10 C 10/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristiny Románkové a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně , obec zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec a číslo - část obce žaloba na plnění ve výši částka s příslušenstvím z titulu služebního úrazu

I. Řízení se zastavuje pro částečné zpětvzetí žaloby v té části, pokud se týká požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rakovníku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky [částka] za ztížení společenského uplatnění a částky [částka] za účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli pracovní smlouvu a od [datum] byla žalobkyně jmenována do funkce vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce] (dále jen„ [stát. instituce]“). Dne [datum] byla žalobkyně jmenována na služební místo stejného charakteru, tedy vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce]. Dne [datum] došlo na pracovišti OSSZ v [obec] ke služebnímu úrazu žalobkyně, který spočíval ve fyzickém napadení panem [jméno] [příjmení], který byl za své jednání odsouzen trestním rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Pracovní neschopnost žalobkyně trvala od [datum] do [datum]. Žalobkyně se na žalovanou obrátila přípisem ze dne [datum], který byl žalované doručen téhož dne, a vyzvala ji, aby byly uhrazeny všechny nároky spojené se služebním úrazem. Nárok na ztížení společenského uplatnění bylo možné stanovit již nyní, neboť zdravotní stav žalobkyně je ustálen. Dále žalobkyně požadovala cestovní náhrady v souvislosti s jízdami na kontroly a vyšetření, vztahující se k pracovnímu úrazu, v období od [datum] do [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že žalobkyně v důsledku napadení klientem [stát. instituce] [příjmení] na pracovišti dne [datum] utrpěla pracovní, respektive služební úraz, spočívající v poškození duševního zdraví, když se u žalobkyně rozvinula posttraumatická porucha. Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce [částka], ve výši stanovené nikoliv podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ale podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která se používá při vyčíslení náhrad za ztížení společenského uplatnění v občanskoprávních vztazích. Žalovaná má za to, že zákoník práce poskytuje zvláštní ochranu postavení zaměstnance, který je v pracovněprávním vztahu slabší stranou, a proto je nutné postupovat podle zvláštní úpravy v něm obsažené. Žalovaná se zcela ztotožňuje s konzistentní a dlouhodobě ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (zejména rozsudek sp. zn. [spisová značka] a rozsudek sp. zn. [spisová značka]), která opakovaně u stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem uvádí, že je nutné v takových případech postupovat podle zákoníku práce a výši určit podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., tedy stanovením bodového ohodnocení, přičemž hodnota jednoho bodu činí [částka]. Dále žalovaná k přiloženému znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] zhotovenému MUDr. [jméno] [příjmení] namítá, že je nesrozumitelný, příliš strohý, kusý a nepřezkoumatelný, když z něj není jasné, jakým způsobem znalec dospěl k závěrům tam uvedeným. Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] zhotovený taktéž MUDr. [jméno] [příjmení] je rovněž nejasný, a zřejmě i chybný, respektive nepřezkoumatelný, neboť je na titulní straně uvedeno, že se jedná o stanovení ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., nikoliv podle metodiky. Navrhovala proto zpracování revizního znaleckého posudku.

3. Při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, co do částky 1 446, [částka] spolu s příslušenstvím. Žalovaná při jednání soudu dne [datum] vyjádřila s částečným zpětvzetím žalobního návrhu souhlas. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pro částečné zpětvzetí žaloby zastaveno v částce celkem 1 446, [částka]. Při vyhlášení usnesení nebylo rozhodnuto o příslušenství částky 1 446, [částka], soud proto řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pro částečné zpětvzetí žaloby i v té části, pokud se týká požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení (výrok I.).

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že žalobkyně v důsledku napadení klientem [stát. instituce] [příjmení] na pracovišti dne [datum] utrpěla pracovní, respektive služební úraz, spočívající v poškození duševního zdraví, kdy se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha. V období od [datum] do [datum] proběhly kontroly a vyšetření žalobkyně znalcem, kdy náklady činily [částka].

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobkyně v důsledku napadení klientem [jméno] [příjmení] na pracovišti [stát. instituce] dne [datum] utrpěla pracovní, respektive služební úraz, spočívající v poškození duševního zdraví, když se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. Toto onemocnění náleží k neurotické skupině diagnóz a vzniká po závažném stresovém zážitku. Projevuje se následně především těžkými úzkostnými obtížemi, depresivními příznaky, poruchami spánku s úzkostnými sny či zpětným prožíváním traumatu. Délka léčby této diagnózy je vysoce individuální. Většina těchto poruch odeznívá do dvou let. Příčinou vzniku duševní poruchy žalobkyně byl incident ze dne 14. 3 2018. Žalovaná samotný incident nerozporovala, namítala však, že nelze s určitostí konstatovat, že psychiatrické potíže žalobkyni nemohly způsobit i jiné skutečnosti (např. neshody v práci, frustrace z práce, konflikt s nadřízenou). K tomuto soud uvedl, že existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2009 pod sp. zn. [spisová značka]). Nadto znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že kdyby nebylo incidentu, nebylo by dalších událostí, které následovaly po činu a udržovaly žalobkyni v nepříznivém stavu. V řízení bylo prokázáno, že příčinou poškození zdraví žalobkyně byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, neboť k poškození jejího zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (napadení cizí osobou), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a k tomuto poškození zdraví žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů na pracovišti žalobkyně. Pracovní neschopnost žalobkyně v důsledku služebního úrazu trvala od [datum] do [datum] a byla vyčíslena žalovanou na částku [částka]. Jelikož pracovní neschopnost žalobkyně vznikla z důvodu služebního úrazu, který tak byl příčinou škody, spočívající ve ztrátě na výdělku pro dobu pracovní neschopnosti (je zde dána příčinná souvislost mezi služebním úrazem a vznikem škody), byly naplněny veškeré předpoklady pro odpovědnost žalované vůči žalobkyni za škodu vzniklou služebním úrazem, to je na uhrazení částky [částka], dále na úhradu bolestného ve výši [částka] a vynaložených nákladů na léčení ve výši [částka] (rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21. 12. 2021, č.j. [číslo jednací]).

7. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyhotoveného na základě objednávky žalobkyně, vyplývá, že znalec provedl bodové ohodnocení za ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., s tím, že se u žalobkyně jedná o poškození zdraví - duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků (ověřeno příslušným psychiatrickým pracovištěm) na počet bodů [číslo]. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., vyplývá, že žalobkyně je v její péči od [datum] s dg. F [číslo] posttraumatická stresová porucha, utrpěla diagnostikovanou škodu na zdraví, jedná se o trvalý následek s duševní poruchou, položka nv. 276/ 2015 Sb [číslo], tj. středně těžký stupeň (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]).

8. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, na základě objednávky žalobkyně, jakož i z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyplývá, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo [datum]. Žalobkyně utrpěla v souvislosti s přečinem násilí proti úřední osobě, kterého se dopustil dne [datum] M. [příjmení], akutní psychické trauma, pro které se ambulantně léčila na psychiatrii u MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.. Zdravotní stav posuzované je dle psychiatra ustálen, má udržovací dávku antidepresiva. Klasifikace dle MKN: F [číslo] posttraumatická stresová porucha (ověřena psychiatrem dne [datum]). Postiženy byly struktury nervového systému, intelektuální funkce a funkce pozornosti. Žalobkyně se dostavila k vyšetření znalcem dne [datum]. V souvislosti s napadením měla psychické potíže, které si vyžádaly léčbu psychiatrem. Původní zaměstnání není schopna vykonávat, je v evidenci na úřadu práce. Byl jí přiznán invalidní důchod prvního stupně. MUDr. [příjmení] jednoznačně stanovuje, že se u žalobkyně jedná o trvalý následek s duševní poruchou a stanovuje položku nařízení vlády [číslo] z roku 2015 jako [číslo], to je středně těžký stupeň. Ze strany Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] byla žalobkyně vyšetřena dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], která rozhodla o přiznání invalidního důchodu prvního stupně od [datum]. Znalec stanovil omezení 5,76 % za všechny oblasti života, vypočtená výše ztížení společenského uplatnění činí [částka]. Znalec má k dispozici psychiatrické vyšetření žalobkyně, kde jsou posuzované obtíže, které ten člověk má, a v tomto případě je tam závěr posttraumatická stresová porucha. Jednotlivé potíže, které nastaly, potom znalec konfrontuje s výpovědí žalobkyně. Posttraumatická stresová porucha komplikuje u žalobkyně řešení problémů a omezuje aplikaci znalostí, řešení problémů odkládá. Někdy dokonce odloží již naplánované úkoly. Ztěžuje zvládání obtíží a psychických nároků, konverzaci s neznámou osobou. Vrací se jí stres, který prožila při napadení. V MHD se bojí neznámých osob. Pokud to lze, raději jede žalobkyně vlastním vozem. Při jednání s neznámými osobami je stresována, vrací se jí prožitek z napadení. Kontakt s cizími lidmi v ní vyvolává stres. Porucha komplikuje vytváření a udržování společenských vztahů, ztěžuje vstup do vztahů s ostatními. Ztěžuje možnost se zapojit do programu vztahující se k přípravě na zaměstnání, zejména v rámci případné rekvalifikace. V souvislosti s posuzovaným napadením jí byl přiznán invalidní důchod prvního stupně se snížením schopnosti práce o 33 %. Pro invalidní důchod 33 % má výrazně snížené spektrum možných prací. Do napadení navštěvovala divadla, kina. Nyní se bojí kontaktu s větším množstvím lidí, zvláště večer. Psychické problémy limitují její volnočasové aktivity. Položka D 175 - žalobkyně má problém, oddaluje řešení problému, zmatkuje a řeší jej až po odkladu. Položka D 177 - stresová porucha žalobkyni ztěžuje soustředění a racionální rozhodnutí. Položka D 210 - posttraumatická porucha žalobkyni komplikuje mentální předpoklady k provedení koordinovaného výkonu. V případě, že má něco naplánováno provést, tak se nemůže soustředit a musí to odložit. Při vyšetření uváděla výkyvy nálad jako optimismus až pesimismus. Byla napadena a tam je problém, že se jí to vrací a ztěžuje jí to konverzaci s další neznámou osobou. Bojí se, že by se to mohlo opakovat. Jednání s cizími lidmi vyvolává stresový stav. Na podkladě této události přišla o původní zaměstnání. [příjmení] skončit a dostala invalidní důchod (znalecký posudek [číslo] výpověď znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil přípisem ze dne [datum], že u znaleckého posudku [číslo] na titulní stránce omylem uvedl, že je zpracován dle NV 276/ 2015. Za tuto administrativní chybu se omlouvá a potvrzuje, že znalecký posudek [číslo] je zpracován dle metodiky Nejvyššího soudu podle § 2958 občanského zákoníku (sdělení znalce ze dne [datum] včetně opravené první stránky znaleckého posudku [číslo]).

9. Dne [datum] byl zpracován posudek o invaliditě žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] s výsledkem, že je invalidní a jde o invaliditu prvního stupně. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Den vzniku invalidity byl stanoven ke dni [datum]. Žalobkyně je schopna po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, u vysokoškolsky vzdělané pětapadesátileté ženy, pracovala od září 1991 na ČSSZ jako vedoucí nemocenského oddělení. Od [datum] v DPN pro psychické potíže, PD skončila. [datum], PP ukončila [datum]. Funkčně se jedná o středně těžkou poruchu, která je popsána v lékařském nálezu psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Byla napadena klientem v zaměstnání. Na kontroly dochází pravidelně, léky užívá. Od stresové události uběhla v životě řada změn. Nakonec se rozhodla stávající pracovní poměr ukončit. Přetrvávají depresivní příznaky, anxieta, lehká tenze, porucha spánku, obavy z budoucnosti, velmi nízká frustrační tolerance, pocit křivdy. Dominuje anxiosně depresivní syndrom jako porucha přizpůsobení. Užívá Cipralex a Oxazepam při úzkosti. Zdravotní postižení hodnotí podle kapitoly V položka 5b – úzkostně depresivní poruchy, poruchy přizpůsobení středně těžké – značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých aktivit značně omezen, s ohledem na rozsah postižení zvolena horní hranice uvedeného rozmezí, tj. pokles pracovní schopnosti 35 % (posudek o invaliditě ze dne [datum]).

10. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši [částka] (znalečné) a nemajetkové újmy z titulu pracovního úrazu v částce [částka] do [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum]). Žalovaná v reakci na předžalobní výzvu uvedla, že vzhledem k vysoké výši požadované částky a čerpání dovolených v období proběhlých Vánoc, trvajících karantén/pracovních neschopností zainteresovaných zaměstnanců a s ohledem na časovou náročnost projednání požadavku s vedením ČSSZ, žádá o prodloužení lhůty do [datum] (přípis ze dne [datum]).

11. Žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že předtím, než byla napadena, žila úplně normálním životem. Chodila do práce ráda. Zvládala ji a bavila ji. Na OSSZ pracovala dlouhá léta, 28 let, než se to stalo. Svou práci uměla, s podřízenými vycházela dobře. Žádný problém nebyl. Klientům se vždy snažila pomoct a poradit. Má manžela, děti i vnoučata. Všechno bylo úplně v pořádku. Po tom napadení se všechno změnilo, celý její život. Skončila na neschopence, nebyla schopná vyjít z domova, jít nakupovat, zařizovat běžné věci, prostě vůbec nic. Byla doma a snažila se z toho nějak dostat. Pak byla měsíc v lázních. Trochu se to zlepšilo, ale ty pocity a obavy o svůj život po tom napadení a strach z lidí měla pořád. Stále to v ní přetrvává. Bojí se lidí, bojí se jezdit dopravními prostředky, chodit nakupovat. Je to pro ni zatěžující a omezující. Pořád se ohlíží, kdo je za ní ve frontě v řadě na pokladnu. Stále lidi sleduje. Je z toho vyčerpaná. Pořád má strach, jestli tam není nějaký člověk, který by jí chtěl ublížit. Špatně spí, špatně se rozhoduje. Většinu věcí za ni rozhoduje manžel. Do té doby všechno zvládala. Snažila se, aby se z toho dostala léčbou, terapií. Když se rozhodla vrátit do práce, takto nešlo. Vrátila se do kanceláře, kde ji ten člověk napadl, nebylo to tam nějak zabezpečené, necítila se dobře. Nějaké tlačítko by jí nepomohlo, než by přijela policie, to jí nepřišlo vůbec bezpečné. Podřízení se jí snažili hodně pomáhat, aby to zvládla, ale tohle prostě nezvládla. Skončila na neschopence. Obtíže má stále i v soukromém životě. Skončila na úřadu práce, protože do práce se nemůže vrátit. Byl jí přiznán invalidní důchod, ale po roce jí byl odebrán, ačkoliv měla stejné potíže. Nemá důchod ani podporu v nezaměstnanosti. Nemůže sehnat takovou práci, aby mohla pracovat někde v klidu, kde není hodně lidí nebo velký stres. Potřebuje najít něco, kde by mohla v klidu pracovat a dopracovat se až do důchodu. Jediné místo, kde se cítí v bezpečí, je její domov. Oporou jsou jí její blízcí. Hlídá vnoučata, stará se o rodinu. Pracuje na zahrádce. [jméno] jí to uklidňuje. Nikdy nikomu neublížila. Neví, proč jí to takto poznamenalo. Výpověď podala v listopadu 2020, doma je rok a půl. Dochází k MUDr. [příjmení] jednou za dva měsíce a navštěvuje psycholožku v [obec]. [jméno] dojíždí jednou za tři měsíce. [příjmení] prášky, jednou denně Cipralex, a když je jí hodně špatně, má prášky první pomoci. Před úrazem pracovala jako vedoucí oddělení nemocenského pojištění a zároveň zástupkyně ředitele na Okresní správě v [obec]. Denně odbavila přibližně pět až deset klientů. Nikdy neměla problém s někým komunikovat. Snažila se lidem poradit a vyhovět. Nikdy se jí nestalo, že by jí klient napadl, ať slovně nebo fyzicky či si na ni stěžoval. Na své pracovní pozici pracovala dlouhá léta. Nebyly na ni žádné stížnosti. Většinu věcí v domácnosti zařizovala ona, dovolené, pobyty s manželem, běžné platby. Nyní nakupuje většinou manžel, výjimečně žalobkyně. Když potřebuje vyřídit něco na úřadě, takto vyřizuje manžel. Co se dá vyřídit z domova, elektronicky, to zvládne. Ale pokud musí někam osobně, tak většinou s doprovodem. Před úrazem žili normální společenský život. S manželem navštěvovali kino, divadlo, zašli si na večeři nebo nějaké akce, plesy, zábavy. Dnes už nechodí skoro nikam. Prostě to nejde (výpověď žalobkyně).

12. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy (revizní znalecký posudek) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

13. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

14. Žalobkyně dne [datum] utrpěla pracovní, respektive služební úraz, spočívající v poškození duševního zdraví, kdy se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha. Příčinou poškození zdraví žalobkyně byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, neboť k poškození jejího zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (napadení cizí osobou), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a k tomuto poškození zdraví žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů na pracovišti žalobkyně. Žalobkyně je v péči MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., od [datum] s diagnózou F [číslo] posttraumatická stresová porucha. Jedná se o trvalý následek s duševní poruchou, položka nv. 276/ 2015 Sb [číslo], tj. středně těžký stupeň. V období od [datum] do [datum] absolvovala žalobkyně kontroly a vyšetření znalcem, kdy náklady činily [částka]. V důsledku poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně o 35 % byl žalobkyni přiznán invalidní důchod prvního stupně, který jí byl po roce odebrán. Původní zaměstnání není schopna vykonávat, je v evidenci na úřadu práce. Nemá důchod ani podporu v nezaměstnanosti. Zdravotní stav žalobkyně se ustálil ke dni [datum]. Znalec stanovil za všechny oblasti života omezení 5,76 %, vypočtená výše ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu podle § 2958 občanského zákoníku činí [částka]. Znalec rovněž provedl bodové ohodnocení za ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. na počet bodů [číslo], tj. [částka].

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

16. Podle § 271c odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. práce“), náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Dle odstavce druhého vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

17. Dle § 271s odst. 1 zák. práce soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

18. Pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 zákoníku práce ve znění k 31. prosinci 2014 (aktuálně § 271c a 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález]).

19. Pokud se týká nároku za ztížení společenského uplatnění, soud přihlížel k tomu, že úraz žalobkyně utrpěla ve věku 53 let, tedy v době, kdy je u člověka maximální zúročení všech nabytých dovedností, zkušeností i zájmových aktivit a v důsledku úrazu tak došlo k zásadní změně v životě žalobkyně. Ta byla takřka celý svůj profesní život (28 let) zaměstnána na [stát. instituce], kde před úrazem pracovala jako vedoucí oddělení nemocenského pojištění a zároveň zástupkyně ředitele, kdy výkon této profese je z důvodu pracovního úrazu a jeho vlivu na psychické zdraví žalobkyně zcela vyloučen. Žalobkyni byl přiznán invalidní důchod I. stupně, neboť u ní v důsledku utrpěného úrazu poklesla pracovní neschopnost o 35 %, který jí však byl po roce odebrán. Žalobkyně není schopna vykonávat práci na stejné pracovní pozici ani si najít práci, která by odpovídala jejímu vzdělání. Aktuálně je vedena na úřadu práce. Jak vyplynulo z účastnického výslechu žalobkyně, tato byla společenská, aktivní, měla ráda svou práci, s manželem jezdili na dovolené, chodili do kina, na plesy apod. Zvládala veškerou péči o rodinu i o domácnost. Následkem pracovního úrazu u žalobkyně došlo ke snížení kvality života. Dříve si žalobkyně vše vyřizovala sama. Nyní není schopna obstarat si záležitosti na úřadech či na jiných místech, kde se vyskytuje větší počet lidí. Jít na nákup, je pro ni nepřiměřeně zatěžující a stresující. V případě žalobkyně se jedná o trvalý následek s duševní poruchou (posttraumatická stresová porucha), která zásadně narušila profesní, společenský a partnerský život žalobkyně.

20. Soud při stanovení výše ztížení společenského uplatnění u žalobkyně vycházel i ze srovnání jiných případů podobného druhu, kdy např. v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 3. 2022 pod sp. zn. [spisová značka] bylo v případě žalobce, který utrpěl v roce 2011 trauma ze zaměstnání, odkud měl být žalobce„ vyhozen“, kde na něj byl činěn nátlak a bylo mu vyhrožováno; mimo to u něj došlo k rozvoji afektivní poruchy středně těžké až těžké. Ztížené společenské uplatnění žalobce spočívalo v tom, že se bojí jít mezi lidi, účastnit se různých kulturních akcí, které dříve pravidelně navštěvoval, nemá zájem na trvalém vztahu, má poruchy sexu, což vedlo až k rozchodu s přítelkyní, budí se několikrát za noc a stále myslí na problémy, které mu nastaly v zaměstnání, nemůže sportovat, není schopen se soustředit a je stále neklidný. Žalobci byla přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění v souladu s vyhláškou č. 440/2001 Sb. po zvýšení o 50% částka [částka].

21. Žalobkyně v řízení prokázala, že při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku) by jí dle znaleckého posudku [číslo] náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce podstatně vyšší ([částka]), než by jí jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb. (viz znalecký posudek [číslo] částka [částka]). Soud pro úplnost uvádí, že v daném případě se jedná o výjimečný případ, kdy soud může výši odškodnění přiměřeně zvýšit, neboť vzhledem k zjištěnému rozsahu omezení (ztráty) možnosti uplatnění žalobkyně v jejím dalším životě v porovnání s rozsahem profesních, společenských, kulturních a rodinných aktivit, kterých žalobkyně dosahovala před pracovním úrazem, nelze omezení jejího poškození vyjádřit jen„ základním“ odškodněním za ztížení společenského uplatnění stanoveným na základě bodového ohodnocení podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Soud však s ohledem na vše výše uvedené neaplikoval nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a konkrétní výši náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně určil s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích na částku [částka].

22. Zároveň soud shledal důvodným požadavek žalobkyně na úhradu účelných nákladů na léčení a vyšetření žalobkyně znalcem celkem ve výši [částka] (po částečném zpětvzetí žaloby co do částky [částka]), když jejich vynaložení bylo mezi účastníky nesporné. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení celkem částky [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejích nároků předžalobní výzvou, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] ve výši stanovené vládním nařízením [číslo] Sb.

23. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za sepis repliky dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], včetně 8 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t., náhradu za promeškaný čas při cestě na jednání a zpět v trvání 12 půlhodin po [částka], cestovné ve výši [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne [datum], ve výši [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne [datum] a ve výši [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne [datum], vozidlem Lexus RX 450h F sport, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 9 litrů na 100 km, daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], a dále náhradu [částka] (viz vyúčtování znalečného) za vypracované znalecké posudky MUDr. [jméno] [příjmení]. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.

25. O povinnosti žalované uhradit státu náklady řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na základě usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 13. 7. 2022, č.j. 10 C 10/2022-56, byla znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] přiznána odměna ve výši [částka]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované nahradit státu vzniklé náklady řízení ve výši celkem [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).