4 C 101/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M., MPA sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., MPA, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náklady řízení státu ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce bydlel se svojí manželkou [jméno] [příjmení] v rodinném domě ve vlastnictví manželky na adrese [adresa]. S ohledem na skutečnost, že na majetek manželky byla nařízena exekuce, rozhodl soudní exekutor usnesením ze dne 5. 6. 2018 č. j. [číslo jednací] o udělení příklepu na výše uvedené nemovitosti - pozemek st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] a poz. parc. [číslo] jejíž součástí je garáž, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), žalované coby vydražiteli. Předmětné usnesení následně bylo po odvolání paní [jméno] [příjmení] potvrzeno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. února 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobce následně jednal s žalovanou o možnosti dalšího užívání výše uvedených nemovitostí z jeho strany. V této souvislosti byl ze strany žalované připraven text Smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitostí a nájemní smlouvy, kdy žalobce dle výslovného požadavku žalované před podpisem těchto smluv složil dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] částku [částka] (2x [částka]). Na základě složení této částky se žalovaná zavázala umožnit žalobci další užívání výše uvedených nemovitostí a to až do dne [datum] s tím, že se žalobce měl zavázat nejpozději do [datum] uzavřít s žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude koupě výše uvedených nemovitostí. S ohledem na skutečnost, že následně došlo ze strany žalované již dne [datum] k násilnému vystěhování žalobce a jeho manželky, kdy následně již neprobíhala žádná jednání o uzavření kupní smlouvy, žalobce s manželkou neměl možnost nemovitosti užívat a žalovaná začala dané nemovitosti inzerovat k prodeji třetí osobě. Žalobce následně dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k vrácení vyplacené zálohy ve výši [částka], jakožto bezdůvodného obohacení a to se splatností ke dni [datum], kdy současně žalobce z opatrnosti odstoupil od smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti. Žalovaná však na tuto výzvu nikterak nereagovala.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť žalobu považovala za nedůvodnou. Potvrdila, že předmětné nemovitosti, které byly původně ve výlučném vlastnictví manželky žalobce, nabyla příklepem v exekuční dražbě. Po právní moci příklepu proběhlo jednání mezi žalobcem a žalovanou, přičemž ze strany žalované bylo vedeno snahou o brzké vyklizení nemovitosti. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, jejímž předmětem bylo úplatné zřízení krátkodobého užívacího práva žalobce k předmětným nemovitostem na období od [datum] do [datum]. Strany nájemní smlouvy výslovně vyloučily automatické prodlužování nájmu, což svědčí o přechodném charakteru užívání nemovitostí. Po ukončení nájemního vztahu ke dni [datum] užíval žalobce předmětné nemovitosti v dalších měsících bez právního důvodu. O nové nájemní smlouvě bylo krátce jednáno, avšak nekomunikativní přístup žalobce a jeho nespolehlivost zapříčinily, že k žádnému dalšímu sjednání nájemního vztahu již nedošlo. Žalobce však projevil relevantní zájem o odkup nemovitostí za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka]. Za tímto účelem žalobce složil již dne [datum] částku [částka] a posléze došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti. Žádný závazek žalované umožnit žalobci další užívání nemovitostí do dne [datum] ze smlouvy neplyne. Ze smlouvy plynula pouze povinnost žalované nemovitosti pro žalobce do [datum] rezervovat, nezcizit a nezatížit právy třetích osob, což žalovaná beze zbytku dodržela. Ve druhém odstavci článku 1 Smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti se žalobce zavázal nejpozději do [datum] uzavřít s žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude prodej nemovitostí žalobci za dohodnutou kupní cenu. Žalobce byl smluvně zavázán s žalovanou kupní smlouvu uzavřít, avšak v období mezi [datum] a [datum] žalované nebyla doručena žádná výzva k uzavření kupní smlouvy a žalobce se stal takřka nekontaktním. Nedošlo-li k uzavření kupní smlouvy do [datum], aniž by žalobce řádně tvrdil a prokazoval, že včas vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy a žalovaná neposkytla přiměřenou součinnost a kupní smlouva z toho důvodu nebyla uzavřena, nemůže být žalobce se svou žalobou úspěšný. V článku 2 odst. 2 Smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti jsou totiž formulovány právní následky neuzavření kupní smlouvy z důvodu na straně žalobce a to tak, že žalobce se zavazuje uhradit žalované smluvní pokutu ve výši rezervačního poplatku, tedy [částka]. Žalobce tím zároveň vzal výslovně na vědomí, že v takovém případě nemá nárok na vrácení složeného rezervačního poplatku a souhlasí s uhrazením smluvní pokuty ze složeného rezervačního poplatku. K neuzavření kupní smlouvy došlo nepochybně z důvodů na straně žalobce, pročež marným uplynutím lhůty do [datum] vzniklo právo žalované na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaná písemně dne [datum] oznámila žalobci uplatnění práva na smluvní pokutu ve výši [částka] z titulu neuzavření kupní smlouvy z důvodu na straně žalobce a rovněž mu oznámila započtení své pohledávky na zaplacení smluvní pokuty oproti pohledávce žalobce na vrácení složené zálohy. Právními účinky zápočtu pohledávek tvrzená pohledávka žalobce na vrácení složené zálohy ve výši [částka] zanikla a žalobce se tak domáhá neexistujícího nároku.

3. Žalobce při ústním jednání doplnil, že smlouvy nebyly nikdy uzavřeny, neboť probíhala pouze emailová komunikace. Žalovaná podmiňovala přípravu smluv zaplacením částky [částka]. Žalobce tuto částku uhradil a žalovaná následně zaslala emailem text smluv, tedy nájemní smlouvy a smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti. Tyto smlouvy však nebyly nikdy podepsány. Žalobce k těmto pouze udělal revizi. Žalobce tedy namítl, že by podepsal smlouvu ze dne [datum], podpis na listině není jeho. Žalobce podepsal nájemní smlouvu s dobou nájmu do [datum], bylo jednáno o navazující smlouvě a žalovaná podmiňovala přípravu další nájemní smlouvy nejprve zaplacením částky [částka] a poté částkou [částka]. K převodu finančních prostředků došlo dne 10. 5., poté byly zaslány návrhy smluv, žalobce neměl finanční prostředky, tudíž předmětná smlouvy na složení zálohy na koupi nemovitosti měla být napsána na investora, kterého chtěl sdělit, následně byl hospitalizován a tímto byla veškerá jednání s žalovanou ukončena. Žalobce zdůraznil, že popřel pravost listiny, nikoli pravdivost a z procesní opatrnosti dále uvedl, že i v případě, že by bylo prokázáno, že jakákoliv smlouva byla uzavřena, jednalo by se o smlouvu neplatnou z důvodu § 1727 občanského zákoníku, neboť v případě nájemní smlouvy a smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti, by se jednalo o provázané smlouvy a dále případně z důvodu § [číslo], kdy by se ze strany žalované jednalo o zneužití tísně na straně žalobce a jeho manželky, kteří měli uzavřenou krátkou nájemní smlouvu, a hrozilo jim vystěhování. Žalovaná jim přímo hrozila fyzickým vystěhováním a žalobce tak mohl uhradit částku [částka] z důvodu, aby nedošlo k okamžitému vystěhování, kdyby se s manželkou neměli kde ubytovat.

4. Žalovaná při ústním jednání doplnila, že je pravdou, že ke komunikaci s žalobcem po ukončení nájemního vztahu došlo. Žalovaná zásadně nesouhlasila s tvrzením žalobce, že by se mělo v daném případě jednat o smlouvy provázané. Smlouva o složení zálohy na koupi nemovitosti byla uzavřena v předmětné nemovitosti mezi žalobcem a žalovanou, za kterou jednal její jednatel [jméno] [jméno].

5. Podle nesporných (shodných) tvrzení účastníků došlo na základě příklepu soudní exekutorky Mgr. [příjmení] k převodu předmětných nemovitostí na žalovanou coby vydražitele. Žalobcem byla zaplacena žalované částky [částka] a žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu.

6. Ze smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti ze dne [datum] (dále jen„ předmětná smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako zájemcem a žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a prodávající. Žalobce v čl. 1 smlouvy prohlásil, že má vážný úmysl koupit předmětné nemovitosti od žalované za dohodnutou kupní cenu [částka]. Žalobce se zavázal nejpozději do [datum] (rezervační lhůta) uzavřít s žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude koupě předmětných nemovitostí za dohodnutou kupní cenu. Žalobce složil před podpisem zálohu kupní ceny ve výši [částka] jako rezervační poplatek. Podle čl. 2 smlouvy v případě, že žalobce neuzavře v rezervační lhůtě z důvodů na své straně s žalovanou kupní smlouvu, odstoupí od smlouvy, nebo jinak poruší podmínky smlouvy, zavazuje se žalobce uhradit žalované smluvní pokutu ve výši uvedeného rezervačního poplatku. Žalobce tímto bere na vědomí, že v takovém případě nemá nárok na vrácení složeného rezervačního poplatku a souhlasí s uhrazením smluvní pokuty ze složeného rezervačního poplatku. Podle čl. 3 smlouvy se žalovaná zavázala předmětné nemovitosti rezervovat pro žalobce po dobu dle bodu 2 této smlouvy. Žalovaná se zavázala předmětné nemovitosti po dobu rezervační lhůty jakkoliv nezatížit zástavními právy, smluvními věcnými břemeny ani jinými věcnými či obligačními právy, včetně nájmu (vyjma nájemní smlouvy s žalobcem). V případě porušení této povinnosti je žalobce oprávněn bez dalšího od této smlouvy odstoupit s důsledky stejně jako v čl.

4. Podle čl. 4 smlouvy v případě, že žalovaná neuzavře v rezervační lhůtě z důvodů na své straně s žalobcem kupní smlouvu, nebo nemovitosti před koncem této lhůty prodá jinému zájemci, je žalobce oprávněn od této smlouvy odstoupit. Žalovaná je v tomto případě povinna vrátit žalobci složený rezervační poplatek a dále je žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši rezervačního poplatku.

7. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru písmoznalectví, jejímž úkolem bylo posouzení pravosti podpisu [celé jméno žalobce] na smlouvě o složení zálohy na koupi nemovitosti z [datum], soud zjistil, že sporný podpis [číslo] na Smlouvě o složení zálohy na koupi nemovitosti z [datum] je pravým podpisem [celé jméno žalobce], jehož nesporné podpisy [číslo] dvě nečíslované elektrografické kopie podpisů byly ke srovnání k dispozici.

8. Z protokolu o předání bytové jednotky ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byly předány předmětné nemovitosti manželce žalobce. Součástí protokolu bylo zaznamenání stavu vodoměru a elektroměru a sepsání zařízení v domě.

9. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovanou a žalobcem, kdy žalobci byly přenechány předmětné nemovitosti k užívání a zajištění jeho bytových potřeb a to na dobu neurčitou od [datum] do [datum]. Dle čl. II. odst. 2 nájemní smlouvy smluvní strany vyloučily aplikaci § 2285 občanského zákoníku o automatickém prodlužování doby nájmu. Bylo sjednáno nájemné a práva a povinnosti smluvních stran.

10. Z emailové komunikace s návrhy smluv bylo dále zjištěno, že mezi žalobcem prostřednictvím jeho právního zástupce a žalovanou probíhala v květnu 2019 komunikace ohledně uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti. Nájemní smlouva v návrhu měla být uzavřena na dobu neurčitou od [datum] do [datum]. K podpisům mělo dojít [datum] s tím, že rezervační smlouva měla být uzavřena s třetí osobou, resp. firmou, která by hradila finanční prostředky a nemovitosti tak reálně koupila, jejíž statutární zástupce měl podepsat rezervační smlouvu na dům a žalobce nájemní smlouvu a uhradit nájem ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy.

11. Z oznámení o uplatnění práva na smluvní pokutu ze dne [datum] včetně potvrzení o zaslání bylo zjištěno, že žalovaná žalobci oznámila, že vzhledem k neuzavření kupní smlouvy z důvodů na straně žalobce došlo k uplatnění práva na smluvní pokutu ve výši [částka] v souladu se smlouvou o složení zálohy na koupi nemovitosti ze dne [datum]. Tato částka byla započtena proti složené záloze. Oznámení bylo žalobci zasláno na adresu trvalého bydliště.

12. Z uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobce z opatrnosti odstoupil od smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti a vyzval žalovanou k vrácení uhrazené zálohy, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení, kdy s ohledem na skutečnost, že po složení zálohy na koupi nemovitosti došlo v červenci 2019 vystěhování žalobce a následně již neprobíhala žádná jednání o uzavření kupní smlouvy a žalovaná začala nemovitosti inzerovat k prodeji třetí osobě. Z tohoto důvodu nedošlo k naplnění účelu smlouvy.

13. Další navržené důkazy (úřední záznamy z policejního spisu Policie [obec], [číslo jednací], výslech svědkyň [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a výslech účastníků) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť dospěl z níže rozvedených důvodů k závěru, že žalobě by nebylo možné ani na základě výsledku dalšího dokazování možno vyhovět. Dokazování všemi těmito navrhovanými důkazy by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná nabyla v exekuční dražbě nemovitosti pozemek st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] a poz. parc. [číslo] jejíž součástí je garáž, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobce a žalovaná k předmětným nemovitostem uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalobce mohl nemovitosti užívat do ukončení nájemního vztahu dne [datum]. Žalobce dále s žalovanou dne [datum] uzavřel Smlouvu o složení zálohy na koupi nemovitosti, tedy předmětných nemovitostí, které měl žalobce zájem koupit za kupní cenu [částka]. Žalobce se touto smlouvou zavázal nejpozději do [datum] (rezervační lhůta) uzavřít s žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem bude koupě předmětných nemovitostí za dohodnutou kupní cenu. Žalobce složil před podpisem zálohu kupní ceny ve výši [částka] jako rezervační poplatek. V případě, že žalobce neuzavře v rezervační lhůtě z důvodů na své straně s žalovanou kupní smlouvu, odstoupí od smlouvy, nebo jinak poruší podmínky smlouvy, zavázal se žalobce uhradit žalované smluvní pokutu ve výši uvedeného rezervačního poplatku. Žalobce vzal na vědomí, že v takovém případě nemá nárok na vrácení složeného rezervačního poplatku a souhlasil s uhrazením smluvní pokuty ze složeného rezervačního poplatku. Žalovaná se zavázala předmětné nemovitosti rezervovat pro žalobce po dobu rezervační lhůty. Žalovaná se zavázala předmětné nemovitosti po dobu rezervační lhůty jakkoliv nezatížit zástavními právy, smluvními věcnými břemeny ani jinými věcnými či obligačními právy, včetně nájmu (vyjma nájemní smlouvy s žalobcem). V případě porušení této povinnosti, nebo v případě, že by žalovaná neuzavřela v rezervační lhůtě z důvodů na své straně s žalobcem kupní smlouvu, nebo nemovitosti před koncem této lhůty prodala jinému zájemci, byl žalobce oprávněn od této smlouvy odstoupit a žalovaná v takovém případě byla povinna vrátit žalobci složený rezervační poplatek a dále byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši rezervačního poplatku. Žalovaná oznámením ze dne [datum] oznámila žalobci, že vzhledem k neuzavření kupní smlouvy z důvodů na straně žalobce došlo k uplatnění práva na smluvní pokutu ve výši [částka] a tato částka byla započtena proti složené záloze. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalované odstoupení od smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti a vyzval žalovanou k vrácení uhrazené zálohy, neboť se dle něj jednalo o bezdůvodné obohacení, když z důvodu vystěhování žalobce, následného neprobíhání jednání o uzavření kupní smlouvy a inzerci nemovitosti k prodeji třetí osobě nedošlo k naplnění účelu smlouvy.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

17. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

18. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

19. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

21. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

22. Podle § 2005 odst. 2 o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

23. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím není důvodný. Soud má za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nepojmenovaná smlouva označená jako smlouva o složení zálohy na koupi nemovitosti, kterou se žalobce zavázal nejpozději do [datum], tedy v rezervační lhůtě, uzavřít s žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem měla být koupě předmětných nemovitostí za dohodnutou kupní cenu a žalovaná se zavázala předmětné nemovitosti rezervovat pro žalobce po dobu rezervační lhůty a zavázala se po tuto dobu předmětné nemovitosti jakkoliv nezatížit zástavními právy, smluvními věcnými břemeny ani jinými věcnými či obligačními právy, včetně nájmu (vyjma nájemní smlouvy s žalobcem). Žalobce se zavázal zaplatit rezervační poplatek, což učinil. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že pokud kupní smlouva nebude uzavřena z důvodů na straně žalobce, žalobce uhradí žalované smluvní pokutu ve výši uvedeného rezervačního poplatku. V takovém případě neměl žalobce nárok na vrácení složeného rezervačního poplatku, kterým by byla uhrazena smluvní pokuta. Sjednáno bylo i to, že pokud k uzavření budoucí smlouvy nedojde z důvodů ležících na straně žalované, je žalobce oprávněn bez dalšího od této smlouvy odstoupit a žalovaná je v tomto případě povinna vrátit žalobci složený rezervační poplatek a dále smluvní pokutu ve výši rezervačního poplatku. Předmětná smlouva naopak neobsahovala žalobcem tvrzený závazek žalované umožnit žalobci užívání předmětných nemovitostí do [datum].

24. Soud dospěl k závěru, že smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena. Žalobce namítal, že v případě nájemní smlouvy a smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti se jednalo o provázané smlouvy podle § 1727 občanského zákoníku, kdy by předpokladem vzniku smlouvy bylo i uzavření smlouvy, na níž je vznik smlouvy závislý, tudíž dle žalobce neuzavření nájemní smlouvy, znamená neplatnost smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti, avšak závislost ze znění těchto smluv rozhodně nevyplývá, a to ani ze znění návrhů smluv, které byly prostřednictvím emailové komunikace zasílány. Nadto z emailové komunikace vyplynulo, že původně navrhované smlouvy měly mít různý okruh smluvních stran a uzavření smlouvy o složení zálohy na koupi nemovitosti žalobcem více než měsíc poté, kdy nebyla uzavřena nájemní smlouva, pokud by žalobce měl vůli uzavřít závislé smlouvy, postrádá jakoukoli logiku, dle soudu se tak o závislé smlouvy nejednalo. Dále žalobce namítal neplatnost smlouvy z důvodu uvedeného v § 1796 občanského zákoníku, kdy se ze strany žalované mělo jednat o zneužití tísně na straně žalobce a jeho manželky, kteří měli uzavřenou krátkou nájemní smlouvu, a hrozilo jim vystěhování. Soud však nemá za to, že by se žalobce, který mohl disponovat částkou [částka], která byla žalované vyplacena na rezervační poplatek, nacházel v tísni, neboť měl časový prostor po dobu platně uzavřené nájemní smlouvy, aby si rozmyslel další postup, měl rovněž zmíněné finanční prostředky, dále z návrhu navazující nájemní smlouvy vyplývá, že další nájem ve výši [částka] chtěl hradit v hotovosti, rozhodně tak nebyl v situaci, kdy by neměl časový prostor ani finanční prostředky pro zajištění nového bydlení, jak uváděl. Zároveň je třeba uvést, že předmětná smlouva byla uzavřena až [datum], přičemž z emailové komunikace vyplývá, že žalobce měl před uzavřením smlouvy právního zástupce, který za něj komunikaci s žalovanou vyřizoval, měl tedy zjevně rovněž možnost se o dalším postupu poradit. Soud tedy uzavřel, že se ze strany žalované nejednalo o zneužití tísně žalobce.

25. V dané věci tak byla platně uzavřena předmětná smlouva na dobu určitou do [datum]. V době trvání této smlouvy nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Soud tak posuzoval, zda došlo k naplnění článku 2 předmětné smlouvy, zda měla žalovaná nárok na uhrazení smluvní pokuty a to ze složeného rezervačního poplatku. Žalobce sám ani netvrdil, že byl připraven smlouvu uzavřít, že se na žalovanou obrátil či ji jakkoli kontaktoval s požadavkem na uzavření kupní smlouvy a sám činil kroky k tomuto uzavření. Rovněž žalobce netvrdil, že by žalovaná porušila své povinnosti, že by tedy k neuzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů na straně žalované, kdy žalobce v žalobě zmínil, že žalovaná začala dané nemovitosti inzerovat k prodeji třetí osobě, avšak závazek žalované byl předmětné nemovitosti rezervovat pro žalobce, nezatížit je zástavními právy, smluvními věcnými břemeny ani jinými věcnými či obligačními právy, včetně nájmu (vyjma nájemní smlouvy s žalobcem). Porušení ujednaných povinností žalované ze strany žalobce tvrzeno nebylo.

26. Soud tedy dospěl k závěru, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů na straně žalobce, který neučinil kroky k uzavření kupní smlouvy a neprojevil zájem kupní smlouvu uzavřít a pro tento případ se žalobce zavázal uhradit žalované smluvní pokutu ve výši uvedeného rezervačního poplatku, která byla platně sjednána účastníky v čl. 2 předmětné smlouvy. V takovém případě neměl žalobce nárok na vrácení složeného rezervačního poplatku, kterým byla uhrazena smluvní pokuta. Zaplacený rezervační poplatek totiž nebyl uhrazen bez právního důvodu, jednalo se o odměnu za službu, kterou žalovaná žalobci poskytla, tedy rezervování předmětných nemovitostí po dobu rezervační lhůty. Jelikož se tedy nejednalo o získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, soud shledal žalobu nedůvodnou, a proto jí zamítl. Na závěr soud konstatuje, že pokud žalobce z opatrnosti od předmětné smlouvy po více než roce odstoupil, smluvní pokuta v té podobě, která již byla aktivována určitým porušením, takovým odstoupením od smlouvy nezaniká.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále jen AT). Při tarifní hodnotě [částka] činí odměna advokáta za jeden úkon [částka] (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 4 úkony (převzetí a příprava zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a dne [datum]); § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT) celkem [částka]. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po [částka] - tj. celkem [částka] (4 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně při cestě k ústnímu jednání (z [obec] – [část obce], přes autobusové nádraží [část obce], do Rakovníka a zpět) v trvání 12 půlhodin – tj. celkem [částka] (12 x [částka] dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje hromadnou dopravou ve výši [částka] za jednu jízdu k ústnímu jednání, za dvě cesty do Rakovníka a zpět tedy ve výši [částka], a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek vyjma cestovních výdajů ve výši [částka].

28. Pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o žalovanou uplatňovaný úkon„ vyjádření ze dne [datum]“, má soud za to, že se nejedná o samostatný úkon právní služby (ačkoliv jím bylo reagováno na výzvu soudu), neboť podání obsahovalo celkově 4 věty jako odpověď na výzvu. S ohledem na uvedenou jednoduchost podání tak soud za tento úkon náhradu nákladů řízení ani režijní paušál žalované nepřiznal.

29. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).

30. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo podle výsledků řízení proti účastníkům na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě náklady řízení státu představují náklady na znalečné vyplacené znalkyni [příjmení] [příjmení] v celkové částce [částka], přičemž částku [částka] uhradil na záloze žalobce, ze státních prostředků tak bylo uhrazeno [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení neúspěšný, bylo mu uloženo zaplacení této částky.