10 C 168/2019

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristiny Románkové a přísedících Ivany Píšové a Soni Jančíkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které dala žalovaná žalobci z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť závažným způsobem, je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že žalobce vykonával u žalované práci na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná dopisem datovaným dnem [datum] okamžitě zrušila pracovní poměr se žalobcem z důvodu porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Konkrétní důvody, které jsou v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] uvedeny, pak žalobce považuje za zcela nepravdivé, smyšlené a účelové. Ke dni [datum] vstoupila žalovaná do likvidace a likvidátorem byl jmenován Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce se nikdy nedopustil hrubého porušení povinností zaměstnance, okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] proto považuje za neplatné.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ji považuje za zjevně bezdůvodnou. Se žalobcem byl pracovní poměr okamžitě zrušen zcela oprávněně, neboť na základě rekonstrukce účetnictví vyšlo najevo několik závažných skutečností, které lze vyhodnotit jako zvlášť závažné porušení pracovních povinností žalobce. Konkrétně se jednalo o to, že žalobce objednával za společnost zboží, které však není v majetku žalované evidováno a ani nebylo fyzicky dohledáno. Dále prováděl z platební karty žalované výběry z bankovního účtu, které nebyly dosud nijak proúčtovány, a nedoložil doklady k výběrům peněžních prostředků z účtu společnosti. Nijak neprokázal důvod těchto výběrů a použití finančních prostředků. Účetnictví žalované, na kterém žalobce do [datum] spolupracoval s bývalou účetní paní [jméno] [příjmení], se nezakládalo na pravdě a bylo zcela zkreslené. V říjnu a listopadu 2018 žalobce dal bez předchozího souhlasu pokyn k úhradě faktur bývalé účetní, přestože účetnictví nebylo řádně předané a ukončené a na opakované žádosti ze strany účetní společnosti a jednatele žalované, žalobce nedoložil doklady k vybrané hotovosti. Dále žalovaná uvedla, že žalobci dne [datum] vypověděla plnou moc, kterou mu udělila k zastupování společnosti a žalobce tak od tohoto dne neměl k právnímu jednání, které se netýkalo jeho pracovní náplně, od žalované zmocnění. Zároveň je zřejmé, že do pracovní náplně žalobce na pracovní pozici„ zemědělec“ nepatří zajišťování finančních transakcí společnosti, inkasování finančních prostředků, nákup zboží a dávání pokynů k platbě faktur. Žalovaná, která zjistila všechna shora označená pochybení, tak prostřednictvím výzvy likvidátora ze dne [datum] upozornila žalobce na jeho zjevné pochybení, tedy že za společnost činil právní úkony i poté, co mu byla jednatelem společnosti dne [datum] vypovězena plná moc. Žalobce byl likvidátorem žalované rovněž vyzván, aby předal žalované veškerou vybranou hotovost a klíče od pronajaté nemovitosti, na tuto výzvu však žalobce doposud nereagoval.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že žalobce byl zaměstnán jako zaměstnanec u žalované jako zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ze dne [datum].

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Dne [datum] uzavřeli účastníci pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě žalobce pracoval u žalované, když jako místo výkonu práce bylo stanoveno [obec], [obec], konkretizace pracovních úkolů je uvedena v náplni práce, která byla vydána v návaznosti na tuto sjednanou pracovní smlouvu (pracovní smlouva ze dne [datum]). Dne [datum] adresovala žalovaná žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, kterým v důsledku porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem zrušila se žalobcem pracovní poměr. Toto porušení zde bylo vymezeno tak, že žalobce objednával za společnost zboží, např. od [právnická osoba] [anonymizováno], které však není v majetku žalované evidováno a ani nebylo fyzicky dohledáno. Dále prováděl z platební karty žalované výběry z bankovního účtu, které nebyly dosud nijak proúčtovány, a nedoložil doklady k výběrům peněžních prostředků z účtu společnosti. Nijak neprokázal důvod těchto výběrů a použití finančních prostředků. Účetnictví žalované, na kterém žalobce do [datum] spolupracoval s bývalou účetní paní [jméno] [příjmení], se nezakládalo na pravdě a bylo zcela zkreslené. V říjnu a listopadu 2018 žalobce dal bez předchozího souhlasu pokyn k úhradě faktur bývalé účetní, přestože účetnictví nebylo řádně předané a ukončené a na opakované žádosti ze strany účetní společnosti a jednatele žalované, žalobce nedoložil doklady k vybrané hotovosti (okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]). Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne [datum] (doručenka). Žalovaná zmocnila dne [datum] žalobce ke všem jednáním a úkonům spojeným se zastupováním společnosti v jednáních za společnost před právnickými a fyzickými osobami, zejména před orgány státní správy a samosprávy (úřady obecními, krajskými, finančními, katastrálními), obchodními společnostmi, družstvy, peněžními ústavy, stavebními spořitelnami, justičními orgány (zejména soudy), orgány Policie ČR, dále zejména před notáři, či advokáty a jakýmikoli dalšími dotčenými subjekty s právem podávat za společnost žádosti, opravné prostředky, návrhy, zpětvzetí, přejímat veškerou korespondenci a podepisovat se na všech listinách a činit vše, čeho bude v této souvislosti zapotřebí, a to ve všech záležitostech právních, obchodních, úředních, finančních a jiných. Tato plná moc se vztahuje i na prodej či převod nemovitých věcí, podílů a akcií. [příjmení] moc je platná i tehdy, když je podle zvláštních zákonů zapotřebí speciální plné moci, je časově neomezená a zaniká mimo jiné odvoláním zmocnitele či vypovězením zmocněnce. Podpis jednatele [jméno] [příjmení] byl ověřen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] (generální plná moc). Z pohybu na účtu žalované jsou patrné platební transakce, k nimž docházelo na předmětném účtu v období od [datum] do [datum] (pohyb na účtu od [datum] do [datum]).

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

7. Žalobce pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s místem výkonu práce [obec], [obec]. Žalovaná zmocnila dne [datum] žalobce ke všem jednáním a úkonům spojeným se zastupováním společnosti v jednáních za společnost před právnickými a fyzickými osobami, s právem podávat za společnost žádosti, opravné prostředky, návrhy, zpětvzetí, přejímat veškerou korespondenci a podepisovat se na všech listinách a činit vše, čeho bude v této souvislosti zapotřebí, a to ve všech záležitostech právních, obchodních, úředních, finančních a jiných. Dopisem ze dne [datum] žalovaná s žalobcem z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem rozvázala pracovní poměr.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

10. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru je dán ze zákona (§ 72 zákoníku práce), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. S ohledem na to, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne [datum] a žaloba na určení neplatnosti byla soudu doručena dne [datum], dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána včas.

11. Dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně okamžitě zrušit pracovní poměr jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

12. Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

13. Obě lhůty, které mají prekluzivní (propadnou) povahu, musí být dodrženy. Po jejich marném uplynutí právo zrušit okamžitě pracovní poměr nebo dát z uvedených důvodů výpověď zaniká, přesto, že důvod byl dán, a soud k tomu přihlédne z úřední povinnosti. Platí, že právo rozvázat uvedeným způsobem pracovní poměr zaniká již tím, že uplyne jen jedna z obou lhůt.

14. Okamžité zrušení pracovního poměru splňuje formální náležitosti stanovené v § 60 zákoníku práce, právní úkon byl učiněn písemně, důvody byly vymezeny. Dále soud zkoumal, zda byly zachovány lhůty dle § 58 odst. 1 zákoníku práce.

15. Poučovací povinnost soudu ve smyslu ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s ř.“) se uplatní v případech, kdy se v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně (odst. 1), má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, pročež je nutné v potřebném rozsahu doplnění vylíčení rozhodných skutečností (odst. 2), a zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení (odst. 3). Soud je v intencích ust. § 118a odst.1 o.s.ř. současně povinen účastníka vyzvat, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké budou následky nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost dle § 118a o.s.ř. je povinností svou povahou objektivní a nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo stát, došlo k porušení tohoto zákonného ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu vždy postiženo vadou. Tato poučovací povinnost ze strany soudu má přispět k předvídatelnosti soudního rozhodnutí v dané věci. Předvídatelné může být jen takové rozhodnutí, kterému předchází předvídatelný postup soudu při jednání a dokazování.

16. Zdejší soud v duchu shora uvedených principů žalovanou poučil při ústním jednání konaném dne [datum] ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je třeba mimo jiné přesně označit období, kdy k jednotlivým tvrzeným porušením povinností ze strany žalobce mělo dojít, zda a popřípadě kdy a jakým způsobem sdělila žalovaná žalobci, že měla k plnění jeho pracovních povinností nějaké výhrady, popřípadě jaké konkrétně a kdo mu je a jakým způsobem sdělil, a zároveň byla vyzvána, aby označila k uvedeným skutkovým tvrzením důkazy. Soud žalovanou zároveň poučil, že následkem nesplnění této výzvy je neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, které se může promítnout v neúspěchu žalované v daném sporu. K výzvě soudu však žalovaná toliko obecně uvedla, že k jednotlivým tvrzeným porušením povinností ze strany žalobce docházelo v období od ledna 2018 do května 2019, dále že žalovaná začala mít pochybnosti o činnosti žalobce již počátkem roku 2018, což bylo důvodem, proč již dne [datum] vypověděla plnou moc udělenou k zastupování žalované. Dále uvedla, že poté, co převzala účetnictví žalované paní [jméno] [příjmení], došlo ke zjištění zásadních pochybení, na které žalobce upozorňovala právě [jméno] [příjmení] jako účetní, a následně začal vyzývat a upozorňovat na pochybení také jednatel žalované [jméno] [příjmení], což bylo hlavně v měsících březen, duben a květen 2019. Žalovaná navržené důkazy, a to konkrétně účetnictví žalované, faktury dokládající nákup čerpadel od [právnická osoba], k.s., účetní doklady o nákupu nafty a zboží od [právnická osoba] zásobování [právnická osoba], výpověď plné moci ze dne [datum], výzvu likvidátora ze dne [datum] či výpisy z bankovního účtu žalované ode dne [datum] do [datum], soudu nedoložila. Protože žalovaná v rámci doplnění tvrzení neuvedla všechny rozhodné skutečnosti, respektive je uvedla neúplně, a rovněž v řízení nesplnila svou povinnost důkazní, musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

17. Bylo v tomto řízení na žalované, aby prokázala svá tvrzení, že u žalobce byla splněna podmínka okamžitého zrušení pracovního poměru v subjektivní lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalovaná zjistila, že se žalobce měl dopouštět jí tvrzených porušení pracovních povinností. [jméno] žalovaná však nebyla schopna sdělit, kdy konkrétně mělo k jednotlivým tvrzeným porušením ze strany žalobce dojít a doložit k těmto svým tvrzením důkazy. Pouze uvedla, že pochybnosti o činnosti žalobce začala mít již počátkem roku 2018. Dále uvedla, že poté, co převzala (bez konkrétního bližšího časového údaje) účetnictví žalované paní [jméno] [příjmení], upozorňovala na pochybení žalobce právě ona jako účetní, a následně začal vyzývat a upozorňovat na pochybení žalobce také jednatel žalované [jméno] [příjmení], což bylo hlavně v měsících březen, duben a květen 2019. I z takto velmi obecně doplněných tvrzení soud dospěl k závěru, že zanikla možnost žalované rozvázat se žalobcem pracovní poměr jednostranným úkonem uplynutím shora uvedené subjektivní lhůty, neboť žalovaná, jak sama tvrdí, se o důvodech k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděla nejpozději v březnu roku 2019. V tuto dobu měl již žalobce upozorňovat na tvrzená pochybení jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Ještě před tím měla žalobce po zjištění (blíže nespecifikovaných) zásadních pochybení na tyto upozornit účetní žalované paní [jméno] [příjmení]. Subjektivní lhůta v trvání dvou měsíců se odvíjí od vědomosti zaměstnavatele o skutečnostech rozhodných pro použití tohoto výpovědního důvodu. Pro určení počátku běhu subjektivní lhůty není významné, kdy zaměstnavatel důvod pro tento druh výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru zjistil (získal jistotu v běžném slova smyslu). Postačuje, aby získal vědomost (dověděl se) o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru tímto způsobem spojuje. Subjektivní lhůta nezačne běžet ani již na základě předpokladu (jakkoliv by byl pravděpodobný), že takový důvod nastane, nebo na základě domněnky, že takové skutečnosti mohl či dokonce musel zaměstnavatel k určitému datu vědět. Subjektivní lhůta tak začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu pro rozvázání pracovního poměru tímto způsobem prokazatelně (skutečně) dověděl (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]). Subjektivní lhůta dle § 58 odst. 1 zákoníku práce tedy zachována nebyla, pročež právo žalované rozvázat se žalobcem uvedeným způsobem pracovní poměr zaniklo. Pro úplnost pak jen soud uvádí, že povinnost tvrzení nelze nahradit navrženými svědeckými výpověďmi bez uvedení skutečností, které má ta která svědecká výpověď dokazovat a bez výslovného odkazu. Takový postup by stíral rozdíl mezi skutkovými tvrzeními stran a skutkovými zjištěními, která soud činí z provedených důkazů, zcela nepřípustným způsobem by přenášel aktivitu a odpovědnost příslušející účastníkům řízení na soud a byl by též v rozporu se základními zásadami sporného řízení (zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti).

18. Soud se dále s ohledem na výše uvedené nezabýval otázkou, zda okamžité zrušení pracovního poměru bylo důvodné, tj. zda důvody okamžitého zrušení pracovního poměru tak, jak jsou uvedeny v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] představují porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a zda opravňovaly zaměstnavatele k okamžitému zrušení pracovního poměru s žalobcem, navíc za situace, kdy žalobce prokázal předloženou generální plnou mocí, že byl oprávněn za žalovanou jednat ve všech záležitostech právních, obchodních, úředních, finančních a jiných, kdy naopak tvrzení žalované, že dne [datum] mělo dojít k vypovězení této plné moci, prokázáno nebylo.

19. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a ve výroku I. rozhodl o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanou.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 127 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,9 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], které je žalovaná v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce v obecné lhůtě k plnění tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).