11 C 99/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Nitkou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaná: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o lyžařském zájezdu č. IT 80, jenž se měl konat ve dnech [datum] - [datum] na území Italské republiky, a to se zajištěním ubytování v městečku Falcade, [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] 34, 3 2020, Falcade, v provincii Belluno, regionu Benátsko/Veneto s programem lyžování ve středisku [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [číslo], Moena, v provincii Trento, regionu Tridentsko - [ulice] Adiže/Trenti - Alto Adige. [obec] byl plánován a předmětná smlouva uzavřena pro v souhrnu 29 účastníků za celkovou sjednanou cenu [částka]. Žalobce od předmětné smlouvy o zájezdu dne [datum] odstoupil podle ust. § 2535 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), a to písemným podáním učiněným žalované v obsahu e-mailové zprávy ze dne [datum]. Od předmětné smlouvy o zájezdu žalobce odstoupil z důvodu okolností spočívajících ve výskytu ohnisek nákazy koronavirem SARS CoV-2, způsobujícího nebezpečné onemocnění COVID-19 (dále jen "koronavirus" nebo "COVID-19") v regionech severní Itálie - Lombardie, Benátsko/Veneto, Tridentsko [ulice] Adiže/Tretno Alto Adige, a tedy pro existenci iminentního rizika vzniku ohrožení života a zdraví účastníků předmětného zájezdu, jenž měl být v Itálii realizován právě na pomezí regionů Benátsko a Tridentsko [ulice] Adiže. K odstoupení od smlouvy o zájezdu došlo žalobcem po dohodě všech účastníků zájezdu, zejména pak na základě informací a zjištění o preventivních protiepidemických opatřeních v Itálii a současně v souladu s doporučeními MZV ČR a Bezpečnostní rady státu ze dne [datum] pro české občany necestovat do regionů nacházejících se v oblastech severní Itálie, konkrétně do Lombardie a Benátska/Veneto, a to právě z důvodu výskytu ohnisek a nekontrolovaného šíření onemocnění COVID-19 v těchto oblastech. Žalobce se s ohledem na odstoupení od smlouvy o zájezdu na žalovanou obrátil postupem dle ust. § 2536a o. z., t.j. s žádostí o vrácení veškerých plateb uhrazených za zájezd, a to jak telefonicky, e-mailem, tak v konečném důsledku i prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou právnímu zástupci žalované, nicméně žalovaná žalobcem nárokované plnění na vrácení všech nároků žalobce jako nedůvodné odmítla a žalobci k datu podání žaloby ničeho neuhradila, resp. žádné plnění neposkytla.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro aplikaci § 2535 o. z., neboť sjednaný lyžařský zájezd se mohl uskutečnit zájezd, kdy omezení, týkající se COVIDU-19, se v Itálii týkají pouze deseti obcí v regionu Lombardie a jedné obce v regionu [jméno]. Jinak neplatí žádná omezení, hotely normálně fungují, lyžařská střediska a jejich zařízení jsou plně v provozu a v tomto směru nejsou žádná omezení, která by bránila uskutečnění zájezdu. Rovněž nebyly žádné překážky ohledně dopravy z ČR do Itálie a zpět. Uvedené informace žalovaná sdělila žalobci. Ke dni [datum], tedy ke dni, kdy žalobce za sebe a za ostatních 28 účastníků zájezdu ze smlouvy o zájezdu odstoupil, však v Itálii platil pouze jediný předpis, a to zákonné opatření (Decreto-legge) [číslo] z [datum] a prováděcí nařízení k němu z téhož dne. Podle těchto předpisů byla nařízena karanténa a další opatření pouze v deseti obcích v regionu Lombardie. Jednalo se o obce Bertonico, Casalpusterlengo, Castelgerundo, [příjmení] D´Adda, Codogno, Fombio, Maleo, [příjmení] [jméno], Somaglia, Terranova dei Passerini. V regionu [jméno] se jednalo pouze o jednu vesnici s názvem Vò. Uvedené vesnice v regionu Lombardie jsou vzdálené několik set kilometrů od místa pobytu Falcade a vesnice Vò je vzdálena od města Falcade cca 200 km (což je vzdálenost zhruba z [obec] do [obec]). Citované opatření se týkalo pouze těchto vesnic a žádného jiného místa v Itálii. Toto zákonné opatření se týkalo obcí, ve kterých byl zjištěn jeden a více výskytu onemocnění COVIDEM-19. Nebyl tedy naplněn pojem místa pobytu ani jeho bezprostředního okolí. Další vládní opatření byla v Itálii vydána až [datum].

3. Z provedeného dokazování vyplynula následující skutková zjištění. Mezi stranami probíhalo jednání o v období listopadu 2019 do února 2020 jednání o lyžařském zájezdu do Itálie - ubytování v městečku Falcade, [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] 34, 3 2020, Falcade, v provincii Belluno, regionu Benátsko/Veneto s programem lyžování ve středisku [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [číslo], Moena, v provincii Trento, regionu Tridentsko - [ulice] Adiže/Trenti - Alto Adige (což soud zjistil z nesporných tvrzení a emailové komunikace na čl. 64 až 73 a čl. 80 až 81 spisu), z této komunikace dále vyplývá, že žalobce u žalované objednal lyžařský zájezd pro skupinu 29 osob v období od 28. 2. – [datum] (což soud zjistil především z emailové komunikace ze dne 4. 2. resp. [datum] na čl. 80 spisu, včetně tabulky jednotlivých účastníků zájezdu), z emailové komunikace rovněž plyne, že žalobkyně jednala výhradně s žalobcem, a to, i co do způsobu fakturace. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že za skupinu 29 osob byla uhrazena částka [částka], přičemž toto odpovídá, též fakturace, kterou žalovaná vystavila (což soud zjistil z nesporných tvrzení a jednotlivých faktur na čl. 7 – 8 spisu). Dne [datum] žalobce žalované emailem oznamuje, že žádá o storno zájezdu a vrácení zaplacených peněz, kdy odkazuje na doporučení Vlády ČR, aby občané necestovali do severní Italie v souvislosti se šířením koronaviru (což soud zjistil z nesporných tvrzení a emailu ze dne [datum] na čl. 10 spisu). Dne [datum] proběhla tisková konference po mimořádném jednání rozšířeného předsednictva Bezpečnostní rady státu, na které mimo jiné vystoupil [jméno] [příjmení], předsedá vlády a [jméno] [jméno], ministr zdravotnictví, kdy byl prezentován závěr, že se nedoporučuje občanům ČR cestovat do severní Italie, konkrétně do Benátska a Lombardie, a to pro šíření koronaviru (což soud zjistil z přepisu tiskové konference po mimořádném jednání rozšířeného předsednictva Bezpečnostní rady státu ze dne [datum] na čl. 11 spisu). Ze zprávy Generálního konzulátu ČR v [jméno] ze dne [datum], která byla aktualizována dne [datum], vyplývá, mimo jiné, že českým občanům nedoporučuje cestovat do severní Italie, konkrétně do Benátska a Lombardie a dále bylo vydáno následující upozornění:„ Vzhledem k rychlému rozšiřování koronaviru v severní Itálii upozorňujeme, že v případě nepříznivého vývoje situace v místě pobytu se návštěvníci mohou ocitnout v případné 14 denní karanténě.“ Z dekretu předsedy Vlády Italské republiky ze dne [datum] soud zjistil, že byla nařízena karanténa a další opatření v deseti obcích v regionu Lombardie (obce Bertonico, Casalpusterlengo, Castelgerundo, [příjmení] D´Adda, Codogno, Fombio, Maleo, [příjmení] [jméno], Somaglia, Terranova dei Passerini) a regionu [jméno] se jednalo o jednu vesnici s názvem Vò.

4. Pro úplnost soud dodává, že z dalších provedených důkazu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze zjištění duplovaly. V případě důkazů navržených avšak neprovedených soud konstatuje, že se jednalo o důkazní návrhy nadbytečné, neboť skutkový stav byl provedených dokazováním dostatečně věrohodně zjištěn.

5. Podle ust. § 2521 o. z. smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.

6. Podle ust. § 2535 o. z. zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

7. Podle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zájezdu dle § 2521 odst. 1 o. z., když žalovaná, se jakožto pořadatel zavázala pro žalobce, jakožto zákazníka obstarat zájezd pro 29 osob s ubytováním v [příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] 34, 3 2020, Falcade s programem lyžování ve středisku [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], [číslo], Moena, v provincii Trento, regionu Tridentsko - [ulice] Adiže/Trenti - Alto Adige v době 28. 2. – [datum], a to za cenu [částka], kterou žalobce zaplatil.

11. K námitce žalované o nedostatku aktivní legitimace žalobce, soud konstatuje, že žalobce je jako osoba, která s žalovanou o zájezdu výlučně jednala, smluvní stranou smlouvy o zájezdu v postavení zákazníka ve smyslu § 2521 o. z., nikoli všichni účastníci zájezdu, ani subjekty plnicí za účastníky cenu zájezdu.

12. Žalobce v souladu s ust. § 2535 o.z. dne [datum] od smlouvy odstoupil, neboť v bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu, a to rozšíření nákazy koronaviru v severní Itálii.

13. Soud má za to, že šíření nákazy koronavirem bylo nevyhnutelnou okolností, neboť je již notorietou, že se jedná o vir šířený kapénkovou infekcí, k jejímuž omezení byly a jsou nutná mimořádná opatření. Zároveň v době plánovaného konání zájezdu nebylo dostupné očkování a panovaly nejasnosti ohledně účinné léčby. Karanténa, ať už osob či celých oblastí nebo států tak byla obvyklým způsobem omezování jeho šíření.

14. Šíření předmětné nákazy bylo rovněž okolností mimořádnou, neboť se jedná o pandemickou situaci nemající v nedávné historii obdoby. Je opět notorietou, že pro orgány veřejné moci, poskytovatele zdravotní péče, ale i soukromé osoby a firmy se jednalo o situaci zcela novou, výrazně zasahující do jejich činnosti a měnící desetiletí ustálená pravidla a postupy. Pandemie přitom výrazným způsobem zasáhla právě do oblasti cestovního ruchu.

15. Dopad na poskytování zájezdu je dán jednak hrozícími karanténními opatřeními, jednak hrozícím omezením v cestování, dále hrozícím omezením poskytovaných služeb. Dle názoru soudu je třeba ve vztahu k dopadu na poskytování zájezdu přihlédnout i k subjektivnímu hledisku. Účelem zimního lyžařského zájezdu je rekreace a odpočinek, načerpání sil. Má-li být tohoto účelu naplněno, má zákazník právo očekávat klidný průběh dovolené. To je v rozporu s logickou obavou zákazníka z možné nákazy málo známou nemocí, stejně jako s obavou z možné povinné karantény.

16. Zároveň má soud za to, že k šíření nákazy docházelo v bezprostředním okolí místa zájezdu.

17. Dle názoru soudu nelze při výkladu pojmu„ bezprostřední okolí“ vycházet jen z důvodové zprávy k o. z., jak navrhuje žalovaný s poukazem na příklady spočívající v uzavření letišť nebo teroristický útok. Tyto příklady jsou místně a časově lokalizovanými událostmi. Úprava § 2535 o.z. je transpozicí práva EU, nyní reprezentovaného čl. 12 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2015 / [číslo]. Dle názoru soudu je třeba interpretovat národní úpravu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu uvedené Směrnice, aby bylo dosaženo ve výsledku tam uvedeném. V recitálu 31, kde přibližuje cíle úpravy, jimž by mělo odpovídat národní právo, uvádí jako důvody pro odstoupení od smlouvy zákazníkem bez zaplacení jakéhokoli stornopoplatku, tedy jako nevyhnutelné a mimořádné okolnosti mající zásadní vliv na poskytování souborných služeb demonstrativně válečný konflikt, terorismus a významná rizika pro lidské zdraví, například výskyt závažného onemocnění v cestovní destinaci. Je zřejmé, že koronavirová nákaza je významným rizikem pro lidské zdraví. Ze své podstaty virová nákaza není lokalizovaná jako teroristický útok či uzavřené letiště. S postupem času tedy intenzita nebezpečí neklesá, naopak roste. Rovněž zasažené území se na rozdíl od teroristického útoku či uzavřeného letiště s postupem času rozšiřuje. Virová nákaza se šíří rychle. Je notorietou, že z Číny se koronavirus do Itálie dostal v řádu týdnů. Je rovněž třeba přihlédnout k odlišnosti vzduchem přenášené virové nákazy od nákaz přenášených např. špatně zpracovanými potravinami, hmyzem, nedostatečnými hygienickými podmínkami, atd., které jsou důsledkem místních podmínek. Koronavirová nákaza se šířila bez ohledu na existenci takových místních okolností. Tento rozdíl je třeba zohlednit i při posouzení pojmu bezprostřední okolí, protože odráží míru rizika pro zákazníka. Kupříkladu lokální epidemie způsobená nedodržením hygienického postupu nakládání potravinami v jednom hotelu zřejmě nebude představovat riziko ani pro zákazníka v sousedním městě. Na druhou stranu epidemie nové choroby přenášené zpočátku bezpříznakovými přenašeči kapénkovou infekcí, a to v době intenzivního cestování, představuje značné riziko i v širším okolí. Pojem bezprostřední okolí proto nelze dle názoru soudu v projednávané věci vykládat restriktivně jako„ pouze sousední středisko“, ale naopak extenzivně, tak aby výklad odrážel riziko, kterému se zákazník vystavuje. Dle názoru soudu je třeba vycházet z toho, že čím rychlejší je rychlost šíření a riziko přenosu choroby, tím šířeji musí být pojem bezprostřední okolí vykládán.

18. Soud tedy má za to, že pokud se koronavirus šířil ke dni [datum] v severní Itálii, kdy byly potvrzeny případy v Lombardii a Benátsku, oblastech sousedících o Tridentskem, kde se nachází středisko [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení], byl již v bezprostředním okolí místa určení cesty.

19. Lze tedy uzavřít, že podmínky § [číslo] pro odstoupení zákazníkem od smlouvy o zájezdu byly v projednávané věci naplněny.

20. Pro úplnost je třeba dodat, že zákon 185/2020 Sb. projednávanou věc nedopadá, neboť by se jednalo o tzv. pravou retroaktivitu, což je nepřípustné. Nárok žalobce vznikl ještě před jeho účinností ([datum]). Bylo by v rozporu s principem ochrany nabytých práv a právní jistoty jej tohoto práva zbavit. K obdobnému závěru dospívá i komentářová literatura ([příjmení], K., [příjmení], A. [příjmení] voucher. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na odvětví cestovního ruchu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 7 – 11), která dovozuje, že v něm specifikováno, že by měl mít účinky již před datem [datum]. Ustanovení § 2 sice uvádí, že zákon se použije na zájezdy s termínem zahájení od [datum] do [datum], tím je ale myšleno věcné vymezení zákona z hlediska typu zájezdu, na které se použije, nikoli účinnost zákona jako celku.

21. Žalobce žalovanou tedy vyzval již e-mailem z [datum] k vrácení ceny zájezdu, tj. bezdůvodného obohacení. Tuto žádost opakoval, mj. písemnou výzvou z [datum].

22. Žalovaná přes výzvu bezdůvodné obohacení nevydala.

23. Žalovaná se neplněním dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalobce má nárok na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě se jedná o 10 % p. a. (žalobce požaduje 8,25 % p. a.) Datum [datum], od nějž žalobce úrok z prodlení požaduje, se odvíjí od výzvy k plnění. Dle názoru byl žalovaný v prodlení již na základě e-mailem učiněné výzvy. Je však zcela v dispozici žalobce, v jakém rozsahu a v jaké výši se svého nároku domáhá.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného výrokem I. k povinnosti zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky ust. § 142a o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady žalovaného sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů zastoupení advokátem, které představuje odměna za 7 úkony právní služby ( (i) převzetí a příprava zastoupení; (ii) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum]; (iii) sepis a podání žaloby; (iv) nahlížení do spisu dne [datum]; (v a vi) 2x účast u jednání soud; (vii) první porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]) po [částka] podle § 8 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a), b), d), f) a g) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), celkové tedy [částka] a jeho hotový výdajů nahrazované v paušální výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy částky [částka]. Dále náleží náhrada za cestovně, konkrétně za třikrát cestu z [obec] do [obec] a zpět (celkem 384,6 km), při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km paliva motorová nafta, činí tyto částku [částka]; advokátovi též náleží náhrada za promeškaný čas za 13 půlhodin po [částka] podle § 14 advokátního tarifu. Dále náklady právního zastoupení ve výši [částka] jsou podle § 151 odst. 2, věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem tak soud přiznal částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud však žalobci nepřiznal náhradu za další poradu s klientem, neboť tuto již považoval za nadbytečnou pro efektivní uplatnění práva žalobce, a rovněž nepřiznal náhradu za písemné podání závěrečného návrhu, kdy náhrada za tento úkon právní služby byla fakticky konzumována náhradou za účast u jednání soudu dne [datum], při kterém byly závěrečné řeči přednášeny.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).