3 C 237/2018

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Románkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M., MPA sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rakovníku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím představující poskytnuté a nevrácené zálohy z titulu smluv o smlouvách budoucích za vozidla, která jí nebyla žalovanou dodána.

2. Žalovaná při prvním úkonu ve věci samé namítla nedostatek pravomoci soudu z důvodu uzavřené rozhodčí doložky.

3. Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 2. 12. 2020, č. j. [spisová značka], přezkoumal rozhodčí doložky obsažené v předmětných smlouvách o smlouvách budoucích uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou a shledal, že brání dalšímu pokračování v řízení. Pokud se týká samotných smluv o smlouvách budoucích uzavřených dne [datum], pak v řízení bylo prokázáno, že byly podepsány za žalobkyni [příjmení] [jméno], což ani on sám nepopíral, neboť uvedl, že pokud mu dala žalovaná něco k podpisu, podepsal to a podpis působí jako jeho. [příjmení] moc, která byla udělena ve prospěch [anonymizována dvě slova] v roce 2013 toliko k převzetí vozidel, byla tedy následně faktickým jednáním mezi účastníky rozšířena a byla mezi nimi zavedena praxe, že [anonymizována dvě slova] závazně uzavíral za žalobkyni smlouvy (viz kupní smlouvy ze dne [datum], [datum] a [datum]). Skutečnost, že [anonymizována dvě slova] byl oprávněn v tomto rozsahu jednat za žalobkyni má soud za prokázanou zejména veškerými předcházejícími kupními smlouvami, na jejichž základě došlo mezi účastníky k úspěšnému uzavření několika obchodů, které nebyly ze strany žalobkyně následně nikterak zpochybňovány. Rovněž svědci [příjmení] a [příjmení] shodně uvedli, že po celou dobu jejich spolupráce obchody vždy dopadly dobře, proto neověřovali, zda pan [příjmení] může uzavírat za žalobkyni smlouvy. Pro úplnost soud uzavřel, že i v předcházejících kupních smlouvách byla mezi účastníky sjednána rozhodčí doložka a ani jedna ze stran tuto následně nerozporovala. V souladu s článkem II. odst. 3 pak smlouvy o smlouvách budoucích nabyly účinnosti úhradou závdavku, když mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně tento uhradila. Účastníci se v rámci smluv o smlouvách budoucích uzavřených dne [datum] dohodli, že všechny spory z těchto smluv budou rozhodnuty v rozhodčím řízení jediným rozhodcem, a to (blíže identifikovaným) JUDr. [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že projednávaný spor je sporem vzniklým na základě uvedených smluv, má majetkovou povahu, jež umožňuje stranám, aby jeho projednání podřídili rozhodčímu řízení, a nejedná se o spotřebitelský vztah, přičemž předmětné rozhodčí doložky splňují i ostatní formální náležitosti, když nadto z tvrzení stran ani ze spisu nevyplývá, že by se rozhodce odmítl věcí zabývat, soud řízení k námitce žalované zastavil.

4. K odvolání žalobkyně bylo usnesení soudu prvního stupně usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2021, č.j. 30 Co 22/2021-198, změněno tak, že se řízení nezastavuje. Odvolací soud uvedl, že bylo prokázáno, že uvedené dohody byly sepsány v českém jazyce, [anonymizována dvě slova] mluví jen srbsky, česky umí jen některé slova týkající se vozidel. Tento závěr vyplynul nejen z výpovědi svědka [příjmení], ale i z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], kteří oba shodně uvedli, že [anonymizováno] mluvil lámanou češtinou. [jméno] okolnost, že právní úkon je projeven v cizím jazyce, neznamená, že jde o právní jednání vadné. O nesrozumitelný projev vůle způsobující zdánlivost právního úkonu půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován. V daném případě nelze podpis dohod ze strany [anonymizována dvě slova] vyhodnotit jako projev vůle dohodu o daném obsahu jménem žalobkyně uzavřít, neboť zjištěné okolnosti podpisu dohod neumožňují spolehlivý závěr o tom, že byl s obsahem dohod seznámen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 19. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4459/2014, dostupné na [webová adresa]). Svědek [příjmení], který jej s obsahem dohod seznámil, si nebyl jist, do jaké míry obsah dohod pochopil, sám uvedl, že vysvětlit odborné (právní termíny) bylo obtížné, u závdavku se snažil vysvětlit jen to, že je místo zálohy a že smlouva bude závazná po jeho zaplacení, což funkci závdavku, zejména měl-li být sjednán ve výši celé kupní ceny, nevystihuje. Svědek [příjmení] vypověděl, že měl za to, že podepisuje listiny, které jsou nutné pro možnost převzetí vozidel. Při hodnocení toho, zda byl [anonymizována dvě slova] s textem dohod seznámen, se nelze odvolávat ani na zavedenou praxi smluvních stran, neboť dohody o tomto obsahu nebyly dříve s žalobkyní uzavírány. Podpisem [anonymizována dvě slova] nedošlo k právnímu jednání, kterým by byl návrh písemných dohod přijat, dohody obsahující rozhodčí doložku, na kterou se žalovaná odvolává, nelze tedy považovat za uzavřené, neboť k přijetí návrhu na jejich uzavření ze strany žalobkyně nedošlo, a to bez ohledu na to, zda byl svědek [příjmení] k uzavírání takových dohod žalobkyní zmocněn. Účinnost dohod, jejichž součástí byla rozhodčí doložka, byla navíc vázána na zaplacení sjednaných závdavků. Žalobkyně však plnění ve výši celkem [částka] poskytla na základě pro forma faktur účtujících zálohy na kupní ceny vozidel. Zaplacení zálohy ve výši celé kupní ceny bylo přitom zavedenou praxí smluvních stran, žalobkyně tak mohla odůvodněně předpokládat, že hradí zálohu na kupní cenu vozidel (jak tvrdí). Zaplacením záloh na kupní cenu nedošlo k úhradě závdavku, a dohody obsahující rozhodčí doložku tak nemohly nabýt účinnosti, i pokud by byly mezi stranami sjednány. Účinnosti nemohly proto nabýt ani ujednání o projednání věci před rozhodcem. Je třeba dodat, že k uzavření rozhodčí doložky nebyl [anonymizována dvě slova] zmocněn. Rozhodčí doložka může být platně uzavřena jen písemně. Absence zákonem vyžadované formy vede přitom k absolutní neplatnosti rozhodčí doložky dle § 588 o. z., neboť účelu zákonem stanovené formy nemůže být dosaženo bez jejího dodržení. Při uzavření rozhodčí doložky zástupcem s plnou mocí je třeba, aby byla plná moc rovněž písemná. Písemná forma plné moci pro určité právní jednání je přitom zachována, je-li z obsahu plné moci možné nepochybně dovodit takový rozsah oprávnění zmocněnce, zmocnění k uzavření rozhodčí smlouvy nebo sjednání rozhodčí doložky by proto mělo být výslovné. Nedostatek písemné formy právního úkonu učiněného před [datum] vedl k absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.). Písemná plná moc vystavená žalobkyní [příjmení] [jméno] jej výslovně zmocňovala k převzetí 8 ks vozidel IVECO. K uzavření rozhodčí smlouvy ani ke sjednání rozhodčí doložky nebyl touto plnou mocí zmocněn, takové zmocnění nelze dovodit ani z rozsahu písemně uvedeného zástupčího oprávnění. Bez ohledu na to, zda plná moc ještě před jednáním o koupi vozidel [datum] již zanikla vykonáním toho, k čemu byl [anonymizována dvě slova] zmocněn (tedy převzetím 8 ks vozidel), nebyl na základě takové plné moci oprávněn rozhodčí smlouvu či doložku jménem žalobkyně uzavřít. Ani v tomto směru se nelze dovolávat zavedené praxe stran. I pokud by skutečně bylo prokázáno, že žalobkyně disponovala zněním kupních smluv dříve uzavřených jejím jménem [anonymizována dvě slova] a obsahujích rozhodčí doložky a nijak se proti takovým smlouvám neohradila, mohlo by jít jen o schválení překročení plné moci v každém konkrétním případě, nikoli o konkludentní nebo mlčky učiněné zmocnění k uzavírání rozhodčích doložek v budoucnosti. Navíc nelze přehlédnout, že žalovaná, která zmocnění [anonymizována dvě slova] dovozuje výhradně z plné moci datované [datum] a následné praxe, stran, věděla, že [anonymizována dvě slova] písemnou plnou mocí, která by ho opravňovala k uzavření rozhodčí smlouvy nebo doložky, nedisponuje, a byly mu tak známy skutečnosti, ze kterých překročení zástupčího oprávnění [příjmení] [jméno] při sjednání rozhodčí doložky plyne. [anonymizována dvě slova] byl i při jednání s žalovanou [datum] zmocněn minimálně k výběru vozidel. S žalobkyní tak nejednal zcela bez plné moci, rozsah svého zmocnění však sjednáním rozhodčí doložky překročil. Žalobkyně se proti uzavření dohod z [datum] ohradila ihned po obdržení vyjádření žalované v tomto řízení, která zněním těchto dohod odůvodňovala nedůvodnost žalobou uplatněného nároku a pravomoc rozhodce. Nebylo prokázáno, že by se o uzavření dohod, a tedy o překročení zmocnění [anonymizována dvě slova] dozvěděla dříve. K závěru o takové vědomosti zmocnitele sama o sobě nepostačuje vědomost osoby, která jménem zmocnitele mimo rámec svého zmocnění právně jednala, a to ani tehdy, byl-li takovému zmocněnci předán písemně zachycený obsah jeho právního jednání. Z předání písemných vyhotovení dohod [anonymizována dvě slova] přitom žalovaná i přes poučení odvolacího soudu vědomost žalobkyně o uzavření rozhodčí doložky dovozuje. Nadto se i tady uplatní závěr o vědomosti žalované o tom, že [anonymizována dvě slova] udělené zmocnění překračuje, neboť k uzavření rozhodčí doložky není v písemné formě zmocněn (§ 446 in fine o. z.). Jednání [anonymizována dvě slova] při uzavření rozhodčích doložek žalobkyni dle českého práva nezavazuje. Odvolací soud uzavřel, že rozhodčí doložky obsažené v dohodách z [datum] nezavazují žalobkyni ani dle srbského práva.

5. Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované usnesením ze dne 26. 10. 2021, č.j. 23 Cdo 2828/2021-237, odmítl. V odůvodnění konstatoval, že ustálenou rozhodovací praxi, kde by daná otázka byla řešena (jinak, než ji řešil odvolací soud), žalovaná neoznačuje. Avizovanou judikaturu dovolacího soudu, jímž je Nejvyšší soud (srov. § 10a o. s. ř.), neoznačuje vůbec. V souvislosti s obecnou výtkou, že odvolací soud rozhodoval přepjatě formalisticky a v rozporu s jejím legitimním očekáváním, odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1783/11, uveřejněného pod [číslo] 2013 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, v němž uvedená otázka hmotného práva řešena není. Žalovaná z něho cituje závěry, podle něhož není ústavně konformní taková praxe obecných soudů, která preferuje formalistický výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím. Rozpor s tímto nálezem být dán nemůže již proto, že ve zde souzené věci se neřeší otázka výkladu právního jednání a jeho platnosti či neplatnosti, nýbrž otázka, zda byla vůbec projevena vůle kvalifikovatelná jako právní jednání. Konkretizaci rozhodovací praxe, s níž má být řešení uvedené otázky v rozporu, nepředstavuje ani odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2016, č. j. 8 As 6/2016-34 Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích vysvětluje, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nejsou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v intencích § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 32 Cdo 162/2017, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3713/2017, či ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4256/2018). Ostatně žalovaná ve skutečnosti necituje právní závěry Nejvyššího správního soudu, nýbrž tímto soudem reprodukovanou a soudem nepřevzatou argumentaci účastníka řízení. Ani pouhé tvrzení žalované, že závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4459/2014, o něž se odvolací soud opřel, nejsou v dané věci přiléhavé, nijak neozřejmuje, s jakou rozhodovací praxí má být právní závěr odvolacího soudu v kolizi. Žalovaná se ostatně v tomto argumentu zásadně mýlí. Otázkou platnosti právního úkonu v režimu zákoníku práce se Nejvyšší soud nezabýval v usnesení sp. zn. 32 Cdo 4459/2014, nýbrž v rozsudku ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007, na který uvedené usnesení navazuje a výslovně dovozuje, že závěry přijaté v tomto rozsudku se uplatní mutatis mutandis též v obchodních závazkových vztazích. V usnesení sp. zn. 32 Cdo 4459/2014 Nejvyšší soud vyšel ze zjištění, že cizinec pan [příjmení] smlouvu podepsal, aniž s ohledem na neznalost českého jazyka rozuměl jejímu obsahu, a uzavřel, že za těchto okolností by bylo právní posouzení, že nejde o případ relativní nesrozumitelnosti smlouvy a tudíž její absolutní neplatnosti podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v intencích závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1760/2007 opodstatněno pouze za předpokladu, že zjištěné okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena, umožňují spolehlivý závěr, že pan [příjmení] byl i přes neznalost českého jazyka s obsahem podepisované smlouvy seznámen a lze tedy skutečnost, že smlouvu podepsal, vyhodnotit jako projev jeho vůle smlouvu o tomto obsahu jménem žalované uzavřít. Ve zde souzené věci, v níž jde o obdobný (srovnatelný) skutek, tedy odvolací soud ustálenou judikaturu dovolacího soudu naopak respektoval, a výtka přepjatého formalismu je ryze účelová; o tom, že by odvolací soud postupoval formalisticky, nemůže být ani řeči. Pro úplnost se sluší dodat, že oproti závěru dovozenému v judikatuře vztažené k předchozím právním předpisům, podle nichž jde o otázku tzv. relativní nesrozumitelnosti právního úkonu, jež má za následek absolutní neplatnost právního úkonu podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zrušeného k [datum], odvolací soud dospěl k názoru, že smlouva nebyla uzavřena, neboť aplikoval jiný, pozdější právní předpis, totiž ustanovení § 553 odst. 1 zákona č. 89/2020 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“), podle něhož o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. V tomto ohledu také žalovaná právní posouzení odvolacího soudu nezpochybňuje. Oproti třetímu závěru odvolacího soudu žalovaná prosazuje názor, že„ ve zkoumané situaci bylo zmocnění k uzavření rozhodčích doložek adekvátní“, a vytýká odvolacímu soudu, že se odchýlil od závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 669/17, podle nichž chtějí-li obecné soudy dovozovat zákaz soukromoprávního jednání, který není výslovně stanoven zákony (zde souběh pracovního poměru a funkce statutárního orgánu obchodní společnosti), musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, neboť jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Jde tu o odkaz nepřípadný. Ve zde souzené věci přeci odvolací soud nedovodil výkladem právního předpisu zákaz soukromoprávního jednání, který není výslovně stanoven zákonem, nýbrž aplikoval ustanovení § 3 odst. l věty první zákona č. 219/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, a ustanovení § 441 odst. 2 věty třetí o. z., podle něhož vyžaduje-li se pro určité jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Uzavřel-li na základě toho, že pro sjednání rozhodčí doložky zmocněnce je třeba, aby písemná byla též plná moc, dovodil požadavek na formu průkazu zmocnění k zastoupení při soukromoprávním jednání, nikoliv zákaz soukromoprávního jednání, a učinil tak cestou interpretace právních předpisů, nikoliv metodou soudcovského dotváření práva (praeter legem). Závěrem Nejvyšší soud připomíná, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby či naopak k vyhovění žalobě pro nedůvodnost obrany žalovaného, tak jak je tomu též ve zde souzené věci, není dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nespl ňuje předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř. Zpochybnění jen některých z právních závěrů, na nichž je rozhodnutí odvolacího soudu současně založeno, se totiž při vázanosti dovolacího soudu uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením nemůže nijak projevit v poměrech dovolatele, neboť obstojí-li (popř. není-li dovoláním napaden) rovněž souběžně zastávaný právní závěr, na němž rozhodnutí také spočívá, nelze dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, nebo ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5469/2016). V projednávané věci by tedy byl pro posouzení dovolání jako nepřípustného postačující sám o sobě kterýkoliv ze tří shora uvedených závěrů dovolacího soudu. Zabývat se též polemikou žalované s právním závěrem v pořadí druhým by proto bylo nadbytečné, neboť přípustnost dovolání by v žádném případě založit nemohla.

6. Majíc na zřeteli shora uvedené závěry uvedené v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2021, č.j. 30 Co 22/2021-198, a v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 10. 2021 23 Cdo 2828/2021-237, zjistil soud v dalším řízení po uvedeném poučení při jinak nezměněném skutkovém stavu následující skutečnosti.

7. Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni pro forma fakturu č. 2014 na zaplacení částky celkem [částka] s datem splatnosti [datum] jako zálohu IVECO [číslo]. Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni pro forma fakturu č. 2013 na zaplacení částky celkem [částka] s datem splatnosti [datum] jako přijaté zálohy IVECO 8ks [číslo], r.v. 2007 (faktury č. 2014 a 2013). Žalobkyně řádně uhradila kupní cenu vozidel, které jsou předmětem kupních smluv [číslo] (tvrzení žalované).

8. Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni pro forma fakturu [číslo] na zaplacení částky celkem [částka] s datem splatnosti [datum] za služby spojené s vývozem 8 vozidel Iveco (smluvní dokumentace, EK, exp. RZ, zaclení, pojištění, CEMT, prohlášení výrobce). Dne [datum] vystavila žalovaná žalobkyni pro forma fakturu [číslo] na zaplacení částky celkem [částka] s datem splatnosti [datum] za opravu palivového systému včetně tří vstřiků a služby spojené s vývozem vozidla IVECO DAILY [číslo] - smluvní dokumentace, EK, exp. RZ, zaclení, pojištění, CEMT, prohlášení výrobce (faktury [číslo] [číslo]). Listina ze dne [datum] je označená jako„ Objednávka opravy vozidla IVECO“ (objednávka opravy ze dne [datum]). Účetní deník žalované za období let 2013 [číslo] obsahuje přehled obchodních transakcí mezi žalobkyní a žalovanou, tak jak je eviduje žalovaná (účetní deník na čl. 315-316).

9. Žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované dne [datum] částku [částka] s označením [číslo] a [číslo], dne [datum] částku [částka] s označením 2014 a dne [datum] částku [částka] s označením 2013, tj. celkem [částka] (výpisy z banky na čl. 16-18).

10. Žalovaná vyzvala dopisem ze dne [datum] žalobkyni k odebrání a úhradě vozidel, neboť byla provedena částečná úhrada vozidel IVECO DAILY [číslo] v počtu 5 kusů s číslem [příjmení]: ZC [bankovní účet], [příjmení]: ZC [bankovní účet], [příjmení]: ZC [bankovní účet], [příjmení]: ZC [bankovní účet], [příjmení]: ZC [bankovní účet]. Datum úhrady jednotlivých vozidel: hotově [datum] částka [částka], bankovním převodem [datum] částka [částka], [datum] částka [částka] a [datum] částka [částka] (výzva k odebrání a úhradě vozidel ze dne [datum]).

11. Z ostatních důkazů (kupní smlouvy [číslo] včetně předávacích protokolů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] výpis z účtu na čl. 278-314, pro forma faktura [číslo] včetně příjmového pokladního dokladu č. H8060344) s ohledem na změnu tvrzení ze strany žalované, soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

12. Po doplněném dokazování, vázán názorem odvolacího soudu a dovolacího soudu, dospěl soud k závěru, že podpisem [anonymizována dvě slova] nedošlo k právnímu jednání, kterým by byl návrh písemných dohod ze dne [datum] přijat, dohody obsahující rozhodčí doložku nelze tedy považovat za uzavřené, neboť k přijetí návrhu na jejich uzavření ze strany žalobkyně nedošlo. [anonymizována dvě slova] k uzavření rozhodčí doložky nebyl zmocněn, jak podrobně vysvětlil Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 25. 6. 2021, č.j. 30 Co 22/2021-198 (viz odstavce [číslo]), a Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 10. 2021, č.j. 23 Cdo 2828/2021-237, na jejichž odůvodnění soud pro stručnost odkazuje (viz shora odstavec 4 a 5).

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o. z.).

15. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně odeslala na účet žalované uvedený v pro forma fakturách dne [datum] částku [částka] s označením [číslo] a [číslo], což odpovídá označením dvou z vystavených pro forma faktur ze dne [datum], dále dne [datum] částku [částka] s označením 2014 a dne [datum] částku [částka] s označením 2013, které žádnému z údajů na vystavených pro forma fakturách neodpovídají.

16. Žalovaná v rámci vyjádření při soudním jednání dne [datum] uvedla, že platbu [částka] ponechá bez dalšího vyjádření, naopak u plateb [částka] a [částka] tvrdí, že se jedná o doplatky na pro forma faktury označené symbolem 2013 a [číslo], které lícují s platebními symboly uvedenými na platbách ze strany žalobkyně a týkají se skutečně realizovaných obchodů z roku 2013 a 2014 mezi žalobkyní a žalovanou.

17. Po poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při ústním jednání konaném dne [datum] žalovaná změnila svá tvrzení (viz podání ze dne [datum]) s tím, že žalobkyně řádně uhradila kupní cenu vozidel, které jsou předmětem kupních smluv [číslo] když částkami [částka] a [částka] byly, byť opožděně, hrazeny související a navazující služby žalované poskytnuté žalobkyni. K opětovné výzvě soudu při ústním jednání konaném dne [datum] ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit rozhodné skutečnosti v tom směru, že žalovaná přesně specifikuje správní a administrativní náklady, které jí měly vzniknout v souvislosti s vývozem uvedených vozidel, komu konkrétně a jaké částky měla uhradit, za jaké služby a kdy, kdo si měl tyto jí tvrzené služby objednat ze strany žalobkyně a kdy, jak byla uzavřena dohoda o jejich ceně a jakým způsobem a kdy konkrétně se faktury [číslo] [číslo] měly dostat do dispozice žalobkyně. Zástupce žalované k výzvě soudu uvedl, že není schopen jí v dané chvíli vyhovět. Žalovaná tak z pohledu soudu neprokázala, že by zde existoval právní důvod, který by žalobkyni zakládal povinnost zaplatit žalované částku celkem [částka]. Nutno také zdůraznit, že sama žalovaná ve výzvě k odebrání vozidel ze dne [datum] uvedla, že byla provedena částečná úhrada vozidel IVECO DAILY v počtu 5 kusů, kdy [příjmení] těchto vozidel zcela koresponduje s těmi uvedenými v pěti dohodách o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] a úhrady jednotlivých vozidel byly hotově [datum] částka [částka], bankovním převodem [datum] částka [částka], [datum] částka [částka] a [datum] částka [částka]. 18. [příjmení] [částka], kterou žalobkyně odeslala na účet žalované, tak představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně (§ 2991 o. z.). Pokud bylo s konečnou platností postaveno najisto, že dohody ze dne [datum] nebyly mezi účastníky uzavřeny, když žalované se nepodařilo prokázat, že by zde existoval jiný právní důvod, z jakého jí mělo být ze strany žalobkyně plněno, pak žalobkyně zaplatila částku [částka], aniž tu byl platný závazek. Žalovaná pak žalobkyni ani k výzvě částku [částka] nevrátila, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky [částka]. Co se týče úroku z prodlení, žalobkyně prokázala, že žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ještě před podáním žaloby. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum], dne [datum] měla žalovaná plnit a od [datum] je žalovaná s plněním v prodlení. Úrok z prodlení v zákonné výši tak žalobkyni přísluší od [datum]. Za dobu předcházející prodlení žalované, tedy v případě částky [částka] od [datum] do [datum], částky [částka] od [datum] do [datum] a částky [částka] od [datum] do [datum] není příslušenství jistiny požadováno důvodně a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

19. O povinnosti žalované uhradit státu náklady řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na základě usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 1. 11. 2019, č. j. 3C 237/2018-107, byla tlumočníkovi [jméno] [příjmení] přiznána odměna v celkové výši [částka], a usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 14. 9. 2020, č. j. 3C 237/2018-139, bylo svědkovi [příjmení] [jméno] přiznáno svědečné ve výši [částka], proto soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit náklady státu v celkové výši [částka] (výrok III.).

20. Výrok IV. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, když částečné zamítnutí žaloby v části týkající se příslušenství nemá na posouzení úspěchu žalobkyně vliv. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a v odměně advokáta (dle směnného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku ČNB, ke dni každého jednotlivého úkonu právní služby).

21. Náklady řízení žalobkyně před soudem I. stupně ([číslo]): Za 11 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení ([částka]), předžalobní výzva ze dne [datum] ([částka]), žaloba ze dne [datum] ([částka]), blanketní odvolání ([částka]), doplnění odvolání ([částka]), účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] (3x [částka]) a dne [datum] ([částka]), vyjádření ve věci samé ze dne [datum] ([částka]), účast u jednání soudu dne [datum] ([částka]), odměnou za 11 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem [částka], tj. 24 x sazba [částka] za každou započatou půlhodinu strávenou na cestě na a z jednání soudu, cestovným celkem [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět (130 km) na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum] osobním vozidlem BMW X1, s kombinovanou spotřebou 5,4 l [číslo] km při průměrné ceně pohonné hmoty (nafta motorová) [částka] l a paušální sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka], cestovným celkem [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět (130 km) na jednání dne [datum] a [datum] osobním vozidlem BMW X1, s kombinovanou spotřebou 5,4 l [číslo] km při průměrné ceně pohonné hmoty (nafta motorová) [částka] l a paušální sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka], náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] a pořízení úředního překladu výpisu z OR žalobkyně ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka].

22. Náklady odvolacího řízení žalobkyně u Krajského soudu v Praze: Za 5 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 AT) za úkony právní služby: odvolání žalobkyně ze dne [datum] ([částka]), vyjádření žalobkyně ze dne [datum] ([částka]), účast u jednání soudu dne [datum] ([částka]), účast u jednání soudu dne [datum] (2x [částka]), odměnou za 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka].

23. Náklady dovolacího řízení žalobkyně u Nejvyššího soudu ČR:

24. Za 1 úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 AT) za úkon právní služby: vyjádření žalobkyně ze dne [datum] ([částka]), odměnou za 1 paušální náhradu hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušální náhrady dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka].

25. Náklady řízení žalobkyně před soudem I. stupně ([číslo]):

26. Za 3,5 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1, 2 AT) za úkony právní služby: účast u jednání soudu dne [datum] ([částka]), vyjádření žalobkyně ze dne [datum] ([částka]), účast u jednání soudu dne [datum] ([částka]), účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] ([částka]), odměnou za 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 AT, náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem [částka], tj. 8 x sazba [částka] za každou započatou půlhodinu strávenou na cestě na a z jednání soudu, cestovným celkem [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět (130 km) na jednání dne [datum] osobním vozidlem BMW X1, s kombinovanou spotřebou 5,4 l [číslo] km při průměrné ceně pohonné hmoty (nafta motorová) [částka] l a paušální sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka], cestovným celkem [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět (130 km) na jednání dne [datum] osobním vozidlem BMW X1, s kombinovanou spotřebou 5,4 l [číslo] km při průměrné ceně pohonné hmoty (nafta motorová) [částka] l a paušální sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka], náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] a pořízení úředního překladu výpisu z OR žalobkyně ve výši [částka], tj. celkem částku ve výši [částka].

27. Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám svého advokáta ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).