10 C 139/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Loutockého a přísedících Mgr. Ivy Mazancové a Ing. Ivany Píšové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalovanou žalobkyni, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 52 661,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku na náhradě nákladů řízení státu částku 20 782,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

3. Soud pro zjištění rozhodných skutečností provedl následující dokazování.

4. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pracovala v pracovním poměru ode dne [datum] pro žalovanou na pozici bezpečnostní pracovník.

5. Ze záznamu žalované o úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zaměstnavatel zaznamenala pracovní úraz žalobkyně, ke kterému došlo dne [datum] v 19:30 hodin na pravidelném pracovišti žalobkyně při dohledu nad žáky internátu, kdy žalobkyně řešila konflikt mezi žáky, jeden z nich opakovaně zaútočil na oblast krku žalobkyně a odstrčil ji. Žalobkyně byla ode dne [datum] v pracovní neschopnosti následkem úrazu. Událost šetřila i policie.

6. Z výpisu ze zdravotní dokumentace žalobkyně vyhotoveného MUDr. Z. [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. [Anonymizovaný odstavec.]

8. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vyhotoveného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k tomuto dni byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou pro druh práce bezpečnostní pracovník u žalované s pracovní dobou od 20:00 do 7:45 hodin. Jde o práci zařazenou do kategorie 2 z hlediska faktoru psychické zátěže. Dále soud zjistil, že žalobkyně se vzdala práva na přezkoumání lékařského posudku.

9. Z výpovědi žalované z pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dala výpověď žalobkyni z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpověď žalovaná odůvodnila tak, že žalobkyně byla zaměstnána ode dne [datum] u žalované na základě pracovní smlouvy ze stejného dne na pozici bezpečnostní pracovník. Dle lékařského posudku MUDr. [jméno] [příjmení] o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou k výkonu této práce, podle tvrzení žalobkyně a jejího zástupce není žalobkyně dlouhodobě zdravotně způsobilá vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě. Žalovaná za této situace nabídla žalobkyni dne [datum] jiné místo, přeřazení na jiné pracovní místo ale žalobkyně dne [datum] odmítla. Důvodem výpovědi je podle výslovného prohlášení ve výpovědi dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti žalobkyně pro obecné onemocnění. Dvouměsíční výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalobkyně na základě tohoto výpovědního důvodu nemá nárok na odstupné ani jí po dobu výpovědní doby nevzniká právo na náhradu mzdy podle § 208 zákoníku práce.

10. Z výpovědi žalobkyně z pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dala výpověď žalované z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne [datum] podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Výpověď žalobkyně odůvodnila nemožností nadále konat dosavadní práci bezpečnostního pracovníka pro pracovní úraz podle § 52 písm. d) zákoníku práce, který se stal žalobkyni dne [datum]. Nemožnost nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz byla shledána lékařským posudkem vydaným MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Pracovní poměr končí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Ke skončení pracovního poměru mělo dojít dne [datum].

11. Ze sdělení stanoviska žalované k opakované výzvě ze dne [datum] adresované právnímu zástupce žalobkyně soud zjistil, že žalovaná obdržela výpověď žalobkyně z pracovního poměru dne [datum].

12. Z vyrozumění [právnická osoba], ze dne [datum], adresovaného žalobkyni, soud zjistil, že žalobkyni coby poškozené byla z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (zde žalované) za škodu při pracovním úrazu ze dne [datum] přiznána náhrada nákladů spojených s léčbou a bolestné.

13. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že lékařka ve věci žalobkyně sdělila, že vydala lékařský posudek, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce„ bezpečnostní pracovník, práce v noci“. Nejednalo se tudíž o závěr, že pozbyla zdravotní způsobilost k práci. MUDr. [jméno] [příjmení] dále sdělila, že není v její kompetenci posoudit, zda ke změně ve způsobilosti k práci došlo v důsledku pracovního úrazu. To může posoudit jedině soudní znalec z oboru [anonymizováno].

14. Z e-mailu Mgr. [jméno] [příjmení], ředitelky žalobkyně, ze dne [datum] soud zjistil, že ředitelka očekávala nástup žalobkyně do zaměstnání, neboť z pohledu zaměstnavatele byla uschopněna. [Anonymizovaný odstavec.]

16. Z výslechu znalce doc. [jméno] [příjmení] dále vyplynulo, že znalec při vyhotovování posudku vycházel jen z podkladů, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku. Co se týče věcné a formální správnosti lékařského posudku vydaného dne [datum] MUDr. [příjmení], tak v případě, že dotčená osoba již práci vykonává, by závěr lékařského posudku měl znít, že dotyčný zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k již vykonávané práci. Závěr, že žalobkyně je nezpůsobilá vykonávat předmětnou zprávu, je možno konstatovat jen u lékařského posudku, který se vyhotovuje při nástupu do zaměstnání při vstupní lékařské prohlídce. Je nutno ještě uvést, zda příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo nějaké obecné onemocnění nebo následky pracovního úrazu nebo nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Ve výše uvedeném lékařském posudku nejsou uvedeny příčiny onemocnění žalobkyně. Příčinou jejího zdravotního stavu je pracovní úraz utrpěný dne [datum]. Před tím žalobkyně duševním onemocněním netrpěla, až pak se objevilo duševní onemocnění (úzkosti, deprese). Znalec žalobkyni sice nevyšetřoval, nemá ani kompetenci k příslušnému odbornému vyšetření, ale kvalifikace znalce mu umožňuje interpretovat to, co napsal ortoped nebo [anonymizováno] nebo jiný odborník. Žalobkyně je schopna vykonávat jinou práci, není nezpůsobilá k jakékoliv práci, nemůže dělat určité práce, třeba práci v noci nebo práci, jež by byla riziková z hlediska psychické zátěže.

17. Z ostatních provedených důkazů soud žádné pro věc rozhodující skutečnosti nezjistil a další návrhy na doplnění dokazování zamítnul, neboť pro posouzení a rozhodnutí věci měl dostatek podkladů a další důkazní prostředky by tak již nemohly přinést jiná relevantní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

18. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

19. Podle § 50 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (odst. 1). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 (odst. 2). Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu (odst. 3). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (odst. 4).

20. Podle § 52 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z tohoto důvodu: nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

21. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z tohoto důvodu: pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

22. Podle § 43 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), lékařský posudek musí mít náležitosti stanovené právním předpisem upravujícím zdravotnickou dokumentaci a podle účelu jeho vydání též náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65, popřípadě jinými právními předpisy. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Součástí lékařského posudku musí být poučení o možnosti podat podle § 46 odst. 1 návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal, a poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 odst.

1. V poučení se dále uvede, v jaké lhůtě je možno návrh na přezkoumání podat, od kterého dne se tato lhůta počítá a zda má nebo nemá návrh na přezkoumání podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů odkladný účinek (odst. 3). Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky; v ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Tím není dotčeno vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle zákona o státní službě (odst. 4). Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se uvede, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudkový závěr může být uveden již v lékařském posudku podle odstavce 4, je-li v době jeho vydání zřejmé, že důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je pracovní úraz nebo nemoc z povolání (odst. 5).

23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla u zdejšího soudu podána včas, neboť k ukončení pracovního poměru na základě výpovědi ze dne [datum], doručené žalobkyni dne [datum], mělo dojít dne [datum] a žaloba byla podána u zdejšího soudu dne [datum].

24. Soud dále dospěl k závěru, že lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vyhotovený dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] nesplňuje povinné náležitosti podle § 43 odst. 4 a 5 zákona o specifických zdravotních službách, neboť měl být ohledně zdravotního stavu žalobkyně uveden správně závěr, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. V posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti mělo být uvedeno, zda žalobkyně coby posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudek tedy s ohledem na chybějící náležitosti není řádným lékařským posudkem ve smyslu zákona o specifických zdravotních službách.

25. Vzhledem k tomu nemohl být předmětný posudek sám o sobě dostatečným podkladem pro skutkové vymezení výpovědního důvodu podle § 50 písm. e) zákoníku práce, že žalobkyně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost pro obecné onemocnění. Z tohoto důvodu nemohla žalovaná toliko na základě vadného posudku dát žalobkyni platnou výpověď podle § 50 písm. e) zákoníku práce. Naopak žalovaná v předmětném případě nejdříve vystupovala ve vztahu k žalobkyni tak, že po roce pracovní neschopnosti je způsobilá k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Nechtěla nic slyšet o tom, že nejenže žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, ale zejména o tom, že zdravotní indispozice žalobkyně je způsobena pracovním úrazem dne [datum] v místě výkonu práce pro žalovanou. Dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav pro tzv. obecné onemocnění žalovaná ve výpovědi odůvodnila pouze předmětným – vadným – lékařským posudkem a tvrzením žalobkyně a jejího zástupce. S ohledem na vady daného posudku však žalovaná v řízení netvrdila a ani dalšími důkazy neprokázala, že by žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodů obecného onemocnění tak, jak to uvedla ve výpovědi. Naopak v řízení bylo zejména znaleckým posudkem znalce doc. [jméno] [příjmení] a jeho výslechem nad jakoukoliv pochybnost prokázáno, že zdravotní indispozice žalobkyně byla ke dni podání výpovědi následkem pracovního úrazu dne [datum] při výkonu pracovní činnosti pro žalovanou. Soud tudíž dospěl k závěru, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti žalobkyně z důvodu tzv. obecného onemocnění, a proto posoudil danou výpověď podle § 52 písm. e) zákoníku práce jako neplatnou. V tomto ohledu lze poukázat na ustálenou rozhodovací praxi, podle které uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, soud může shledat výpověď neplatnou, jestliže právě zaměstnavatel dokazováním neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost (srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, a ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021, publikovány pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

26. Soud nadto může doplnit, že v řízení bylo naopak jasně prokázáno, že v daném případě byly k okamžiku podání výpovědi žalobkyní splněny podmínky pro podání výpovědi podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Z výše uvedeného lékařského posudku jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce„ bezpečnostní pracovník, práce v noci“. Skutečnost, že MUDr. [příjmení] coby poskytovatel pracovnělékařských služeb uvedla v posudku nesprávnou formulaci ohledně ztráty zdravotní způsobilosti žalobkyně k výkonu předmětné práce a že vůbec v rozporu s § 43 odst. 4 zákona o specifických zdravotních službách neuvedla, že příčinou zdravotní indispozice žalobkyně je pracovní úraz způsobený při výkonu práce pro žalovanou, ačkoliv to ze zdravotní dokumentace jednoznačně vyplývalo, nemůže jít toto pochybení poskytovatele pracovnělékařských služeb ve smyslu § 18 zákoníku práce k tíži žalobkyně. Zdravotní indispozice žalobkyně a okolnosti ohledně pracovního úrazu byly žalované známy; soud v této souvislosti nad rámec výše uvedeného vyslovuje pochybnost, zda žalovaná byla opravdu přesvědčena o to, že je oprávněna podat výpověď z důvodu zdravotní indispozice způsobené tzv. obecným onemocněním za skutkového stavu, který svědčí pro podání výpovědi z důvodu zdravotní indispozice způsobené pracovním úrazem. V posledně uvedeném případě by žalovaná totiž byla povinna zaplatit žalobkyni podle § 67 odst. 2 zákoníku práce odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, čemuž se chtěla zřejmě vyhnout.

27. Bez ohledu na to však soud, jak již uvedeno, dospěl k závěru o neplatnosti výpovědi, dané žalovanou žalobkyni z důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce, a žalobě proto vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují žalobkyní uhrazená záloha na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bez náhrady za daň z přidané hodnoty). Dalšími náklady jsou náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 11 úkonů právní služby v celkové výši 27 500 Kč z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč (určené podle § 9 odst. 3 písm. a) AT, neboť předmětem sporu bylo určení neplatnosti výpovědi), konkrétně sestávající z částky 2 500 Kč za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT (převzetí právního zastoupení), z částky 20 000 Kč za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT (písemná podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), z částky 5 000 Kč za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (účast na jednání před soudem dne [datum] a dne [datum]), to vše včetně náhrady hotových výdajů ve výši 3 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT za těchto 11 úkonů právní služby. Dále mu náleží náhrada cestovného ve výši 1 804,71 Kč za cesty ze sídla advokáta do sídla soudu (4 x 64 km), sestávající se z částky 880,70 Kč dne [datum] (sazba základní náhrady 4,70 Kč/km + cena pohonných hmot 44,50 Kč, průměrná spotřeba 0,049 l/km), a z částky 924 Kč dne [datum] (sazba základní náhrady 5,20 Kč/km + cena pohonných hmot 41,20 Kč, průměrná spotřeba 0,049 l/km). Konečně mu náleží i náhrada za ztrátu času v rozsahu 10 půlhodin ve výši 1 000 Kč (2 x 5 půlhodin) v souvislosti s cestami ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět, to vše s připočtením náhrady za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 %, neboť zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem tedy jde o částku ve výši 52 661,70 Kč, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jinému postupu nebyly ze strany soudu shledány podmínky.

29. Žalovaná je též povinna podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku na náhradě nákladů řízení státu částku 20 782,40 Kč, neboť stát přiznal znalci doc. [jméno] [příjmení] znalečné ve výši 27 999,40 Kč za podání znaleckého posudku (usnesení ze dne 20. 7. 2023, č. j. 10 C 139/2022-133), a dále znalečné ve výši 2 783 Kč za účast při jednání dne [datum] (usnesení ze dne 22. 11. 2023, č. j. 10 C 139/2022-167). Celkem tedy jde o částku 30 782,40 Kč, která již byla ponížena o žalobkyní uhrazenou zálohu na náklady důkazu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť k jinému postupu nebyly ze strany soudu shledány podmínky. Náhradu nákladů státu je třeba uhradit na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].