9 C 6/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení, titul za jménem. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 78.098,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 12.677 Kč, 8.175 Kč, 5.348,86 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 14.846,90 Kč, částce 15.152,33 Kč a částce 21.899,14 Kč zamítá.

III. Žaloba se zamítá v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2.940,05 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 5.745,39 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 16.156,12 Kč ve výši 9,75 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení, v úroku ve výši 29 % ročně z částky 16.156,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2.486,78 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 4.696,62 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 14.549,04 Kč ve výši 9,75 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 14.549,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 3.061,43 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 4.704,45 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 17.118,89 Kč ve výši 9,75 % ročně od 26. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 17.118,89 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 7. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 27523,9 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2940,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5745,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16156,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 16156,12 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále zaplacení částky 23327,33 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2486,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4696,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14549,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 14549,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále zaplacení částky 27247,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3061,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4704,45 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17118,89 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 17118,89 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, a zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 19676,8 Kč. Dle žaloby je žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené datum postupitelem právnická osoba a žalobcem jako postupníkem věřitelem žalovaného z titulu uzavření smlouvy o zápůjčce z datum, číslo jejímž předmětem byla zápůjčka 19.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutou zápůjčku souhrnný poplatek ve výši 16.491 Kč v 60. týdenních splátkách po 592 Kč, poslední splátka měla být uhrazena 30. 10. 2019, finanční částka 19.000 Kč byla poskytnuta při podpisu smlouvy v hotovosti, žalovaný zaplatil celkem 6.323,18 Kč, dále uzavřel právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba a žalovaný dne datum smlouvu o zápůjčce číslo jejímž předmětem byla zápůjčka 20.000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, zavázal se zaplatit zápůjčku + 16.259 Kč jako souhrnný poplatek za poskytnutí peněžních prostředků při sjednaném úroku 29 % ročně, poplatku za administraci 6.952 Kč a komfortní splácení 4.406 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2.015 Kč s poslední splátkou 30. 11. 2019, na tuto zápůjčku zaplatil žalovaný 11.825,68 Kč, dále smlouvu o zápůjčce číslo dne datum, jejímž předmětem byla zápůjčka 25.000 Kč, tuto částku žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se vrátit kromě poskytnuté hotovosti také souhrnný poplatek 24.246 Kč, který se sestával ze sjednaného úroku za řádnou dobu splácení ve výši 29 % ročně, za administraci 9.408 Kč a za komfortní splátky poplatek 6.598 Kč, žalovaný na tuto zápůjčku zaplatil 19.651,14 Kč. Dle tvrzení žaloby právní předchůdce žalobce vždy před poskytnutím zápůjčky zkoumal úvěruschopnost žalovaného a teprve poté byla částka poskytnuta.

2. Okresní soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil.

3. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž provedl důkazy předložené žalobcem a založené ve spise a zjistil z nich následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalobcem dne datum a příloh této smlouvy byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeni společností právnická osoba datum a žalovaný byl vyzván, aby žalobci zaplatil celkem 114.198,59 Kč ze smluv o zápůjčkách číslo číslo číslo do deseti dnů. Ze zákaznické karty vyplněné žalovaným při žádosti o spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč z datum bylo zjištěno, že žalovaný tvrdil, že jeho příjem je 19.572 Kč, další příjem domácnosti je 20.000 Kč, celkové příjmy činí 39.572 Kč, přičemž má žalovaný externí splátky 4.053 Kč a odhadované výdaje částka. Dle zákaznické karty právní předchůdce žalobce měl k dispozici pracovní smlouvu žalovaného uzavřenou datum. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč z datum tvrdil žalovaný příjem 19.539 Kč, další příjmy domácnosti 17.500 Kč, celkové příjmy domácnosti 37.039 Kč a odhadované výdaje domácnosti na splátkách 4.000 Kč, 2.100 Kč a dalších měsíčních výdajích 6.300 Kč. Předložena byla pracovní smlouva podle karty z datum. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty při žádosti o úvěr ve výši 19.000 Kč z datum tvrdil žalovaný příjem 22.450 Kč, další příjmy v domácnosti 19.000 Kč a celkové příjmy 41.450 Kč, výši splátek 2.600 Kč a 4.000 Kč a další splátky 6.500 Kč, přičemž předložil pracovní smlouvu z datum. Ve spise se nenachází žádné další doklady, ze kterých by bylo možno osvědčit tvrzené příjmy žalovaného v domácnosti, faktické příjmy, které by vycházely z pracovní smlouvy, když v každé ze žádostí je uvedeno jiné datum uzavření pracovní smlouvy a žádné jiné doklady k příjmům žalobcem nebyly předloženy, stejně jako nebyly předloženy žádné doklady prokazující výši dalších příjmů žalovaného v rodinné domácnosti, tedy celkovou disponibilní částku pro jednotlivé měsíce, stejně jako výše běžných výdajů. Nicméně v období do 26. 2. 2018 do 5. 9. 2018 požadoval žalovaný po žalobci celkem 59.000 Kč. Dle smlouvy o zápůjčce ze dne datum byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 25.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnnými poplatky ve výši 24.246 Kč, tedy v celkové výši 49.246 Kč vrátit právnímu předchůdci žalobce v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 24 ve výši 2.052 Kč se sjednaným úrokem 108,72 % ročně. Ze smlouvy o zápůjčce název předmětné půjčky ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy 20.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutých 20.000 Kč 16.259 Kč a vrátit tak 36.259 Kč v 18. splátkách ve výši 3.625,90 Kč, ze smlouvy o zápůjčce název předmětné půjčky ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy 19.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 35.491 Kč se souhrnnými poplatky 16.491 Kč v 60. splátkách ve výši 592 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána 232,02 % při předchozím 120,96 %. Z výzvy k plnění se základními skutkovými a právními tvrzeními bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce žalovaného vyzval k zaplacení celkové částky 110.916 Kč nejpozději do 13. 7. 2021 z úvěrových smluv číslo číslo číslo.

4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal datum 25.000 Kč, datum 20.000 Kč a datum 19.000 Kč a uhradil na poskytnutých 25.000 Kč 19.651,14 Kč, na 20.000 Kč 11.825 Kč a na 19.000 Kč 6.323 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 5.348,86 Kč, 8.175 Kč, 12.677 Kč, které představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Žalobu v částce 14.846,90 Kč, 15.152,33 Kč a 21.899,14 Kč jako bezdůvodnou zamítl. Žaloba byla zamítnuta také v žalovaném příslušenství pohledávek z úvěrového vztahu, neboť účelem zákona o spotřebitelském úvěru, který byl do našeho právního řádu přijat jako implementace směrnic evropského společenství, postihuje poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a v důsledku toho je smlouva neplatná. Zákon o spotřebitelském úvěru je speciální předpis k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, z něhož vychází úvaha, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalšího úroku, a to ať už smluvního či úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z., neboť právo na tento úrok vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části původně poskytovaného spotřebitelského úvěru jako bezdůvodné obohacení a prodlení vzniká teprve okamžikem splatnosti tohoto bezdůvodného obohacení. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II., III. tohoto rozsudku.

11. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.

12. Protože žalobce byl převážně neúspěšný, nemá právo na náhradu vzniklých nákladů řízení a bylo proto rozhodnuto, neboť žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly, podle § 142 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.