10 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristiny Románkové a přísedících Jiřího Svaška a Anny Falbrové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. sídlem adresa o neplatnost výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba, kterou by bylo určeno, že výpověď pracovního poměru žalovanou ze dne [datum] založeného mezi žalobkyní jako zaměstnankyní a žalovanou jako zaměstnavatelem pracovní smlouvou ze dne [datum], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [jméno], Ph.D., advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Rakovníku dne [datum] domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané jí žalovanou listinou ze dne [datum] pro závažné porušování pracovních povinností s tím, že pracovní poměr žalobkyně by měl skončit ke dni [datum]. Žalobkyně dopisem doručeným žalované [datum] namítla neplatnost rozvázání pracovního poměru a oznámila jí, že trvá na tom, aby jí nadále zaměstnávala. Žalobkyně s předmětnou výpovědí nesouhlasí pro její neurčitost, neboť v jejím písemném vyhotovení zcela absentuje skutkové vymezení výpovědního důvodu, a také kvůli tomu, že se žádného provinění nedopustila, případně nebylo natolik závažné, aby umožňovalo ukončení pracovního poměru výpovědí. Žalovaná ve výpovědi toliko uvádí, že jsou k dispozici písemné zápisy ze dne [datum] a [datum], přičemž žalobkyně ani s jedním důvodem uvedeným v těchto zápisech nesouhlasí jako s důvody opravňujícími k podání výpovědi jejího pracovního poměru. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení částky odpovídající náhradě mzdy ve výši průměrného výdělku za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.

2. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 10. 2021, č.j. 10 C 91/2021-30, byla žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky odpovídající náhradě mzdy ve výši průměrného výdělku od [datum] do dne rozhodnutí soudu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, odmítnuta. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že výpověď byla žalobkyni dána oprávněně, neboť v průběhu několika měsíců předcházejících výpovědi se žalobkyně dopustila řady porušení svých pracovních povinností. Výpověď nemůže být považována za neurčitou, neboť důvody jsou z obsahu výpovědi jasně seznatelné. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] na pracovní pozici„ operátor výroby“, přičemž byla k výkonu pracovní činnosti přiřazena na oddělení výroby pracích prášků. V den nástupu do práce byla žalobkyně seznámena s předpisy BOZP platícími na pracovišti u žalované, zejména pak s hygienickými a bezpečnostními pravidly pro zacházení s látkami s obsahem enzymů. V prvních třech měsících výkonu pracovní činnosti probíhal zaškolovací proces žalobkyně na její pracovní pozici. První závažnější nedostatky v pracovní kázni a plnění pracovních povinností žalobkyně se začaly vyskytovat v první polovině roku 2020. Žalobkyně byla pozvána na pracovní pohovor s nadřízenými dne [datum], kde byla projednávána nevyhovující spolupráce s ostatními členy pracovního týmu. Dne [datum] byla žalobkyně pozvána na další pracovní pohovor. Bylo jí sděleno, že tehdejší přístup neodpovídá očekáváním žalované mimo jiné z důvodu, že se žalobkyně i přes opakovaná upozornění nevěnuje dostatečně výkonu pracovní činnosti a nejedná v souladu s bezpečnostními pravidly žalované na pracovišti. Ve druhé polovině ledna 2021 žalobkyně opakovaně docházela na pracovní směny se zpožděním, a to konkrétně ve dnech [číslo], [číslo], [číslo]. Dne [datum] na noční směně měla žalobkyně vykonávat činnost operátora – pochůzkáře. Během směny prováděl kontrolu vedoucí pracovního týmu pan [příjmení], přičemž v převlékárně, ve které bylo v té době zhasnuto, objevil ležící žalobkyni, kterou na místě probudil. Žalobkyně byla poté dne [datum] pozvána na další pracovní pohovor a bylo jí sděleno, že žalovaná kvalifikuje toto jednání jako závažné porušení pracovní kázně ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce, přičemž žalobkyni upozornila na možnost výpovědi. Na pracovní směně v noci ze dne [číslo] na [datum] došlo k bezpečnostnímu incidentu, jehož příčinou bylo jednání žalobkyně. Žalobkyně vykonávající práci operátora dodávky surovin neprovedla úklid rozsypaného prášku s obsahem enzymů a projížděla tímto místem zásobovacím vozíkem, čímž docházelo k dalšímu roznášení prášku po výrobních prostorech. Povinnost žalobkyně bylo dle interních bezpečnostních pravidel uvolněný prášek s obsahem enzymů neprodleně uklidit, eventuálně informovat operátora druhé směny o riziku spojeného s neuklizeným práškem, což však žalobkyně neučinila. Další bezpečností incident se odehrál hned na další noční směně ze dne [číslo] na [datum], kdy žalobkyně ponechala nad zásobníkem prášku viset otevřený a nevyprázdněný vak s enzymovým práškem v otevřené poloze. [příjmení] s obsahem enzymů tak mohl unikat do okolí, čímž žalobkyně porušila interní bezpečnosti a hygienická pravidla pro nakládání s enzymy. Tento bezpečností incident a již několikátý pozdní příchod na směnu dne [datum] byly s žalobkyní projednány na pracovním pohovoru konaném dne [datum], kde jí bylo sděleno, že toto její jednání je kvalifikováno jako závažné porušení pracovní kázně ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Výpověď pracovního poměru žalobkyně byla projednána s odborovou organizací působící u zaměstnavatele, která s výpovědí udělila souhlas. Žalovaná dne [datum] dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušování povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů, kdy ve výpovědi bylo odkázáno na shora uvedená porušení pracovních povinností zachycených v zápisech ze dne [datum] a [datum]. Dne [datum] byla žalobkyni výpověď doručena osobně do jejích rukou na pracovišti po konci pracovní směny.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů.

5. Žalovaná je obchodní společností s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické (výpis z obchodního rejstříku žalované).

6. Žalovaná jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu na dobu neurčitou s tím, že žalobkyně bude pracovat jako operátor výroby ve výrobním závodě žalované. Den nástupu do zaměstnání byl stanoven na [datum]. Délka pracovní doby se řídí podle směnnosti a příslušným ustanovením zákoníku práce a kolektivní smlouvy v platném znění. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce (pracovní smlouva). Žalovaná oznámila žalobkyni, že s platností od [datum] bude upravena její mzda, kdy dosavadní základní měsíční mzda činila [částka] a nová základní měsíční mzda činí [částka]. Dále s platností od [datum] bude její základní měsíční mzda činit [částka] a s platností od [datum] částku [částka] (mzdový výměr na čl. 51 – 52). Žalobkyně absolvovala v letech 2018 2020 mimo jiné školení – postup při nehodě znečištění, praktická zkouška operátora výroby – sypání surovin 4. patro, sledování spotřeby surovin, čištění pasových dopravníků, čištění dopravního zařízení, osamělý pracovník, havarijní situace v MSG, používání brýlí v MSG, vstupní bezpečnostní trénink na MSG, Safety MSG, vysoká rizika v MSG, Safety přezkoušení řidiče motorového vozíku (Employee Audit - Qualification History na č.l. 266 – 269 a Qualification History na č.l. 269 – 271).

7. Pracovní místo operátor výroby – operátor MSG je zodpovědný za plynulý chod výroby MSG a plynulé zásobování linek PSG při dodržení požadavků systému denního řízení (DMS). Mezi pracovní povinnosti patří zejména dodržování bezpečnostních procedur a pravidel enzymové hygieny na své oblasti a pozici, dodržování kvalitativních procedur na své oblasti a pozici, dodržování platných pracovních postupů, vedení povinných záznamů o výrobě a stavu zařízení (zdvihací zařízení, vozíky, baterie, lisy), hlášení závad, kontrola surovin vstupujících do procesu čištění a údržba zařízení spojených s pozicí, aktivní zapojení do předávání směn, dodržování čistoty a pořádku na pracovišti. Žalobkyně svým podpisem stvrdila, že byla seznámena s tímto popisem pracovního místa, jeho obsahu plně porozuměla (popis pracovního místa). Krok 3 JSA [číslo] – manipulace s enzymy, stanoví – přelep poškozené místo lepenkou a stáhni strech fólií. V prevenci bod 18 je uvedeno – nikdy neotvírej BigBag dříve než se rozsvítí bílé světlo na kontrolním panelu nebo svítí hladina v systému RTCIS (JSA [číslo] – manipulace s enzymy). Krok 1 JSA [číslo] – rozsypání enzymů a produktu obsahujícího enzym, stanoví – zastav další sypání prášku nebo enzymu. V kroku 3 je uvedeno – vysaj rozsypaný prášek CVC nebo přenosným vysavačem a v kroku 6 – po odsátí prášku setři podlahu (JSA [číslo] – rozsypání enzymů a produktu obsahujícího enzym). V případě nalezení defektu je uvedeno ve schéma DMS – zapiš defekt do databáze defektů. Měl by být opraven hned. Pokud ano, oprava defektu, pokud ne, je potřeba nějaká externí pomoc. Pokud ano, zajisti potřebnou pomoc, pokud ne – naplánuj opravu defektu svého týmu nebo zajisti potřebnou pomoc. Dále je specifikováno, co je to defekt. Jedná se o drobná poškození, nesplnění základní podmínky, těžko přístupná místa, zdroj kontaminací, zdroje defektů kvality, nadbytečné části, nebezpečná místa (autonomní údržba na č.l. 135 – 150).

8. V bodě 5 – principy rozvržení pracovní doby, je uvedeno, že pracovní doba začíná a končí na pracovišti, cesta do/ze šatny, se do pracovní doby nezapočítává. U směnných provozů se čtvrthodinovým překrytím směn začíná ranní směna v 5:30 hodin, noční směna pak v 17:30 hodin. Zaměstnanci jsou povinni být v tuto dobu na pracovišti a konat práci, nebo být připraveni k výkonu práce (rozvržení pracovní doby). Dle článku 8 bodu 1 kolektivní smlouvy pro rok 2021, je pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro společnost práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů nadřízeného. Dle odst. 4 téhož článku, začátek a konec pracovní doby se rozumí přítomnost na pracovišti, např. u balící linky a nikoli přítomnost v šatně nebo kdekoli jinde v areálu (společnosti), kde se v daný okamžik nenachází pracoviště zaměstnance. [obec] strávený cestou ze šatny na pracoviště nebo od vstupu do závodu společnosti na pracoviště se do pracovní doby nezapočítává. Dle odst. 5 je u zaměstnanců ve společnosti začátek a konec pracovní směny (včetně přestávky na oběd a přípravy pro výkon práce) stanoven v platném znění procedury HR IV/01 rozvržení pracovní doby (kolektivní smlouva). Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že žalobkyně byla seznámena ze strany personalistky paní [jméno] [příjmení] s rozvržením pracovních směn a směrnicí HR/IV/01.

9. Dne [datum] bylo týmovým vedoucím [jméno] [příjmení], vedoucím oddělení [jméno] [příjmení] a přímým nadřízeným manažerem [jméno] [příjmení], s žalobkyní projednáno jednání, v němž lze spatřovat nesplňování požadavků pro výkon práce, a to konkrétně spolupráce s ostatními členy týmu, schopnost podávání a přijetí zpětné vazby a dodržování PVP. Důvodem sepsání 1:1 bylo nezlepšené chování žalobkyně ani po několika ústních 1:

1. Žalobkyně byla upozorněna, že v případě opakování takového jednání bude přistoupeno k řešení„ porušení pracovní kázně“ (zápis z jednání 1:1 ze dne [datum]). Dne [datum] byly vedoucím oddělení [jméno] [příjmení] a přímým manažerem [jméno] [příjmení] s žalobkyní projednány požadavky pro výkon práce s tím, že chování žalobkyně není v souladu s očekáváními žalované, neboť v pracovní době se nevěnuje 100% své práci, dále obcházení pravidel bezpečnosti, kdy opakovaně byla upozorněna na seskakování z vozíku na BF za jízdy, což může vést k bezpečnostnímu incidentu, nedodržení procedury„ 01 RM-17 a [jméno] - bezpečnostní odpojovače“, nedodržení procedury„ JSA 229 [příjmení] pushers a pohyb na výsypech“, neznalost reblendovacích pravidel a procedury„ SOP [číslo] Pravidla zpracování reblendu u FM“, což může vést k incidentu kvality a porušení procedury„ Uvolňování výrobku, přejíždění a najíždění nad baličkou, vyprazdňování buggy“. Zároveň bylo žalobkyni sděleno písemně, jaké akce je nutno přijmout pro zlepšení stávajícího chování s tím, že byla rovněž upozorněna na možnost výpovědi. Žalobkyně se vyjádřila k jednotlivým úkolům a procedurám a zápis podepsala (zápis o projednání požadavku pro výkon práce ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] sdělil emailem ze dne [datum] [jméno] de Finovi, že na noční směně žalobkyni dal na pochůzku. Těsně před půlnocí šel obejít barák a napadlo ho mrknout se na nově instalované sprchy. Vešel a rozsvítil světlo, po chvíli se otočil a viděl, jak někdo leží na lavičce u skříněk. Byla to žalobkyně, vypadala hodně rozespalá. Po dotazu, co tady jako dělá, neřekla ani slovo, jen na něj koukala. Pak se jí zeptal, zda je v pořádku nebo nemá nějaký zdravotní problém. Zase jen koukala, nic z ní nedostal. Řekl jí, že do práce se nechodí vyspat, ale je tu od práce a ať se zvedne, a pokud jí není špatně, tak ať jde něco dělat. Když doobešel barák, potkal jí na velíně. V průběhu byla vyslána na automatickou ruku, kterou začala rozebírat bez použití rukavic. Ihned jí dal feedback, co jako dělá bez rukavic, jestli si nedělá srandu. K ránu zase na delší dobu nebyla k nalezení, ale měl moc práce a neměl čas ji hledat. Každopádně opět příšerné chování (email na č.l. 170). Dne [datum] bylo s žalobkyní projednáno [jméno] [příjmení], [jméno] de Finem a [jméno] [příjmení] závažné porušení pracovní kázně § 52 písm. g) zákoníku práce s tím, že dne [datum] na noční směně žalobkyně zastávala pozici operátor pochůzkář. Během noci šel týmový vedoucí provést pochůzku MSG, šel i zkontrolovat novou převlékárnu pro operátory, kde bylo zhasnuto, proto rozsvítil. V převlékárně objevil na lavičce ležící žalobkyni, kterou právě vzbudil. Na jeho opakovaný dotaz, zda jí něco není, odpověděla po zdráhání, že jí nic není. Poté jí odeslal na pochůzku. Tuto směnu dostala ještě feedback ohledně nepoužití rukavic během čištění automatické ruky. Několikrát přišla později na směnu, když už směna probíhala ([číslo], [číslo], [datum]). Žalobkyně byla upozorněna, že směna začíná v 05:30 hodin, zaměstnanec by měl být v tuto dobu již na pracovišti. Žalobkyně opakovaně obchází svého přímého vedoucího, snaží se vypomoct v jiných směnách. Byla upozorněna, že při dalším porušení pracovní kázně během následujících šesti měsíců s ní může být ukončen pracovní poměr. Žalobkyně se vyjádřila s tím, že žádala o přesun k jiné směně na jiné oddělení, na což obdržela odpověď zamítnuto. Když jí týmový vedoucí viděl, tak ležela z důvodu bolesti zad (skolióza), což bylo nahlášeno závodní doktorce a posudek byl, že je to OK. Na směnu měla zpoždění 3 – 10 minut a bylo to domluvené s týmovým vedoucím, že udělá navíc práci (zápis o projednání porušení pracovní kázně ze dne [datum]). Pan Aleš de Fin přeposlal dne [datum] paní [jméno] [příjmení] email, který mu byl zaslán od [jméno] [příjmení] dne [datum], jehož přílohou jsou 3 fotografie, s textem„ [příjmení] [jméno], prosím přečti si SNM a udělej s obsluhou HFA a pošli mi ji. Toto chování je neakceptovatelné. Pokud dojde k takovému úniku prášku, musí se to uklidit. O úniku musel vědět, protože jsou v prášku koleje od vozíku“. Na přiložených fotografiích je patrný rozsypaný prášek v prostorách výroby žalované (email ze dne [datum] včetně fotografií založených na č.l. 151 – 152). Dne [datum] bylo s žalobkyní projednáno výrobním ředitelem pracích detergentů [jméno] [příjmení] a vedoucím oddělení výroby pracích detergentů [jméno] [příjmení] závažné porušení pracovní kázně, kdy žalobkyně vystavila sebe a svoje spolupracovníky dvěma nebezpečným situacím. První nastala ve chvíli, kdy pracovala ve čtvrtém patře a při jízdě s vozíkem projížděla práškem obsahující enzym. Úklid nebyl zajištěn a docházelo k roznášení prášku do prostoru. [příjmení] je potřeba uklidit ihned, je neakceptovatelné, že pracovník ukončí svoji směnu a nechá prášek v prostoru, aby jej uklidila další směna. Druhá situace nastala při manipulaci s enzymovým vakem. Ten se nesmí nechávat zavěšený nad násypkou v otevřeném stavu z důvodu možného rozšíření enzymu do prostoru. Žalobkyně se vyjádřila s tím, že praskla svodka komory color, což ihned nahlásila pochůzkáři a týmovému vedoucímu. Nicméně pochůzkář měl i jiné věci na práci a přišel až za hodinu. [příjmení] uklidila, ale ten neustále propadal. Upozornila na to své kolegy. U druhé situace uvedla, že to je její chyba. Zpoždění bylo z důvodu, protože neslyšela budík (zápis o jednání ze dne [datum]). Žalobkyně v období od [datum] do [datum] neprovedla zápis žádného defektu (výpis z databáze bezpečnostních incidentů SNM safety).

10. Žalovaná informovala dopisem ze dne [datum] základní organizace NOS žalované o tom, že chce přistoupit k ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany žalované s žalobkyní v souladu s § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci žalobkyně, která byla několikrát písemně upozorněna na porušování pracovních povinností a dodržování závazných standardů společnosti a bezpečnosti práce. Bohužel nedošlo k nápravě. Za personální oddělení je rukou vepsáno„ souhlasím“, datum, podepsán je [jméno] [příjmení] (oznámení o ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu závažného porušování pracovní kázně ze dne [datum]). Žalovaná doručila žalobkyni dne [datum] do vlastních rukou výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zákoníku práce pro závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahující se k jí vykonávané práci. Důvodem výpovědi je skutečnost, že byla od ledna 2021 dosud několikrát písemně upozorněna na 1) porušování pracovních povinností vyplývajících z popisu jejího pracovního místa a 2) na dodržování závazných standardů společnosti a bezpečnosti práce. K dispozici jsou písemné zápisy ze dne [datum] a [datum]. Výpovědní doba činí 2 měsíce, začne běžet od [datum] a končí [datum]. Výpověď byla v souladu s § 61 zákoníku práce předem projednána s odborovou organizací. Žalobkyně výpověď podepsala dne [datum] (výpověď z pracovního poměru pro porušení pracovní kázně). Žalobkyně sdělila žalované, že s výpovědí pracovního poměru ze dne [datum] nesouhlasí. Zástupce žalobkyně přípisem ze dne [datum] sdělil žalované, že žalobkyně písemně oznámila žalované, že trvá na tom, aby jí nadále zaměstnávala, neboť její pracovní poměr nadále trvá. Toto podání žalovaná převzala dne [datum] a doposud na něj nijak nereagovala. Tímto žalobkyně opětovně sděluje, že s podanou výpovědí pro její nedůvodnost a neurčitost nesouhlasí, má ji za neplatnou a stále trvá na tom, aby jí žalovaná zaměstnávala, neboť její pracovní poměr bude neplatností výpovědi nadále trvat (přípis zástupce žalobkyně ze dne [datum] doručenky na čl. 8).

11. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj provedl kontrolu dle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů, kdy předmětem kontroly byly zejména povinnosti na úseku dovolené, povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a povinnosti na úseku rovného zacházení. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky (protokol o kontrole ze dne [datum]).

12. Ze závěru zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně trpí skoliózou s tím, že jí byla doporučena distanční elektroléčba (zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]) . MUDr. [jméno] [příjmení] dospěla na základě posouzení zdravotního stavu žalobkyně k závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%. Žalobkyně není invalidní. Zdravotní postižení hodnotila jako lehké postižení C LS páteře a SI kloubů, popisováno omezení pohybu C LS páteře, svalová disbalance, skolióza, bez známek poškození nervů, některé denní aktivity jsou omezeny. Onemocnění bylo diagnostikováno v roce 2021. Dopad na pracovní schopnost je, ale objektivně se jedná o lehkou funkční poruchu, která neodpovídá žádnému stupni invalidity (posudek o invaliditě ze dne [datum]). Žalobkyně utrpěla dne [datum] v 7:30 hodin otřes mozku a vnitřní zranění. Zraněná část těla, hlava, bez podrobnějšího rozlišení, kdy zdrojem pracovního úrazu byly stroje a zařízení přenosná nebo mobilní, pád na rovině, z výšky, do hloubky, propadnutí, pro poruchu nebo vadný stav některého ze zdrojů úrazu, pro jiný, blíže nespecifikovaný důvod. Trvání pracovní neschopnosti následkem pracovního úrazu bylo od [datum] – [datum], tj. celkem 15 kalendářních dní (záznam o úrazu). Žalobkyně dne [datum] podstoupila vyšetření v [anonymizováno] nemocnici v [obec], neboť v práci upadla a udeřila se do hlavy (zpráva [příjmení] nemocnice [obec] ze dne [datum]). Žalobkyně navštívila ambulanci [příjmení] nemocnice [obec] dne [datum] se závěrem„ nestěžuje si, hybnost krční páteře plně nebolestivá“ (záznam z ošetření [příjmení] nemocnice [obec] ze dne [datum]). Žalobkyni bylo vyplaceno [právnická osoba] bolestné za pracovní úraz ve výši [částka] (výpis z bankovního účtu na čl. 69). Žalovaná požádala dne [datum] o provedení pracovně lékařské prohlídky periodické u žalobkyně, kde jsou jako rizikové faktory uvedeny: práce v enzymovém prostředí, práce s chemickými látkami, práce ve výškách, práce na žebřících, vstup do uzavřených prostor, práce na zdvihací plošině, obsluha tlakových nádob, obsluha nevyhrazených zdvihacích zařízení a vazač jeřábových břemen, řízení motorových vozíků, obsluha nákladního výtahu, zraková zátěž, psychická zátěž (žádost o provedení pracovní lékařské prohlídky). Žalobkyně podstoupila dne [datum] v celkové narkóze transvaginální punkce folikulů pro in vitro fertilizaci (potvrzení MUDr. [jméno] [příjmení] včetně souhlasu s provedením výkonu).

13. Žalobkyně pořídila v průběhu svého pracovního poměru u žalované fotografie, které zachycují rozsypaný prášek ve výrobní hale žalované (fotografie na č.l. 77 – 78). 14. [jméno] [příjmení] napsal žalobkyni, že řekne, že přijde na sedmou cca, žalovaná odpověděla na půl sedmou s tím, že dostane a… Svědek [příjmení] napsal„ jsi v práci, jsi“. Žalobkyně psala [jméno] [příjmení], zda může nahlásit dovolenou, ten jí odpověděl„ jojo, chvilku“. Žalobkyně napsala svědkovi [příjmení]„ já ti říkala, že to bylo prasklo a jsme dali silikonu, ale nestihla uklidit“. Ten jí odpověděl, že ví.„ [jméno] tam byl dnes ráno a hned to volali [jméno], nestihli jsme to uklidit Já to [jméno] říkal, že jsi mi to říkala a že byl ráno spěch.“ Žalobkyně odpověděla„ super, mě zase vyjebu“. Dále žalobkyně psala„ Když oni tam něco dělaly, tak myslela, že po sobě uklidí a kdy viděla, že odešli, tak už neměla čas a sypala“. Část zprávy je začerněná. Žalobkyně psala [jméno] [příjmení]„ Dělá to něco podobné na alarm, nevíš co to?“. Ten jí odpověděl„ Vysála si u ty svodky z colorky“. Odpověď žalobkyně byla„ Ne, neměla čas, předala [jméno], jen teď jdu domů“. Žalobkyně psala [jméno] [příjmení], že žádala o pomoc a bylo jí řečeno„ je nás málo, dělej vše sama“. Dále napsala, že řekla, že je pod tlakem, nechce nikoho vinit a přiznává svoji vinu, ale je to pro ni moc odpovědnosti za ten krátký čas. Žalobkyně sdělila [jméno] [příjmení], že se cítí špatně a zda má někoho na fm. Ten odpověděl, že nemá a proč píše až teď. Žalobkyně odpověděla, že jí vyplo z prášků, že přijde, akorát se zpozdí. Svědek [příjmení] ji sdělil, že pokud je jí špatně, tak ať je doma (přepis SMS konverzace na č.l. 70 – 75).

15. Žalobkyně v lednu roku 2021 přišla na vrátnici [číslo] v čase 5:46 hodin, [číslo] v čase 5:32 a [číslo] v čase 5:

39. V únoru roku 2021, a to konkrétně [číslo], přišla na vrátnici v 18:16 hodin (docházka žalobkyně za období leden – únor 2021). [obec] cesty od vstupního turniketu, který zaznamenal příchody žalobkyně, do budovy oddělení výroby práškových detergentů, činil v případě zástupce žalobkyně 3:24 minut a předsedkyně senátu 3:46 minut. Cesta od vstupu do budovy oddělení výroby práškových detergentů na pracoviště žalobkyně do tzv. týmové místnosti zabrala dalších 30 vteřin (protokol o místním šetření ze dne [datum]).

16. Svědek [jméno] [příjmení], partner žalobkyně a zaměstnance žalované na pracovní pozici týmový vedoucí, uvedl, že nějakým způsobem došlo k tomu úniku. Přišel na ranní, žalobkyně končila noční. Byl tam prášek a ona to vlastně hned neuklidila. Předala mu to, jestli se o to postará. Správný postup je takový, že se to okamžitě uklidí, bezodkladně. Incident se zapisoval až po ranní směně. Zapsat jej může každý zaměstnanec. Mělo by se to zapsat hned. Musí se to zapsat, aby se o tom vědělo a mohly se stanovit nápravné akce. Může se stát, že netěsností třeba ve stropě nebo v průchodu svodek se vytvoří louže, to se také zapisuje. Asi jednou nebo dvakrát mu žalobkyně psala, že přijde pozdě, ať to předá následující směně, což udělal. V tu dobu nebyl vedoucí zaměstnanec, jenom zástupce. Když někdo nemůže přijít včas na směnu, měl by informovat týmového vedoucího. Pro žalobkyni bylo těžké se do kolektivu začlenit, byl hodně uzavřený, protože jsou tam lidé, kteří tam dělají delší dobu a znají hodně dobře tu technologii. V 5:30 hodin přišla žalobkyně do práce, za 10 minut si přebrala směnu od směny stávající, šla na týmovou poradu a tam do 6 hodin probíhá porada. Od 6 hodin se přesouvá na pracoviště a nastupuje na směnu. Je potřeba, aby tam byla i na předání směny, aby si vyslechla věci, které se tam probírají. Enzymový vak, stane se zhruba jednou za čtvrt roku, že zůstane zavěšený. Z pozice týmového vedoucího to kázeňsky neřešil. V danou dobu žalobkyně déle jak 3 měsíce na tom pracovišti nepracovala. Tato pracovní pozice je náročná pro méně fyzicky zdatného člověka. Ženy tam zpravidla nedávají, ale také tam pracují a zvládají to. Na pracovišti se může vyskytovat rozsypaný prášek s enzymem. Reportují to jako bezpečnostní incident, ale není to standardní. Pokud uniká prášek ze svodky, člověk si musí nasadit ochranné pomůcky a hned to uklidit. Rovněž je nutné informovat týmového vedoucího. Každý rozsypaný prášek by se měl uklidit hned, musí se to uklidit co nejrychleji, neodkladně. Uklidit je to povinen každý, kdo takovou věc najde. Enzymový vak je povinen uklidit nebo odstranit ten, kdo ho tam nasypal. Žalobkyně si stěžovala, že jí bolí záda. V práci mají všichni telefony, [příjmení] nebo WhatsApp využívají minimálně. Jednodušší je zavolat normálně na ty telefony, které mají na každém pracovišti anebo týmový vedoucí, zástupce, pochůzkáři, elektrikáři, údržbáři, všichni mají služební mobilní telefon. V rámci drobného zásahu, jako je čištění ruky, se vždy používá rukavice. Jako nastupující směna jenom uklidili prášek. Má za to, že tam nebyla zjištěna závada. Bezpečnost je sledována na hodně vysoké úrovni, dbá se na ni ze všeho nejvíc. Pozdní příchody, které jsou opakované a nenahlášené, se řeší. Do fondu pracovní doby se započítává čas od 5:30 hodin. Nesmí se stát, že by někdo vykonával práci ve 4. patře, aniž by byl proškolen. Neví, proč žalobkyně psala jemu, protože měla jít v tu dobu na směnu k panu [příjmení]. Neví, jestli na něj měla kontakt nebo ne (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

17. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý týmový vedoucí žalobkyně a zaměstnanec žalované na pracovní pozici technik TSD, uvedl, že byl první týmový vedoucí žalobkyně. Jevila se dobře, byla zvídavá, aktivní, akční, měla zájem o práci. Školení MSG 4. patro, sypání surovin, probíhalo nárazově. Komplexní operátor žalobkyni ukazoval přímo na místě, jak co probíhá. K dané práci jsou vystaveny standardní operační procedury, dle kterých se v určité oblasti řídí, dále se dělá praktická zkouška na místě. Na začátku jí méně rozuměl, protože je z Ukrajiny, ale snažila se mluvit česky, takže to bylo lepší a lepší. Nevybaví si, že by řešil s žalobkyní nějaký problém. Ke komunikaci používají emailovou korespondenci. Žalobkyně měla zájem na přesčasovou směnu, někdy ji musel odmítnout, protože by to bylo v rámci fondu pracovní doby nad rámec doby. Občas se každému stane, že přijde pozdě. Když to není pravidelné, takto neřeší. Samozřejmě to zaměstnanec musí ohlásit. Kdyby to bylo pravidelně, tak by to řešil se svým nadřízeným a pak by činili kroky k nápravě. Stane se, že se zaměstnanec necítí dobře. Napíše mu, že je mu špatně a svědek mu řekne, ať raději zůstane doma. Omlouvají se prostřednictvím SMS, Facebooku, WhatsApp. V případě takových omluv je nutné směnu přeskupit, aby byla funkční, aby mohli vyrábět. Vedoucí týmu s tím člověkem počítá a ví, kolik lidí potřebuje. Zavěšený vak na násypku v otevřeném stavu by žalobkyni vytknul, to je problém z pohledu enzymové hygieny a může to poškodit celý systém. Nepamatuje se, že by se mu to stalo, nebo jeho pracovníkům. Jedna ze zásad enzymové hygieny je, když vidím rozsypaný prášek, tak se ho snažím uklidit hned. Pokud by výroba běžela, měli zavolat jeho, že potřebují pomoct nebo jiného týmového vedoucího. V takových případech nedochází k přerušení provozu, to by tam musela být hromada o hmotnosti třeba 100 kg. Svědek má za to, že tam byla žalobkyně ve dvojici. Byla připravena a věděla, co tam dělat. Evidence školení probíhá přes tzv. E-learning. Školení zapisuje ten, kdo jej provádí. Podílel se na proškolení žalobkyně, ale není si úplně jistý, jestli to absolvoval celé. Žalobkyně měla na svědka kontakt pro případ, že by se potřebovala omluvit, to mají všichni zaměstnanci v týmu. Osobně žalobkyni zajišťoval ubytování na ubytovně, protože věděl, že dojíždí. Na E-learningu asi lze udělat více školení najednou. Lze zpětně dohledat, kdy ho člověk dělal (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

18. Svědek [jméno] [příjmení], týmový vedoucí žalobkyně a zaměstnanec žalované na pozici týmový vedoucí, uvedl, že s žalobkyní byly určité problémy, bylo jich hodně. Bylo tam hodně napomenutí a porušení pracovní kázně. Hodně výrazné bylo, když žalobkyni hledal během pracovní doby a našel ji úplně náhodně, když procházel převlékárnu, kde bylo zhasnuto, a když rozsvítil, tak ji tam viděl ležet na lavičce. Zeptal se jí, co tam dělá, koukala na něj, nevěděla. Ptal se jí znovu, jestli jí není špatně. Nevěděl, co si o tom myslet. Řekla mu, že ne. Proto jí řekl, že jestli jí není špatně, měla by jít dělat něco jiného, že toto není náplň její práce. Za dobu, co dělá vedoucího, žádný zaměstnanec neležel a neměl u toho zhasnuto. Když se práší, používají masky. Viděl, že ji nemá, což je také porušení interních pravidel. V týmu vznikaly zbytečné rozbroje. Žalobkyně měla nutkání ostatním poroučet, aniž na to měla pozici. Pozdní příchody určitě řešili, byl jich větší počet v řádu minut. Volala na poslední chvíli, že nepřijde. Spíše si psali na Messengeru, což se obvykle takto řeší. V takovém případě informuje svého nadřízeného a shání náhradu za člověka nebo se jeho práce rozdělí. V případě, že se pozdní příchody stanou vícekrát, tak se to sleduje. Dívali se na to a bylo toho prostě hodně. Š žalobkyní se nějak domluvili, nebyl tam nějaký žádný velký problém, že by potřeboval tlumočit. Žalobkyně, dle jeho hodnocení, byla nejhorší člověk na směně. Probíhaly tam sezení, kdy se řeknou výtky, co se jim nelíbí. Proběhly dvě napomenutí, což už bylo písemně, ale pak to pokračovalo a došlo k rozvázání pracovního poměru. Žalobkyni vysvětloval na 1:1 meetingu, že takto jsou nastavená pravidla, že takto to nejde dál, nefunguje to tak. Reakce byla taková, že tomu rozumí, že se zlepší, ale bohužel k tomu nějak nedošlo. O problémech se zády ho žalobkyně neinformovala. Poprvé tam byla zmínka v den, kdy ji našel na lavičce, jak tam leží. To mu řekla, že má skoliózu zad. Ví o tom, že žalobkyně měla nějaké drobné úrazy, tři nebo čtyři. S žalobkyní pozdní příchody řešil rovnou a druhý den to řešil i s nadřízeným, pokud se to opakovalo. Pokud se zaměstnanec omluví před začátkem směny, že je mu špatně a pak přijde, většinou to problém nezpůsobí. Pokud je únik produktu, tak každý zaměstnanec to musí uklidit. Enzymová hygiena má přednost i před výrobou. Pokud je to větší únik, musí zavolat týmovému vedoucímu a hned to začít likvidovat. Co si pamatuje, byl tam problém v tom, že byl prášek v dráze vozíku. Ten vozík projížděl a tím pádem se to vířilo, což je špatně. Úklid tam neproběhl, pak se to nějak předalo do další směny, to se řešilo jako přestupek. Není si jistý, zda ho o tom žalobkyně informovala, nejspíše ano. V případě, že porucha ohrožuje lidi, tak se provoz zastavuje. Vrstvy prášku na pracovišti už dlouho běžné nejsou. Dlouho neviděl, že by enzymový vak zůstal viset, stávalo se to na přelomu směny. Jednou za čas se to stane. Je možné, že žalobkyni vytýkal, že neměla rukavice. Ví jistě, že to bylo porušení. Pamatuje si, že došlo k přejíždění vozíkem přes enzymový prášek, ale přesně, co tam bylo za defekt a jak se to stalo, neví. Správný postup je takový, že měl zaměstnanec zastavit, použít odsávací systém a vysát to. Přejížděním se to roztahá přes celé patro, což je špatně, to je průšvih. V databázi defektů se dá filtrovat zpětně i odstraněné defekty. Zaměstnanec má přijít v půl. Od půl do čtyřiceti probíhá předávání a ve čtyřicet se odebírají na týmovou poradu. V jeho týmu se nestávalo, že by docházelo pravidelně k pozdním příchodům. Časté je dle jeho názoru 2x – 3x za týden. Když to bude jednou za měsíc, tak se to dá. Neviděl u ostatních, že by přejížděli vozíkem přes enzymový prášek (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

19. Svědek [jméno] [příjmení], kolega žalobkyně a zaměstnanec žalované, vypověděl, že je to už poměrně dlouho. Když něco praskne, tak se to nahlásí, od toho je databáze defektů. Když je to akutní a způsobuje to kontaminaci nebo nebezpečí, zavolá se mistrovi nebo údržbáři, řeší se to okamžitě. Pokud je to věc, která neohrožuje enzymovou hygienu a bezpečnost, dá se s tím vyrábět, tak se to provizorně opraví, jakmile je možnost. Žalobkyně se snažila dostat co nejvýš, měla trochu přibrzdit a prohlubovat vlastní znalosti. Něco se naučit a něco umět jsou dvě rozdílné věci. Vzpomíná si, že tam něco prasklo a sypal se z toho nějaký nepořádek. Potom se dozvěděl z databáze defektů a na předávání, že tam bylo něco prasklého a nebylo to uklizeno, že tam někdo jezdil a hned se to neuklidilo. Svodka praskla, pak se to uklidilo a zalepilo. Přímo u praskliny nebyl. Pochůzkář, když je někde nepořádek, tak ho okamžitě uklidí. Pokud na tom patře pracuje jiný operátor a pochůzkář nemá čas, protože má na starosti celou budovu, takto uklízí ten člověk, který tam pracuje. Incident byl určitě zapsán do databáze defektů, protože to probírali na týmové poradě. Nevybaví si, co tam bylo zapsáno. Vybaví si fotku, že tam byla hromádka a vyjeté koleje. Na poradě se řešilo, že v tom někdo jel a neuklidil to. [příjmení] tam unikal asi z prasklé svodky, nevybavuje si to přesně. Nevybavuje si, že by něco podobného řešil. Povinnost uklidit prášek má ten, kdo to najde. Od toho má každý u sebe vybavení, aby to mohl okamžitě uklidit. Pokud prášek uniká, tak se musí zamezit jeho úniku. Pokud to nejde, tak se zastaví výroba, odstraní se únik a pak se pokračuje. Určitě nebyl správný postup operátora, který tam s vozíkem jezdil. Postup je takový, že když vidím rozsypaný prášek, uklidím ho, i kdyby měla dojít surovina a zastavit se výroba. Ranní směna začíná v 5:30 hodin, to mají být na pracovišti a přebrat si směnu. Pokud se pozdní příchod stane výjimečně, tak se to neřeší. Pokud je to soustavné, tak se to řeší. Rozježdění prášku se bere jako velký problém, protože může obsahovat enzymy a na enzymovou hygienu se hodně dbá. Pokud to uniká pořád, musí se to stále uklidit a nesmí se v tom jezdit. Musí se to hlavně nahlásit a odstranit. Do databáze to zapisuje ten, kdo to najde (výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

20. Žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že incident s prasklou svodkou vyřešila podle předpisů, ucpala to, nahlásila údržbáři, mistrovi, všem, kterým měla. Uklidila to, stále to unikalo. Svědek [příjmení] měl na práci něco důležitějšího, jí to vyčítal. Ohledně pozdních příchodů neříká, že postupovala správně, když se zpožďovala, ale občas se to stává, nikdo o tom s ní nemluvil. Nikdo s ní pozdní příchody neřešil, až jí pak dali výpověď, kde jí to vyčítali. [datum] podstoupila zákrok, proto se zpozdila na následnou směnu. Doktor jí řekl, že jí nejspíš nic nebude a může jít normálně do práce. Napsal jí prášky na spaní, proto zaspala. Jakmile se vzbudila, ihned uvědomila mistra, že se zpozdí. Pak dorazila, cítila, že může vykonávat tu činnost, která jí byla připsána, necítila se ale moc perfektně. [datum] to nebyla její směna, omluvila se. [datum] zaspala, kontakt na nového týmového vedoucího neměla. Její týmový vedoucí jí svoje osobní číslo nenechal. V době, kdy ji poslali do 4. patra, znala akorát teoretické znalosti. Řekli jí, že už všechno umí a musí tam jít. Svědek [příjmení] jí řekl, že to musí zapsat. Samozřejmě, jak ty zařízení fungují, věděla, protože se zaškolila na pochůzkáře. Nicméně nevěděla, jak funguje celý proces ve 4. patře. V prvním protokolu ústního jednání se přiznala, protože paní [příjmení] to nahrávala na diktafon, který několikrát vypínala. Řekla, že musí mlčet a přijímat, co říká starší nadřízený. Takže chyby přiznala a podepsala. Na dalším jednání si uvědomila, k čemu ty protokoly mohou být, proto psala, co a jak bylo. [datum] byla pochůzkářem. Vypsala defekty, které tam byly, musela obejít celý provoz, objednat suroviny, zkontrolovat, kolik jich je v nádobkách, to všechno udělala. Nějaké defekty odstranila. Zavolala mistrovi, jestli nepotřebuje něco uklidit nebo pomoct a on řekl, že nic nepotřebuje. V podstatě neměla v ten moment, co dělat. MUDr. [příjmení] jí řekla, že ten úraz konkrétně ji neomezuje ve vykonávání její činnosti. Žalobkyně jí řekla, že jí hodně bolí záda. Stále se to zhoršuje, podávala žádost o invalidní důchod. Někdy nemůže vůbec vstát, bolí jí nohy, má skříplé nervy. MUDr. [příjmení] jí řekla, že pokud jí bolí záda, tak si musí lehnout a ulevit, natáhnout se na rovný tvrdý povrch a čekat až to odejde, což v tu dobu udělala. [jméno] se zapíná automaticky, je tam senzor. Svědek [příjmení] se jí zeptal, jestli spí, řekla, že ne, že jí bolí záda a chtěla si ulevit s tím, že jestli od ní něco potřebuje, ráda to vyplní a je k dispozici. Nespala, hned odpověděla. Defekt ohledně svodky určitě zapisovala. V noci psala svědkovi [příjmení], co má dělat, jak to řešit, protože vedoucí jí neodpověděl, údržbáře v tu dobu neměli. Ucpala to papírem, který našla na patře, prášek stále unikal a ohrožoval ostatní osoby. Ve 4. patře v některých místech nefunguje WiFi. Zapsané to bylo určitě, dávala to tam, hlásila všem možným osobám, které byly v té době na směně. Má spoustu fotografií lidí, kteří například stojí v prášku, ani se nemůžou hýbat, ale nebude je předkládat k důkazu, aby je nevyhodili. Když jí to svědek [příjmení] vytýkal, sám tu dobu ty rukavice neměl. Myslela si, že si dělá srandu, že on ty rukavice ani polomasku nemá a říká jí, aby si nasadila rukavice. Když přišla na směnu k svědkovi [příjmení], všechny přesčasy jí byly zamítnuty. [příjmení] [příjmení] jí řekla, že v případě, že chce na směnu navíc, musí to hlásit týmovému vedoucímu. Ten postup je hodně složitý, proto nedostala skoro žádnou směnu navíc. Pozdní příchod [datum] se omluvila přes pana [příjmení], který to řekl na další směně. Pozdní příchod [datum] si již nepamatuje. Pozdní příchody se vůbec neřešily, pokud byl člověk na týmové poradě. Pan [anonymizováno] se zpožďoval vždycky a šel hned na pracovní místo, nešel dokonce ani na„ týmovku“. Pan [anonymizováno] se jednou zpozdil o 5 hodin, vedoucí to vůbec neřešil. Druhý den s ním promluvil jednou manažer a nevyhodil ho. V době úniku prášku z prasklé svodky prášek uklízela. Vedoucí řekl, že provoz se odstavovat nebude kvůli takové blbosti. Nemohla si dovolit stát v tu dobu s vysavačem, když jí jel provoz. Priority jí takto určil vedoucí svědek [příjmení]. V tu dobu byla operátor ve 4. patře. Byla to první směna, kde byla sama a jelo se naplno, nikdo ji neradil, vedoucí ji ignoroval. V době, kdy svědek [příjmení] ráno přišel a silikonem zadělal prasklinu, říkal, že ten, který to zrovna vidí, to musí udělat, uklidit, on to neuklidil. Všechny defekty, které naleznou, musí zpracovat podle svých znalostí, případně se obrátit na někoho, kdo k tomu má kompetence. Dále to nahlásit vedoucímu, aby určil, co s tím má dělat. Pokud je enzymový vak otevřený a je nad násypkou, nic z něj nemůže téct. Vstup je pouze s respirátorem, dlouhým rukávem a ví, že to je proti proceduře, ale nebyla na to rok proškolena. Na incident svědka [příjmení] moc neupozorňovala, předávala to dalšímu operátorovi při předávání směn. Převlékala se doma, prala věci také doma. Přiřazenou skříňku měla v centrální šatně, dokonce dvě (výpověď žalobkyně).

21. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

22. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

23. Žalovaná jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec uzavřely dne [datum] pracovní smlouvu na dobu neurčitou s tím, že žalobkyně bude pracovat jako operátor výroby ve výrobním závodě žalované. Mezi pracovní povinnosti na této pracovní pozici patří zejména dodržování bezpečnostních procedur a pravidel enzymové hygieny na své oblasti a pozici, hlášení závad a aktivní zapojení do předávání směn. Pracovní doba začíná a končí na pracovišti, cesta do/ze šatny se do pracovní doby nezapočítává. U směnných provozů se čtvrthodinovým překrytím směn začíná ranní směna v 5:30 hodin, noční směna pak v 17:30 hodin. Žalobkyně byla seznámena s rozvržením pracovních směn a směrnicí HR/IV/01. Žalobkyně přišla na vrátnici [datum] v čase 5:46 hodin, [datum] v čase 5:32, [datum] v čase 5:39 a [datum] v čase 18:16 hodin. [obec] cesty od vstupního turniketu, který zaznamenal shora uvedené příchody žalobkyně, do budovy oddělení výroby práškových detergentů do tzv. týmové místnosti činí cca 4 minuty. Dne [datum] bylo s žalobkyní projednáno jednání, v němž lze spatřovat nesplňování požadavků pro výkon práce. Dne [datum] byly s žalobkyní projednány požadavky pro výkon práce s tím, že chování žalobkyně není v souladu s očekáváními žalované. Dne [datum] bylo s žalobkyní projednáno závažné porušení pracovní kázně § 52 písm. g) zákoníku práce s tím, že dne [datum] na noční směně žalobkyně zastávala pozici operátor pochůzkář, kdy během noci ji objevil týmový vedoucí v převlékárně pro operátory, kde bylo zhasnuto, na lavičce ležící. Tuto směnu dostala ještě feedback ohledně nepoužití rukavic během čištění automatické ruky. Několikrát přišla později na směnu, když už směna probíhala ([číslo], [číslo], [datum]). Žalobkyně byla upozorněna, že směna začíná v 05:30 hodin, zaměstnanec by měl být v tuto dobu již na pracovišti. Byla upozorněna, že při dalším porušení pracovní kázně během následujících šesti měsíců s ní může být ukončen pracovní poměr. Dne [datum] bylo s žalobkyní projednáno závažné porušení pracovní kázně, kdy žalobkyně vystavila sebe a svoje spolupracovníky dvěma nebezpečným situacím. První nastala ve chvíli, kdy pracovala ve čtvrtém patře a při jízdě s vozíkem projížděla práškem obsahující enzym. Úklid nebyl zajištěn a docházelo k roznášení prášku do prostoru. Druhá situace nastala při manipulaci s enzymovým vakem. Ten se nesmí nechávat zavěšený nad násypkou v otevřeném stavu z důvodu možného rozšíření enzymu do prostoru. Žalobkyně se vyjádřila s tím, že praskla svodka komory color, což ihned nahlásila pochůzkáři a týmovému vedoucímu. [příjmení] uklidila, ale ten neustále propadal. Upozornila na to své kolegy. U druhé situace uvedla, že to je její chyba. Zpoždění bylo z důvodu, protože neslyšela budík. Žalovaná informovala dopisem ze dne [datum] základní organizace NOS žalované o tom, že chce přistoupit k ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany žalované s žalobkyní v souladu s § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu závažného porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci žalobkyně, s čímž personální oddělení souhlasilo. Zástupce žalobkyně přípisem ze dne [datum] sdělil žalované, že žalobkyně písemně oznámila žalované, že trvá na tom, aby jí nadále zaměstnávala, neboť její pracovní poměr nadále trvá. Žalobkyně trpí skoliózou, jedná se o lehkou funkční poruchu, která neodpovídá žádnému stupni invalidity. Žalobkyně podstoupila dne [datum] v celkové narkóze in vitro fertilizaci.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

25. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze jako„ zákoník práce“) neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

26. Naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti výpovědi je presumován zákonem (§ 72 zákoníku práce), není třeba naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat. Pokud jde o včasnost žaloby ve smyslu § 72 zákoníku práce, pak měl-li pracovní poměr žalobkyně u žalované zaniknout ke dni [datum] a žaloba byla podána [datum], dvouměsíční lhůta byla zachována a právo na přezkum neplatnosti rozvázání pracovního poměru soudem žalobkyni svědčí.

27. Výpověď z pracovního poměru splňuje formální náležitosti stanovené v § 50 zákoníku práce, právní úkon byl učiněn písemně, zákonný důvod byl vymezen jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci podle § 52 písm. g) zákoníku práce, z čehož jasně plyne, v čem je důvod výpovědi spatřován. Výpověď byla v souladu s § 61 zákoníku práce předem projednána s odborovou organizací. Žalobkyně byla na možnost výpovědi upozorněna písemně při projednání porušení pracovní kázně dne [datum]. Žalobkyně uváděla, že výpověď je neurčitá, neboť v jejím písemném vyhotovení zcela absentuje skutkové vymezení výpovědního důvodu. K tomu soud uvádí, že skutečnosti, které byly důvodem výpovědi, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je výpověď z pracovního poměru neplatná jen tehdy, jestliže by se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byla zaměstnanci dána výpověď (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o vymezení konkrétních porušení, byť skutkové okolnosti jednotlivých porušení nejsou v textu výpovědi výslovně vyjmenovány, je ve výpovědi jasně odkazováno na zápisy z pracovních pohovorů ze dnů [datum] a [datum]. V rámci těchto pracovních pohovorů byla žalobkyni vytýkána následující porušení pracovní kázně: a. žalobkyně se na noční směně dne [datum] nevěnovala výkonu práce, když ji vedoucí týmu nalezl spící na lavici v převlékárně zaměstnanců, b. opakované pozdní příchody na pracovní směnu ve dnech [číslo], [číslo] a [číslo] 2021, c. způsobení bezpečnostního incidentu na pracovní směně ze 17. na [datum] spočívajícího v neuklizení rozsypaného prášku s obsahem enzymů a jeho další„ rozjíždění“ po pracovišti s manipulačním vozíkem, d. způsobení bezpečnostního incidentu na pracovní směně z 18. na [datum] spočívajícího v nakládání s práškem s obsahem enzymů v rozporu s interními bezpečnostními a hygienickými pravidly žalované, a e. opětovný pozdní příchod na pracovní směnu dne [datum].

28. Podle § 52 písm. g) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

29. O soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci jde tehdy, dopustil-li se pracovník nejméně tří takových porušení, která dosahují intenzity méně závažného porušení pracovní povinnosti, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost (viz také rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).

30. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však do jednoho roku od dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.

31. Ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

32. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení pracovní kázně“,„ závažné porušení pracovní kázně“ a„ porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“ (podle stávající právní úpravy jde o méně závažné, závažné, resp. zvlášť hrubým způsobem„ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“) definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení pracovní kázně. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/94, uveřejněný v časopise Práce a mzda [číslo] roč. 1996, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] roč. 2001).

33. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že ke skutkům uvedeným v předmětné výpovědi z pracovního poměru skutečně došlo. [jméno] žalobkyně nepopírá, že by se žádného či některého z vytýkaných skutků vůbec nedopustila, když její námitky spočívají především v tom, že vytýkané jednání nebylo natolik závažné, aby umožňovalo ukončení pracovního poměru výpovědí.

34. Závislá práce musí být vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Zákon definuje pracovní dobu jako dobu, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a dobu, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba, kterou zaměstnavatel rozvrhuje a určí začátek a konec směn, tedy představuje časový rámec, ve kterém je zaměstnanec povinen plnit (být připraven plnit) základní povinnost vyplývající z pracovního závazku spočívající ve výkonu sjednané práce. Zákon proto jako jednu ze základních povinností zaměstnance stanoví povinnost zaměstnance využívat pracovní dobu k vykonávání svěřených prací (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. [spisová značka]). Pokud se týká porušení povinností uvedených pod písmeny b) a e) v odstavci 30 tohoto rozsudku, soud při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti žalobkyně vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci přihlížel k rozsahu, v jakém žalobkyně dne [číslo], [číslo] a [číslo] 2021 a dne [datum] nedodržela zaměstnavatelem rozvrženou pracovní dobu, kdy se jednalo o pozdní příchody v řádu minut popř. desítek minut, k nimž je nutno připočíst čas cesty od vstupního turniketu do budovy oddělení výroby práškových detergentů do tzv. týmové místnosti, tj. cca 4 minuty. V kolektivní smlouvě žalované je jednoznačně uvedeno, že čas strávený cestou ze šatny na pracoviště nebo od vstupu do závodu společnosti na pracoviště se do pracovní doby nezapočítává. [jméno] žalobkyně uvedla, že ohledně pozdních příchodů neříká, že postupovala správně, když se zpožďovala, ale občas se to stává, nikdo o tom s ní nemluvil. Toto její tvrzení však není pravdivé, neboť v zápisu ze dne [datum] je uvedeno, že žalobkyně byla upozorněna, že směna začíná v 05:30 hodin a zaměstnanec by měl být v tuto dobu již na pracovišti, když tento zápis žalobkyně podepsala. Přesto žalobkyně dne [datum] opět dorazila na směnu pozdě. Svědci [příjmení] a [příjmení] uvedli, že pokud se pozdní příchod stane výjimečně, tak se to neřeší, pokud je to soustavné, tak ano. Za situace, kdy žalobkyně opakovaně v krátkém časovém horizontu (v průběhu 4 po sobě následujících pracovních dnů) na pracovní směnu nedorazila včas a o svém pozdním příchodu neinformovala týmového vedoucího, nemůže její jednání ani zčásti omlouvat okolnost, že požádala spoluzaměstnance svědka [příjmení], aby o jejím pozdním příchodu týmového vedoucího informoval, neboť sám svědek [příjmení] uvedl, že pokud někdo nemůže přijít včas na směnu, měl by informovat týmového vedoucího.

35. V řízení bylo prokázáno, že mezi povinnosti operátora výroby patří zejména dodržování bezpečnostních procedur a pravidel enzymové hygieny na své oblasti a pozici. Porušení povinností uvedených pod písmeny c) a d) v odstavci 30 tohoto rozsudku pak vyplývá mimo jiné z předpisu JSA [číslo] který stanoví správný postup v případě rozsypání enzymů a produktu obsahujícího enzym, kdy je nutné zastavit další sypání prášku nebo enzymu (krok 1), vysát rozsypaný prášek CVC nebo přenosným vysavačem (krok 3) a po odsátí prášku setřít podlahu. Všichni svědci shodně vypověděli, že na dodržování enzymové hygieny se u žalované hodně dbá, má přednost i před výrobou. Povinnost uklidit prášek má ten, kdo to najde, a pokud prášek uniká, tak se musí zamezit jeho úniku. Každý rozsypaný prášek se musí uklidit co nejrychleji. Jednotlivé svědecké výpovědi působí věrohodně a vytváří spolu jasný obraz o prioritě dodržování bezpečnostních procedur a pravidel enzymové hygieny u žalované. Žalobkyně v rámci své obrany uvedla, že incident s prasklou svodkou vyřešila podle předpisů, ucpala to, nahlásila všem, kterým měla a uklidila to, ale stále to unikalo. Svědek [příjmení] však vypověděl, že tam při předání směny byl prášek a žalobkyně to hned neuklidila, předala mu to, jestli se o to postará, což je postup v rozporu se shora uvedeným předpisem JSA [číslo]. Svědek [příjmení] dále zhodnotil, že určitě nebyl správný postup operátora, který tam s vozíkem jezdil. V zápise ze dne [datum] sama žalobkyně připustila, že druhá situace, tj. ponechání otevřeného a nevyprázdněného vaku s enzymovým práškem v otevřené poloze nad zásobníkem prášku, byla její chyba. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně, ačkoliv tvrdila, že tak učinila, v období od [datum] do [datum] neprovedla zápis žádného defektu.

36. Konečně pokud se týká porušení povinnosti uvedené pod písmenem a) v odstavci 30 tohoto rozsudku, z pohledu soudu je lhostejné, zda svědek [příjmení] nalezl žalobkyni na noční směně dne [datum] spící na lavici v převlékárně zaměstnanců, kde bylo zhasnuto, či zda tam žalobkyně jen„ chtěla ulevit bolavým zádům“, jak tvrdila, neboť během pracovní doby je zaměstnanec povinen nejen vykonávat práci pro zaměstnavatele, ale také – pokud práci právě nevykonává, protože mu dosud přidělena nebyla – být připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Tvrzení žalobkyně, že v době, kdy ležela v převlékárně, neměla„ v podstatě co dělat“, tedy nesnižuje intenzitu porušení pracovní povinnosti žalobkyně, když tímto svým jednáním naopak žalobkyně znemožnila, aby k přidělení práce došlo. Svědek [příjmení] uvedl, že za dobu, co dělá vedoucího, žádný zaměstnanec nikdy neležel a neměl u toho zhasnuto. Ani u žalobkyně zjištěná skolióza nemůže mít na závěr o intenzitě porušení pracovní povinnosti žalobkyně žádný vliv a toto její jednání nikterak ospravedlňovat.

37. Pokud tedy jde o hodnocení, zda jednotlivé skutky v daném případě představovaly porušení pracovních povinností a pokud ano, v jaké intenzitě, soud dospěl k závěru, že se v případě porušení všech povinností uvedených pod písmeny a) až e) jednalo o porušení závažné, neboť se jednalo o jednání opakované (pozdní příchody), nadto po předchozích výtkách ohledně nesplňování požadavků pro výkon práce žalobkyně, nežádoucí (spaní/ležení na lavici v převlékárně zaměstnanců), anebo ohrožující zdraví a bezpečnost na pracovišti žalované (neuklizení rozsypaného prášku s obsahem enzymů a jeho další„ rozjíždění“ po pracovišti s manipulačním vozíkem, ponechání otevřeného a nevyprázdněného vaku s enzymovým práškem v otevřené poloze nad zásobníkem prášku). Z pohledu soudu tedy nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr žalobkyně u ní nadále pokračoval.

38. Soud proto na základě výše uvedeného žalobu jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], včetně 9 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] náhrada za 520 ujetých km v částce [částka] při průměrné spotřebě 7,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 24 půlhodin po [částka] v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal zástupci žalované požadovaný úkon právní služby (závěrečný návrh), neboť tento byl přednesen při jednání konaném dne [datum]. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.