9 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, obec zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 8.214 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v zákonném úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení zamítá. Žaloba se zamítá v částce 606,58 Kč a 1.530 Kč a v částce 2.214 Kč a 690 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 506,26 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení 6.000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.000 Kč od 15. 6. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 606,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.530 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a smluvní pokuty 2.214 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřela společnost právnická osoba a žalovaný 27. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost právnická osoba žalovanému na účet 6.000 Kč a žalovaný se zavázal do 27. 5. 2020 vrátit 7.380 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací na internetových stránkách webová adresa, kde se žalovaný registroval a ve formuláři vyplnil údaje o své osobě a zaslal verifikační platbu. Na základě informací žalovaného společnost právnická osoba zahájila schvalovací proces a prověřila tak bonitu žalovaného, součástí bylo nahlížení do registrů, insolvenčního rejstříku, bankovních registrů, klientských informací, nebankovních registrů. Žádost o půjčku byla žalovanému schválena a částka byla vyplacena na účet, z něhož proběhla verifikační platba, a byl označený v žádosti o úvěr. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a společnosti právnická osoba tak vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, stejně jako nárok na paušální náhradu výdajů spojených s upomínkou. Smlouvou o postoupení pohledávek z 11. 6. 2021 s účinností 14. 6. 2021 byla pohledávka převedena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z 25. 6. 2021. Celková hodnota pohledávky činila 9.744 Kč, sestávala se z nesplacené jistiny 6.000 Kč, nesplaceného úroku 1.380 Kč, nesplacené smluvní pokuty 2.214 Kč, neuhrazených paušálních náhrad za upomínky ve výši 150 Kč. Nad rámec postoupené pohledávky žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 606,58 Kč za dobu od 28. 5. 2020 do 1. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení od následujícího dne účinnosti postoupené pohledávky, tedy od 15. 6. 2021 z jistiny 6.000 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 690 Kč, sestávající z odchozího dopisu 39 Kč, odchozího dopisu doporučeného 50 Kč, odchozího telefonického hovoru 72 Kč a osobní návštěvy 217 Kč. Žalobce požadoval též úhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč.

2. Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz, který byl podle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. Protože předmětem sporu byla bagatelní částka, žalobce v návrhu navrhl postup podle § 115a) o.s.ř, byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání. Žalovanému byla stanovena lhůta 15 dnů a byl poučen, že jeho nečinnost bude znamenat souhlas s tímto postupem. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.)

4. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu, zjistil následující skutkový stav. Žalobce je aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem žalovaného společností právnická osoba a žalobcem dne 4. 6. 2021, jejíž součástí byla i pohledávka právnická osoba za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy o půjčce číslo. Z potvrzení o přijetí platby ze 17. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalobce původnímu věřiteli právnická osoba za portfolio pohledávek zaplatil 14. 6. 2021 dohodnutou cenu. Z Obchodních podmínek právnická osoba pro poskytování úvěru splatných jednorázově značka rok číslo bylo zjištěno, že právnická osoba zveřejnila obchodní podmínky právnická osoba pro softwarové provozování. Z listiny označené smlouva o úvěru číslo datované 27. 4. 2020 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský, neúčelový jednorázově splatný úvěr s jistinou 6.000 Kč, se splatností 27. 5. 2020, zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně, odpovídající úroku v celkové výši 1.380 Kč, při RPSN za celý úvěr 1 141,2 % a délkou splatnosti 30. dnů, bylo ke splacení 7.380 Kč. Žalobce neprokázal, že by žalovaný smlouvu a smluvní podmínky stvrdil elektronickým podpisem. Z výpisů z účtu název peněžního ústavu, uvedeného ve výše označené smlouvě o úvěru číslo z 21. 1. 2020 bylo prokázáno, že z účtu bankovní účet, variabilní symbol odešla platba 1 Kč na účet číslo. Z výpisu z účtu název peněžního ústavu číslo ze dne 27. 4. 2020 bylo prokázáno, že na účet č. bankovní účet, variabilní symbol byla poukázána částka 6.000 Kč. Z upomínky webová adresa z 10. 6. 2020, opakované výzvy právnická osoba ze dne 27. 6. 2020 a předžalobní výzvy z 8. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl právnická osoba upomínán o úhradu částky 7.508 Kč, resp. 7.660 Kč, naposledy částky 7.776 Kč. Z výzvy před podáním žaloby z 9. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě částky celkem 9.744 Kč.

5. Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. (§ 559 o.z.)

6. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

8. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 6.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného a spokojil se pouze z prohlášením žalovaného, aniž by údaje tam uvedené ověřoval. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce proto soud shledal v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 6.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení.

13. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.

14. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. značka 33 Cdo 3675/2021 – 262.

15. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na úrok z poskytnutých finančních prostředků, poplatky, ani smluvní pokutu či zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

16. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 6.000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. po 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Protože žalobě bylo vyhověno pouze v částce 6.000 Kč, což představuje 67 % žalobou uplatněného nároku, žaloba byla v 33 % zamítnuta, byly žalobci přiznány náklady řízení v rozsahu 34 % celkových nákladů, tedy celkem v částce 506,26 Kč.

18. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť se jedná o bagatelní spor ve smyslu ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., ledaže by pro vydání takovéhoto rozsudku nebyly splněny důvody. Odvolací lhůta je pak 15 denní, běží ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16. Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.