10 C 37/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně a smluvního úroku 12,9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 48 měsíčních splátkách po [částka]. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 12,90% ročně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné k posouzení věci.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], se zavázala na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši [částka], když zápůjční úroková sazba činila 12,90% ročně, RPSN 13,67% a poplatek za pojištění [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím včetně pojištění v 48 měsíčních splátkách po [částka] (návrh na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum], akceptace návrhu, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů (protokol o ověření úvěruschopnosti žalovaného včetně příloh). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnila (oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku).

6. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr: Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se předmětný úvěr zavázal vrátit v 48 splátkách po [částka] měsíčně. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit poskytnutý úvěr na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému písemně oznámil.

7. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

8. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

11. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

13. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně nedoložila, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. [jméno] žalobkyně tedy ani netvrdila, jaké konkrétní dokumenty byly žalovaným předloženy, jaké měl žalovaný příjmy, v jaké výši byly zjištěny jeho výdaje. Žalobkyně soud zahrnula listinami s očekáváním, že si soud sám zjistí rozhodné skutečnosti, které sama ani netvrdila, ačkoli k tomu byla povinna. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

14. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky [částka]. Dlužná jistina ke dni postoupení pohledávky činila [částka], kterou žalovaný doposud neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena, o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou řádně informovala. Dle soudu na postupníka může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

15. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně a smluvního úroku 12,9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl. Naopak ohledně částky [částka], o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky [částka] v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od [datum] do zaplacení, který žalobkyně z části kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla částečně neúspěšná, co do části jistiny a příslušenství pohledávky, avšak měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části. Soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka], -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka].

17. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.