3 C 55/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Štindlem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 341 161 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba s požadavkem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 15 % úrok z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva, jejímž předmětem byl prodej některých produktů značky , právnická osoba, prostřednictvím internetového obchodu , adresa, klasika.cz., který provozuje žalovaný. Žalovaný tak nabízel na svém e-shopu produkty , právnická osoba, a za tento zprostředkovaný prodej měl dle dohody nárok na 20 % provize z čistého zisku a zbývajících 80 % z čistého zisku byl povinen zaplatit žalobci. Žalovaný své závazky neplnil, kdy opakovaně se dostával do prodlení se zaplacením faktur vystavených žalobcem, a proto byla spolupráce s žalovaným dne , datum, ukončena. Žalovaný při ukončení spolupráce zaslal žalobci přehled prodejů ze dne , datum, o počtu prodaných produktů za období od , datum, do , datum, , kdy mělo být prodáno 4 944 kusů produktů, přičemž z výkazu rovněž vyplývá, že došlo k prodeji veškerých produktů. Dne , datum, vystavil žalobce fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností , datum, . Dne , datum, obdržel od žalovaného platbu ve výši , částka, , kterou žalobce považoval za částečnou úhradu k částce , částka, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, . Za období spolupráce byly ze strany žalovaného v plné výši uhrazeny pouze tři faktury vystavené žalobcem v celkové částce , částka, . Ze zaslaného přehledu o počtu prodaných produktů ze dne , datum, vyplývá, že celková částka, která měla být žalovaným zaplacena činila , částka, , přičemž žalovaný uhradil pouze , částka, . Žalobce ve vztahu ke zbylé částce vystavil dne , datum, žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku , částka, a fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností ke dni , datum, , Žalovaný je od , datum, v prodlení se zaplacením dlužných částek. Vzhledem k tomu, že žalobce komunikoval s výrobcem produktů a zadával první objednávky, zůstal s výrobcem i nadále v kontaktu, a proto výrobce žalobce informoval, že zejména produkty – Prémiová vůně , jméno FO, a , právnická osoba, – Prémiová vůně Bubble Gum, vykazují pravděpodobně vysoké prodeje, neboť je žalovaný objednával v hojném množství. Žalobce po obdržení této informace kontaktoval žalovaného, neboť faktury vystavované žalovaným neznačily takto vysoký prodej. Žalovaný žalobci sdělil, že není oprávněn znát informace o množství objednaných produktů od výrobce. Toto tvrzení je však, dle názoru žalobce, v rozporu s dohodou mezi nimi, když žalovaný si měl z každého prodaného produktu ponechat pouze provizi ve výši 20 % čistého zisku a 80 % čistého zisku uhradit žalobci, kdy se mimo jiné jednalo o produkty, které se prodávaly s logem žalobce, a žalobce byl tedy oprávněn znát počet objednaných a prodaných produktů. Žalobce si vyžádal od výrobce informace o počtu objednaných kusů Prémiových vůní, přičemž výrobce uvedl, že žalovaný za období od , datum, do , datum, objednal od výrobce 5 950 kusů Prémiových vůní. Žalovanému tedy bylo dodáno za období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, kusů Prémiových vůní, ale žalobci žalovaný vykázal pouze prodej 4 851 kusů. Žalovaný tak prodal o 1 099 kusů Prémiových vůní více než sdělil žalobci a neodvedl 80 % čistého zisku a neoprávněně tak zkrátil žalobce o částku , částka, . Jeden kus Prémiové vůně byl na e-shopu prodáván za , částka, . V této částce bylo zahrnuto 21 % DPH ve výši , částka, . Nákupní cena za Prémiovou vůni činila , částka, . Po odečtení nákupní ceny a DPH činil čistý zisk z jedné Prémiové vůně , částka, . Z této částky náležela žalovanému provize ve výši 20 % tj. , částka, a žalobci zbylých 80 % tj. , částka, . Žalobce dne , datum, zaslal žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností dne , datum, . Žalovaný ničeho nezaplatil. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu, k níž se žalovaný vyjádřil tak, že nároky žalobce neuznal a dlužnou částku neuhradil.

2. Ve věci byl vydán dne , datum, platební rozkaz č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, . Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včas odpor, přičemž neuznal nárok žalobce, a to ani zčásti. Ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nepopírá, že mezi ním a žalobcem probíhala spolupráce ohledně prodeje produktů značky , právnická osoba, na jeho e-shopu, avšak nesouhlasil s žalobcem tvrzeným obsahem dohody o jejich spolupráci. Žalobce svůj nárok dovozuje z dohody o spolupráci uzavřené mezi účastníky v ústní formě a následně potvrzenou WhatsApp konverzací. Předmětem dohody byl prodej některých produktů značky , právnická osoba, na e-shopu, který provozoval žalovaný. Žalovaný objednával produkty značky , právnická osoba, dle potřeb přímo u výrobce , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , který následně žalovanému produkty dodal a ten je prodával na e-shopu. Z WhatsApp komunikace lze sice dovodit komunikaci mezi žalobcem a žalovaným o platbách, ale nijak neprokazuje žalobcem tvrzený obsah dohody, tj. že žalobce měl nárok na 80 % čistého zisku z produktů značky , právnická osoba, . Žalovaný si nebyl vědom, že by žalobci zaslal přehled, v němž mělo být prodáno 4 944 kusů produktů. Nicméně i tak údaje z takového přehledu nijak neprokazují tvrzený nárok žalobce a výpočet požadované částky. Pokud žalobce dovozuje svůj další nárok na zaplacení , částka, z porušení povinnosti žalovaného řádně vykazovat prodané produkty a z nezaplacení sjednaného finančního podílu z prodeje dalších 1 099 kusů s tím, že měl žalobci vykázat prodej 4 851 kusů místo 5 950 kusů, a tímto jej zkrátit o , částka, , tak s tímto nárokem rovněž žalovaný nesouhlasil. Tento svůj nárok žalobce dovozuje z informací od výrobce a na jejich základě vystavil žalovanému fakturu na uvedenou částku. Žalovanému pak nebylo zřejmé, z čeho výrobce jím uvedené počty o prodaných prémiových vůní dovozoval. Toto v žalobě neuvádí ani žalobce. Pokud by skutečně prodal množství prémiových vůní tvrzené žalobcem, aniž by z toho žalobci uhradil příslušnou část podílu na zisku, muselo by se to projevit na straně jeho příjmů, což se však nestalo. Žalovaný tedy navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Dne , datum, žalobce rozšířil svoji žalobu o částku , částka, s odůvodněním, že v rámci přípravy na jednání znovu kontroloval zaslané podklady od žalovaného a zjistil, že žalovaný nejen že neuhradil částku na základě vystavených faktur a nevykazoval řádně prodané kusy, ale záměrně snižoval zisk, který měl být v poměru 80 % pro žalobce a 20 % pro žalovaného rozdělován. V tabulce zaslané žalovaným dne , datum, „Přehled počtu prodaných kusů od , datum, do , datum, “ je uveden mechanismus, na základě kterého žalovaný dělil zisk. Žalovaný z prodejní ceny odečetl DPH, kdy již samotné DPH je vypočteno chybně, neboť žalovaný sazbu 21 % DPH počítal z celkové prodejní ceny , částka, , čímž uměle navyšoval náklad chybným stanovením odečítané položky DPH. Nicméně žalovaný stal plátcem daně z přidané hodnoty až ke dni , datum, . Období spolupráci mezi žalobcem a žalovaným je proto třeba rozdělit pro výpočet nákladů na dvě fáze. První fází je období od , datum, do , datum, , kdy žalovaný nebyl plátcem DPH. Žalovaný tak byl povinen v tomto období nakupovat produkty za cenu včetně DPH a následně nemohl DPH z prodejní ceny odpočíst, neboť nebyl plátcem DPH, a v tomto období tak žalovaný žádné DPH ze svých tržeb státu neodváděl. Pro účel výpočtu zisku a následných provizí však žalovaný odečítal z prodejní ceny DPH, jako by DPH v tomto období musel vracet státu. Odečítání DPH jako nákladu v rámci prodeje zboží je smyšleným výdajem na straně žalovaného, které má za následek výrazné snížení provize žalobce. V druhém období od , datum, do , datum, se stal žalovaný plátcem DPH. V tomto období tak nákupní cena na jeden produkt byla nižší, neboť produkty nakupoval žalovaný v ceně bez DPH a následně byl povinen z prodejní ceny DPH odečíst a tyto peníze zaslat zpět státu. V přehledech, který žalovaný zaslal žalobci je DPH počítáno ze špatného základu, tedy z celkové kupní ceny včetně DPH. Tím je částka DPH v přehledu vyšší, než by tomu tak mělo být a dochází k fiktivnímu krácení zisku žalovaného a tím i provize žalobce. Při odečtení od prodejní ceny skutečné nákupní ceny produktů a řádném odpočtu DPH vyplývá, že za období spolupráce byl zisk , částka, a nikoliv , částka, , jak žalovaný uvedl žalobci v zaslaných dokumentech. Žalobce tak má nárok na 80 % z částky , částka, , tedy , částka, , přičemž žalovaný uhradil žalobci pouze , částka, .

4. Žalovaný se k rozšíření žaloby vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává ani zčásti. Žalovaný nakupoval produkty od výrobce a za tyto mu byly vystavovány faktury, které platil. Produkty byly dodávány ve formě plastových nádob obsahující požadovaný počet kusů. Následně byly vůně z nádob vyjímány a aby nedošlo k poškození těchto produktů, bylo nezbytné je kupujícím odesílat v příhodném obalu, kdy tento musel být vyplněn bublinkovou fólií. Z tohoto důvodu žalovaný obstarával příslušné obaly a balící materiál, do kterého následně objednávky zákazníků vlastnoručně balil, označoval je a předával dopravci. Vzhledem k povaze produktů nebyly tyto obvykle kupujícími objednány ve větších množství. Z tohoto vyplývá, že za nákupní cenu nelze považovat jen nákupní cenu samostatného produktu, ale je nutné zohlednit obaly, ochranné prvky snižující riziko poškození produktu a další tyto náklady nezbytné pro expedici produktů od žalovaného k rukám zákazníků. S těmito náklady se pojí i další náklady představující především čas strávený žalovaným výběrem vhodného obalového materiálu, balením produktů, vyřizováním objednávek, vratek, reklamací atp. Žalovaný namítal, že v případě, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zprostředkování, má zprostředkovatel právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním pouze tehdy, kdy nebyla ujednána provize. V případě sjednání provize za zprostředkování, mají být tyto vedlejší náklady provizí pokryty. Dohoda mezi žalobcem a žalovaným však není smlouvou o zprostředkování. Žalobce tak doposud jím tvrzené skutečnosti ohledně dohody o způsobu stanovení zisku nikterak neprokázal, přičemž v žalobním nároku nikterak nereflektuje náklady vynaložené žalovaným v souvislosti s prodejem produktů. K datu ukončení spolupráce žalovaný žalobci vykázal své skladové zásoby, přičemž z těchto je zřejmé, že žalovaný neměl skladem žádné vůně s etiketou nesoucí logo žalobce. Skutečný počet objednaných vůní žalovaným, tak nikterak neprokazuje jejich následný prodej, neboť tyto produkty byly ve vlastnictví žalovaného, který s nimi mohl dále volně nakládat. Vůně s etiketou nesoucí logo žalobce byla na e-shopu v průběhu spolupráce nabízena za jednotnou cenu , částka, . Žalovaný ke konci spolupráce sice produkty s etiketou nesoucí logo společnosti žalobce nakoupil, avšak etiketu z vůní odstranil a následně je označil vlastní etiketou, kdy takto označené vůně prodávat za výrazně nižší cenu jako reklamní produkt. Z takto prodaných vůní žalobce nemá nárok požadovat provizi. Pokud by se tvrzení žalobce ohledně způsobu krácení provize zakládalo na pravdě, tato skutečnost by se musela promítnout do daňového přiznání žalovaného za rok 2022 ve kterém spolupráce probíhala. Žalovaný opětovně navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.

5. Soud v řízení provedl tyto důkazy:Z výpisů z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že je podnikatel a předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona s oborem činnosti: zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, pronájem a půjčování věcí movitých a mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 265465 bylo zjištěno, že dne , datum, došlo ke vzniku a zápisu obchodní firmy , právnická osoba, , sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , IČO, s předmětem podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v rozsahu oborů zprostředkování obchodu a služeb, zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, zasilatelství a zastupování v celním řízení, ubytovací služby, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věci movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, fotografické služby, překladatelská a tlumočnická činnost, klempířství a oprava karoserií, opravy silničních vozidel a hostinská činnost. Jediným společníkem a jednatelem je žalobce.Z faktury číslo , hodnota, vystavené dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro odběratele – žalovaného daňový doklad na zaplacení , částka, . Splatnost byla stanovena na den , datum, . Z faktury číslo , hodnota, vystavené dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro odběratele – žalovaného daňový doklad na zaplacení , částka, se splatností dne , datum, . Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro žalovaného daňový doklad na zaplacení částky , částka, se splatností , datum, . Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro žalovaného daňový doklad na zaplacení částky , částka, se splatností , datum, . Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro žalovaného daňový doklad na zaplacení částky , částka, se splatností , datum, . Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro žalovaného fakturu na částku , částka, se splatností , datum, . Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že žalobce vystavil pro žalovaného fakturu na částku , částka, se splatností , datum, .Z přehledu prodaných produktů od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že je zde uveden celkový počet prodaných kusů produktů , právnická osoba, 4 985 kusů s tržbou , částka, a ziskovou marží , částka, .Z přehledu úhrad bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, rovněž částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 žalovaného zjištěno, že žalovaný vykázal příjmy , částka, , výdaje , částka, a rozdíl tak mezi příjmy a výdaji činil mínus , částka, .Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, vyplývá, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, vystavila pro odběratele – žalovaného daňový doklad na zaplacení za 35 ks vůně lahvičkové v počtu 500 za částku , částka, , za 32 ks vůně lahvičkové v počtu 500 za částku , částka, + doprava , částka, , celkem , částka, se splatností , datum, .Z přehledu prodaného zboží – produkty od , datum, do , datum, ze dne , datum, zjištěno, že celkový počet prodaných kusů produktů s logem , právnická osoba, je zde uveden 4 985 kusů s tržbou , částka, a ziskovou marží , částka, . Z přehledu prodaného zboží – produkty od , datum, do , datum, ze dne , datum, zjištěno, že celkový počet prodaných kusů produktu s logem , právnická osoba, je zde uveden 1 346 kusů s tržbou , částka, a ziskovou marží , částka, . Z dalšího přehledu prodaného zboží – produkty od , datum, do , datum, ze dne , datum, zjištěno, že celkový počet prodaných kusů produktu s logem , právnická osoba, je zde uveden 189 kusů s tržbou , částka, a ziskovou marží , částka, .Z WhatsApp konverzace mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhala od , datum, do , datum, konverzace ohledně navázání spolupráce při prodeji produktů s logem žalobce, způsobu prodeje, ceny jednotlivých produktů, způsobu fakturace, skladových zásob, úhrady vystavených faktur a rovněž ukončení spolupráce. Z obsahu této komunikace především vyplývá, že žalobce a žalovaný se dohodli na spolupráci tak, že žalovaný na svém e-shopu bude prodávat produkty s logem žalobce a za tento prodej mu bude náležet provize ve výši 20 % a žalobci 80 % z čistého zisku. Spolupráce – prodej produktů - byla zahájena dne , datum, .Ve výpočetní tabulce za období od , datum, do , datum, (žalovaný není plátcem DPH) uveden počet prodaných voňavek 1 575 kusů, za nákupní cenu za 1 kus , částka, , náklady na nákup všech kusů , částka, , prodejní cena za 1 kus , částka, , tržba , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaný = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . Počet prodaných klíčenek 54 kusů, za nákupní cenu , částka, za 1 kus, za nákup všech , částka, , prodejní cena za 1 kus , částka, , tržba , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaný = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . Počet prodaných podznačníků 39 kusů, za nákupní cenu , částka, za 1 kus, za nákup všech , částka, , prodejní cena za 1 kus , částka, , tržba , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaný = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . Za období od , datum, do , datum, (žalovaný byl plátcem DPH) uveden počet prodaných voňavek 3 329 kusů, za nákupní cenu za 1 kus , částka, , náklady na nákup všech kusů , částka, , cena za 1 kus , částka, , tržba , částka, , výše DPH z tržby , částka, , tržba po odečtení DPH , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaného = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . Počet prodaných klíčenek 50 kusů, za nákupní cenu , částka, za 1 kus, za nákup všech , částka, , prodejní cena za kus , částka, , tržba , částka, , výše DPH z tržby , částka, , tržba po odečtení DPH , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaný = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . V řádku tři pak je uveden počet produktů odebraných od dodavatele bez řádného vykázání žalobce 1 099 kusů za nákupní cenu , částka, za kus, náklady na nákup všech , částka, , prodejní cena za 1 kus , částka, , tržba , částka, , výše DPH z tržby , částka, , tržba po odečtení DPH , částka, , zisková marže , částka, , provize žalovaný = 20 % = , částka, , provize žalobce = 80 % = , částka, . Celková provize z prodeje voňavek za období od , datum, do , datum, žalovaného = , částka, a žalobce = , částka, . Celková provize z prodeje klíčenky za období od , datum, do , datum, žalovaného = , částka, a žalobce = , částka, . Celková provize za prodej podznačníků žalovaného = , částka, a žalobce = , částka, . Zisková marže celkem za všechny produkty od , datum, do , datum, = , částka, , z toho výše provize žalovaného 20 % = , částka, a výše provize žalobce 80 % = , částka, . Z toho žalovaný uhradil , částka, . Zbývá uhradit , částka, .Z přehledu prodejů za období od prosince 2021 do června 2022 bylo zjištěno, že je vykazována zisková marže , částka, za měsíc prosinec 2021, , částka, za měsíc leden 2022, , částka, za měsíc únor 2022, , částka, za měsíc březen 2022, , částka, za duben 2022, , částka, za květen 2022 a , částka, za červen 2022.Ze sdělení Úřadu průmyslového vlastnictví číslo spisu: O-594425 zjištěno, že dne , datum, byla podána přihláška na registraci ochranné známky „, právnická osoba, “ přihlašovatele , Jméno žalovaného, , , adresa, . Lhůta pro podání námitek proti zápisu běžela od , datum, do , datum, .Z faktur vystavené společností , právnická osoba, , IČO , IČO, pro žalovaného bylo zjištěno, že fakturou č. , hodnota, je účtována částka , částka, za 168 kusů dodaného zboží (podznačka – auto, klíčenka, , právnická osoba, – Pinotti), fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 67 kusů dodaného zboží (, právnická osoba, – Pinotti), fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 67 kusů dodaného zboží (, právnická osoba, – Pinotti), fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 37 kusů zboží (vůně lahvičková), fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 35 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 38 kusů vůně lahvičkové 8 kusů koberec papírový, fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 76 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtovaná částka , částka, za 76 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtovaná částka , částka, za 75 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtovaná částka , částka, za 75 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtována částka , částka, za 75 kusů vůně lahvičkové, fakturou č. , hodnota, účtovaná částka , částka, za 75 kusů vůně lahvičkové.Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne , datum, a ze dne , datum, , a to dle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“.Pro úplnost soud konstatuje, že nevedl bližší dokazování k označení obchodního názvu prodávaných vůní a jejich souladu s označením uvedeným na fakturách vystavených dodavatelem, jelikož právní zástupce žalovaného učinil ve shodě se žalobcem nesporným, že se vždy jedná o vůně, které žalovaný prodával s označením žalobce, tedy s označením , právnická osoba, .

6. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:Na základě ústní dohody stvrzené WhatsApp komunikací byla mezi účastníky tohoto řízení zahájena spolupráce, v rámci níž žalovaný prodával ve svém e-shopu produkty s logem žalobce (, právnická osoba, vůně, klíčenky, podznačníky). Prodej byl zahájen dne , datum, . Spolupráce byla ukončena ke dni , datum, . Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalobci náleží 80 % podíl ze zisku a žalovanému 20 % podíl. Ke dni , datum, se žalovaný stal plátcem DPH. Za celou dobu spolupráce žalovaný prodal do , datum, celkem , hodnota, vůní, 63 klíčenek a 41 podznačníků. V následném období od , datum, do ukončení spolupráce dne , datum, prodal 4 375 vůní, 43 klíčenek a žádný podznačník. Žalovaný ve svém e-shopu prodával vůni za , částka, za kus, klíčenku za , částka, za kus a podznačník za , částka, za kus (2 ks prodány v prosinci 2021 za , částka, za kus). Nákupní cena produktů byla od dodavatele stanovena na ne více než , částka, za jednu vůni (rozpětí , částka, – , částka, za jeden kus), na , částka, za jednu klíčenku a na , částka, za jeden podznačník. Během spolupráce vystavil žalobce žalovanému faktury za účelem vypořádání provize na částku , částka, . Žalovaný proti těmto fakturám uhradil , částka, , vždy se zpožděním. Žalovaný podal u Úřadu průmyslového vlastnictví dne , datum, přihlášku na registraci ochranné známky „, právnická osoba, “. V průběhu spolupráce žalovaný vyúčtovával provizi pro obě zúčastněné strany ve výši 20 % pro sebe a 80 % pro žalobce. Žalovaný nikdy v průběhu spolupráce nežádal po žalobci úhradu za obalový materiál, poštovné apod. Žalovaný žalobci sdělil, že 99 % objemu prodejů jeho e-shopu tvoří brad žalobce.

7. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

8. Podle ustanovení § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

9. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

10. Podle ustanovení § 1757 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě, než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

11. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, avšak nikoli v celém, byť zcela nepatrném, rozsahu.

12. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky platně vznikl závazkový smluvní vztah, jak tvrdil žalobce, nebo zda je namístě zohlednit procesní obranu žalovaného, který tvrdil, že platný smluvní vztah mezi účastníky nevznikl, když ani sám žalobce povahu tohoto smluvního vztahu nekonkretizoval. Po zhodnocení věci dal soud za pravdu žalobci. Soud trvá na tom, že mezi účastníky tohoto řízení platný smluvní vztah vznikl, když účastníci jej sjednali jednak ústně, jednak prostřednictvím WhatsApp komunikace. Jedná se o nepojmenovanou smlouvu, na kterou pamatuje výše citované ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. Obsah smlouvy pak byl zcela zřejmý a zřetelný, když žalovaný se zavázal prodávat ve svém e-shopu výrobky s logem žalobce a následně se s ním rozdělit o zisk. S přihlédnutím k dikci ustanovení § 1725 o. z. je pak zřejmé, že oba účastníci využili zákonem danou smluvní svobodu a smluvní vztah si stanovili sami. Zde není možné odhlédnout ani od ustanovení § 556 o. z. týkající se výkladu právních jednání. Soud je přesvědčen o tom, že oba účastníci smluvního vztahu přesně znali jeho obsah a také se smlouvou po dobu zhruba 1,5 roku řídili. Nepochybně platí, že oba účastníci znali úmysl, který vedl ke vzniku jejich smluvního vztahu a velmi dobře věděli, jak mají postupovat. O tom svědčí i chování žalovaného, který žalobci pravidelně předával přehledy prodaného zboží, vypočítával zisk apod. Kdyby bylo pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že neznal obsah smluvního vztahu, nevěděl, co je jeho předmětem, pak by nepochybně jeho pochybnosti byly zaneseny v bohaté WhatsApp komunikaci, která mezi účastníky probíhala. Nic takového se ale nikdy nestalo. Žalovaný nikdy v průběhu spolupráce nevznášel směrem k žalobci jakékoli pochybnosti o existenci a obsahu smluvního vztahu. Jeho procesní obrana spočívající ve tvrzení, že mezi účastníky žádný smluvní vztah nevznikl, nebo že žalobce jasně nekonkretizoval, o jaký vztah se jednalo, je dle názoru soudu pouze účelovým tvrzením, které mělo odvrátit nepřiznivé rozhodnutí soudu ve vztahu k žalovanému. Soud proto uzavírá, že účastníci uzavřeli nepojmenovanou smlouvu, jejíž obsah si jasně stanovili dohodou a WhatsApp komunikací a oba přesně znali obsah sjednaného závazkového vztahu. Zároveň soud uvádí, že nemá pochybnosti o tom, že spolupráce začala dne , datum, a skončila dne , datum, . Tuto skutečnost dokládá WhatsApp komunikace účastníků (č.l. 107, zprávy obou účastníků ze dne , datum, ) a přehledy prodaných výrobků zpracované žalovaným (č.l. 14 a 126). Konečně je možné konstatovat, že časové ohraničení vzájemné spolupráce nebylo v průběhu řízení ani jedním z jeho účastníků sporováno.

13. Dále se soud zabýval otázkou, zda odpovídá skutečnosti tvrzení žalobce o tom, jak měl být stanoven zisk a jak měl být následně rozdělen a i zde soud konstatuje, že tvrzení žalobce byla prokázána a naopak procesní obrana žalovaného se ukázala jako neúčinná.

14. Předně je nutné uvést, že rozdělení čistého zisku mezi účastníky v poměru 80 % pro žalobce a 20 % pro žalovaného vyplývá jak z WhatsApp komunikace účastníků (viz. například sdělení žalovaného ze dne , datum, na č.l. 116), tak především ze všech dalších jednání samotného žalovaného. Ten žalobci vystavoval přehledy prodaného zboží za různá období a v těchto přehledech sám vypočítával rozdělení zisku, a to vždy podle zásady uvedené žalobcem, tedy 80 % pro žalobce a 20 % pro žalovaného. Totožný výpočet žalovaný zvolil i po skončení spolupráce mezi účastníky, když žalobci zaslal finální přehled prodaného zboží za období od , datum, do , datum, (č.l. 14), kde opět jednoznačně stanovil způsob rozdělení zisku. Dle názoru soudu proto žalobce prokázal, jakým způsobem měl být zisk mezi účastníky rozdělen a pokud to žalovaný popíral, pak jeho procesní obrana zůstala zcela neúčinná, když proti ní hovořilo i samotné jednání žalovaného v průběhu celé spolupráce účastníků.

15. V situaci, kdy soud zjistil, jak měl být zisk mezi účastníky rozdělen, se zabýval otázkou, zda způsob stanovení zisku, o kterém hovořil žalobce, je správný, nebo zda je odůvodněná procesní obrana žalovaného, který tvrdil, že ve skutečnosti byl výsledný zisk menší, jelikož bylo nutné započíst ještě náklady na balení výrobků, poštovné a další náklady. Po provedeném dokazování soud uzavírá, že procesní obrana žalovaného není namístě. Na první pohled by se mohlo zdát, že tvrzení žalovaného o dalších nákladech spojených s prodejem výrobků s logem žalobce, má svůj reálný základ, avšak po vyhodnocení provedených důkazů je opak pravdou. Předně – neexistuje žádné ujednání účastníků o tom, že od výsledného zisku budou odečteny další náklady spojené s distribucí výrobků. Jak již soud uvedl, účastníci vedli bohatou WhatsApp komunikaci, v rámci níž diskutovali lecjaké aspekty vzájemné spolupráce. O úhradě nákladů na distribuci výrobků však není ani zmínka. Pokud by v tomto směru měli účastníci vůli, aby jejich smluvní vztah vypadal jinak, nepochybně by to v rámci WhatsApp komunikace zmínili. Dále nesmí zůstat bez povšimnutí, že ve všech přehledech o prodeji výrobků, které obsahovaly i způsob výpočtu zisku a které žalovaný sám žalobci zasílal, není jediná zmínka o tom, že od konečného zisku by měly být odečteny náklady na distribuci výrobků. Z tohoto jednání žalovaného tak lze jednoznačně dovodit, že i on sám věděl, že náklady na distribuci výrobků nemají nic společného s konečnou výší zisku a jeho nynější tvrzení o opaku je opětovně jen tvrzením účelovým, které ale nebylo nijak prokázáno. Navíc se soud domnívá, že pokud by žalovaný skutečně měl pocit, že od konečného zisku má být ještě cokoli odečteno, jistě by o tom za dobu 1,5 roku trvající spolupráce žalobce spravil, ať již jakoukoli formou. Nepochybně by se domáhal změny výpočtu zisku, pokud by měl za to, že na úkor svůj dotuje zisk žalobcův. K tomu ale nikdy nedošlo a jakákoli zmínka tohoto druhu se neobjevila ani v závěrečném vyúčtování, které žalovaný žalobci předložil po skončení spolupráce (přehledy na č.l. 14 a 126 a sumarizace na č.l. 127). Konečně soud uvádí, že tvrzení žalovaného odporuje i běžná všeobecně známá praxe, dle které je zcela obvyklé, že zákazník si na e-shopu objednává zboží za cenu tam uvedenou, ke které mu jsou následně připočítány ještě náklady spojené s distribucí výrobku (samozřejmě s výjimkou, pokud obchodník nabízí dopravu tzv. zdarma). Při zohlednění této praxe se proto soudu jeví jako nesmyslné tvrzení žalovaného o tom, že od výsledného zisku je třeba odečíst náklady na distribuci výrobku. Tomuto tvrzení obsah smluvního vztahu účastníků neodpovídá. Na podporu svých závěrů soud ještě uvádí, že tyto jsou potvrzovány i chováním žalovaného, který veškeré své finanční závazky vůči žalobci hradil v průběhu jejich vzájemné spolupráce a dokonce i po jejím skončení, kdy ještě v červenci 2023 uhradil žalobci část jeho zisku. Pokud by žalovaný skutečně byl přesvědčen a odpovídalo by to i obsahu smluvního vztahu, že od zisku je třeba odečíst ještě jakékoli náklady, jistě by žalobci část jeho nároku dobrovolně nevyplatil. A pokud ano, pak by nepochybně zmínil, že částečnou úhradou jsou vyrovnány veškeré nároky žalobce právě s ohledem na fakt, že je třeba zohlednit další náklady spojené s distribucí výrobků. Ani to se nikdy nestalo.

16. Ve světle dosud uvedeného proto soud zároveň souhlasil s tvrzeními žalobce o tom, jak měl být zisk stanoven. Tedy, že je třeba vzít v úvahu nákupní cenu výrobku, prodejní cenu výrobku a následně provést odečet. Po tomto matematickém úkonu je zřejmý zisk za prodej jednoho kusu výrobku. To vše ale platí jen za období spolupráce od , datum, do , datum, , když v následujícím období je nutné zohlednit, že se žalovaný stal plátcem DPH (viz. shodné postoje účastníků). V období od , datum, si tak žalovaný DPH odečíst mohl, kdežto v období předešlém nikoli a pokud tak činil, tak jeho výpočet zisku nebyl správný a soud se opět přiklonil ke tvrzení žalobce, který do spisu soudu správný způsob výpočtu zisku založil svým podáním ze dne , datum, (viz. č.l. 67 a 68). Zde je zároveň nutné zdůraznit, že proti způsobu výpočtu zisku se žalovaný v průběhu řízení nevymezoval s výjimkou již uvedeného tvrzení žalovaného o nutnosti odečítat náklady spojené s distribucí výrobků, které ale nemá své opodstatnění. Žalobcem provedený výpočet je tak nutné vnímat jako správný, když s ním relativně koresponduje (s výjimkou již zmíněného nesprávného odpočtu DPH) i výpočet žalovaného na č.l. 14 a 126 spisu.

17. Poté, co soud dospěl k závěru, že mezi účastníky platně vznikl právní vztah a zároveň dospěl k závěru, jak měl být stanoven a rozdělen zisk, zabýval se soud otázkou výše nároku, a to s ohledem na prodané kusy zboží a jejich cenu, resp. výši zisku. Po zhodnocení provedeného dokazování soud primárně konstatuje, že žalobou uplatněný nárok ve výši , částka, je zcela po právu, když drobné nedostatky, o nichž bude hovořeno později, nemají na výši tohoto nároku vliv. Je totiž sice pravdou, že některé žalobcovy výpočty nejsou zcela správné, avšak nesprávnost je toliko v řádu stokorun. Žalobce sám totiž svůj nárok vůči žalovanému vyčíslil na , částka, , ale žalobou uplatnil nárok pouze ve výši , částka, , a proto je zjevné, že žalobcovy chyby ve výpočtech v řádu stokorun nemohou mít vliv na konečnou žalobou uplatněnou výši nároku a na rozhodnutí soudu. Souhrnně řečeno – i když soud shledal nesrovnalosti ve výpočtech žalobce, jedná se o nesrovnalosti, které nepřesahují celkový žalobcem tvrzený nárok ve výši , částka, , ale naopak o nesrovnalosti, které tento nárok zmenšují na zhruba , částka, . Je-li ale žalobou uplatněn nárok ve výši , částka, , nemohou chyby v počtech ze strany žalobce konečné rozhodnutí soudu ve věci samé jakkoli ovlivnit.

18. K jednotlivým výpočtům:Nejprve soud zkoumal, zda je pravdivé tvrzení žalobce o počtech žalovaným prodaných výrobků a dospěl k závěru, že tomu tak je, ba naopak v řízení bylo prokázáno, že výrobků bylo žalovaným prodáno o málo více, než jak se žalobce domníval.Žalobce požadoval zaplacení provize (podílu na zisku) za 6003 ks prodaných vůní (č.l. 67 a 68 a č.l. 138 - 140). Z přehledů zpracovaných žalovaným (č.l. 14 a 126) vyplynulo, že žalovaný prodal 4 906 ks vůní a popíral prodej dalších 1 099 ks vůní. Soud však žalovanému neuvěřil, že zbývajících 1 099 ks vůní neprodal, navíc v situaci, kdy žalovaný uvedl, že je sice od dodavatele odebral, ale nakonec neprodal pod značkou žalobce, ale pod svou značkou, popřípadě jako zcela neznačkové. Žalovaný k tomuto svému tvrzení, že tedy 1 099 ks vůní prodal pod jiným obchodním označením, nepředložil jediný důkaz, ačkoli byl o povinnosti důkazní soudem řádně poučen a upozorněn na následky neunesení důkazního břemene. Soud má ale za to, že ve skutečnosti žalovaný i oněch 1 099 ks vůní prodal pod značkou žalobce a žalobci tento fakt zatajil, aby zvýšil vlastní profit. Pro tento závěr soudu hovoří několik faktů. Předně tvrzení samotného žalovaného o tom, že skutečně odebral od dodavatele , právnická osoba, i již zmíněných 1 099 ks vůní, což prokazují i faktury na č.l. 151 – 162, následně pak přehledy žalovaného vztahující se ke vzájemné spolupráci, když z přehledu na č.l. 14 za období , datum, – , datum, vyplývá, že skladové zásoby vůní žalovaný vykazoval dokonce jako záporné. Je tak evidentní, že žalovaný prodal veškeré vůně, které od dodavatele , právnická osoba, odebral. To, že je prodal pod značkou žalobce pak vyplývá opět ze vzájemné WhatsApp komunikace účastníků, v níž žalovaný žalobci sděloval, že profit jeho e-shopu je z 99 % generován prodejem výrobků s logem žalobce (viz. sdělení žalovaného ze dne , datum, na č.l. 117). V takové situaci postrádá jakoukoli logiku, aby žalovaný odebral od , právnická osoba, 1 099 ks vůní, následně z nich odstranil logo žalobce a prodal je pod svým logem, popřípadě jako zcela neznačkové, neboť takové jednání by žalovanému nemohl přinést nic jiného, než výrazně menší zisk, což jistě jeho cílem nebylo. V okamžiku, kdy tedy žalovaný neprokázal v předchozí větě uvedené tvrzení, vycházel soud z toho, že žalovaný prodej 1 099 ks vůní s logem žalobce fakticky realizoval a žalobci tuto skutečnost zatajil. Po přičtení 1 099 ks vůní k žalovaným vykázaným 4 906 ks prodaných vůní je tak zřejmé, že žalovaný ve skutečnosti prodal 6 005 ks vůní (to prokazují i faktury na č.l. 151 – 162). Pokud žalobce žádal podíl na zisku za 6 003 ks prodaných vůní, žádal méně, než ve skutečnosti mohl a jeho nárok je tak oprávněný.Dále žalobce žádal vyplacení podílu na zisku za 104 ks prodaných klíčenek. Tento nárok je zcela oprávněný, neboť sám žalovaný ve svých přehledech na č.l. 14 a 126 spisu uváděl, že celkem prodal ve skutečnosti 108 ks.Stejná situace nastala i v případě podznačníků (podložka pod SPZ). Žalobce žádal podíl na zisku za 39 ks. Žalovaný ve svých přehledech na č.l. 14 a 126 a na č.l. 127 evidoval právě zmíněných 39 ks, čímž soud považuje nárok žalobce za důvodný.V obecné rovině se pak ještě soud musel zabývat otázkou, jaké počty výrobků žalovaný prodal před , datum, , kdy se stal plátcem DPH a po tomto datu a konstatuje, že výpočty žalobce (1575 ks vůní, 54 klíčenek a 39 ks podznačníků prodaných do , datum, ) odpovídají realitě a byly v průběhu řízení prokázány. Počty prodaných kusů před , datum, totiž žalovaný evidoval a jsou zaznamenány v jeho přehledu na č.l.

127. Je tak zjevné, že všechny ostatní kusy výrobků musely být prodány po , datum, , kdy se žalovaný stal plátcem DPH.

19. V další fázi bylo úkolem soudu ověřit správnost žalobcem uváděných výpočtů s ohledem na nutnost zjistit oprávněnost žalobou uplatněného nároku a zde soud zjistil drobné nesrovnalosti, které však neměly vliv na rozhodnutí soudu, jak je uvedeno v 17. odstavci.

20. Základem ověření výpočtů bylo zjistit, zda žalobcem tvrzené nákupní ceny výrobků odpovídají skutečnosti, když v otázce výše nákupní ceny se účastníci tohoto řízení neshodli. O výši ceny, za kterou žalovaný výrobky prodával, pochyb nebylo. Zde se účastníci shodovali na tom, že cena vůně činila , částka, , klíčenky , částka, a podznačníku , částka, . To vyplývá i z přehledů zpracovaných žalovaným na č.l. 14 a 126, když ale na druhém uvedeném přehledu je počítáno s prodejní cenou podznačníku , částka, a nikoli , částka, , jak tvrdil žalobce. Co se tedy týká nákupních cen, žalobce tvrdil, že v případě vůně to bylo maximálně , částka, , v případě klíčenky , částka, a v případě podznačníku maximálně , částka, . Faktury na č.l. 151 – 162 spisu dávají v tomto směru žalobci za pravdu pokud se nákupní ceny vůní týká. Žalovaný je vždy nakupoval za méně nebo shodně, jak tvrdil žalobce, když nákupní cena se pohybovala v rozmezí 32 - , částka, za ks. Pokud tedy žalobce při výpočtu svého nároku kalkuloval s částkou , částka, , pak je možné tento výpočet vnímat jako správný. Jestliže totiž žalovaný vůně nakupoval za méně, než , částka, , pak vznikal větší profit, avšak žalobce ho nepožaduje, když vychází z nákupní ceny , částka, za kus. Jiná situace se týká klíčenek a podznačníků. V případě klíčenek žalobce tvrdil nákupní cenu , částka, za kus, avšak z faktur společnosti , právnická osoba, vyplynulo, že nákupní cena byla , částka, za kus. Výpočty zisku za prodej klíčenek, jak je žalobce uvádí ve svém přehledu na č.l. 67 a 68 tak nemohou být správné, neboť žalobce počítal s nižší nákupní cenou. Nicméně tento omyl je ve výsledku zcela zanedbatelný. Při žalobcem nárokovaném podílu na zisku za prodej 104 ks klíčenek je totiž nutné kalkulovat s tím, že zisk je nezbytné počítat z nákupní ceny vyšší toliko o , částka, za jeden ks. Pro žalobce by se tak podíl na zisku při prodeji 104 ks snížil při uvažovaném dělení zisku v poměru 80 % pro žalobce a 20 % pro žalovaného jen o desítky Kč (podrobný výpočet soud pro nadbytečnost neuvádí), což je pro rozhodnutí soudu bez významu. Zde soud odkazuje na výše uvedená konstatování, že v okamžiku, kdy faktický nárok žalobce vyčíslil na , částka, , avšak žalobou uplatnil pouze , částka, , pak chyba ve výpočtu podílu na zisku za prodej klíčenek v řádu desetikorun nemůže mít na rozhodnutí soudu vliv, když žalobce by měl nárok na podíl na zisku vyšší o několik tisíc Kč, oproti žalobou uplatněnému nároku. Shodná situace se týká podznačníků. V jejich případě žalobce tvrdil, že nákupní ceny, za kterou je žalobce od společnosti , právnická osoba, nakupoval činila , částka, za kus, avšak z faktury zmíněné společnosti na č.l. 151 vyplývá, že ve skutečnosti byla nákupní cena vyšší o , částka, a činila , částka, za kus. To znamená, že zisk z prodeje musel být menší v případě žalobce o méně než , částka, za jeden kus oproti kalkulaci, kterou uváděl žalobce. Nicméně chyba při výpočtu zisku z prodeje 39 ks podznačníků, která se opět pohybuje v řádu desetikorun je zcela nevýznamná, pokud žalobce žalobou uplatnil menší nárok oproti skutečnosti v rozsahu tisíců Kč. Totéž platí i pro situaci, kdy žalovaný vykázal v období prosince 2021 prodej 2 ks podznačníků nikoli za , částka, za kus, ale , částka, za kus (viz. č.l. 126). Výsledný zisk se tak logicky musí snížit o zhruba , částka, , což ale opět nemá žádný vliv na rozhodnutí soudu, neboť jak již bylo několikrát řečeno, žalobce uplatnil nárok nižší o několik tisíc Kč, a proto početní chyby v rozsahu maximálně několika set Kč nemohou mít žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.

21. Z dosud uvedeného tak vyplývá, že v období do , datum, vygeneroval vzájemný obchod účastníků zisk za prodej 1 575 ks vůní ve výši , částka, , za prodej 54 ks klíčenek ve výši , částka, a za prodej 39 ks podznačníků ve výši , částka, . Rozdíl proti výpočtům žalobce tak je skutečně zanedbatelný, neboť činí u klíčenek , částka, a u podznačníků , částka, (resp. , částka, , pokud by se přihlédlo ještě k prodejům za prosinec 2021). V období od , datum, do ukončení spolupráce pak činil zisk v případě vůní za 3 329 ks , částka, , v případě žalovaným nepřiznaného prodeje 1 099 ks vůní , částka, , v případě 50 ks klíčenek , částka, a v případě podznačníků zisk nevznikl, neboť v tomto období se žádný neprodal. Rozdíl proti výpočtům žalobce tak činí pouze , částka, v případě klíčenek. Pokud se způsobu výpočtu zisku týká, odkazuje soud na přehled zpracovaný žalobcem na č.l. 67 a 68, který byl ze strany soudu korigován o již zmíněné stokoruny. Pro výpočet zisku za prodej jednoho kusu výrobku platí, že v období do , datum, je třeba za základ vzít nákupní cenu jednoho kusu výrobku vč. DPH. Následně je nutné od prodejní ceny výrobku na e-shopu žalovaného odečíst jeho nákupní cenu vč. DPH a tím lze získat výši zisku. Konečná výše zisku se pak stanoví vynásobením počtem prodaných výrobků. Pro období od , datum, , kdy se žalovaný stal plátcem DPH pak pro výpočet zisku z prodeje jednoho kusu výrobku platí totéž, co je zde uvedeno, avšak s tím rozdílem, že za základ pro výpočet zisku je nutné vzít nákupní cenu jednoho kusu výrobku bez DPH. Následně se pak od prodejní ceny výrobku na e-shopu žalovaného odečte nejen nákupní cena výrobku bez DPH, ale i dopočítané DPH.

22. Je tedy zjevné, že celkový zisk za celou dobu spolupráce činil , částka, (žalobce tvrdí ve svém výpočtu mylně , částka, ). Za účelem zjištění oprávněnosti nároku žalobce je nicméně nutné vzít v úvahu, že žalovaný za celou dobu spolupráce žalobci vyplatil podíl na zisku ve výši , částka, , jak vyplynulo ze shodných tvrzení účastníků řízení a rovněž z listina na č.l. 20 a 21 spisu, kde jsou založeny výpisy z bankovních transakcí žalobce. Soud proto dospěl po odečtení žalovaným vyplaceného podílu na zisku k závěru, že by žalovaný měl žalobci doplatit ještě podíl na zisku ve výši , částka, . Jestliže žalobce požadoval vyplacení podílu na zisku ve výši , částka, , musel soud nutně dospět k závěru, že tento nárok je – s ohledem na dosud uvedené – oprávněný v celém rozsahu, a proto žalobci právo na zaplacení této částky přiznal. To vše v situaci, kdy vyšlo najevo, že procesní obrana žalovaného proti uplatněnému nároku nemůže obstát. Dosud uvedenému odpovídá výrok I. rozsudku.

23. Jestliže soud žalobci přiznal právo na zaplacení jistiny ve výši , částka, , zabýval se následně otázkou, zda žalobci svědčí i právo na zaplacení příslušenství v podobě úroku z prodlení a dospěl k závěru, že ano, avšak nikoli v žalobcem požadovaném rozsahu. Předně – o prodlení žalovaného s úhradou dluhu vůči žalobci pochyb nebylo, když i sám žalovaný uvedl, že žalobci oproti jeho nároku neuhradil – s výjimkou prokázaných plateb – ničeho. S ohledem na ustanovení § 1970 o.z. je proto zjevné, že žalobce má nárok na úhradu úroku z prodlení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že za celou dobu spolupráce vystavil žalobce žalovanému faktury na výplatu podílu na zisku dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ), dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ), dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ), dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ), dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ), dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ) a dne , datum, se splatností , datum, (částka , částka, , fa č. , hodnota, ). Proti prvním dvěma fakturám žalovaný zaplatil vždy požadovanou částku, avšak nikoli včas. V případě první faktury uhradil požadovanou částku nikoli , datum, , ale , datum, , v případě druhé faktury uhradil dluh nikoli , datum, , ale , datum, . Oproti třetí faktuře uhradil žalovaný nikoli , částka, , ale toliko , částka, , a to nikoli , datum, , ale až dne , datum, . Oproti čtvrté faktuře žalovaný uhradil celou částku, avšak nikoli ke dni splatnosti dne , datum, , ale až dne , datum, . Zbylé faktury zůstaly zcela neuhrazeny.

24. V návaznosti na dosud uvedené lze tedy shrnout, že pokud žalobce požadoval přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , pak je tento nárok oprávněný. V této části jde o nárok vztahující se k faktuře č. , hodnota, na částku , částka, se splatností , datum, . V řízení bylo prokázáno, že proti této faktuře žalovaný uhradil až dne , datum, částku , částka, , a proto byl v období žalobcem uváděném skutečně v prodlení a soud proto žalobci právo na zaplacení tohoto příslušenství přiznal. S ohledem na žalovaným poskytnuté částečné plnění je pak samozřejmě evidentní, že pokud proti částce , částka, uhradil žalovaný dne , datum, částku , částka, , zbývalo k úhradě , částka, a žádal-li žalobce přiznání práva na úhradu příslušenství z této částky od , datum, do zaplacení, pak tento nárok shledal soud důvodným, neboť žalovaný do dnešních dnů dluh vůči žalobci nevyrovnal.

25. Dále žalobce žádal úhradu příslušenství nikoli ze všech dalších zbylých plnění, která žalovanému vyúčtoval výše uvedenými fakturami, ale toliko z faktur č. , hodnota, , 23800034 a 23800035 v celkové výši , částka, , když žádal, aby mu soud přiznal právo na úhradu příslušenství ode dne , datum, do zaplacení. Tomuto požadavku však soud vyhovět nemohl, neboť jedna z uvedených faktur (č. , hodnota, ) měla odlišné datum splatnosti. Její splatnost nenastala dne , datum, , ale až dne , datum, . Splatnost obou zbylých faktur nicméně skutečně nastala dne , datum, . V takové situaci se soud s uplatněným nárokem žalobce musel vypořádat tak, že mu přiznal za období od , datum, do , datum, právo na zaplacení příslušenství nikoli z celé požadované částky , částka, , ale pouze z částky , částka, , neboť faktura č. , hodnota, na částku , částka, ještě nebyla splatná. Právo na zaplacení příslušenství z celé žalobcem požadované částky , částka, pak soud mohl žalobci přiznat až od okamžiku splatnosti faktury č. , hodnota, , která nastala dne , datum, , a proto soud toto právo žalobci přiznal ode dne , datum, . Tomu odpovídá výrok I. rozsudku.

26. Nicméně s ohledem na to, že faktura č. , hodnota, na částku , částka, byla splatná až dne , datum, a nikoli dne , datum, , jak tvrdil žalobce, musel soud nárok žalobce na zaplacení příslušenství z této částky za období od , datum, do , datum, jako nedůvodný zamítnout. Tomu odpovídá výrok III. rozsudku.

27. Poté se soud zabýval otázkou práva žalobce na náhradu nákladů spojených s uplatněným pohledávky, které žalobce vyčíslil na , částka, a dospěl k závěru, že žalobci toto právo svědčí, a to v návaznosti na ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto svým výrokem II. žalobci toto právo přiznal.

28. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky soud rozhodl podle ustanovení §§151, 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V daném případě měl žalobce neúspěch pouze v nepatrné části ohledně požadovaných úroků z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci účelně vynaložené náklady v částce , částka, , která je tvořena odměnou advokáta, kdy za tarifní hodnotu se v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (Advokátní tarif), považuje výše peněžitého plnění, tedy částka ve výši , částka, , kdy odměna za jeden úkon právní služby činí , částka, . Odměna advokáta je vyčíslena v souladu s ustanovením § 7 a násl. Advokátního tarifu, skládající se z 10 úkonů právní služby à , částka, , tj. , částka, (převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) Advokátního tarifu) – 1 úkon, sepis předžalobní výzvy ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d) Advokátního tarifu) – 1 úkon, Sepis žaloby ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d) Advokátního tarifu) – 1 úkon, předžalobní výzva ze dne , datum, (§ 11 odst.1 písm. d) Advokátního tarifu – 1 úkon, další porada s klientem přesahující jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) Advokátního tarifu) – 1 úkon, Účast na jednání před soudem dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g) Advokátního tarifu) – 1 úkon, další porada s klientem přesahující jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) Advokátního tarifu) – 1 úkon, účast na jednání před soudem dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g) Advokátního tarifu) – 1 úkon , účast na jednání dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g) Advokátního tarifu, rozšíření žaloby ze dne , datum, (§11 odst. 1 písm. d) Advokátního tarifu – 1 úkon). V souvislosti s poskytnutými úkony právní služby advokátovi náleží rovněž náhrada režijních paušálů podle § 13 odst. 3, odst. 4 Advokátního tarifu za 10 úkonů právní služby ve výši 10 x , částka, , tj. částka ve výši , částka, .

29. Advokátovi dále náleží náhrada cestovních výdajů v souvislosti s jeho cestami realizovanými ve dnech , datum, , , datum, a , datum, z jeho sídla (, adresa, ) ke zdejšímu soudu. Dle mapového portálu www.mapy.cz činí vzdálenost ze sídla advokáta ke zdejšímu soudu a zpět celkem přibližně 131 km a ujetí této vzdálenosti trvá (včetně cesty zpáteční) zhruba 1 hodinu a 54 minut. Jelikož přitom advokát tuto cestu vykonal celkem třikrát, ujel celkovou vzdálenost 393 km. Při kombinované spotřebě vozidla dle technického průkazu 8,1 l/100 km a ceně benzinu (Natural 95) , částka, /l ve smyslu vyhlášky č. 398/2023 Sb., činí náhrada za spotřebované palivo částku v celkové výši , částka, . K této částce je třeba připočíst náhradu za amortizaci vozidla ve výši , částka, /1 km ve smyslu § 1 písm. b) citované vyhlášky, tj. částku v celkové výši , částka, . Soud tedy advokátovi přiznal na náhradě hotových výdajů v souvislosti s uskutečněnými cestami ke zdejšímu soudu částku v celkové výši , částka, . Současně soud advokátovi přiznal podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu také náhradu za promeškaný čas strávený těmito cestami, a to v rozsahu 12 půlhodin (čili v rozsahu 4 půlhodin za každou cestu), tj. v částce , částka, .

30. Náhrada nákladů řízení žalobce tudíž sestává z částek ve výši , částka, (odměna advokáta), , částka, (paušální náhrada hotových výdajů advokáta), , částka, (náhrada cestovních výdajů) a , částka, (náhrada za promeškaný čas). Takto stanovenou částku ve výši , částka, soud dále s ohledem na to, že advokát je plátcem daně z přidané hodnoty, podle § 137 o. s. ř. zvýšil o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše nákladů řízení žalobce, jejíž náhradu soud uložil žalovanému, tak společně se žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, činí částku ve výši , částka, .

31. Lhůtu k plnění ve výroku I., II. a IV. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst.1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal podmínek.