3 C 34/2026
č. j. 3 C 34/2026-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Rakovníku vyhověl žalobě o zaplacení částky 17 050 Kč s příslušenstvím, která vznikla z nesplněné smlouvy o zápůjčce. Soud se opřel o § 2390 a § 2392 občanského zákoníku, kterými potvrdil platnost smlouvy a povinnost žalovaného k úhradě dluhu. Uložil žalovanému úrok z prodlení ve výši 12 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, včetně odměny advokátky. Rozsudek byl vydán s povinností plnění do tří dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky Ph.D. sídlem Adresa advokátky, +47 00 Praha 4 – Podolí proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 050 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, částku ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku celkem částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši částka. Předmětnou zápůjčku se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit do datum včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, přestože jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zák. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili.
4. Z provedeného dokazování zjistil soud níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a učinil závěr o skutkovém stavu věci:
5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši částka za poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně poplatků vrátit do datum. Celková výše dluhu ke dni podání návrhu u zdejšího soudu činila částka, představující jistinu spolu s poplatkem ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Dále požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši částka, představující 0,10 % denně z dlužné částky částka, a to konkrétně od datum (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne datum (den vyhotovení návrhu žalobkyní).
6. Z výpisu z běžného účtu právnická osoba soud zjistil, že částka částka byla zaslána dne datum na účet sdělený žalovaným č. č. účtu.
7. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k neprodlené úhradě dlužné částky ve výši částka, další výzvy k úhradě dlužných částek byly žalovanému zaslány dopisy ze dne datum, datum, datum a dne datum.
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů na bankovní účet, jehož číslo žalobkyně uvedla ve výzvě. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 7.1.20926, což žalobkyně doložila kopií podacího lístku právnická osoba.
9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky (§ 2392 o.z.).
10. Podle ustanovení § 3016 o.z., ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v posuzovaném případě žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobkyně jako zapůjčitel přenechala žalovanému jako vydržiteli částku částka s tím, že žalovaný ji spolu s poplatkem za zápůjčku vrátí. Žalovaný však nesplnil svoji povinnost vrátit finanční prostředky řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na opakované výzvy, které mu byly ze strany žalobkyně zaslány. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k jejich úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.
12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou shora uvedených částek v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného od datum do zaplacení, které žalobkyně kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka. Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Danou částku tvoří soudní poplatek ve výši částka, odměna za zastupování advokátem ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky). Dle ust. § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), náhrada hotových výdajů ve výši částka po částka za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 a.t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH.
14. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému 3denní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh k soudnímu exekutorovi.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.