4 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem Národního odboje 35, PSČ obec 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence práva

I. Určuje se, že věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník zřízené ve prospěch pozemku parc. č. st. [číslo] v katastrálním území Rakovník smlouvou o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum], jehož vklad do katastru nemovitostí byl povolen řízením č. V [číslo] 2019 [číslo] správními účinky vkladu ke dni [datum], neexistuje.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 22 000 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení neexistence věcného břemene chůze a jízdy zatěžujícího pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník zřízené ve prospěch pozemku parc. č. st [číslo] v k. ú. [obec] smlouvou o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum], jehož vklad do katastru nemovitostí byl povolen řízením č. V [číslo] 2019 [číslo] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětný pozemek“). Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo určeno, že předmětný pozemek byl ke dni [datum] ve společném jmění manželů [jméno] xanon [číslo], [datum narození] a [jméno] [příjmení], nar. 17 srpna 1943, zemřelé [datum], tedy rodičů žalobce. Předmětným rozsudkem bylo vyhověno žalobě žalobců [příjmení] [jméno] xanon [číslo], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] xanon [číslo] proti žalovanému [jméno] [příjmení] jakožto vlastníkovi pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], na určení, že Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] vydrželi vlastnické právo k předmětnému pozemku v důsledku vydržení. Vlastnické právo k předmětnému pozemku nabyl žalobce v důsledku usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Žalovaní jsou v katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci – v režimu společného jmění manželů - pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./č. ev., vše v k. ú. [obec]. Žalovaní jsou dále jakožto vlastníci pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] v katastru nemovitostí evidováni jako oprávnění ze služebnosti cesty a jízdy po pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (služebný pozemek), který je ve vlastnictví žalobce. Služebnost byla zapsána do katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum] uzavřené mezi panem [jméno] [příjmení] jako povinným z věcného břemene a žalovanými jako oprávněnými z věcného břemene, a to na základě vkladového řízení č. V [číslo] 2019 [číslo] s právními účinky vkladu ke dni [datum] (dále jen„ předmětná služebnost“). Obsahem předmětné služebnosti je právo chůze a jízdy za účelem užívání, oprav a údržby nemovitosti, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] 2019. Předmětná služebnost byla zřízena na dobu neurčitou, a to bezúplatně. Jelikož bylo určeno, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] byl ke dni [datum] ve společném jmění manželů [příjmení], nemohl k němu pan [jméno] [příjmení] platně zřídit ve prospěch žalovaných jakožto vlastníků pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] předmětnou služebnost smlouvou ze dne [datum], neboť ke dni uzavření smlouvy o zřízení předmětné služebnosti nebyl vlastníkem předmětného pozemku. Předmětná služebnost tedy neexistuje. I pokud by žalovaní byli v dobré víře, ta samotná nic nemění na neexistenci předmětné služebnosti. Pochybnosti o vlastnickém právu [jméno] [příjmení] k předmětnému pozemku však vznikly již na základě geodetického zaměření pozemků, které proběhlo v roce 2017. Žalobce následně vedl s [jméno] [příjmení] komunikaci o možném smírném řešení věci, přinejmenším od počátku roku 2019. S ohledem na skutečnost, že smlouva o zřízení předmětné služebnosti byla uzavřena [datum] a žaloba ve věci sp. zn. [spisová značka] byla podána dne [datum rozhodnutí], přičemž však předžalobní komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] probíhala již řadu měsíců, zřízení předmětné služebnosti vykazuje znaky účelovosti.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, neboť měli za to, že smlouva o zřízení služebnosti ze dne [datum] byla uzavřena platně, když obě smluvní strany byly v dobré víře, že pan [jméno] [příjmení] je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] resp. v té době části pozemku parc. st. [číslo]. Skutečnost, že pan [jméno] [příjmení] nebyl dne [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] resp. v té době části pozemku parc. st. [číslo] se tento dozvěděl až na základě rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaní v době uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum] neměli vůbec ponětí o tom, že mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] probíhá spor o část pozemku parc. st. [číslo]. Z podané žaloby nadto vyplývá, že žaloba vůči panu [jméno] [příjmení] byla podána až dne [datum], to znamená více jak jeden měsíc po uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum]. Žalovaní mají za to, že byli v době uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum] v dobré víře, že pan [jméno] [příjmení] je oprávněn smlouvu uzavřít a zřídit žalovaným služebnost, žalovaní nezjistili žádné skutečnosti, které by mohli jejich dobrou víru narušit. Žalovaní si opatřili v době uzavření smlouvy o zřízení služebnosti ze dne [datum] aktuální výpis z katastru nemovitostí, a to včetně katastrální mapy. Je nutné aplikovat § 984 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když žalovaní jednali v dobré víře v zápis ve veřejném rejstříku. Žalobce si mohl nechat vyznačit v katastru nemovitostí poznámku spornosti a v takovém případě by bylo žalovaným na první pohled zřejmé, že se vede spor a že by případná smlouva o zřízení služebnosti mohla být posouzena jako neplatná.

3. Žalobce v replice namítl, že z čl. III. smlouvy o zřízení služebnosti chůze a jízdy ze dne [datum] vyplývá, že služebnost chůze a jízdy byla zřízena bezúplatně. Tato skutečnost tak sama o sobě vylučuje aplikaci § 984 občanského zákoníku. V projednávané věci však není naplněna ani druhá hypotéza pro možnost aplikace § 984 občanského zákoníku, a to existence dobré víry žalovaných. Předmětný pozemek nesousedí s pozemky žalovaných parc. č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], resp. se předmětný pozemek pouze rohem dotýká pozemku parc. č. st. [číslo], takže není fyzicky možné z předmětného pozemku přejít na pozemek žalovaných parc. [číslo]. Tato skutečnost musela být žalovaným v době uzavření smlouvy ze dne [datum] zřejmá, když součástí smlouvy je geometrický plán, na němž jsou znázorněné hranice. Z geometrického plánu, který byl přiložen ke smlouvě navíc muselo být žalovaným zřejmé, že předmětný pozemek navazuje na část pozemku parc. č. st. [číslo], která byla původně inzerována manžely [příjmení] (právními předchůdci žalovaných) spolu s pozemky parc. č. st. [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] a která byla následně z prodeje stažena a museli tedy vědět o nesouladu pozemků v dané lokalitě se skutečným stavem. Skutečnost, že předmětný pozemek je absolutně nezpůsobilý pro realizaci služebnosti cesty k pozemkům žalovaným, museli žalovaní nepochybně vědět v době uzavírání smlouvy, neboť předmětný pozemek se nachází v blízkosti jejich pozemků (byť s nimi přímo nesousedí) a není zřejmé, jakým způsobem chtěli žalovaní služebnost realizovat, když pozemek, na němž byla zřízena, nebyl napojen na jejich pozemky parc. č. st. [číslo] nebo [číslo], ale ani na veřejnou komunikaci. Dále dobrou víru žalovaných vylučuje skutečnost, že se na předmětném pozemku nachází travní porost, který tvoří jednolitou část s pozemkem parc. [číslo] také se na předmětném pozemku nachází dřevník. Mezi předmětným pozemkem a pozemkem [jméno] [příjmení] se nachází zeď a výškový rozdíl mezi předmětným pozemkem a pozemkem [jméno] [příjmení] činí 50 cm.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník a žalovaní jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp./č. ev., vše v katastrálním území Rakovník.

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

6. Žalobou ze dne [datum] ve znění změny ze dne [datum] podanou proti [jméno] [příjmení] se žalobci [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] domáhali určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o výměře 85 m2 v katastrálním území Rakovník dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2017 pro katastrální území Rakovník. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moc dne [datum], bylo určeno, že pozemek parc. [číslo] o výměře 85 m2 v katastrálním území Rakovník, vzniklý podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2017 pro katastrální území Rakovník, byl ke dni [datum] ve společném jmění manželů [jméno] xanon [číslo], narozeného [datum], a [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum] (žaloba ze dne [datum], rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]).

7. V odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zhodnotil, že neuvěřil části výpovědi pana [celé jméno žalovaného], který jako jediný z vyslýchaných svědků uvedl, že o nesouladu ve výměře pozemků věděli jejich předchůdci – manželé [příjmení] – již„ od počátku“. Samotní manželé [příjmení] uvedli pravý opak, přičemž toto tvrzení korespondovalo se zbylou částí jejich výpovědi, jakož i výpovědi žalobce c), rovněž paní [celé jméno žalované], uvádějíc, že s manželem jednali společně, soudu vypověděla, že na nesoulad se přišlo až v rámci převodu jejich nemovitosti, čemuž odpovídá také skutečnost, že se původně pozemek inzeroval včetně pozemku A, až následně byl inzerován bez něj. Pro důvěryhodnost p. [celé jméno žalovaného] nesvědčí ani jeho dlouholetá známost s právním zástupcem žalovaného, kdy to byl právě p. [příjmení], který žalovaného s právním zástupcem seznámil a žalovanému pomáhá s předáváním dokumentace. Taktéž tvrzení manželů [příjmení] o tom, že žalovaný sporný pozemek užil od roku 2017 (tedy poslední 3 roky) asi 4krát (p. [celé jméno žalovaného]) či každý rok několikrát do roka (p. [celé jméno žalované]) vyvrátil samotný žalovaný, když popsal, že sporný pozemek užil za posledních 5 let toliko 2krát, a to pro přivezení dříví, s odůvodněním, že jeden takový náklad mu vydrží zhruba na 2 roky.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí a katastrální mapy bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 85 m2 v katastrálním území Rakovník, žalovaní jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] zahrada, o výměře 376 m2 a parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 190 m2, jehož součástí je stavba [adresa] a parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 34 m2, jehož součástí je stavba bez čp./č. ev., vše v katastrálním území Rakovník a rovněž přesnou polohu těchto pozemků (výpis z katastru nemovitostí, katastrální mapa).

9. Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku při dodatečném řízení o dědictví (usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]).

10. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2017 soud zjistil, že z pozemku parc. [číslo] byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře 89 m2 a z pozemku parc. [číslo] byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře 85 m2 (geometrický plán).

11. Ze smlouvy o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum] spolu s přiloženým geometrickým plánem soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako povinný a žalovaní jako oprávnění uzavřeli smlouvu, kterou [jméno] [příjmení] zřídil na pozemku parc. [číslo] (resp. části původního pozemku parc. [číslo]) služebnost cesty ve prospěch oprávněných - vlastníků pozemku parc. [číslo] jako i každého dalšího vlastníka uvedeného pozemku. Obsahem předmětné služebnosti je právo chůze a jízdy za účelem užívání, oprav a údržby nemovitosti, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] 2019. Předmětná služebnost byla zřízena na dobu neurčitou, a to bezúplatně (smlouva o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum]).

12. Zástupce žalobce vyzval žalované dopisem ze dne [datum] před podáním žaloby mimo jiné ke zrušení nezákonně zřízeného věcného břemene (předžalobní výzva ze dne [datum] s dodejkou). Zástupce žalovaných dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce a paní [příjmení] k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. služebnosti na části pozemku parc. st. [číslo] spočívající v právu služebnosti stezky, neboť se objektivně nejsou schopni dostat na pozemek parc. [číslo] jehož jsou vlastníky (dopis ze dne [datum]).

13. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Další navržené důkazy (účastnické výslechy a výslech svědka [jméno] [příjmení]) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

15. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník, kterým vznikl oddělením z pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] 2017. Žalobce tento pozemek nabyl usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Žalovaní jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a parc. č. st. [číslo], vše v katastrálním území Rakovník. Žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení služebnosti s [jméno] [příjmení] jako povinným, kterou [jméno] [příjmení] zřídil na pozemku parc. [číslo] (resp. části původního pozemku parc. [číslo]) služebnost cesty ve prospěch oprávněných - vlastníků pozemku parc. [číslo] jako i každého dalšího vlastníka uvedeného pozemku. Obsahem předmětné služebnosti je právo chůze a jízdy za účelem užívání, oprav a údržby nemovitosti, jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] 2019. Předmětná služebnost byla zřízena na dobu neurčitou, a to bezúplatně. Pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník byl ke dni [datum] ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení].

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

19. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

20. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

21. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

22. Předmětem řízení je určení, že na předmětném pozemku neexistuje věcného břemene chůze a jízdy zatěžujícího předmětný pozemek. Jedná se tedy o určovací žalobu ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“). Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Soud má za to, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť služebnost cesty zatěžuje pozemek, jehož je vlastníkem a takto je zapsána v katastru nemovitostí.

23. Žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení služebnosti s [jméno] [příjmení] kterou [jméno] [příjmení] zřídil na předmětném pozemku služebnost cesty ve prospěch žalovaných a to za situace, kdy pozemek, na kterém byla služebnost zřízena, nebyl napojen na pozemky žalovaných, ani na veřejnou komunikaci a zřízení služebnosti postrádalo jakýkoli smysl. [příjmení] předmětného pozemku však ke dni [datum] byli manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], tedy právní předchůdci žalobce. Soud tak po provedeném dokazování uzavřel, že smlouva o zřízení služebnosti je neplatná, neboť pokud [jméno] [příjmení] nebyl vlastníkem předmětného pozemku, nemohl jej zatížit služebností. Neplatná smlouva tedy ke zřízení služebnosti nevedla a to podle zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet.

24. Soud se dále zabýval námitkou žalovaných, že žalovaní jednali v dobré víře v zápis ve veřejném rejstříku. Podle § 984 o. z. však není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že pokud by mělo dojít k upozadění práv skutečného vlastníka, tedy žalobce, musely by být splněny podmínky zákonem stanovené, mimo jiné by se muselo jednat o úplatné nabytí práva. K prolomení ochrany práva skutečného vlastníka musí být dán skutečný věcný důvod. Tím pak není dobrá víra nabyvatele ve stav zápisů ve veřejném seznamu sama o sobě, nýbrž až to, že nabyvatel by svým jednáním v této dobré víře měl být poškozen (k tomu srov. [příjmení], J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k § 984).

25. Ze smlouvy o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná služebnost byla zřízena bezúplatně, nemohlo tedy dojít k prolomení zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet, a soud se již blíže nezabýval otázkou existence dobré víry na straně žalovaných.

26. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že smlouva o zřízení služebnosti cesty ze dne [datum] je neplatná, nemohla tedy vést ke zřízení služebnosti, tudíž soud rozhodl, že věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rakovník zřízené ve prospěch pozemku parc. č. st. [číslo] v katastrálním území Rakovník neexistuje.

27. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce v celkové výši 22 000 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena odměnou za 5 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jako„ AT“ /) za úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], sepis žaloby ze dne [datum], sepis repliky k vyjádření žalovaných ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum], přičemž podle § 9 odst. 4 písm. b) AT činí z tarifní hodnoty 50 000 Kč sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby 3 100 Kč, odměnou za 5 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT.

28. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.