10 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Kristinou Románkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 20,98% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], poté, co zkoumala schopnost žalovaného splácet, s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 58 splátkách po [částka] týdně. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve 43 splátkách po [částka] týdně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] uhradil celkem [částka] a na smlouvu o půjčce ze dne [datum] uhradil celkem [částka]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. O této skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného písemně informovala. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud níže popsané skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Žalovaný se půjčku zavázal splácet v pravidelných 43 týdenních splátkách po [částka] (smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaný prohlásil, že v době poskytnutí půjčky bydlel s partnerkou, měl 1 nezaopatřené dítě, byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako mistr, což obchodním zástupcem nebylo ověřeno. Jeho příjem měl činit [částka] měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného činily [částka], z toho splátky úvěru [částka]. Zákaznická karta obsahuje podpis žalovaného a obchodního zástupce, neobsahuje potvrzení zaměstnavatele, ale pouze prohlášení, že zaměstnání žalovaného bylo ověřeno osobně z pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a výplatní pásky (karta zákazníka ze dne [datum]).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se zavázala na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka], za což se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok ve výši ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím v 58 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po [částka] týdně (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaný prohlásil, že v době poskytnutí úvěru bydlel s partnerkou v nájmu, měl 1 nezaopatřené dítě, byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako mistr, což obchodním zástupcem nebylo ověřeno. Jeho příjem měl činit [částka] měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného činily [částka], z toho splátky úvěru [částka]. Zákaznická karta obsahuje podpis žalovaného a obchodního zástupce, neobsahuje potvrzení zaměstnavatele, ale pouze prohlášení, že zaměstnání žalovaného bylo ověřeno osobně z pracovní smlouvy a výplatní pásky (karta zákazníka ze dne [datum]).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku).

8. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru a dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě těchto smluv mu poskytla úvěr ve výši [částka] za poplatek [částka] (smlouva [číslo]) a zápůjčku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka] (smlouva [číslo]). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných týdenních splátkách. Sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze [částka] (na smlouvu [číslo]) a [částka] (na smlouvu [číslo]). Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému písemně oznámila. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky.

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

10. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl účinný v době uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je–li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Dále soud vycházel ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl účinný v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

15. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedených smluv. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvy jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěrů jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvy, které musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěrů posoudila schopnost žalovaného úvěry splácet. K prokázání svého tvrzení, že schopnost žalovaného úvěry splácet právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila, žalobkyně doložila pouze karty zákazníka. Jedná se však o dokumenty sepsané žalovaným, eventuálně obchodním zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně informace získané od žalovaného ověřila, není zřejmé, zda tak skutečně učinila, jaké doklady přitom měla k dispozici, ani zda kromě příjmů ověřila i výdaje žalovaného. Navíc žalobkyně svá tvrzení týkající se ověřování údajů získaných od žalovaného žádným způsobem nedoložila, a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V tomto směru tak dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Z daného důvodu dospěl soud k závěru, že shora uvedené smlouvy jsou v projednávané věci neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutní neplatnost právního jednání potom působí přímo ze zákona ex lege a od počátku ex tunc, takže subjektivní občanská práva a občansko-právní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

16. V důsledku shora popsaných skutečností se však žalovaný bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky [částka] a částky [částka]. Z částky [částka] žalovaný dosud uhradil [částka], zbývající část dlužné částky ve výši [částka] žalovaný dosud neuhradil. Z částky [částka] žalovaný dosud uhradil [částka], zbývající část dlužné částky ve výši [částka] dosud neuhradil. Tyto dlužné částky neuhradil nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovaným v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupeny, a o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného řádně informovala. Soud má potom za to, že na postupníka může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když jí účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 648/2009).

17. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a úrokem ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl. Rovněž potom zamítl žalobu ohledně částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 085, [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a úrokem ve výši 20,98% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky [částka] a částky [částka] v prodlení vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z těchto částek požadovaného žalobkyní od [datum] do zaplacení, který žalobkyně z části kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzovaná úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i k výši smluvních úroků a úroků z prodlení viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu sp zn. I ÚS 2717/08.