3 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): Žalovaná, Česká republika – Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ SPÚ“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] nad Berounkou. 1) Žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobkyně], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. 2) Žalobkyně má na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění oznámení o opravě písařské chyby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [část Prahy] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyně v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 3) Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobkyni tento pozemek: -) parc. [číslo] v k. ú. [obec] nad Berounkou, a žalobkyně tento pozemek do svého vlastnictví přijímá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků jednak k pozemku specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku a dále k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Žalobu odůvodňovala tím, že je oprávněnou osobou dle § 4 odst. 4 zákona o půdě, neboť rozhodnutími uvedenými ve výroku I., druhém odstavci, bodě 2 tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o restitučních nárocích žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], tak, že tyto nejsou vlastníky v nich vymezených odňatých pozemků v katastrálním území Malešice. Dle žalobkyně činí výše restitučního nároku rodiny žalobkyně dle uvedených rozhodnutí celkem částku [částka], z čehož na žalobkyně jako dědice restitučního nároku po [jméno] [příjmení] připadá celkem ½ z celkových restitučních nároků rodiny žalobkyně, tedy [částka]. Dle žalobkyně bylo při ocenění pozemků třeba v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu posoudit část pozemků odňatých v roce 1952 a 1954 jako stavební, neboť se jednalo o pozemky určené k zastavění na základě tehdy platné územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, přičemž jako stavební měl být oceněn též pozemek PK [anonymizováno] odňatý v roce 1969, jenž byl určen k zastavění směrným územním plánem, byl odňat za účelem výstavby, v době odnětí bylo již vydáno rozhodnutí o umístění stavby a stavba se později realizovala. Žalobkyně má za to, že žalovaná vůči ní postupuje liknavě a svévolně, když zejména v rozporu s aktuální judikaturou odmítá přecenit restituční nárok žalobkyně, který eviduje v nesrovnatelně nižší výši (žalovaná oceňuje nárok žalobkyně v současné výši toliko v částce [částka]), čímž jí znemožnila efektivní účast ve veřejných nabídkách a žalobkyně je nucena vynaložit značné úsilí a náklady na doložení skutečné výše svého nároku. Poukázala též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] O liknavosti žalované svědčí dle žalobkyně rovněž skutečnost, že o vydání či nevydání odňatých pozemků žalobkyně bylo rozhodováno po dobu více než 25 let, přičemž o podstatné části restitučního nároku bylo rozhodnuto až v roce 2016. Dále uvedla, že žalovaná upřednostňovala úplatné převody dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, nenabízela dostatek pozemků, počet nabízených pozemků klesá a kvalita pozemků zařazovaných do veřejných nabídek je nízká, kdy se jedná zpravidla o pozemky malých výměr, nevyužitelného tvaru, bez přístupu či zatížené nájmem. Projev svévole vůči restituentům pak dle žalobkyně dokládá též pokus žalované převést pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Dobřichovice na Město Dobřichovice v situaci, kdy se jeho vydání jako náhradního pozemku domáhá u soudu ona a bratranec Ing. [jméno] [příjmení], který je rovněž oprávněnou osobou na základě shora uvedených rozhodnutí, a převod pozemku vedeného ve starší evidenci jako pozemek PK [anonymizováno], v nové evidenci veden jako pozemek p. [číslo] v katastrálním území Malešice, obec Praha, kdy je žalované žádost o navrácení tohoto pozemku známa již od roku 1992, přičemž žalovaná převedla pozemek v roce 1993 na třetí osobu, která následně tento pozemek zastavěla. Na základě toho žalovaná v roce 2016 rozhodla, že pozemek žalobci nelze vydat, neboť tento jest zastavěn. Žalobkyně vzhledem k výše uvedenému s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 495/02 považuje tuto žalobu za jediný prostředek, jímž se může domoci vypořádání svého restitučního nároku. Dle žalobkyně převodu náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, které si žalobkyně vybrala, nic nebrání a jejich hodnota nepřevyšuje její restituční nárok.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Připustila, že žalobkyně je oprávněnou osobou na základě shora uvedených rozhodnutí, avšak nesouhlasila s oceněním restitučního nároku žalobkyně, jehož výše činí dle žalované pouze [částka], přičemž zejména namítala, že nebyly splněny výjimečné podmínky pro uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků mimo proces veřejných nabídek. Tvrdila, že ve veřejných nabídkách byl nabízen dostatek adekvátních pozemků. Převaha pozemků nabízených dle zákona č. 95/1999 Sb. oproti veřejným nabídkám dle zákona o půdě byla důsledkem odlišného vymezení pozemků zařaditelných do těchto nabídek, kdy do bezúplatných nabídek se prioritně zařazovaly pozemky v intravilánu a do úplatných pozemky v extravilánu, přičemž i oprávněné osoby dle zákona o půdě se mohly účastnit nabídek dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., u nichž se restituční nárok započítával na kupní cenu. Dále namítala, že žalobkyně ani její matka nebyly dostatečně aktivní, účastnila se pouze jedné veřejné nabídky v roce 2018, a to pouze„ na oko“. Žalobkyně a její právní předchůdkyně se mohly domoci převodu adekvátních pozemků postupně tak, jak bylo rozhodováno o vydání či nevydání odňatých pozemků rozhodováno. Dle žalované byla nabídka náhradních pozemků adekvátní nejen v měřítku celé České republiky, ale též v hlavním městě [obec] a okolí. Ani pokud by byl požadavek na přecenění nároku důvodný, nepředstavuje nepřecenění překážku v účasti žalobkyně na veřejných nabídkách. Žalovaná nesouhlasila s žalobkyniným oceněním restitučního nároku namítajíc, že pozemky odňaté výkupním výměrem ze dne [datum], jakož i výměrem ze dne [datum], nebyly odňaty za účelem zastavění, nýbrž za účelem kolektivního zemědělského hospodaření, a jejich určení k zastavění územně plánovací dokumentací samo o sobě nepostačuje k tomu, aby je bylo možné ocenit jako pozemky stavební. Nadto platnou územně plánovací dokumentací byl dle žalované pouze přehledný regulační a zastavovací plán pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] z roku 1938, který byl schválený ministerstvem veřejných prací, nikoli návrh regulačního a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] z roku 1938. Dále namítala, že k zastavění pozemků nedošlo bezprostředně po jejich přechodu na stát a pozdější výstavba nebyla realizována dle územně plánovací dokumentace z roku 1938, kdy pozemky určené územně plánovací dokumentací k zastavění rodinnými domy byly zastavěny panelovými domy. Ve vztahu k pozemku PK [anonymizováno] s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] namítala, že k závěru o stavební povaze nepostačuje určení k zastavění směrným územním plánem. Žalovaná také namítá nicotnost tzv. severního regulačního plánu, kdy pro předmětné území pražských [část obce] byly zpracovány v 30. letech 20. století dva návrhy zastavovacích a regulačních plánů: severní regulační plán (regulační plán pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI) neschválený státní regulační komisí a nepotvrzený ministerstvem veřejných prací a jižní regulační plán (regulační plán pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII) schválený státní regulační komisí a potvrzený ministerstvem veřejných prací. [ulice] regulační plán podle žalované nenabyl platnosti, ale nenabyl ani existence; nebyl dokončen (vyhotoven; nevzniknutí, nedosažení perfekce), zůstal pouze v rovině návrhu; je jako nepodepsané správní rozhodnutí, je to nepodepsaný správní akt – není podepsán (schválen) za Státní regulační komisi pro Prahu a okolí, přičemž poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nesouhlasila ani s posudkem žalobkyně od doc. [příjmení] ze dne [datum] ohledně ceny nevydaných pozemků. Nesouhlasila se stavebním charakterem pozemku PK parc. [číslo]. Dle žalované cena pozemků, jejichž převodu se žalobkyně domáhá, přesahuje výši restitučního nároku žalobkyně, který s ohledem na ocenění žalované a na dosud přiznané náhradní pozemky z ostatních soudních řízení byl již dalece přečerpán. Dále žalovaná namítá nemožnost vydání u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], neboť u pozemku parc. [číslo] je jedna část určena k zastavění stavbou dopravní infrastruktury komunikací) a druhá část stavbou občanské vybavenosti (domov pro seniory) a pozemek parc. [číslo] je část zastavěna stavbou dopravní infrastruktury-komunikací III.třídy [číslo] nelze je tak vydat.

3. Při jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a změnila žalobu tak, že žádala nahrazení projevu vůle žalované k části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], vymezeného dle geometrického plánu [číslo] 2020 na místo původně požadovaného celého pozemku. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo řízení v části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] zastaveno a byla připuštěna změna žaloby k části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], vymezeného dle geometrického plánu [číslo] 2020 na místo původně požadovaného celého pozemku.

4. Žalobkyně vzala dále žalobu zpět k části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], vymezeného dle geometrického plánu [číslo] 2020 na místo původně požadovaného celého pozemku. V této části bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací].

5. Dále uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby, jimiž jsou podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], každý ideální polovinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: rozhodnutím sp. zn. PÚ [číslo] ze dne [datum] dle pozemkového katastru (dále též jen„ PK“) části pozemku parcelní [číslo] o výměře 18 310 m2 (dle katastru nemovitostí /dále též jen„ KN“ / parcelní čísla [číslo], [číslo] a [číslo]); rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] ve znění oznámení o opravě písařské chyby PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 104 m2 (dle KN parcelní [číslo] část [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 149 m2 (dle KN parcelní [číslo] části [číslo], [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 998 m2, později přečíslovaného na [číslo] (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a celá [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 475 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]); rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 5 983 m2 (dle KN část parcelního čísla [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 8 265 m2 (dle KN část parcelního čísla [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 485 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 19 301 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 794 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]); rozhodnutím spisové značky PÚ [číslo] ze dne [datum] dle PK části pozemku 752 o výměře 2 072 m2, rozhodnutím č. j. PÚ 1017/00/1 ze dne 23. 3. 2001 dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 072 m2 a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 421 m2 (dle KN celá parcelní čísla [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a část parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]); rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 10 786 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

6. Dále uvedenými rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněné osoby, jimiž jsou podle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], každý ideální polovinou, nejsou vlastníky v nich uvedených nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 702 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 741 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 703 m2, dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 296 m2 a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 265 m2, rozhodnutím č. j. PÚ 292/91 ze dne 1. 4. 2004 ve znění opravného rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 7 451 m2 (dle KN parcelní čísla [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 132 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 5 443 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 914 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) o výměře 5 894 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

7. Dále uvedenými rozhodnutími Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněná osoba, kterou je dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 4 zákona o půdě [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 10 310 m2 (dle PK části pozemků parcelní [číslo]), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 857 m2 (dle PK část parcelního čísla 752), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 91 m2 (dle PK část parcelního čísla 752), dle KN pozemku parcelní [číslo] o výměře 765 m2 (dle PK části pozemků parcelní [číslo]); rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 084 m2 (dle KN parcelní [číslo] části parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]); rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 11.579 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN část parcelního čísla [číslo]) o výměře 16 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

8. Dále uvedenými rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu má soud prokázáno, že bylo rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že oprávněná osoba, kterou je podle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], ideální polovinou, a dědici oprávněné osoby, kterými jsou dle § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 4 odst. 4 zákona o půdě [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 732 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části pozemků parcelní [číslo] celé [číslo] a [číslo]) o výměře 3 200 m2; rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 490 m2 (dle KN části parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) o výměře 615 m2 (viz citovaná rozhodnutí).

9. Dále bylo v roce 2016 níže uvedenými rozhodnutími Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu rozhodnuto podle § 9 odst. 4 zákona o půdě, že dědici oprávněných osob, jimiž jsou podle § 4 odst. 4 zákona o půdě žalobkyně, ideální polovinou, a [příjmení] [příjmení], narozený dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení], každý ideální čtvrtinou, nejsou vlastníky v nich specifikovaných nemovitostí v katastrálním území Malešice, a to: rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 2 117 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 787 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 308 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 17 505 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 908 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo]), dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 836 m2 (dle KN pozemek parcelní [číslo] části pozemků parcelní [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 8 697 m2 (dle KN pozemky parcelní [číslo]), dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 3 012 m2 (dle KN části pozemku parcelní [číslo]) a dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 7 023 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo]), rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 1 834 m2 (dle KN část pozemku parcelní [číslo]) a dle PK části pozemku parcelní [číslo] o výměře 6 348 m2 (dle KN části pozemků parcelní [číslo] část [číslo], část [číslo] a pozemky parcelní [číslo]), rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK pozemku parcelní [číslo] o výměře 727 m2 (dle KN část pozemků parcelní [číslo] pozemky parcelní [číslo], [číslo] a [číslo]) a rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] dle PK části pozemku parcelní [číslo] (dle KN pozemky parcelní [číslo]) o výměře 9 096 m2.

10. Ze všech uvedených rozhodnutí má soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako oprávněná osoba podle zákona o půdě uplatnila restituční nárok na vydání odňatých pozemků. Dle citovaných rozhodnutí shora uvedené pozemky, respektive jejich části, nebylo možné vydat z důvodu existence překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Bylo proto rozhodnuto, že oprávněným osobám, resp. jejich dědicům, přísluší náhrada v podobě nároku na vydání náhradního pozemku, případně finanční náhrada.

11. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé [datum], bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinou dědičkou žalobkyní, podle níž žalobkyně jako dědic ze zákona v první dědické skupině nabyla polovinu restitučního nároku vedeného u Pozemkového fondu České republiky dle zákona o půdě za nevydané pozemky.

12. Z výměrů Ústředního národního výboru hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ze dne [datum], ze dne [datum rozhodnutí] zn. [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] zn. [číslo] [číslo], z rozhodnutí Ústředního národního výboru hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že bylo dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, rozhodnuto tak, že stát vykupuje mimo jiné ideální polovinu pozemků v katastrálním území Malešice číslo katastru [anonymizováno 16 slov] a [anonymizováno] ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a dále ideální [číslo] pozemků v katastrálním území Malešice, vlastnicky připsaných [jméno] [příjmení] ideální polovinou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] po ideální čtvrtině, číslo katastru [anonymizováno 7 slov] a [anonymizováno] O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně. Výměr ze dne [datum] byl následně zrušen výměrem Ústředního národního výboru hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ze dne [datum], jímž bylo dle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, rozhodnuto o výkupu mimo jiné pozemků v katastrálním území Malešice číslo katastru [anonymizováno 16 slov], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno], vše vedené jako role, z vlastnictví [jméno] [příjmení] a z pozůstalosti po [jméno] [příjmení] po ideální polovině, a dále o výkupu pozemků číslo katastru [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno] rovněž vedených jako role z vlastnictví [jméno] [příjmení] v rozsahu ideální poloviny a z vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] po ideální čtvrtině. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně. Administrativním nedopatřením nebyl uveden mezi vykupovanými pozemky ve výměru ze dne [datum] pozemek číslo katastru [anonymizováno], zahrada, jenž byl doplněn dne [datum].

13. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v době odnětí uvedených pozemků bylo území regulováno, pokud jde o pozemky PK [anonymizována tři slova] v katastrálním území Malešice, přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII ([část obce], [část obce] a [část obce]) mezi státní silnicí Černokosteleckou a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI – [část obce] a [část obce], měřítko 1: [číslo], Státní regulační komise pro Prahu a okolí, jenž byl vyložen od [datum] do [datum], potvrzen ministerstvem veřejných prací dne [datum] a je podepsán ministrem [jméno] [příjmení], na jehož základě byly uvedené pozemky určeny k zastavění průmyslovou výrobou (dále též„ jižní regulační plán“). Toto využití dokládají také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939 (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, detail dokumentu z internetových stránek IPR). Území, do něhož spadaly ostatní výše uvedené pozemky odňaté výměrem Ústředního národního výboru hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ze dne [datum] bylo v daném období regulováno„ Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI - ([část obce]) s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] IX - ([část obce]), [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI - ([ulice]) a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII – ([část obce]), mezi státními silnicemi českobrodskou a černokosteleckou (resp. třídami [příjmení] a maršála Foche), východně od ulice Mladoňovi. Měřítko 1: [číslo]“ Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Plán byl vyložen dne [datum], revers dokumentu archivovaného ve spisovně Institutu plánování a rozvoje nese nápis„ Nepotvrzen 1938“ (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, detail dokumentu z internetových stránek IPR), (dále též„ severní regulační plán“). Dle uvedeného návrhu byly pozemky PK [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] v katastrálním území Malešice určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [anonymizováno] byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v katastrálním území Malešice byly částečně určeny k zastavění průmyslovou výrobou. Uvedené využití potvrzují také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939. Pozemky PK 675, [anonymizována tři slova], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno] v katastrálním území Malešice nebyly určeny k zastavění. Jiná dobově platná územně plánovací dokumentace k předmětným pozemkům není k datům [datum] a [datum] evidována.

14. Z článku Historické regulační plány z internetových stránek Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy vyplývá, že Státní regulační komise projednala 124 návrhů regulačních plánů, z nichž 70 bylo potvrzeno Ministerstvem veřejných prací a tím nabylo právní moci. Do roku 1939, kdy komise zanikla, se nepodařilo projednat plány pro všechna území.

15. Ze zápisu sepsaného o stavební komisi konané dne [datum] v [obec], jejímž předmětem bylo povolení výstavby bytového domu v ulici Nad Vodovodem v [část obce], má soud prokázáno, že uvedené území bylo v daném období regulováno potvrzeným přehledným plánem (Zápis sepsaný o stavební komisi), přičemž se jedná o území spadající do území regulovaného Návrhem přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] IX, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII (patrné mj. z grafického znázornění rozložení oceňovaných pozemků v příloze znaleckého posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., č. znal. deníku [číslo] 2017 a zákresu ulic do Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI – ([část obce]) v příloze 4.6 dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku).

16. Ortofotografické letecké snímky zachycující výstavbu v letech 1945 a 1953 na území regulovaném oběma uvedenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány (ortofotografické letecké snímky), shora uvedené odňaté pozemky nebyly k roku 1953 zastavěny (ortofotomapy ve Stavebně technické dokumentaci).

17. Směrný územní plán [osobní údaje žalobkyně] [číslo] z roku 1955 určil oblast Malešického města jako nejkapacitnější pro soustředěnou bytovou výstavbu v I. etapě výstavby města. V roce 1958 byl [jméno] [příjmení] národního výboru předložen ke schválení program výstavby pro podrobný územní plán Malešického města s tím, že po jeho potvrzení Státním výborem pro výstavbu měl odbor výstavby zajistit urychlené dokončení návrhu podrobného územního plánu Malešického města. Dle Návrhu na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán Malešického města vypracovaného Odborem pro výstavbu rady Ústředního národního výboru datovaného [datum], opatřeném razítkem„ K schválení“, bylo, pokud jde o územní plány v řešené oblasti, území [část obce] a [část obce] rozestavěno podle plánu Státní regulační komise z roku 1938 s tím, že tento plán je dodnes platným regulačním plánem. Řešená oblast zahrnovala vzhledem k jejímu celkovému vymezení i konkrétně zmiňovaným ulicím a místům (např. [ulice], [ulice], [ulice], [ulice], Třebešín) též území regulované přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] IX, [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII. Uvádí se zde, že navrhované zastavění rodinnými domy je neekonomické a v rozporu se směrným plánem z roku 1955, který navrhuje na vhodných místech koncentrovanější vyšší zástavbu. Byla vypracována územní studie jako podklad pro urbanistickou soutěž a autoři nejvýše oceněného návrhu byli pověřeni vypracováním podrobného územního plánu. Navrhovalo se uložit odboru pro výstavbu, aby po potvrzení tohoto programu Státním výborem pro výstavbu zajistil urychlené dokončení návrhu podrobného územního plánu Malešického města (Návrh odboru výstavby rady ÚNV, viz též zákresu ulic do Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI – ([část obce]) v příloze 4.6 dodatku [číslo] ke znaleckému posudku doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., pokud jde o polohu ulic).

18. Z rozhodnutí Odboru výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] má soud prokázáno, že pozemek dle PK parcelní [číslo] v katastrálním území Malešice byl vyvlastněn p. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyvlastňovacím rozhodnutím Odboru výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne [datum] na základě žádosti a ve prospěch Československého státu zastoupeného Inženýringem stavebních závodů [obec] z důvodu, že je pozemku třeba k uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace, k uskutečnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

19. Dne [datum] bylo rozhodnuto k žádosti Autoopravny, podnik hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo], ze dne [datum] Hospodářským odborem Obvodního národního výboru v [obec a číslo] o vyčlenění pozemků kat. [číslo] z plánu zemědělské výroby s platností od [datum] (rozhodnutí ze dne [datum] zn. [číslo] 1959 [číslo]).

20. Dne [datum] bylo Odborem územního plánování a architektury Národního výboru hlavního města Prahy vydáno rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravy osobních automobilů v [obec a číslo] na pozemcích kat. [číslo] v katastrálním území Malešice. Předmětná stavba měla být původně realizována podle rozhodnutí vydaného [datum], o jehož prodloužení bylo požádáno v roce 1964, avšak ke stavbě nedošlo. Podkladem rozhodnutí byl mimo jiné podrobný územní plán průmyslové oblasti [část obce] – [část obce] schválený radou Národního výboru hlavního města Prahy v roce 1966, zastavovací studie konzultovaná v uvedeném odboru v roce 1967, projektový úkol se souborným posudkem plánovacím orgánem Národního výboru hlavního města Prahy ze dne [datum], protokol o výběru staveniště ze dne [datum] a schvalovací protokol investice odboru investiční výstavby Národního výboru hlavního města Prahy z [datum]. Staveniště bylo vyjmuto z výrobního plánu zemědělského, pozemek byl ještě veden jako zemědělská půda. Stavba byla umístěna v průmyslovém staveništním bloku, v němž sousední investoři zajistili realizaci prodloužení inženýrských sítí a komunikací (Územní rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] 68 uložené v archivu stavebního odboru Úřadu městské části [obec a číslo]). 21. [ulice] závody [obec], [právnická osoba], požádal Státní notářství pro [část Prahy] ze dne [datum] o urychlené dodatečné projednání pozemku [anonymizováno] v katastrálním území Malešice, který nebyl projednán v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], a je nutno jej získat pro staveniště vyvlastněním (žádost ze dne [datum]).

22. Odbor výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] vydal dne [datum] rozhodnutí o přípustnosti stavby Československých automobilových opraven v [obec a číslo] [část obce], o jejímž umístění bylo rozhodnuto výše uvedeným územním rozhodnutím (rozhodnutí Odbor výstavby ONV v [obec a číslo] o přípustnosti stavby ze dne [datum], uložené v archivu stavebního odboru Úřadu městské části [obec a číslo]).

23. Odbor územního plánování a architektury Národního výboru hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. O [číslo] rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravny osobních automobilů v [část obce] na pozemcích č. kat. 752 a [číslo], v němž odkazuje na předešlá věcně shodná rozhodnutí z roku 1959 a z roku 1968 č. j. O – [rok], jejichž platnost prošla. Odbor výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] vydal dne [datum] rozhodnutí o přípustnosti stavby Československých automobilových opraven v [obec a číslo] - [část obce], jímž bylo současně zrušeno rozhodnutí o přípustnosti stavby vydané týmž orgánem [datum]. Rozhodnutí bylo obsahově shodné s rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] (viz rozhodnutí [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]).

24. Ze žádosti Státního plemenářského statku n.p. ze dne [datum] má soud prokázáno, že požádal o příděl blíže specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] vykoupených z majetku mj. [jméno] [příjmení], uvedených ve vložce [číslo] pozemkové knihy. Dnem [datum] je datován příděl nemovitostí v k.ú. [část obce] Státnímu plemenářskému statku n.p. dle zák.č. 46/1948 Sb., a to pozemků v knihovní vložce [číslo].

25. Žalobce předložil znalecký posudek [číslo] 2017 ze dne [datum], vypracovaný znalcem [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., z něhož vyplývá, že hodnota nevydaných pozemků činí [částka] (čtvrtina [částka]). Znalec vycházel z dobových dokumentů (získaných z IPR [obec]) a pozemky ocenil podle toho, zda dle dobové územně plánovací dokumentace (jižní a severní regulační plán) byly pozemky určeny k zastavění či nikoliv. V dodatku [číslo] ke znaleckému posudku ze dne [datum], znalec učinil závěr, že území určená k zastavění komunikacemi v regulačních plánech vyhotovených v letech 1938 byly plochy určené k zastavění, a proto v rámci ocenění jsou považovány jako plocha k zastavění. Dodatek [číslo] ke znaleckému posudku ze dne [datum], znalec vypracoval za účelem popisu postupu stanovení ploch parcel určených k zastavění, když vycházel z použitelnosti severního regulačního plánu. Argumentoval tím, že IPR [obec] na tento plán jako na jediný dohledatelný k datu [datum] odkázal, že v návrhu Rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán Malešického města z [datum] je v odůvodnění přímý odkaz na regulační plán z roku 1938 pro oblast [část obce] a [část obce] (v textu bod 3/ Územní plány v řešené oblasti:„ Oblast [část obce] a [část obce] je rozestavěn podle plánu Státní regulační komise z r. 1938. Tento plán je až dodnes platným regulačním plánem“), že z ortografických leteckých snímků zachycujících postup zástavby v k. ú. [část obce] v letech 1945 – 1953 lze dovodit, že se podle severního regulačního plánu i skutečně postupovalo. Použitelnost označeného plánu lze dovodit dále z toho, že v zápise Obvodního národního výboru v [obec] z [datum], který se týká výstavby jednoho z bytových domů na parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (v ulici Nad Vodovodem), je uvedeno, že území je regulováno potvrzeným přehledným plánem, že ve sdělení Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o prohlášení stavebního obvodu na části pozemku PK [číslo] [část obce], se uvádí, že obvod se podrobuje zásadám, které jsou obsaženy v regulačním plánu z roku 1938. U pozemku PK parc. [číslo] znalec vycházel z toho, že tento pozemek byl výslovně vyvlastněn za účelem výstavby, tomuto účelu odpovídalo i jeho zařazení do směrného územního plánu hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] účinného od 22. 4. 1964 (spadal do funkčních ploch těžby a průmyslu a v severní části do plochy komunikace I. třídy). Znalec vycházel ze zákresů katastrální mapy do shora uvedených regulačních a zastavovacích plánů z roku 1938, pokud jde o pozemek dle PK [anonymizováno], směrného územního plánu platného od roku 1964, kdy s ohledem na vyvlastňovací rozhodnutí, územní rozhodnutí ze dne [datum], rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí [datum] se jednalo o pozemek, který byl ke dni [datum] určený k výstavbě průmyslového areálu, která se následně realizovala.

26. Žalovaná oceňovala restituční nárok žalobkyně na základě výše uvedených rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha a Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu částkou celkem [částka].

27. Žalovaná předložila k ocenění nevydaných pozemků následující znalecké posudky. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2008 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 9) stanovena na částku [částka]. Znaleckým posudkem [titul] [příjmení] [číslo] 2016 ze dne [datum] byla hodnota pozemku nevydaného správním rozhodnutím ad 17) stanovena na částku [částka]. Znaleckými posudky [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 12) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 13) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 14) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 15) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 10) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 4) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 6) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 16) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 11) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 5) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 8) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 7) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 3) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad 2) stanovena na částku [částka], [číslo] 2017 byla hodnota pozemků nevydaných správním rozhodnutím ad1) stanovena na částku [částka]. Nárok ze správních rozhodnutí ad 1) až ad 17) byl oceněn na částku [částka] (čtvrtina [částka]). Znalecké posudky vychází při oceňování z charakteru pozemků evidovaného ke dni odnětí. 28. [jméno] [příjmení] požádal dopisem ze dne [datum] Pozemkový fond o bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané. Žádost byla zaevidována s tím, že právním podkladem pro vydání náhradních (částí) pozemků je pravomocné rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu, kde jsou uvedeny pozemky nebo jejich části, které se oprávněným osobám nevydávají (dopis ze dne [datum]). 29. [jméno] [příjmení] požádal dne [datum] jako oprávněná osoba o úplatný převod tří pozemků podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., a to pozemků parcelní [číslo] v obci [obec] v katastrálním území Koloděje a parcelní [číslo] v obci [obec] v katastrálním území Šeberov. Vzhledem k výši nabídky nebyl úspěšný (žádosti oprávněné osoby, protokol z vyhodnocení výzev, přehled nároků). Pokud jde o pozemek parcelní [číslo] činila minimální cena [částka], právní předchůdce žalobkyně uplatnil na požadovaný pozemek nárok ve výši [částka], s nabídkou [částka] se umístil na čtvrtém místě, nejvyšší nabídka činila [částka], v případě pozemku parcelní [číslo] činila minimální cena [částka], právní předchůdce žalobkyně uplatnil na pozemek restituční nárok [částka], s nabídkou [částka] se umístil na sedmém místě, nejvyšší nabídka činila [částka] (žádosti oprávněné osoby, protokol z vyhodnocení výzev, přehled nabídek na CD).

30. Právní předchůdkyně žalobkyně požádala prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] žalovanou, aby učinila odpovídající nabídku náhradních pozemků, které budou svým charakterem odpovídat pozemkům, které nebyly vydány. Na to byla žalovanou odkázána na veřejné nabídky pozemků, přičemž mu bylo sděleno, že ke dni [datum] eviduje žalovaná jeho restituční nárok ve výši [částka] (vyjádření Státního pozemkového úřadu k žádosti o poskytnutí náhradních pozemků podle zákon č. 229/1991 Sb. ze dne [datum]).

31. Dopisem ze dne [datum] doručeným Státnímu Pozemkovému úřadu dne [datum] vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] [jméno] pozemkový úřad, aby jí nabídl adekvátní náhradní pozemky k uspokojení restitučních nároků ve výši dle předložených posudků Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum], číslo znaleckého deníku [číslo] 2014, [číslo] II/2014, [číslo] III/2014, [číslo] IV/2014, [číslo] 2014 a [číslo] VI/2014, jimiž byly restituční nároky rodiny žalobkyně oceněny celkem částkou [částka]. Namítali, že jsou odkazováni na veřejné nabídky, avšak v nich se velikostně a kvalitativně srovnatelné pozemky v lokalitě, k níž se váží zájmy rodiny, prakticky nevyskytují, byť netrvají na tom, aby pozemky byly výlučně na území [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. Poukázali též na předchozí neúspěšnou účast právního předchůdce ve veřejných nabídkách, pokud jde o pozemky v katastrálním území Koloděje a [část obce]. Uvedli, že veřejnou nabídku pozemků považují nedostatečnou. Požádali Státní pozemkový úřad o zaevidování restitučního nároku rodiny žalobkyně v celkové výši [částka] s tím, že dle dostupných přehledů nároků jsou Státním pozemkovým úřadem evidovány nároky Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka], celkem tedy [částka] (dopis ze dne [datum]).

32. Uvedené posudky Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum] vycházely ze stavu pozemků ke dni [datum] (posudky Ing. doc. [jméno] [příjmení], Csc., ze dne [datum], číslo znaleckého deníku [číslo] 2014, [číslo] II/2014, [číslo] III/2014, [číslo] IV/2014, [číslo] 2014 a [číslo] VI/2014).

33. Pozemkový fond České republiky a Státní pozemkový úřad v období od roku 2008 do roku 2012 adresovaly celkem osmnáct žádostí Útvaru rozvoje hl. m. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] a jeho nástupci, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, týkajících se poskytnutí územně plánovací dokumentace v období let 1935 až 1970, na které jim bylo odpovězeno sdělením doplněným kopiemi požadovaných regulačních a zastavovacích plánů Státní regulační komise pro Prahu a okolí, případně následující dostupné územně plánovací dokumentace zpracované pro území hlavního města Prahy nebo její části (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy [číslo jednací]). Ohledně pozemků, které nebyly vydány rodině žalobkyně, neobdržel Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy od Státního pozemkového úřadu, jeho právního předchůdce ani zástupce žádost o informaci či poskytnutí územně plánovací dokumentace k datům [datum], [datum] či [datum] (Sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]).

34. Ve Středočeském kraji byly zahrnuty v nabídce dle zákona o půdě mimo jiné dne [datum] pozemek parcela PK [číslo] v katastrálním území Přezletice o výměře 31, [číslo] ha, jednalo se o přístupný pozemek nezatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Dobříč u Prahy v okrese [okres] pozemek parcelní [číslo] o výměře 16, [číslo] ha zatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek) a pozemek parcelní [číslo] o výměře 6, [číslo] ha zatížený nájmem s cenou [částka] (CD s přehledem nabídek).

35. V [obec] byly zahrnuty v nabídce dle zákona o půdě mimo jiné dne [datum] v katastrálním území Točná pozemek parcela PK [anonymizováno] o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 15, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], a pozemek parcelní [číslo] o výměře 5, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] o výměře 1, [číslo] ha v katastrálním území Hájek u Uhříněvsi, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Královice o výměře 1, [číslo] ha bez přístupu (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Dubeč o výměře 1, [číslo] ha zatížený nájmem (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Kolovraty o výměře 1, [číslo] ha bez přístupu (CD s přehledem nabídek).

36. V nabídce dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. byly v [obec] zahrnuty mimo jiné v nabídce dne [datum] parcela PK [anonymizováno] v katastrálním území Třeboradice o výměře 1, [číslo] ha nezatížená nájmem, přístupná, s cenou [částka], dne [datum] v katastrálním území Vinoř pozemek parcelní [číslo] o výměře 14, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, v ceně [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Třeboradice pozemek parcelní [číslo] o výměře 2,537 ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 2, [číslo] ha, bez přístupu, nezatížený nájmem, cena [částka], pozemek parcelní [číslo] o výměře 1, [číslo] ha, přístupný, nezatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Třeboradice o výměře 2, [číslo] ha, bez přístupu, zatížený nájmem, cena [částka], dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Třeboradice o výměře 2, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] pozemek parcelní [číslo] v katastrálním území Vinoř o výměře 6, [číslo] ha, orná půda, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek), dne [datum] v katastrálním území Vinoř pozemek parcelní [číslo] o výměře 10, [číslo] ha, přístupný, zatížený nájmem, cena [částka] (CD s přehledem nabídek).

37. V roce 2016 se konaly čtyři veřejné nabídky pozemků v [obec] dle zákona o půdě. Dne [datum] bylo nabízeno celkem osm pozemků, jednalo většinou o pozemky bez přístupu, zatížené nájmem, část z nich velmi úzkých či malých výměr, a to pozemky parcelní [číslo] v katastrálním území Horní Počernice o výměře 734 m2 bez přístupu, dle územního plánu využitelný jako lesní porost, spadající do systému celoměstské zeleně v ceně [částka], v katastrálním území Lipence pozemek parcelní [číslo] o výměře 504 m2 zatížený nájmem, jednalo se o úzký pás o šířce 2,6 m nacházející se dle územního plánu v záplavovém území, využitelný jako louka a pastvina, spadající do systému celoměstské zeleně, s cenou [částka], v katastrálním území Lysolaje pozemek parcelní [číslo] o výměře 347 m2 zatížený nájmem, bez přístupu, jednalo se o úzký pás místy široký méně než 1 metr využitelný dle územního plánu jako orná půda, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 51 m2 bez přístupu, zatížený nájmem, využitelný dle územního plánu jako orná půda v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 249 m2, zatížený nájmem, bez přístupu, ve tvaru úzkého klínu, využitelný dle územního plánu jako orná půda, s cenou [částka], v katastrálním území Řeporyje pozemek parcelní [číslo] o výměře 3 655 m2, nezatížený nájmem, dle územního plánu využitelný jako orná půda, cena [částka], na němž se nachází hranice bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, pozemek parcelní [číslo] o výměře 144 m2 bez přístupu, zatížený nájmem, ve tvaru úzkého pásu mající v nejširším místě 4 metry, v nejužším méně než metr, využitelný dle územního plánu jako orná půda, v ceně [částka], v katastrálním území Třeboradice parcelní [číslo] o výměře 3 885 m2, přístupný po nezpevněné komunikaci, dle územního plánu v ochranném a bezpečnostním pásmu hlavních energetických liniových staveb, využitelný jako orná půda v ceně [částka] (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí, CD s nabídkami). Dne [datum] bylo nabízeno celkem deset pozemků, z toho tři bez přístupu velmi malých výměr (do 20 m2), další tři zatížené nájmem, z toho jeden bez přístupu, dva přístupné jen po nezpevněné komunikaci, další dva bez faktického přístupu, jeden přístupný jen po nezpevněné komunikaci s částmi za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob a chráněných ložiskových území. Konkrétně se jednalo o pozemky v katastrálním území Benice parcelní [číslo] o výměře 8 897 m2, zatížený nájmem, dle územního plánu spadající do území přírodních parků, využitelný jako plocha orné půdy, v ceně [částka], v katastrálním území Březiněves, parcelní [číslo] o výměře 18 976 m2, zatížený nájmem, přístupný po nezpevněné komunikaci, dle územního plánu využitelný jako orná půda, v ceně [částka], v katastrálním území Kolovraty pozemek parcelní [číslo] o výměře 4 442 m2 přístupný po nezpevněné komunikaci využitelný jako plocha orné půdy v ceně [částka], [číslo] o výměře 6 887 m2 částečně za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, část za hranicí chráněných ložiskových území, v ceně [částka], v katastrálním území Řeporyje parcelní [číslo] o výměře 335 m2 zatížený nájmem v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 9 632 m2 v ceně [částka] a parcelní [číslo] o výměře 17 992 m2 v ceně [částka], kdy u obou reálný stav neodpovídá katastrálnímu, chybí zde komunikace, větší části těchto pozemků se nachází za hranicí chráněných ložiskových území, část za hranicí bilancovaných výhradních ložisek vedených v evidenci zásob, část v území přírodního parku, využitelné jako orná půda, pozemek parcelní [číslo] o výměře 16 m2 ve tvaru úzkého pásu, bez přístupu, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 4 m2 ve tvaru úzkého klínu, bez přístupu, v ceně [částka], parcelní [číslo] o výměře 18 m2 ve tvaru úzkého pásu, bez přístupu, v ceně [částka] (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí). Dne [datum] nabízeno celkem šest pozemků, z toho čtyři velmi malé, tři bez přístupu o výměře do 15 m2, z nichž jeden zatížen nájmem, jeden o výměře 84 m2 ve tvaru klínu, zatížený nájmem, využitelný jako orná půda, přístupná po nezpevněné komunikace, dále jeden bez přístupu zatížený nájmem, jeden bez přístupu částečně v ochranném a bezpečnostním pásu hlavních energetických liniových staveb využitelný jako plocha lesního porostu (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí). Dne [datum] bylo nabízeno celkem šest pozemků, všechny bez přístupu, dva využitelné jako orná půda zatížené nájmem, dva s velmi malou výměrou, a to klín o výměře 62 m2 využitelný jako plocha lesního porostu s cenou [částka] a klín o výměře 45 m2 na mezi v polích, v územním plánu jako plocha pro umístění zařízení a areálů, s cenou [částka], dva ve tvaru úzkých pásů (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí).

38. V roce 2017 se konaly nabídky pozemků v [obec] dne [datum], kdy bylo nabízeno pět pozemků, všechny bez přístupu, dva částečně v ochranném a bezpečnostním pásmu hlavních energetických liniových staveb využitelné jako orná půda, z toho jeden zatížený nájmem, tři malých výměr úzkého tvaru (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí), dne [datum], kdy bylo nabízeno šest pozemků, z toho tři bez přístupu, z nichž jeden byl o výměře pouze 62 m2, v záplavovém území v územním systému celoměstské zeleně, jeden zatížený nájmem o výměře 123 m2, dále dva malé pozemky s výměrou pouze 45 m2 a ve tvaru klínu s výměrou 151 m2, jeden dle územního plánu využitelný jako orná půda částečně zarostlý lesním porostem (viz nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí) a dne [datum], kdy byly nabídnuty dva pozemky, oba bez přístupu, jeden o výměře 37 m2 ve tvaru klínu, plocha lesních porostů, jeden o výměře 155 m2, v nejširším bodě o šířce 7 m, dle územního plánu s využitím jako zeleň městská a krajinná (nabídky včetně výseku územně plánovací dokumentace a ortofotomapy z katastru nemovitostí).

39. V [obec] i Středočeském kraji bylo více pozemků nabízeno v rámci nabídek dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. a 503/2012 Sb. ve srovnání s nabídkami v režimu zákona o půdě (přehled veřejných nabídek v okrese [okres] k [datum], CD s přehledy veřejných nabídek). [příjmení] nabídek v České republice, jichž se mohly účastnit oprávněné osoby podle zákona o půdě, a jejich celková výměra a celková cena od roku 2005 do roku 2015 klesaly (přehled veřejných nabídek pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., 95/1999 Sb. a 503/ 2012 Sb.). [příjmení] a výměra pozemků převedených podle zákona o prodeji půdy a zákona č. 503/2012 Sb. v letech 1998 až 2014 (celkem 844 884 pozemků o výměře 580 757,08 ha v hodnotě [částka]) několikanásobně převyšuje počty a výměru převedených pozemků podle zákona o půdě v letech 1993 až 2014 (187 504 pozemků o výměře 81 756,40 ha v hodnotě 5 019,04 milionů Kč, za období od roku 1998 do 2014 činil počet pozemků 136 448 o výměře 64 105,484 ha v hodnotě [částka]) i nabídnutou výměru podle zákona o půdě v období od roku 1998 do roku 2014 (127 697,85 ha), vyšší je též v roce 2014.

40. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] má soud prokázáno, že byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě s žalobkyní. V rozsahu, v němž nebylo řízení pro zpětvzetí žaloby zastaveno, byl rozsudek potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] a [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci [datum]. Žalovaná podala proti rozsudku dovolání.

41. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud prokázáno, že byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě se [celé jméno žalobkyně].

42. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud prokázáno, že žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, s nímž jí přísluší hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu.

43. Mezi účastníky byla nesporná zjištěná cena specifikovaného pozemku ve výroku I. tohoto rozsudku v částce [částka].

44. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě jako dědička po své matce [jméno] [příjmení] a vznikl jí nárok na vydání náhradních pozemků podle ustanovení § 11 zákona o půdě vůči povinné osobě, kterou je podle § 5 odst. 1 zákona o půdě žalovaná. Žalobkyně je oprávněnou osobou a nositelkou nároku na vydání náhradních pozemků za pozemky, které jí, resp. její právní předchůdkyni, nebyly vydány z důvodů dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě; pozemky se nacházely na území hlavního města Prahy v katastrálním území Malešice, o jejich vydání požádala právní předchůdkyně žalobkyně v roce 1991 a bylo o nich rozhodnuto rozhodnutími uvedenými ve výroku rozsudku z let 1999 až 2016. Žalovaná zpochybňovala výši restitučního nároku žalobkyně, uznávala její restituční nárok pouze co do částky [částka], ačkoliv při ocenění restitučních nároků žalobkyně podle ceny stavebních pozemků činil restituční nárok žalobkyně za nevydané pozemky oceněné znaleckými posudky znalce doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., celkem částku [částka]. Při určení hodnoty restitučního nároku oceňoval znalec pozemky jako stavební, resp. částečně stavební, protože bylo prokázáno, že v době přechodu na stát byly určeny k zastavění, a to pozemky odňaté v 50. letech, potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány z 30. let minulého století, pozemek dle PK parc. [číslo] vyvlastněný rozhodnutím z [datum] uzemním rozhodnutím vydaným na podkladě podrobného územního plánu průmyslové oblasti [část obce] – [část obce], přičemž byl za účelem zastavění též vyvlastněn. Právní předchůdkyně žalobkyně požádala o vydání pozemků [datum], v roce 1993 požádala Pozemkový fond České republiky o poskytnutí náhradních pozemků a její žádost byla zaevidována. V roce 2005 neúspěšně žádala v rámci veřejné nabídky o převod tří pozemků a v roce 2015 požádala žalovanou o přecenění restitučního nároku, k čemuž žalovaná nepřistoupila. O podstatné části restitučního nároku žalobkyně bylo rozhodnuto v roce 2016. Ve vztahu k [celé jméno žalobkyně] soudy opakovaně vyhodnotily postup žalované jako liknavý a rozhodovaly opakovaně o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě.

45. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“).

46. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany [obec] a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

47. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, 9c nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

48. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

49. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

50. Dle čl. IV bodu 4 a čl. X zákona [číslo] 2016 se ustanovení § 11a zákona o půdě s účinností od 1. 7. 2018 ruší. Dle čl. V bodu 1 uvedeného zákona převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

51. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

52. Podle ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí [částka] v hlavním městě [obec], [částka] v [obec], [částka] v [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec], [obec] a v [obec], [částka] v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie, [částka] v dalších městech, v nichž působí městský národní výbor, [částka] v ostatních obcích. Cena se upraví podle přílohy [číslo]. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení cena pozemku zapsaného v evidenci nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, vinice nebo chmelnice se určí podle sazeb uvedených v příloze [číslo]. Poznámka pod čarou [číslo] vtělená k pojmu pozemku nebo jeho části určeného pro stavbu v uvedeném ustanovení odkazuje na ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, podle něhož se stavebním pozemkem rozumí část území určená územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.

53. Ust. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb., o Statním pozemkovém úřadu, stanoví, že Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav.

54. Spornou skutečností mezi účastníky zůstalo, že nárok byl správně oceněn. Dále žalovaná nesouhlasila s tím, že by její postup vůči žalobkyni byl liknavý, svévolný či dokonce diskriminační.

55. Soudní judikatura k ocenění restitučního nároku oprávněné osoby podle zákona o půdě na vydání náhradních pozemků se vyvíjela, a to jak před Nejvyšším soudem České republiky, tak i před Ústavním soudem. V současné době je již ustálená v dané problematice, a to v tak, že„ za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu, byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, pokud byly v době převodu na stát určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny; byly tedy fakticky určeny k zástavbě, a tudíž mají být oceněny jako pozemky stavební“ (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1013/2012, sp.zn. 28 Cdo 427/2018, sp.zn. 28 Cdo 2956/2014). Soud má prokázáno, že pozemky k datu převodu na stát byly určeny k zastavění, byť i částečně, a to pozemky odňaté v 50. letech potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány z 30. let minulého století. Jedná se o Návrh přehledného a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI – [část obce] s přilehlými částmi [osobní údaje žalobkyně] [číslo] IX- [část obce], [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI- [ulice] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII- [část obce] a z návrhu přehledného a zastavovacího plánu pro část území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII ([část obce], [část obce] a [část obce]). Regulační plán pro území prahy XIII, který byl Ministerstvem veřejných prací schválen [datum], přitom zahrnoval pozemky parc. [číslo]. Soud jen podotýká, že regulační a zastavovací plány z 30. let minulého století představovaly dobově platnou územně plánovací dokumentaci a je tak na místě ocenit pozemky jako pozemky určené k zastavění (viz. např. nález ÚS ze dne [datum] sp.zn. IV.ÚS 1088/12 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]). Toto je podporováno i sdělením Ministerstva Zemědělství ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kde se uvádí„ obvod [část obce] se podrobuje zásadám, jak jsou obsaženy v regulačním plánu z r. 1938“. Toto je dále doplněno i návrhem Rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán ze dne [datum] s tím, že„ oblast [část obce] a [část obce] je rozestavěna podle plánu Státní regulační komise z roku 1938 (vi.příloha dodatku znaleckého posudku ze dne [datum]). Průběh výstavby se dá dovodit i z provedených důkazů – ortofotomap od roku 1953. V době odnětí pozemků v roce 1952, kdy došlo k odnětí jejich ideální části, stejně jako v roce 1954, kdy došlo k definitivnímu odnětí celých pozemků výměrem, jímž byl předchozí výměr zrušen, bylo celé území regulováno potvrzenými přehlednými regulačními a zastavovacími plány, neboť jakkoli Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy eviduje potvrzení ministerstvem veřejných prací toliko ve vztahu k plánu pro území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XIII a přilehlých částí a neeviduje potvrzený návrh plánu pro území [osobní údaje žalobkyně] [číslo] XI (archivovaný dokument je označen jako nepotvrzený v roce 1938), lze na základě provedeného dokazování uzavřít, že rovněž tento plán potvrzen byl, o čemž svědčí skutečnost, že orgány veřejné moci, které rozhodovaly o povolení stavby v území zahrnutého do tohoto plánu, uváděly, že se jedná o území regulované potvrzeným plánem (viz zápisu sepsaného o stavební komisi konané dne [datum]), jenž byl označován za dosud platný v roce 1958 (v návrhu na schválení program výstavby pro podrobný územní plán Malešického města, který v rámci řešeného území zmiňuje lokality spadající do území tohoto plánu). V souladu s těmito plány v daném území výstavba probíhala, o čemž svědčí jak uvedený návrh na schválení program výstavby pro podrobný územní plán Malešického města, v němž se uvádí, že území je rozestavěno podle těchto plánů z 30. let (skutečnost, že je zde použit singulár, svědčí spíše o tom, že se, vzhledem k řešenému území, mezi plány nikterak nerozlišovalo), stejně jako ortografické letecké snímky. Určení k zastavění pak dle sdělení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy dokládají také zákresy v mapě stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády [číslo] 1939. Pokud jde o pozemek PK [anonymizováno] vyvlastněný rozhodnutím z [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl odňat za účelem výstavby, která se následně realizovala, přičemž v době odnětí byl určen k zastavění nejen směrným územním plánem z roku 1964, ale rovněž vydaným rozhodnutím o umístění stavby na tomto pozemku, jehož podkladem byl mimo jiné podrobný územní plán průmyslové oblasti [část obce] – [část obce] schválený radou NVP v roce 1966 a staveniště bylo vyjmuto z výrobního plánu zemědělského. Již dne [datum] bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravy v [obec] [část obce]. Pozemky byly dlouhodobě začleněny do ploch určených k městské zástavbě, což by se nepochybně promítlo do cen těchto pozemků při svobodném nakládání s nimi, když další historický vývoj potvrdil, že stavební činnost byla (po vykoupení státem k zemědělským účelům) na těchto pozemcích dále plánována, a nakonec i realizována, což bylo důvodem, pro který u nich nedošlo k obnovení vlastnického práva oprávněným osobám. O stavebním charakteru pozemku tak vypovídaly i správní akty, které byly vydány před i po vyvlastnění tohoto pozemku (rozhodnutí o umístění stavby průmyslového areálu, stavební povolení a kolaudační rozhodnutí). Soud považuje znalecký posudek doc. Ing. [jméno] [příjmení], CSc., za důvěryhodný, neboť znalec své závěry srozumitelně a logicky odůvodnil a podložil je přiloženými listinami, přičemž ocenění části pozemků jako stavebních, respektive částečně stavebních, je zcela v souladu s provedenými listinnými důkazy a znalec vysvětlil, jakým způsobem na základě územně plánovací dokumentace byly oceněny pozemky určené k částečnému zastavění. Rozdílnost jeho posudků je dána, odlišně zadaným úkolem, kdy znalec vycházel při ocenění z povahy pozemků nikoli ke dni jejich přechodu na stát, ale ke dni [datum], což je z posudků jasně patrné, a tato skutečnost tedy není relevantní pro hodnocení závěrů pozdějšího posudku, který při ocenění vycházel ze stavu pozemků ke dni přechodu na stát a jehož závěry založené na určení části pozemků k zastavění odpovídají provedeným listinným důkazům a jsou v posudku a jeho písemných dodatcích náležitě zdůvodněny. Pozemky, které byly dle regulačních a zastavovacích plánů předurčeny ke stavebnímu využití, ocenil ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, učinil tak v souladu se shora citovanou judikaturou, hodnota nároku na náhradu z předmětných správních rozhodnutí činí [částka] (polovina žalobkyně [částka]), neboť taková částka odpovídá principu, podle něhož poskytnutá naturální náhrada má být ekvivalentní hodnotě odňatých pozemků, které by, pokud by zde nebylo zákonem stanovených překážek, byly oprávněné osobě vydány.

56. K dané problematice se nakonec vyjadřoval i Nejvyšší soud ČR viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], sp.zn. [spisová značka] a další. Opakovaně již byla vyřešena také otázka absence aktivního přístupu žalobce ve veřejných nabídkách a otázka liknavosti a svévole a zejména v předchozích sporech účastníků shora citovaných. Žalobkyně (i její právní předchůdce) svůj restituční nárok uplatnila již v roce 1991 a do současné doby nebyl uspokojen, naopak je stále zpochybňován ze strany žalované, ona se poté snažila o získání náhradního pozemku, který by byl adekvátní pozemkům nevydaným, ale úspěšná nebyla, ani její dědicové. Po tuto celou dobu nedošlo k uspokojení nároku žalobkyně, která nakonec zvolila cestu žaloby v roce 2020 u zdejšího soudu. V dané věci je nutno předeslat, že pokud stát nebyl schopen uspokojit restituční nárok (restituční žádost byla podána v roce 1991) původních oprávněných osob či současných oprávněných osob, které vstoupily do práv a povinností původní osoby oprávněné a nárok není ani po mnoha letech uspokojen do dnešní doby, je hodnocení postupu žalované jako liknavého ještě značně zdrženlivé. Žalobkyně prokázala liknavost žalované, nejen tím, že žalovaná přes dvacet let nedostála zákonu o půdě, neboť v nesprávné výši ocenila restituční nárok žalobkyně, přecenění ani nevyhověla, tento závěr – že jde o pozemek stavební. Žalovaná odmítala přecenění nároku i v daném řízení. Soudní praxe kvalifikovala jako svévolný i takový postup, kdy žalovaná nesprávným ohodnocením nároku, tj., nesprávným určením ceny odňatých pozemků, ztěžuje oprávněné osobě uspokojit její nárok v celém rozsahu získáním náhradních pozemků, které by svým charakterem a hodnotou odpovídaly hodnotě pozemků nevydaných. Tato rozhodovací praxe přitom musí být žalované známa. Tedy vůči restituentům postupuje selektivně, a tak vzniklo žalobkyni právo na výběr pozemků pro uspokojení svých restitučních nároků. K tomu srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 62/2010; nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. V nálezu Ústavního soudu [ústavní nález] Ústavní soud ČR zaujal názor, že nároky podle zákona o půdě mají přednost před postupem prodeje pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nedošlo ze strany Pozemkového fondu (právní předchůdce žalované) k libovůli či dokonce ke svévoli při plnění jeho závazku. Pozemkový fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura jeho nabídky musí mít kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Pozemkový fond nemůže upřednostňovat úplatné převody před bezúplatnými; nesmí ani upřednostňovat mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod. Dovodil, že v případě liknavého, svévolného či diskriminačního postupu žalované (či jejího předchůdce-Pozemkového fondu ČR), může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétních vhodných pozemků a že takový postup nelze vůči oprávněným osobám pokládat za diskriminační. Tím tak vzniklo žalobkyni právo na náhradu podle § 14 odst. 1 zákona o půdě, kterou může poskytnout jedině žalovaná podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě, která takový postup zcela nedůvodně odmítá, proto soud nahradil projev vůle žalované rozsudkem. Soud upozorňuje a odkazuje i na § 13 o.z., který na tento případ dle jeho názoru dopadá, když jsou obdobné právní případy (byť i jiných restituentů) posuzovány obecně shodně v otázce míry liknavosti a svévole žalované při uspokojování restitučních nároků, ale zejména o případy totožných účastníků tohoto řízení, kdy bylo již několikrát rozhodováno ve stejných sporech o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, a to v rámci celé České republiky. Vždy je v těchto řízeních vycházeno ze stejných znaleckých posudků, a to i ohledně určení výše a způsobu určení výše restitučního nároku žalobce (i ohledně srážek) a shodně jsou posuzovány i okolnosti liknavosti a svévole ze strany žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyně či dalších dědiců nároku po právní předchůdkyni. Žalovaná nesplnila svoji povinnost poskytnout žalobkyni za odňaté pozemky pozemek náhradní. Žalobkyně si tak vybrala pozemek uvedený a označený ve výroku I tohoto rozsudku.

57. Pokud jde o žalobkyni zvolený tzv. náhradní pozemek, pak bylo prokázáno, že jeho převodu na žalobkyni nebrání žádná zákonná překážka z překážek uvedených v ustanovení § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (k pozemkům není uplatněn církevní restituční nárok ani jiný restituční nárok podle zákona o půdě či jiného restitučního zákona, pozemky nejsou zastavěny žádnou veřejně prospěšnou stavbou, ani na nich nedochází k realizaci opatření, která uvádí § 6 písm. b) a c) uvedeného zákona, nejde o pozemky ve vojenských újezdech, národních památkách, národních přírodních rezervacích; nebylo tvrzeno, že by pozemky tvořily rezervu státních pozemků vymezených jiným právním předpisem). Na pozemku není žádná stavba, lze jej zemědělsky obhospodařovat. Je veden jako orná půda. Ocenění tohoto pozemku bylo mezi účastníky nesporné – v částce [částka].

58. Celkový restituční nárok žalobkyně činil [částka]. Ke dni rozhodnutí soudu byl nárok žalobkyně uspokojen dle shodných tvrzení účastníků formou náhradních pozemků podle následujících rozhodnutí: [Anonymizovaný odstavec.]

59. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl a svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní shora uvedenou smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona o půdě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž nedošlo k překročení restitučního nároku žalobkyně. Vydáním předmětného pozemku není stále její nárok uspokojen v plné výši. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl (výrok I).

60. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 150 o. s. ř., když nárok žalobců je dle rozhodnutí soudů prvního stupně, odvolacích soudů i Nejvyššího soudu shledán opodstatněným (co do základu nároku). Žalobkyně podala žalobu důvodně, v průběhu řízení vzala částečně žalobu ohledně některých náhradních pozemků zpět, neboť jeden není vhodný k převodu, ohledně dalšího v průběhu řízení došlo k vydání nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. III ÚS 3804/19, na jehož základě by měl soud zamítnout žalobu v případě, kdy o rozdělení pozemku rozhoduje soud, nikoliv správní orgán. Z tohoto důvodu byla žaloba v této části vzata zpět. Žalobkyně tedy ve zbytku byla úspěšná co do nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu k jednomu náhradnímu pozemku. Z uvedených důvodů pak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.