10 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 930,59 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 383,14 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 546,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 383,14 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,35 % ročně z částky 5 229,90 Kč od datum do zaplacení a částky ve výši 15 547,45 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 085,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 547,45 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 12,50 % ročně z částky 12 247,01 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 21 930,59 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dříve právnická osoba, IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba), IČO, se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 35 měsíčních splátkách po 1 509 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 12,50 % ročně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil na předmětnou pohledávku částku ve výši 37 777,47 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 36 měsíčních splátkách po 467 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 12,35 % ročně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil na předmětnou pohledávku částku ve výši 10 296,26 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly pohledávky za žalovaným s účinností ke dni datum postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné k posouzení věci.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba (dříve právnická osoba, IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba), IČO, se zavázala na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 39,90% ročně, RPSN 48,23% a poplatek za pojištění 45 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím včetně pojištění v 35 měsíčních splátkách po 1 509 Kč (návrh na uzavření smlouvy o půjčce číslo akceptace návrhu, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila (oznámení o zesplatnění ze dne datum včetně podacího archu). Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil na předmětnou pohledávku částku ve výši 37 777,47 Kč (tvrzení žalobkyně).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba (dříve právnická osoba, IČO, která k datum zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností právnická osoba), IČO, se zavázala na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 34,90% ročně, RPSN 40,94% a poplatek za pojištění 15 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím včetně pojištění v 36 měsíčních splátkách po 467 Kč (návrh na uzavření smlouvy o půjčce číslo akceptace návrhu, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně). Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku žalovaného s účinností ke dni datum zesplatnila (oznámení o zesplatnění ze dne datum včetně podacího archu). Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil na předmětnou pohledávku částku ve výši 10 296,26 Kč (tvrzení žalobkyně).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci (předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího lístku).

8. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

10. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smluv o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

13. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvy, které musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěry splácet. Žalobkyně nedoložila, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelské úvěry. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. jméno žalobkyně tedy ani netvrdila, jaké konkrétní dokumenty byly žalovaným předloženy, jaké měl žalovaný příjmy, v jaké výši byly zjištěny jeho výdaje. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou v projednávané věci neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporují zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK ze dne datum).

15. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalovanému částky 30 000 Kč (smlouva číslo) a 10 000 Kč (smlouva číslo), plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v případě smlouvy číslo dle tvrzení žalobkyně zaplatil již 37 777,47 Kč a v případě smlouvy číslo částku 10 296,26 Kč, nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout, když samotné jistiny byly uhrazeny (výrok I.).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.