11 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Nitkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá nahrazení projevu její vůle, jež spočívá v uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem má být převedení vlastnického práva k ideálnímu podílu 1 015 [číslo] 851 210 vzhledem k celku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], který je zapsán na [list vlastnictví] pro k. ú. u [stát. instituce], [stát. instituce], za kupní cenu [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované nahradit náklady řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhá nahrazení jejího projevu vůle směřující k uzavření ve výroku I. tohoto rozsudku popsané kupní smlouvy. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce s otcem žalované (panem [jméno] [příjmení]) dohodu o finančním vyrovnání a plnou moc, na základě kterých bylo domluveno, že žalobce uplatní restituční nároky otce žalovaného a získané pozemky převede na svoji osobu. Žalobce po podpisu plné moci a dohody o finančním vyrovnání v souladu s dohodou s otcem žalované restituční nároky uplatnil a v zastoupení otce žalované a dalších osob uzavřel s Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem smlouvu o převodu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec].

2. Žalovaná s popsaným návrhem nesouhlasila. Namítla nepravost a neplatnost listin a důkazů přeložených žalobcem. Především argumentovala tím, že v žádném z doložených dokumentů nebyla mezi stranami dohodnuta kupní cena. Nebyl stanoven ani způsob, jakým má být kupní cena určena. Nebyla uzavřena ani smlouva o smlouvě budoucí kupní. Pokud by pozemek (spoluvlastnický podíl) skutečně měl být na žalobce převeden, nevznikla platná dohoda o ceně. Z čehož dovodila zdánlivost případného právního jednání jejího otce podle § 553 odst. 1 o. z. Dále uvedla, že z článku II. dohody o finančním vyrovnání je zřejmé, že odměna byla sjednána za vystavení plné moci, nikoli za úkony na jejím základě učiněné.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná je právním nástupcem po zemřelém [jméno] [příjmení].

4. Ze smlouvy o převodu pozemku číslo: [anonymizováno] soud zjistil, že smlouvou Česká republika dne [datum] převedla podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o půdě (dále jen „zákon o půdě“) na [jméno] [příjmení], RNDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to v různých podílech na celku, přičemž všichni byli zastoupeni žalobcem na základě plných mocí.

5. Z kopie plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že touto plnou moci [jméno] [příjmení], [rodné číslo] pověřil žalobce zastupování v rozsahu práv a povinností oprávněné osoby podle zákona o půdě při nakládání s restitučními nároky vzniklými na základě rozhodnutí [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne 31. 1. 2000. V plné moci bylo zmocnění, mimo jiné, specifikováno na vyhledání vhodného zájemce o koupi nabytých pozemku; sjednání s vyhledaným zájemce obsah kupní smlouvy, včetně kupní ceny a způsobu jejího zaplacení, uzavření takového kupní smlouvy. [příjmení] moc též obsahuje klausuli, kterou zmocnitel zavázal z plné moci i jeho právní nástupce.

6. Z plných mocí udělených [jméno] [příjmení], RNDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že tyto jsou shodného znění, jako plná moc [jméno] [příjmení].

7. Z kopie dohody o finančním vyrovnání ze dne [datum] soud zjistil, že v této dohodě [jméno] [příjmení] vystupuje jako věřitel a žalobce jako dlužník, přičemž se odkazuje na shora uvedenou citovanou plnou moc jako na součást této dohody. Konkrétně se pak v dohodě uvádí„ Věřitel a dlužník se dohodli, že za vystavení plné moci, dlužník věřiteli uhradí částku [částka] (patnácttisíckorunčeských) před podpisem plné moci.“ 8. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť dokazování považuje za dostatečné, pro zjištění rozhodného skutkového stavu.

9. Podle ust. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

10. Podle ust. § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

11. Podle ust. § 411 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

12. Podle ust. § 448 odst. 1 o. z. zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

13. Podle ust. § 449 odst. 1 o. z. zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.

14. Soud při svém rozhodnutí vyšel z listin, které předložil soudu žalobce, a to i přes námitku žalované o nepravosti uvedených listin, neboť dospěl k závěru, že i pro případ platnosti a správnosti uvedených listin, nelze žalobě vyhovět, pročež neprováděl v tomto směru nadbytečné a rozsáhlé dokazování, při kterém by s vysokou mírou pravděpodobnosti, bylo nutno využít znaleckého zkoumání minimálně v písmoznaleckém oboru. Jinými slovy, i za situace, kdyby žalobce prokázal všechna svá tvrzení o skutkovém stavu, tak mu nelze s žalobou vyhovět.

15. Pokud soud vyjde z předpokladů, že otec žalované zmocnil žalobce k uplatnění svých restitučních nároků a zároveň k uzavření smlouvy, kterou by následně nabyté pozemky převedl na další subjekt, pak toto zmocnění skutečně přešlo i na žalovanou, neboť otec žalované v plné moci upravil přechod tohoto zmocnění i na své právní nástupce. Lze tedy uzavřít, že by v době úmrtí otce žalované zmocnění přešlo na žalovanou. Avšak z předložených listin již neplyne, že by součástí plné moci, byla též i dohoda o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, neboť žalobce byl pouze zmocněn k tomu, aby vyhledal zájemce a následně s těmito jednal o podmínkách kupní smlouvy, tudíž měl plné zmocnění k uzavření takového kupní smlouvy, ale již její obsah měl být otázkou budoucí kontraktace, nikoli jak se zjevně domnívá žalobce, předem danou povinnosti zmocnitele k uzavření takového smlouvy přímo. Smlouva o smlouvě budoucí musí kromě obecných náležitostí navíc obsahovat závazek uzavřít v budoucnu smlouvu a musí vymezovat obsah budoucí smlouvy (srov. § 1785 o. z.), přičemž takovýto závazek z předložených listin neplyne.

16. Soud nemůže přisvědčit, ani argumentaci žalobce, že plná moc obsahuje všechny komponenty smlouvy budoucí kupní, když především vymezení kupní ceny, které je ponecháno na jednání, resp. vůli žalobce jako zmocněné osoby, nelze bez dalšího považovat za řádný způsob sjednání kupní ceny. Budoucí smlouva může být pojmenovaná i nepojmenovaná. Třebaže se jedná o pojmenovanou smlouvu, nemusí obsahovat podstatné náležitosti vyplývající ze základního ustanovení, avšak musí obsahovat, alespoň obecné vymezení předmětu budoucí smlouvy. V daném případě byla vymezena nabytá nemovitost, tím, že se jednání o nemovitost nabytou z uplatněného restitučního nároku (jako tzv. náhradní pozemek), v tomto směru je tedy ujednání dostatečné. Nicméně pokud je kupní cena ponechána zcela na úvaze jedné ze stran, tak se jedná o naprosto neurčité určení kupní ceny, nikoli pouze obecně vymezené. Soud k tomuto závěru dospěl, neboť má-li být v budoucnu uzavřena jakákoli smlouvu, musí být dopředu jasný klíč, který určí povahu a obsah takovéto budoucí smlouvy, přičemž nemůže být přeneseno těžiště budoucího obsahu pouze na jednu ze smluvních stran, ale vytvoření takové budoucí smlouvu musí být objektivně možné, a to bez zásahu jedné či druhé strany. Což by v daném případě nebylo možné. Pokud by nastala například situace, kdyby žalobce odmítl takovouto kupní smlouvu uzavřít, pak by druhá strany neměla nástroj na určení kupní ceny, když by tato byla ponechána na libovůli žalobcově.

17. Pro shora uvedené soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalované a ani žalovaná, měla jakoukoli povinnost k uzavření kupní smlouvy dle žaloby.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky ust. § 142a o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které představuje odměna za 5 úkony právní služby ( (i) převzetí a příprava zastoupení; (ii) sepis vyjádření k žalobě; (iii) 2x účast u jednání soud; (iv) sepis závěrečného návrhu) po [částka] podle § 9 odst. 3 písm. b), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), celkové tedy [částka] a jeho hotový výdajů nahrazované v paušální výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy částky [částka]. Dále náleží náhrada za cestovně, konkrétně za dvakrát cestu z [obec] do [obec] a zpět (celkem 256 km), při průměrné spotřebě 5,6 l [číslo] km paliva benzín 95, činí tyto částku [částka]; advokátovi též náleží náhrada za promeškaný čas za osm půlhodin po [částka] podle § 14 advokátního tarifu. Dále náklady právního zastoupení ve výši [částka] jsou podle § 151 odst. 2, věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem tak soud přiznal částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že pro výpočet cestovních nákladů použil ke stanovení ceny paliva vyhlášku č. 589/2020 Sb., která určuje cenu paliva [částka] za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů, byť je si soud vědom, že tato ceny již neodpovídá reálným hodnotám, které jsou vyšší, avšak žalovaná své skutečné náklady soudu nedoložila.

19. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).