10 C 7/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce a) a žalobkyně b) mají ve svém společném jmění manželů pozemek parcela [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali určení, že mají ve svém společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ pozemek“), neboť mají za to, že v jejich případě došlo k vydržení vlastnického práva k pozemku. Žalobu odůvodnili tím, že jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitostí - pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [list vlastnictví] vedeným [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ nemovitosti“). Žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník pozemku. Pozemek je trvale a dlouhodobě obhospodařován, spravován a užíván žalobci v domnění, že se po celá desetiletí starají, zvelebují, udržují a spravují svůj vlastní majetek. Na pozemku se nachází vzrostlý strom, travní porost a plot ve vlastnictví žalobců. Výměra pozemku činí celkem 45,50 m². Nemovitosti nabyli žalobci na základě kupní smlouvy ze dne [datum], v níž se výslovně uvádí, že převáděné nemovitosti jsou nabývány spolu s oplocením, tedy mj. i plotem, který je umístěn na pozemku, tedy tím, který jej odděluje od veřejné komunikace. Ke kupní smlouvě nebyla přiložena katastrální mapa a žalobci byli ujištěni, že kupují nemovitosti včetně pozemku, jak vyplývalo z faktické prohlídky na místě před podpisem samotné kupní smlouvy. Žalobci nerušeně užívají pozemek od [datum] dosud jako svůj vlastní, řádně jej obhospodařují a spravují. Žalobci byli v březnu 2017 informováni, že se k vlastnictví pozemku hlásí žalovaný, a to na základě výzvy [stát. instituce] k řešení vlastnických vztahů k pozemku. Do té doby byli žalobci přesvědčeni, že pozemek tvoří součást nemovitostí. Žalovaný v období od [datum] do [datum] žalobce neinformoval o skutečnosti, že pozemek užívají neoprávněně, neuplatnil vůči žalobcům žádný nárok, ani je nekontaktoval s tím, že pozemek mají vyklidit a umožnit užívání žalovanému jako jeho vlastníku, případně se domáhal jiného způsobu narovnání. Žalobci mají za to, že byly splněny i podmínky pro mimořádné vydržení. S ohledem na skutečnost, že vlastníkem pozemku zapsaným v příslušném katastru nemovitostí je žalovaný, je dle názoru žalobců zápis v katastru nemovitostí v nesouladu se skutečným stavem, neboť jeho skutečnými vlastníky jsou žalobci. Žalobci pozemek v dobré víře nerušeně užívají po dobu delší než 10, resp. po dvojnásobnou dobu, tedy dobu delší než 20 let, a došlo k vydržení pozemku a vznikl tak výše zmíněný rozpor mezi stavem faktickým a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil s tím, že tvrzený nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobci nemohli pozemek nabýt cestou mimořádného vydržení, neboť nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jsou jeho vlastníky. Žalovaný se stal vlastníkem pozemku na základě převodu od České republiky podle § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť k rozhodnému dni [datum] náleželo právo hospodaření s tímto pozemkem MNV [obec]. Žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], státní notářkou v [obec] O tři měsíce později, dne [datum], byl JUDr. [příjmení] sepsán notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] mezi Československým státem – finančním odborem ONV [obec] jako převodcem a žalobci jako nabyvateli osvědčující, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem je prodej části pozemku – louky o výměře 140 m², který vznikl na základě geometrického plánu ze dne [datum], č. zakázky [číslo], mapový list [číslo]. Z předmětného geometrického plánu je patrná samostatná existence pozemku, bezprostředně přiléhajícího k pozemku parc. [číslo] na němž se nachází rodinný dům žalobců. [stát. instituce] vydal k žádosti žalobců dne [datum] stavební povolení na stavbu„ přístavba k rodinnému domku [obec], [ulice] ul. [adresa]“ s tím, že dle podmínky uvedené pod bodem 1. má být stavba umístěna na pozemku parc. [číslo] 1944 [obec], k.ú. [obec], jak je vyznačeno v situaci 1:200, která je součástí dokumentace s tím, že odborný dozor bude vykonávat Ing. [příjmení]. Přílohou stavebního povolení byl i výkres vytvořený Ing. [příjmení] s tím, že jako podklad je geometrický plán ze dne [datum], kdy i na tomto je znázorněn pozemek samostatně. Žalobci tedy nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem již od počátku 90. let v dobré víře, že jsou vlastníky pozemku, když zároveň je patrné, že jej nedrželi s poctivým úmyslem. Žalovaný má za to, že to byli až žalobci, kdo umístil oplocení podél hranice pozemku par. [číslo] právě v té linii, o níž tvrdí, že představuje hranici jimi nabyté plochy pozemků dle smlouvy kupní RI [číslo].

3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

4. Žalobci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským národním výborem v [obec] (oddací list). Žalobci nabyli od pana [jméno] [příjmení] vlastnické právo k nemovitostem – pozemku parc. č. St. 962, rodinnému domku [adresa] a zahradě [číslo] zapsaným na [list vlastnictví], pro obec a katastrální území Jesenice, na základě kupní smlouvy ze dne [datum] sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], státní notářkou v [obec]. Rodinný domek byl prodán s příslušenstvím a součástmi, tj. zejména ploty, zděnou kolnou na nářadí, kurníkem, garáží, dřevěnou kolnou, altánem, venkovními úpravami, pozemky a porosty, se všemi právy a povinnostmi s ním spojenými (notářský zápis [číslo jednací], [spisová značka] včetně výpisu z evidence nemovitostí).

5. Žalobci nabyli od Československého státu – finančního odboru ONV [obec], vlastnické právo k nemovitosti – pozemku parc. č. 1944 – louka o výměře 140 m2, který vznikl na základě geometrického plánu ze dne [datum], č. zakázky [číslo], mapový list [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], státní notářkou v [obec] (notářský zápis [číslo jednací], [spisová značka] včetně plné moci). Geometrický plán ze dne [datum], č. zakázky [číslo], mapový list [číslo] detailně znázorňuje rozdělení pozemků na parc. č. 1944 a parc. č. 1944, když je zde samostatně zakreslen pozemek parc. [číslo] v dnešních hranicích (výkaz výměr podle evidence nemovitostí a geometrického plánu).

6. Žalobce ohlásil dne [datum] provedení oplocení části pozemku cca 140 m2 na parcele č. 1944 kat. území [obec]. Oplocení bude provedeno po hranici pozemku v celkové délce cca 43 m. Po obvodě budou zabetonovány rourové sloupky ø 80 mm ve vzdálenostech 2,15 m, vyplněny plotovými díly dle ČSN (oplocení pozemku ze dne [datum]).

7. Žalobci požádali Odbor výstavby a územního plánování ONV v [obec] - [obec] o stavební povolení pro stavbu "přístavbu, nástavbu rodinného domku [adresa] podle § 58 stavebního zákona s tím, že stavba má být uskutečněna na pozemku parc. č. St. 962, 1944, katastrální území Jesenice. K pozemku, na němž má být stavba uskutečněna/existující stavbě/, má stavebník právo vlastnické, kupní smlouva parc. [číslo] dne [datum], č 1944 zápis čj. [číslo] [datum], dokumentaci stavby vypracoval Ing. [příjmení] [jméno] (žádost o stavební povolení ze dne [datum]). [stát. instituce] - hosp. správ. odbor vydal dne [datum] rozhodnutí, na základě něhož udělil podle § 13a zák. č. 134/76 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, předchozí souhlas k trvalému odnětí zem. půdy podle § 14 téhož zákona s tím, že odnímá trvale ke dni [datum] zemědělskou půdu zemědělské výrobě u pozemku č. 1944 - louka a a [číslo] zahrada. Finanční odvod ve výši 879,60 Kčs uhradí žalobci (rozhodnutí na č. l. 99). Stavební úřad Obecního úřadu v Jesenici k žádosti žalobců ze dne [datum] povolil stavbu„ přístavbu k rodinnému domku [obec], [ulice] ul. [adresa], s tím, že stavba bude umístěna na poz. p. č. stav. 962, 1944 [obec], k. ú. [obec], jak je vyznačeno v situaci 1:200, která je nedílnou součástí dokumentace. Stavba bude provedena svépomocí, odborný dozor nad prováděním stavby bude vykonávat Ing. [jméno] [příjmení], [obec a číslo], okr. [obec]. Vzhledem k tomu, že stavební úřad upouští od prostorového vytyčení stavby orgánem nebo organizací k tomu oprávněnou, zodpovídá za tento prostorový soulad stavební dozor – Ing. [příjmení]. Přiložená dokumentace označená jako akce: přístavba k RD [adresa žalobce a žalobkyně], obsah výkresu: situace M 1:200, byla ověřena ve stavebním řízení a byla podkladem pro provádění stavby podle stavebního povolení [číslo jednací] ze dne 30. 7. 1991 (stavební povolení ze dne [datum] včetně snímku pozemkové mapy a části geometrického plánu).

8. Starosta žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] podal ke Katastrálnímu úřadu v [obec] dne [datum] návrh na provedení záznamu – zápisu obecního majetku dle § 1 zák. č. 172/91 Sb., kde je uveden mimo jiné předmětný pozemek (návrh na provedení záznamu). 9. [jméno] [příjmení] jako darující a [jméno] [příjmení] jako obdarovaný uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu, na základě které darující daroval obdarovanému pozemek parc. [číslo] zahrada, katastrální území Jesenice u Rakovníka, a obdarovaný tuto nemovitost do vlastnictví přijal (darovací smlouva ze dne [datum] včetně ortofotomapy).

10. Součástí společného jmění manželů žalobců jsou pozemky parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 309 m2, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a parc. [číslo] – zahrada, o výměře 978 m2, zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí] a obec Jesenice (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví]).

11. Výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře 45 m2, je dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí žalovaný (výpis z katastru nemovitostí LV [číslo]).

12. Žalovaný oslovil žalobce přípisem ze dne [datum] z důvodu dořešení vlastnických vztahů k pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha) v k. ú. [obec] u [anonymizováno], který žalobci mají v současné době částečně oplocený a užívají ho s tím, zda budou mít zájem o pronájem nebo odprodej pozemku (přípis ze dne [datum]). Žalobci v reakci na přípis ze dne [datum] uvedli, že pozemek užívají v dobré víře již od koupě pozemku v r. 1990, tj. cca 27 let. Taktéž i předchozí majitel, o čemž svědčí i část původního oplocení se živým plotem, což je možné doložit i fotodokumentací. K neoprávněnému záboru pozemku, případně nesprávnému zaměření došlo v dávné minulosti nikoliv z viny žalobců, kteří si nebyli vědomi neoprávněného užívání. Součástí kupní smlouvy nebyl snímek pozemkové mapy. K nápravě předložili řešení buď odkoupení pozemku dohodou za cenu 10 Kč/m2 (průměrná cena sousedního pozemku parc. [číslo] činí 7,82 – 8,74 Kč/m2) nebo budou žalobci uplatňovat vydržení vlastnického práva. Pozemek užívali v dobré víře a v souladu s dobrými mravy, po celou dobu se domnívali, že jsou oprávněnými vlastníky, řádně se o něj starali, a proto věří, že věc bude vyřešena k oboustranné spokojenosti dohodou (přípis ze dne [datum]). Žalovaný vyzval žalobce k osobnímu jednání dopisem ze dne [datum] (výzva k osobnímu jednání ze dne [datum]). Žalobci zaslali dne [datum] žalovanému urgenci k dořešení kauzy s tím, že na osobním jednání konaném dne [datum] nedošlo k žádnému posunu, byl nabídnut odkup pozemku za standardní cenu 250 Kč/m2, který neakceptovali. Závěr z jednání byl ten, že problém bude předložen [jméno] města a o výsledku jednání budou informováni. Do dnešního dne žádný další návrh na ukončení sporu neobdrželi (přípis ze dne [datum]). Starosta žalovaného sdělil k urgenci žalobců dopisem ze dne [datum], že [jméno] města Jesenice se podnětem žalobců zabývala dne [datum] a přijala usnesení [číslo]. Dle tohoto usnesení starosta nastudoval jednotlivé podklady z nichž vyplývá, že pozemek parc. [číslo] k. ú. [obec] u [anonymizováno], s přihlédnutím ke změnám číslování v KN apod., nebyl součástí jakékoliv kupní či jiné smlouvy, které se týkaly nemovitostí [adresa] umístěné na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [anonymizováno]. V roce 1991 došlo k přístavbě domu [adresa] [obec] a z doložené projektové dokumentace je zřejmá existence pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [anonymizováno]. S ohledem na skutečnosti nalezené v jednotlivých dokumentech dovozují, že vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [anonymizováno] žalobcům nesvědčí a žalobci si již v této době museli být vědomi toho, že se jedná o cizí pozemek. Cena [částka] – 20 Kč/m2, která byla žalobci navržena, pak není cenou v místě a čase obvyklou. Takovou cenu není možné z pozice žalovaného akceptovat (sdělení k urgenci ze dne [datum]). Žalobci reagovali na sdělení dopisem ze dne [datum] s tím, že nejsou spokojeni s dodržováním zákonných lhůt k vyřizování žádostí, které žalovaný mnohonásobně překračuje. Dále uvedli, že jim žalovaný podsouvá, že si museli být vědomi toho, že jim pozemek nepatří. Kdyby nebylo digitalizace, tak do dneška by ani žalovaný tyto nedostatky nezjistil. Rovněž vyvstává otázka, co dělal žalovaný 70 a možná i více let, že tento nedostatek nezjistila a proč nebyl tento nesoulad zjištěn před vydáním kolaudačního rozhodnutí přístavby. Po zvážení nabízí novou částku, za kterou v té době vykupovali pozemky od druhých osob, a to 25 Kč/m2 (přípis ze dne [datum]). Starosta žalovaného sdělil k písemnosti žalobců dopisem ze dne [datum], že se jí zabývala [jméno] města Jesenice dne [datum] a s žalobci navrženou cenou 25 Kč/m2 nesouhlasí, protože se opět nejedná o cenu, která by se blížila hodnotě pozemku v místě a čase obvyklé. Z tohoto důvodu byl vyzván k zajištění znaleckého posudku, který určí„ běžnou cenu“ pozemku, poté bude žalobce kontaktovat k dalšímu jednání (přípis ze dne [datum]).

13. Na dobových fotografiích je zachycen rodinný dům žalobců, není zřejmé, kdy byly tyto fotografie pořízeny (dobové fotografie 2x). Na fotografiích na čl. 28 – 30, 32 – 34 je zachycen stav na místě samém, a to konkrétně rodinný dům žalobců a pozemek včetně oplocení, když je evidentní, že vzrostlý strom se nachází vně plotu. Pozemek je rovinatý, vysypaný kačírkem, podélně oplocený dřevěným plotem zčásti s betonovou podezdívkou (fotografie na čl. 28 – 30, 32 – 34). Fotografie street view zachytily stav rodinného domu a části pozemku v září roku 2019 (fotografie na čl. 70 – 71).

14. Na snímku pozemkové mapy ze dne [datum] jsou patrné hranice pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] rovněž samostatně oddělen a znázorněn je pozemek, který je předmětem tohoto řízení (katastrální mapa na čl. 22). Z katastrální mapy pořízené v době podání žaloby jsou patrné hranice pozemku parc. [číslo] (katastrální mapa na čl. 23).

15. Žalobci jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu s paní [jméno] [příjmení] jako prodávající, na základě které prodávající prodala kupujícím nově oddělenou parc. č. 1944 za kupní cenu [částka] a kupující nemovitost do svého společného jmění manželů za uvedenou cenu koupili. Součástí kupní smlouvy byl geometrický plán [číslo] kde jsou patrné hranice pozemku parc. [číslo] (kupní smlouva ze dne [datum]). Žalobci jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu s paní [jméno] [příjmení] jako prodávající, na základě které prodávající prodala kupujícím nově oddělenou parc. č. 1944 za kupní cenu [částka] a kupující nemovitost do svého společného jmění manželů za uvedenou cenu koupili. Součástí kupní smlouvy byl geometrický plán [číslo] 2019, kde jsou patrné hranice pozemku parc. [číslo] (kupní smlouva ze dne [datum]).

16. Žalobci vyzvali žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k podpisu souhlasného prohlášení o vlastnictví pozemku (předžalobní výzva ze dne [datum]).

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalobcem a) jsou sousedé, v [obec] žije. Pozemek získal po babičce, která jim pozemky dala. Od té doby plánovali, že tam budou bydlet, a proto si tam postavil dům. Byl tam celý život na prázdninách a ty pozemky tam takhle byly. Přesně nevnímal, jak to bylo někdy v roce 1965, ale ví, že když začali stavět, tak ta situace tam byla taková, jako tam byla. Přesně nestudoval ploty sousedů, ale ten plot souseda [jméno] tam dokonce nějakým způsobem dostavěli na základech, které tam byly dřív. Nepamatuje si, kdy plot dostavěli, má to někde napsané na zdi. Oficiálně je tam asi od roku 1993, stavěli v devadesátkách, 89 nebo 88 měl stavební povolení, už neví. Trošku člověk vnímal v té době i to okolí. Nepamatuje si tu situaci, že by tam byla jinak, než tam je dneska. Ten plot byl na stejném místě. Plot souseda nahradili potom někdy, jako zbudovali. Vlastní sousední pozemek asi od roku 1986. Parcela, co je dneska jednotná, tak byla dřív rozdělená. Půlku dostal svědek, půlku jeho bratr. Užívali to společně, jezdili tam na zahradu k babičce. Bratr mu to v roce 2012 daroval. Jezdil tam de facto od svého narození. V devadesátém dostal stavební povolení, opravdu tam žil a užíval celý ten pozemek. Svědek se narodil v roce 1965 (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

18. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

19. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nemovitosti - pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], když po celou dobu spolu s těmito nemovitostmi žalobci užívají i pozemek parc. [číslo]. Výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] je dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí žalovaný.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

22. Soud posuzoval otázku vydržení vlastnického práva k pozemku žalobci podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále také jen„ obč. zák.“) za použití § 3028 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále také jen„ o. z.“), když k tvrzenému vydržení předmětného pozemku mělo dojít v době do [datum]. Podle § 3028 odst. 2 o.z. u práv věcných mezi která vlastnické právo náleží, se jejich vznik, jakožto práva i povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o.z. posuzují podle dosavadních právních předpisů (obč. zák.). Podmínky vydržení bylo nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1,3,4 obč. zák. za použití § 129 odst. 1 a § 131 odst. 1 obč. zák.

23. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li jí nepřetržitě v držení po dobu 3 let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

24. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitel oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

25. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

26. Dle § 3066 o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

27. Dle ustálené judikatury je předpokladem vydržení (§ 134 odst. 1 obč. zák.) oprávněná držba. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc (nebo právo) patří a že je v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Posouzení, je-li držitel v dobré víře je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (z hlediska osobního přesvědčení) samotného držitele. O dobré víře lze tedy uvažovat tam, kde držitel drží v omylu, že mu věc patří a jde přitom o omyl omluvitelný, tedy takový, k němuž došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu konkrétního případu po každém požadovat. Je proto nezbytné vždy brát v úvahu, zda držitel neměl, respektive nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2018 pod sp. zn. [spisová značka]).

28. Ve věci je dán naléhavý právní zájem na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť se jedná o spor o vlastnické právo k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí.

29. Žalobci své vlastnické právo k pozemku odvozovali z kupní smlouvy sepsané dne [datum], na základě které nabyli vlastnické právo k nemovitostem s tím, že společně s předáním těchto nemovitostí se ujali i držby pozemku, který tvořil a stále tvoří s nemovitostmi jeden funkční celek. Pozemek je v jejich držení a užívání po dobu mnohonásobně delší, než jakou vyžaduje zákon pro vydržení vlastnického práva.

30. Soud má po provedeném dokazování za to, že žalobci nevydrželi vlastnické právo k pozemku ve smyslu § 134 odst. 1 občanského zákoníku, neboť – objektivně posuzováno – nemohli být v dobré víře, že jsou jeho vlastníky. Judikatura Nejvyššího soudu připouští vydržení vlastnického práva k pozemku, jehož držby se držitel chopil v objektivní dobré víře, že jej nabyl na základě smlouvy, byť tento pozemek předmětem nabývacího titulu nebyl. Rozhodnými pro posouzení objektivní dobré víry držitele jsou v takovém případě především okolnosti týkající se uzavření smlouvy, tedy zejména otázka skutečné vůle smluvních stran, otázka, proč pozemek, který se měl stát předmětem smlouvy, se jím nakonec nestal, kolik pozemkových parcel se mělo stát předmětem převodu, dále dostupné podklady při sepisu smlouvy, otázka, kdo smlouvu sepisoval, otázka, jak si počínaly smluvní strany (zejména nabyvatel); za zcela zásadní lze pak považovat okolnost, zdali došlo na základě smlouvy k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Indikátorem dobré víry může být rovněž i placení daně z nemovitostí, jakož i okolnosti, zda se žalobkyně domáhala zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí či nikoliv, a z jakého důvodu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2020 pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], státní notářkou v [obec], do svého vlastnictví nemovité věci – pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí]. Pozemek parc. [číslo] v kupní smlouvě ze dne [datum] uveden nebyl. Pokud žalobci tvrdili, že předmětem převodu se měl stát i pozemek parc. [číslo] což dovozovali z ustanovení notářského zápisu, že rodinný domek byl prodán s příslušenstvím a součástmi, tj. zejména ploty, pozemky a porosty, pak nejpozději v den podpisu kupní smlouvy ze dne [datum], sepsané rovněž ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], nemohli být žalobci se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že nabyli i pozemek parc. [číslo] neboť geometrický plán ze dne [datum], č. zakázky [číslo], mapový list [číslo] na který kupní smlouva ze dne [datum] odkazuje, zobrazuje samostatný pozemek parc. [číslo] v dnešních hranicích. Žalobci pak předmětný geometrický plán doložili ke své žádosti o stavební povolení ze dne [datum], a tudíž si existence samostatného pozemku parc. [číslo] který nebyl předmětem převodu kupní smlouvy ze dne [datum], museli být vědomi. V daném případě tak žalobci nemohli nabýt vlastnické právo k pozemku vydržením, neboť s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze v daném případě požadovat, nemohli pozemek držet v omylu s tím, že jim patří, jelikož hranice i označení pozemku parc. [číslo] byla z geometrického plánu jednoduše seznatelná. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by v době koupě nemovitostí tvořil pozemek s těmito oplocený funkční celek. Svědek [příjmení] sice uvedl, že plot byl na stejném místě, ale že ho dostavěli na základech, které tam byly dřív. U dobových fotografií pak není zřejmé, kdy byly pořízeny. Z těchto důkazů tak nemohlo být prokázáno, že by byl pozemek„ vždy“ k domu připlocen, jak tvrdili žalobci. Žádné jiné důkazy k prokázání tohoto tvrzení žalobci neoznačili. Žalobci pak ani netvrdili, že by hradili za pozemek daň z nemovitosti. Soud tedy dospěl k závěru, že pozemek parc. [číslo] nikdy neměl stát předmětem převodu, když skutečnou vůlí smluvních stran byl převod vlastnického práva toliko k nemovitostem, které se fakticky předmětem převodu staly.

31. Soud se zabýval také možností, zda v případě žalobců nemohlo dojít k tzv. mimořádnému vydržení podle § 1095 o. z., neboť obč. zák. úpravu mimořádného vydržení neupravoval. Na základě ustanovení § 3066 o. z. si držitel může započíst držbu kvalifikovanou zákonem v § [číslo] a předchozích ustanoveních o vydržení, avšak nikoli v plném rozsahu. V případě nemovitostí si může započíst patnáct let kvalifikované držby, kterou měl držitel před [datum], tzn. že po nabytí účinnosti o. z. nebylo možné mimořádné vydržení uznat u nemovitostí dříve než k [datum] (srovnej komentář k § 3066 Občanského zákoníku III. Věcná práva, 2. vydání, 2021, autora [jméno] [příjmení]). V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný oslovil žalobce z důvodu dořešení vlastnických vztahů k pozemku parc. [číslo] přípisem dne [datum] a od tohoto okamžiku mezi účastníky probíhala komunikace ohledně možnosti vyřešení dané situace mimosoudní cestou. O okolnostech zpochybňujících jejich dobrou víru se tedy žalobci dozvěděli již v roce 2014. V případě pozemku tedy nemohlo dojít s ohledem na shora uvedené k jeho mimořádnému vydržení.

32. Na základě výše uvedeného soud žalobě žalobců nevyhověl a jako takovou jí zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast při jednání dne [datum] a [datum]) se sazbou po [částka] za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t., dále náhrada hotových výdajů ve výši 4 režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 1 a. t. (tj. částkou [částka]) a 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci povinni zaplatit společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.