znění odsouhlasil. Soud dále ve výzvě upozornil žalobkyni, že vůbec netvrdila, že úvěrová smlouva byla uzavřena nejprve na 6 000 Kč a až později navýšena na 20 000 Kč. Z žalobních tvrzení se podávalo, že měla být uzavřena jediná smlouva. Soud dále nepřehlédl, že potvrzovací platba ve výši 0,01 Kč, která měla dle žalobních tvrzení sloužit jednak k ověření totožnosti žalovaného, jednak k dokončení žádosti o úvěr, byla uskutečněna dne , datum, , ačkoli uzavření smlouvy o úvěru bylo tvrzeno k datu , datum, . Žalobkyně k uzavření smlouvy žádná tvrzení ani důkazní návrhy nepředložila a reagovala částečným zpětvzetím žaloby. Totéž platí o otázce úvěruschopnosti. Ani k ní žalobkyně žádná tvrzení a důkazní návrhy nedoplnila.

22. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

23. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Byť nebylo prokázáno, že by bylo žalovanému oznámení o postoupení pohledávky doručeno (resp. že by došlo do sféry jeho vlivu), aktivní legitimace žalobkyně v této věci byla prokázána předloženým souhlasným prohlášením stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. V tomto prohlášení jsou uvedeny i postoupené pohledávky, mezi nimiž figuruje i pohledávka za žalovaným. Soud považuje smlouvu o postoupení za platnou, resp. nezjistil žádný důvod neplatnosti, k němuž by měl přihlédnout z úřední povinnosti (ke zkoumání platnosti smlouvy o postoupení v případě, že dlužníkovi nebylo postoupení oznámeno či prokázáno, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024).

25. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

26. Jak již bylo vyloženo výše, žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, že si její právní předchůdkyně a žalovaný ujednali jako obsah smlouvy právě to, co je obsahem předložených listin, ani závěr, že si cokoli ujednali.

27. Již na základě tohoto závěru lze uzavřít, že z důvodu neprokázané existence smlouvy je třeba vypořádat toliko bezdůvodné obohacení.

28. I kdyby smlouva uzavřena byla, soud by ji posoudil jako absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem vyhovujícím dále citovaným zákonným ustanovením.

29. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

31. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 , Anonymizováno, , datum, (s ohledem na tvrzené datum uzavření smlouvy; v tomto znění dále jen jako „zákon č. 257/2016 Sb.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

33. Smluvní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podléhá citované úpravě zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně proto byla povinna tvrdit a prokázat, že její právní předchůdkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to způsobem vyhovujícím citovaným ustanovením. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žadatele o úvěr, má žalobce (poskytovatel úvěru), a proto musí být v zásadě schopen soudu předložit dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti (prokazující příjmy a výdaje) žalovaného (spotřebitele), jimiž disponoval před uzavřením úvěrové smlouvy. V opačném případě nelze uzavřít, že úvěruschopnost posuzoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 ve spojení s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. 10. 2023, č. j. 7 C 157/2023-22, který je zveřejněn v databázi beck-online mj. s právě uvedenou právní větou). Odborná péče se vztahuje nejen na posuzování úvěruschopnosti konkrétního spotřebitele, ale též na věrohodné prokázání toho, že tak poskytovatel úvěru učinil (viz např. nález finančního arbitra ze dne 1. 11. 2024, č. j. FA/SR/SU/201/2024-50, bod 7.4).

34. Žalobkyně nesplnila již povinnost tvrzení. V návrhu na vydání EPR pouze uvedla, že byly činěny kroky vedoucí k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na výzvu soudu nic nedoplnila.

35. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena krátce po účinností zákona č. 96/2022 Sb., jenž s účinností od 29. 5. 2022 novelizoval § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Až od tohoto data je výslovně upraveno, že soud přihlédne k neplatnosti úvěrové smlouvy (pro porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb.) i bez návrhu. Předchozí právní úprava stanovila, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Soud je však dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18). Pokud by tak soud měl činit jen k námitce spotřebitele, ochrana spotřebitele poskytovaná citovanými ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. by byla spíše iluzorní a soudní moc by svými rozhodnutími stvrzovala nezákonný postup poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Proto soud i v tomto případě (navíc již dle výslovně právní úpravy) sám přihlédl k tomu, že žalobkyně řádně netvrdila, že by její právní předchůdkyně postupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, byla by neplatná, jelikož smysl a účel zákona (ochrana spotřebitele, ale i společnosti jako celku) neplatnost vyžaduje, a to jako neplatnost absolutní.

36. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

37. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

38. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

39. S ohledem na závěr o neuzavření smlouvy o úvěru, resp. o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, pokud by uzavřena byla, je třeba posoudit plnění právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch žalované částkou 7 840 Kč (kterou žalobkyně požaduje po částečném zpětvzetí žaloby) jako bezdůvodné obohacení, konkrétně plnění bez právního důvodu, které je žalovaná povinna vydat. Žalovaný žádal, aby mohl dlužnou částku splácet v měsíčních splátkách po 500 Kč (tehdy vycházel z dlužné částky 20 000 Kč). Žalobkyně vyjádřila v průběhu řízení s výší splátek souhlas. Dle poslední věty § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel (v případě neplatnosti smlouvy) povinen vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Použije-li se toto ustanovení v případě neplatnosti smlouvy, tím spíše by se mělo použít v situaci, kdy žalobkyně ani uzavření smlouvy neprokáže, ačkoli je zjevné, že zde probíhala jednání mezi poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a spotřebitelem a k vyplacení částky spotřebiteli došlo. Je primárně na spotřebiteli, který nejlépe zná své poměry a schopnosti, aby je tvrdil a doložil. Pokud tak neučinil, nenastal „spor“ ve smyslu § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., jímž je míněn aktivní a nevyřešený střet rozdílných představ věřitele a dlužníka o přiměřené době plnění (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. 27 Co 35/2024, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 28 Co 121/2024). V této věci žalovaný poukazoval na svoji nepříznivou majetkovou situaci. Na výzvu soudu svá tvrzení a důkazní návrhy doplnil (viz rekapitulace jeho majetkových poměrů shora). Dále soud zjistil, že dluh vůči žalobkyni zdaleka není jediným dluhem; bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že jsou vůči němu vedena další řízení u zdejšího soudu (jak byla také rekapitulována shora). Z uvedeného soud dovozuje, že se žalovaný zatím nedostal do prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve výši 7 840 Kč. Současně lze dovodit, že zde existoval spor o to, jaká doba je přiměřená možnostem spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Zatímco žalobkyně původně žádala zákonné úroky z prodlení již od 24. 11. 2023 (viz požadavek na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení), žalovaný uváděl, že jednorázové úhrady není schopen. Pokud by netvrdil nic a ani soudu by nebyly známy z úřední činnosti žádné skutečnosti o majetkové situaci žalovaného, vycházel by z toho, že aktivní spor ve smyslu § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. (jak jej vymezil Krajský soud v Brně např. v rozsudku ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. 27 Co 35/2024, nebo rozsudku ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 28 Co 121/2024) neexistuje, aplikoval by obecnou úpravu splatnosti pohledávky z bezdůvodného obohacení dle § 1958 odst.

2. Jestliže soud tímto způsobem nepostupoval, jelikož spor o dobu přiměřenou možnostem žalovaného shledal, musel splatnost stanovit tímto rozsudkem. Žalobkyně sice následně souhlasila s výší splátek dle návrhu žalovaného, přesto má soud za to, že je třeba stanovit přímo splatnost, nikoli pouze pariční lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na majetkovou situaci žalovaného a se zohledněním shodného stanoviska obou stran soud stanovil, že žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku 7 840 Kč v 15 měsíčních splátkách po 500 Kč a poslední 16. splátce ve výši 340 Kč splatných vždy do posledního příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. Uplatní se zásada procesního úspěchu ve věci dle § 142 o. s. ř. a zásada zavinění na částečném zastavení řízení dle § 146 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na částečný úspěch každé ze stran soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.