3 C 164/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se pro částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], zamítá.</b> <b>IV. Žaloba se pro částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení pohledávky z titulu dvou samostatných pohledávek v celkové výši [částka] ([částka] a [částka]). Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokovaných pohledávek sestávajícího z kapitalizovaných smluvních úroků ve výši [částka] + [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] + [částka], smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] počítaného od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů soudního řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že obě nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne [datum] sjednala se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byl žalovaný po datu postoupení vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradil ničeho. Postoupené závazky zakládající právo na nárokované pohledávky byly založeny Smlouvou o půjčce [číslo] Fajn Půjčka ze dne [datum], jejíž součástí byly„ Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce“ (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], ve znění smluvních podmínek (dále jen smlouva 2). Z jejich titulu právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u obou smluv. Ještě před datem sjednání obou závazků právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datům sjednání obou smluv (dále jen„ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí a v důvěře v poctivost a dobrou víru žalovaného ověřil, že je žalovaný s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopen poskytnutá plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytl sám žalovaný, který byl o této své povinnosti řádně poučen, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za [anonymizováno] čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do karty zákazníka a vyhodnoceny informačním systémem právního předchůdce žalobkyně. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalovaného, právní předchůdce žalobkyně vyměřil žalovanému, ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 celkem 58týdenních splátek po [částka] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 celkem 58týdenních splátek po [částka]. Datum poslední splátky bylo ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 stanoveno na [datum] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 na [datum] Tyto splátky se žalovaný zavázal splácet, přičemž celkem vyměřená suma zahrnovala ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 též smluvní úrok ve výši [částka], náklady za administraci půjčky ve výši [částka] a náklady hotovostního inkasa ve výši [částka]. Ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 pak celkem vyměřená suma zahrnovala též smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za administraci ve výši [částka] a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný nicméně až do data postoupení zaplatil ze závazku ze smlouvy 1 toliko částku [částka] a ze závazku ze smlouvy 2 částku [částka], s tím, že v souladu se smluvními ujednáními byly obě tato částky i nadále úročeny smluvním úrokem.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání neomluvila. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se neomluvil.

3. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o poplatek ve výši [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 58 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po podpisu.

4. Z Karty zákazníka, datované k [datum], kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaný doložil též občanský průkaz, nájemní smlouvu, výplatní pásky, pracovní smlouvu, výpisy z účtu. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že žije v nájmu, má již aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele další půjčku/úvěr splácí ve výši [částka] (měsíčně [částka]), je zaměstnaný jako barman. Příjmy ve výši [částka] čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil nájem ve výši [částka], běžné náklady na chod své domácnosti ve výši, jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka], splátky půjček ve výši [částka]. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

5. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] doložené spolu s textem smluvních podmínek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o poplatek ve výši [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 58 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy.

6. Z Karty zákazníka, datované k [datum], kdy jako přílohu žalovaný doložil též občanský průkaz, nájemní smlouvu, výpisy z účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky. V předložené Kartě zákazníka pak žalovaný uvedl, že žije v nájmu a má již aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr splácí ve výši [částka] ([částka] měsíčně), je zaměstnaný na pozici barman. Příjmy ve výši [částka] čistého měsíčně žalovaná pobírá od zaměstnavatele + další příjmy má ve výši [částka] měsíčně (důvod uveden není). Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil nájem ve výši [částka], běžné náklady na chod své domácnosti ve výši, jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka], splátky půjček, ve výši [částka]. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, datovanou k [datum] a doloženou spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smluv 1 a 2 ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byl žalovaný informována dopisem datovaným k [datum], jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k [datum].

8. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužného plnění vyzván zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným k témuž dni. Lhůta splatnosti byla stanovena do [datum].

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o půjčce [číslo] Fajn Půjčka ze dne [datum], jejíž součástí byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], ve znění smluvních podmínek (dále jen smlouva 2) poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u obou smluv. Částky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] s [právnická osoba], [IČO], o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným dne [datum].

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 3 písm. a) a b) z. s. ú. se pro účely z. s. ú. rozumí (a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, (b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

21. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smluv 1 a 2 úročená finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako úročené zápůjčky ve smyslu § 2390 o. z. ve spojení s § 2392 odst. 1 o. z. S ohledem na postavení smluvních stran měly sjednané zápůjčky charakter spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že právní předchůdce žalobkyně předmětný závazek sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú., a žalovaný naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., resp. § 419 o. z., tedy mimo rámec jakékoli podnikatelské činnosti. Právnímu předchůdci žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. vznikla při sjednávání předmětných závazků povinnost ověřit, nakolik je žalovaný schopen splácet předepsané splátky. Plnění této povinnosti svým významem přesahuje prostý rámec dvoustranného – spotřebitelského právního poměru, neboť ve svém důsledku chrání nejen spotřebitele a osoby na něm závislé, ale zprostředkovaně též celou společnost a v neposlední řadě i samotné poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Je tak stanovena jak na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potencionálních) věřitelů specifikovaného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení, mohlo být ohroženo. Přezkum otázky, zda byla tzv. úvěruschopnost věřitelem ověřována s vynaložením náležité odborné péče, jsou proto soudy, ve smyslu § 588 o. z., povinny zjišťovat z úřední povinnosti, a to pod sankcí případné absolutní neplatnosti. Stran shora uvedeného právního názoru lze odkázat především na obdobné závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, který se týkal přímo interpretace § 9 odst. 1 z. s. ú. Opominout pak nelze ani skutečnost, že povinnost věřitele, spočívající v ověřování tzv. úvěruschopnosti, striktně vázaná na vynaložení předchozí náležité odborné péče, byla do českého právního řádu transponována z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, a to již za účinnosti z. s. ú., konkrétně k datu [datum], tedy před datem sjednání smluv. Přičemž Evropský soudní dvůr shora uvedená ustanovení citované směrnice, byť ve vztahu k aktuálně účinné právní úpravě spotřebitelského úvěru (zákon č. 257/2016 Sb.), eurokonformním způsobem vyložil taktéž ve prospěch závěru, dle kterého je na místě, aby byla otázka tzv. úvěruschopnosti spotřebitele soudy přezkoumávána z úřední povinnosti. V této souvislosti též Soudní dvůr Evropské Unie uzavřel, že sankční následek za nedodržení požadavku na náležité ověření tzv. úvěruschopnosti spotřebitele zahrnuje nejen absolutní neplatnost sjednaného spotřebitelského závazku, ale též omezení věřitelových práv z dřív poskytnutého plnění, redukované toliko do výše poskytnuté jistiny (v této souvislosti viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C - [číslo] ze dne [datum]).

23. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytl jen sám žalovaný, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V této souvislosti však je třeba zdůraznit, že samotné sdělení příslušných údajů, bez bližšího ověření jejich pravdivosti (např. u plátce sdělené mzdy či z veřejných registrů - např. insolvenčního rejstříku), ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakládá závěr o vynaložení náležité odborné péče ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovaným uváděných výdajů„ na domácnost“ a jeho dalších závazků. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaný, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek, sjednaných na dobu 2 x 58 týdnů, tj. v obou případech na stejné období. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalovaného. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednané závazky ze smluv 1 a 2 právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatná, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

24. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smluv 1 a 2 nahlížet jako na právní jednání, která, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohla vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu těchto absolutně neplatných právních jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založeného vyplacením jistin), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smluv 1 a 2 zahrnujících nezaplacené poplatky za administraci, nezaplacená inkasa a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnil, konkrétně částkou [částka] v rámci splátek předepsaných ze smlouvy 1 a částkou [částka] na smlouvu 2. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy 1 pak žalovaný dosud neuhradil [částka], ze smlouvy 2 pak neuhradil [částka]. S plněním na uvedené částky byl tedy žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu [datum]. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Takto popsaná plnění, shora popsaná ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 26. [příjmení] uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalovanému k úhradě, a dále též smluvním úrokům a úrokům z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem III., IV. tohoto rozsudku zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalovaný byl v řízení úspěšnější. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky [částka] a [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek. Zatímco nárok na úhradu ostatních částek a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaný v řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v řízení mu tak žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, které by mu žalobkyně měla nahradit.