4 C 111/2019

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce: celé jméno vedlejšího účastníka , narozeného datum , bytem adresa vedlejšího účastníka pro zaplacení částka <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou je žalovaná povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa].</b> <b>III. Ve vztahu mezi vedlejším účastníkem a žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodňoval tím, že je synem žalované a vedlejšího účastníka. Všichni bydleli společně v domě [adresa] v obci [obec] od dětství, dále i poté, co žalobce uzavřel manželství. [adresa] v obci [obec] včetně stavební parcely [číslo] p. [číslo] zahrady byl v podílovém spoluvlastnictví rodičů (žalované a vedlejšího účastníka), pozemek p. [číslo] byla v jejich společném jmění manželů. Předmětný dům je patrový, v přízemí domu bly původně nebytové prostory, v nichž rodiče podnikali (byla tam cukrárna). V patře domu byl byt, který užívali rodiče pro potřeby bydlení. Později rodiče podnikání ukončili, dohodli se s žalobcem, že na vlastní náklady provede rekonstrukci nebytových prostor v přízemí domu a přestaví je na bytovou jednotku, kterou pak užíval pro potřeby své a své rodiny. Na vybudování bytové jednotky v přízemí si vzal žalobce úvěr od banky ve výši [částka], kterou investoval do přestavby. V této bytové jednotce pak žalobce s rodinou bydlel a hradil náklady spojené s provozem domu a zahrady. V říjnu 2016 opustila žalovaná dům a odstěhovala se z něj, posléze se dohodla s vedlejším účastníkem, že dům prodají a z kupní ceny vypořádají investice, které žalobce vložil do domu. Zbývající kupní cenu, že si žalovaná a vedlejší účastník rozdělí rovným dílem. Dům žalovaná a vedlejší účastník prodávali prostřednictvím realitní kanceláře [právnická osoba], kdy bylo dohodnuto, že kupní cenu se rozdělí mezi žalovanou a vedlejším účastníkem rovným dílem a každý z nich vyplatí žalobci investice do domu v částce [částka]. Toto bylo řešeno i před realitní makléřkou. Žalovaná však poté odmítla podepsat kupní smlouvu, v níž byla zakotvena původní dohoda rodičů, že každý mu vyplatí částku [částka]. [příjmení] se nezmařil prodej domu, kdy v něm již kupující bydleli, souhlasil vedlejší účastník s návrhem advokáta na soudní úschovu částky [částka], kdy žalované byla vyplacena pouze částka [částka]. Vedlejší účastník již částku [částka] žalobci vyplatil. Žalobce se pokusil s žalovanou uzavřít dohodu, když jí zaslal dne [datum] návrh dohody, žalovaná ji odmítla. Rozdíl v ceně domu před přestavbou a hodnotou domu po přestavbě činila [částka] ([částka] - [částka]). Dohoda účastníků však zněla bez ohledu na znalecký posudek na částku [částka], každý z rodičů [částka]. Bezdůvodné obohacení by případně, pokud by tak soud posuzoval, vzniklo podpisem kupní smlouvy dne [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Popírá existenci smlouvy o tomto závazku s žalobcem a vedlejším účastníkem. Veškerá jednání jsou zachycena v písemné kupní smlouvě a související smlouvě o úschově. Je pravdou, že žalobce nějaké jisté práce na domě provedl, jeho nároky z bezdůvodného obohacení jsou promlčeny, což žalovaná také namítá. Navíc žalobce v domě, do kterého takto investoval, zhruba od roku 2004 až do roku 2017, bydlel se svou rodinou, aniž by vlastníkům cokoliv platil (nesl pouze náklady spotřebovaných médii). Žalovaná tak nepopírá, že žalobce jisté práce do nemovitosti vložil, nezvedaly však hodnotu nemovitosti.

3. Ze smlouvy o rezervaci uzavřené dne [datum] mezi zprostředkovatelem: FRANŠÍZANT podnikající pod ochrannou známkou [příjmení] -4- PEOPLE: [právnická osoba], jednající ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] a převodci: žalovanou a vedlejším účastníkem a zájemcem: [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno], jejímž předmětem byli nemovitosti pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Sýkořice, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník. Převodci touto smlouvou prohlásili, že jsou vlastníkem nemovitostí a mají vážný zájem převést vlastnické právo k nim za stanovenou kupní cenu. Za tímto účelem převodce pověřil zprostředkovatele zprostředkováním příležitosti uzavřít kupní smlouvu na předmětné nemovitosti z převodce na zájemce a zmocnil zprostředkovatele k uzavření smlouvy. Doba rezervace byla stanovena do [datum].

4. Ze smlouvy o úschově finančních prostředků ze dne [datum] uzavřené mezi schovatelem Mgr. [jméno] [jméno], advokátem a prodávající – žalovanou a vedlejším účastníkem a kupujícími: [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že prodávající a kupující uzavřeli před uzavřením této smlouvy kupní smlouvu ohledně nemovitostí specifikovaných pod bodem I. Kupní cena činila [částka]. Podle čl. III písm.c) byla částka [částka] ponechána schovateli v úschově do té doby, než bude schovateli doloženo, kdo z prodávajících (resp. ostatních osob) je z této částky oprávněn: coby relevantní podklad k výplatě bude schovatel akceptovat dohodu či souhlasné prohlášení prodávajících, rozhodnutí soudu či jiného orgánu státní autority, který je k učinění takového rozhodnutí oprávněn, či jiný obdobný podklad, z něhož bude schovatel schopen shledat, který z prodávajících je z této části deponované částky oprávněn. Smlouva je účastníky podepsána.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávající: žalovanou a vedlejším účastníkem a kupující: [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že uzavřeli tuto smlouvu kupní, jejímž předmětem byly nemovitostí specifikované pod bodem I tj., pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Sýkořice, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník. Kupní cena činila [částka], kupující se ji zavázali uhradit prostřednictvím schovatelského účtu advokátní úschovy, kterou obstará Mgr. [jméno] [jméno], advokát. Součástí této smlouvy je smlouva o úschově finančních prostředků, přičemž část deponované částky ve výši [částka] schovatel ponechá ve své úschově dle podmínek smlouvy o úschově finančních prostředků, neboť tato část kupní ceny je mezi stranou prodávající sporná. Smlouva je účastníky podepsána.

6. Žalobce předložil soudu kupní smlouvu bez data, bez podpisů, shora stejných účastníků, kde je v textu v čl. III písm.e) mimo jiné uvedeno„ závazek schovatele vyplatit část deponované částky ve výši [částka], přímo ve prospěch bankovního účtu strany prodávající ([celé jméno vedlejšího účastníka] ml.), č. účtu:……… a to nejpozději do pěti (5) pracovních dnů poté, co bude schovateli předložen originál či ověřená kopie listu vlastnictví k nemovitostem, z něhož bude vyplývat, že vlastníkem nemovitostí se stala strana kupující a zároveň, že nemovitosti nejsou zatíženy žádnými právy třetích osob, vyjma těch práv třetích osob, která by byla zřízena v důsledku právního jednání strany kupující či zřízena v její prospěch, a zároveň nemovitosti nebudou dotčeny žádným probíhajícím řízením o změně právních vztahů a ani jiným probíhajícím řízením zahájeným stranou prodávající či z důvodu na straně prodávající či poznámkou spornosti ani jakoukoli jinou poznámkou zapsanou z důvodu na straně prodávající“.

7. Dopisem ze dne [datum] navrhoval žalobce žalované dohodu, předložil soupis prací, které na domě provedl s přestavbou bytové jednotky.

8. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná prostřednictvím advokáta, že nesouhlasí s vyplacením částky [částka] z advokátní úschovy žalobci.

9. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v domě č.p [číslo] v Sýkořici bydlel od narození. Jeho rodiče jej posléze vlastnili v podílovém spoluvlastnictví. Od roku 2000 jej rekonstruoval, a to přízemí domu, které bylo původně zřízeno jako prodejna. Ta byla zrušena, proto ji předělal s manželkou na byt 3+1. To probíhalo postupně, peníze v hotovosti neměli. [ulice] probíhaly svépomocí. Vzal si s manželkou úvěr v roce 2009 v částce [částka], které do domu investoval. Oba rodiče vyslovili souhlas s tím, že bude investovat do jejich domu, bylo mu i přislíbeno, že dům bude jednou v jeho vlastnictví. Vždy se dohodli s rodiči, co se bude na domě dělat. Opravoval i jiné části domu, než ve kterých s rodinou bydlel, jako vrata, pergolu, balkón. Doklady nemá. Rekonstrukce nebyly předmětem stavebního řízení. Půdorys se neměnil. Rodiče (žalovaná a vedlejší účastník) bydleli v prvém patře. Žalobce jim přispíval [částka] měsíčně, resp. žalované. Žalovaná se v roce 2016 odstěhovala z domu, následně se s vedlejším účastníkem domluvila na prodeji domu. Předtím se však dohodli, že mu každý z prodeje domu, z poloviny kupní ceny, vyplatí částku [částka]. Naposledy se to řešilo při uzavírání smlouvy před paní [příjmení]. Žalobce s manželkou zakoupil byt na Kladně, v roce 2019 se žalobce dozvěděl, že žalovaná prodává jejich věci z domu. Odmítla mu částku vyplatit, neboť se pohádali, od té doby spolu nekomunikují. Úspory s manželkou nemají, museli si vzít úvěr a hypotéku na byt. Vše, co měli, investovali do domu v Sýkořici.

10. Vedlejší účastník ve své výpovědi uvedl, že žalobce je jeho syn, žalovaná bývalá manželka. Všichni bydleli v domě v Sýkořici, který se posléze prodal. V přízemí žili nejprve rodiče, on s rodinou v prvém patře. V domě poté s žalovanou podnikal, měli cukrárnu. Následně se přízemí předělávalo na byt pro žalobce a jeho rodinu. Byt si žalobce předělal sám, jinak dělal v domě běžnou údržbu, platil vodu, elektřinu. [příjmení] i jeho žena se starali, jeho manželka vozila žalovanou po nákupech na [obec]. Byla tam ústní dohoda, např. i daně se pak platily na půl. Nájem platil žalobce, resp. platili manželce [částka] na ruku. Žili si tam dobře, až do doby, než žalovaná odešla. Dohodl se s ní, že dům prodají. Žalovaná sehnala paní [příjmení], před ní se dohodli, že synovi rovným dílem vyplatí [částka], když syn do toho dal [částka] na předělání bytu z cukrárny. Bylo to v bytě, byl ta on, žalobce, žalovaná a paní [příjmení]. Bylo to předtím, než byl dům nabízen. Výslovně to žalovaná odsouhlasila, poté, co se prvně vrátila po odchodu od dcery. Věděla, že si syn vzal úvěr ve výši [částka]. Žalovanou přivezla paní [příjmení]., ta ji vozila. Až před panem [jméno], kde měl být podpis smlouvy, s tím nesouhlasila. Alespoň se peníze dali do úschovy. Předtím se nikdy nezmínila, že by je nevyplatila žalobci. U pana [jméno] odmítla smlouvu podepsat.

11. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že vykonávala pro účastníky prodej domu v Sýkořici. Kontaktovala ji sama žalovaná, domluvili se na schůzce v domě, kde byl i vedlejší účastník a žalobce. Žalovanou vezla autem z [obec] do domu v Sýkořici. Vedlejší účastník souhlasil s podpisem zprostředkovatelské smlouvy, když synovi každý z prodeje vyplatí [částka]. Ona se s nimi dohodla, že toto bude řešeno až v kupní smlouvě, neboť tuto smlouvu měla vytisknutou, předtištěnou. K ústní dohodě došlo, neměla to však kam napsat, museli oba souhlasit, jinak by ji ani vedlejší účastník nepodepsal. Žalovanou do domu vozila, když byli nějací zájemci. Žalovaná jí v autě říkala, že něco budou žalobci vyplácet. V té době spolu komunikovali. Žalovaná jí také během cest vyprávěla o životě, jak žili, jak přestavovali. Po uzavření rezervační smlouvy, když přinesla návrh kupní smlouvy se závazkem ohledně [částka] žalované, tak ji nechtěla. Když se našel kupující na dům, sepsala se s nimi rezervační smlouva. Kupující se chtěli nastěhovat dříve, domluvily se podmínky. Při podpisu smlouvy u Mgr. [jméno], kde se smlouva společně podepisovala, žalovaná ji odmítla s tou podmínkou o vyplacení [částka] synovi. Proto byla dána část ohledně úschovy. Žalobce byl v té době na chodbě, snažil se s žalovanou domluvit. Žalovaná i odmítla kupujícím předat klíče, předával je vedlejší účastník. Vše řešil během roku, co byl dům prázdný, vedlejší účastník.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalovaná a vedlejší účastník jsou bývalí manželé, žalobce je jejich syn. Všichni bydleli společně (žalobce od narození) v domě [adresa] v obci [obec]. Žalobce tam posléze bydlel i se svou rodinou, v přízemí domu, žalovaná a vedlejší účastník v prvním patře domu. Žalobce v domě provedl rekonstrukce, úpravy, spočívající zejména v přestavbě přízemí na bytové prostory. Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávající: žalovanou a vedlejším účastníkem a kupující: [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byly nemovitostí specifikované pod bodem I. tj., pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] nacházející se v obci a katastrálním území Sýkořice, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník. Kupní cena činila [částka], kupující se ji zavázali uhradit prostřednictvím schovatelského účtu advokátní úschovy, kterou obstará Mgr. [jméno] [jméno], advokát. Součástí této smlouvy je smlouva o úschově finančních prostředků, přičemž část deponované částky ve výši [částka] schovatel ponechá ve své úschově dle podmínek smlouvy o úschově finančních prostředků, neboť tato část kupní ceny je mezi stranou prodávající sporná. Současně tohoto dne byla uzavřena i smlouva o úschově finančních prostředků mezi schovatelem Mgr. [jméno] [jméno], advokátem a prodávající – žalovanou a vedlejším účastníkem a kupujícími: [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], dle které prodávající a kupující uzavřeli před uzavřením této smlouvy kupní smlouvu ohledně nemovitostí specifikovaných pod bodem I. Kupní cena činila [částka]. Podle čl. III písm.c) byla částka [částka] ponechána schovateli v úschově do té doby, než bude schovateli doloženo, kdo z prodávajících (resp. ostatních osob) je z této částky oprávněn: coby relevantní podklad k výplatě bude schovatel akceptovat dohodu či souhlasné prohlášení prodávajících, rozhodnutí soudu či jiného orgánu státní autority, který je k učinění takového rozhodnutí oprávněn, či jiný obdobný podklad, z něhož bude schovatel schopen shledat, který z prodávajících je z této části deponované částky oprávněn.

13. Podle § 1903 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

14. V daném případě se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s tím, že žalobce byl s žalovanou a vedlejším účastníkem domluven nejprve na tom, že bude bydlet v domě č.p [číslo] v Sýkořici, ve vlastnictví žalované a vedlejšího účastníka. Jedná se o jeho rodiče, o dům, kde od narození vyrůstal a s nimi bydlel. S rodiči obýval nejprve první patro, v přízemí bydleli nejprve rodiče vedlejšího účastníka, následně zde pak rodiče podnikali v nebytových prostorech. V průběhu času tak došlo k situaci, že v přízemí bydlel žalobce se svou rodinou a to několik let. Žalobce prostory v přízemí upravil pro bydlení své a své rodiny, žalovaná a vedlejší účastník (jeho rodiče) zůstali bydlet v prvním patře. Žalobce provedl určité rekonstrukce v domě, hradil i další výdaje s domem, což potvrdil ve své výpovědi i jeho otec (vedlejší účastník):„ Byla tam ústní dohoda, např. i daně se pak platily na půl. Nájem platil žalobce, resp. platili manželce [částka] na ruku. Žili si dobře, až do doby, než žalovaná odešla“. Toto koresponduje i s výpovědí samotného žalobce, proč do domu investoval, že platili matce [částka], že si vzal úvěr. Tuto situaci podporuje i vyjádření samotné žalované„ žalobce nějaké jisté práce na domě provedl, do kterého takto investoval, zhruba od roku 2004 až do roku 2017, bydlel se svou rodinou, aniž by vlastníkům cokoliv platil (nesl pouze náklady spotřebovaných médii). Žalovaná tak nepopírá, že žalobce jisté práce do nemovitosti vložil“. Lzek dospět k závěru, že byla uzavřena, byť konkludentně, dohoda mezi účastníky, že žalobce se svou rodinou zůstane bydlet v domě, který byl ve spoluvlastnictví jeho rodičů, oproti tomu provede práce na domě, spočívající zejména ve změně nebytových prostor v přízemí na byt, a současně bude hradit i další výdaje s domem spojené. Toto také žalobce činil několik let, až do doby, než žalovaná odešla a došlo k prodeji domu s dalšími nemovitostmi. Po celou dobu byla žalovaná srozuměna s tím, že žalobce si vzal úvěr (není podstatné v jaké výši), že jisté práce na domě provádí. Po jejím odchodu z domu, to byla žalovaná, kdo sehnal kontakt na realitní makléřku, za účelem prodeje domu. Tento prodej se i později realizoval. Ještě před realizací prodeje, v rámci jednání o prodeji, došlo mezi účastníky k dohodě, které byli všichni přítomni, že část kupní ceny z prodeje nemovitostí ve výši [částka], bude uhrazena žalobci, každým z rodičů ve výši [částka] z jejich podílu. Existence této dohody vyplývá jak z výpovědi vedlejšího účastníka, tak zejména svědkyně [příjmení] [příjmení]. Ta výslovně uvedla, že„ k ústní dohodě došlo, neměla to však kam napsat, museli oba souhlasit, jinak by ji ani vedlejší účastník nepodepsal. Žalovaná jí v autě říkala, že něco budou žalobci vyplácet“. Soud její výpověď hodnotil jako objektivní, neboť to byla právě sama žalovaná, kdo ji ohledně prodeje domu kontaktoval. Nakonec i tato svědkyně žalovanou na prohlídky domu s možnými zájemci vozila autem z [obec], včetně té první schůzky přímo v domě. Žalovaná tak s tímto postupem v době, kdy se uvažovalo o prodeji, souhlasila. Obě výpovědi se shodují i v tom, kdo byl přítomen. Na základě tohoto odsouhlasení, pak přistoupil vedlejší účastník a žalovaná k podpisu smlouvy s realitní makléřkou Ing. [příjmení]. Ta také nechala do případné kupní smlouvy tento požadavek zapracovat, byť k podpisu této verze nedošlo pro nesouhlas žalované. Kupní smlouva byla poté zpracována ve znění shora citovaném tedy s úschovou částky [částka]. Na základě tohoto dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o narovnání, dle které dosavadní závazek o tom, že žalobce bude spolu s rodinou bydlet v domě č.p [číslo] ve vlastnictví rodičů, oproti tomu, že bude hradit výdaje související s domem, náklady související se změnou nebytových prostor na byt v přízemí, jak potvrdil i vedlejší účastník. S ohledem na možný budoucí prodej nemovitostí ve vlastnictví jeho rodičů, pak byl tento závazek nahrazen tím, že žalobci bude vyplacena z kupní ceny částka [částka], každým z rodičů [částka]. K tomu došlo pouze ze strany vedlejšího účastníka, otce žalobce. Narovnáním ve smyslu ust. § 1903 o.z. mohou být upraveny mezi účastníky jakékoliv sporná práva a povinnosti, jimiž mohou disponovat. Sporností, práv a povinností ve smyslu citovaného ustanovení, se míní rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu. Stačí, že jedné ze stran se určité právo, které je součástí jejich vzájemného právního vztahu, jeví sporným bez ohledu na to, zda spor objektivně existuje. Účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že se původní závazek zruší a nahradí se novým. Taková dohoda o narovnání je vždy samostatným zavazovacím důvodem (k tomu srovnej např. 30 Cdo 21/2011). Písemná forma nebyla požadována zákonem, když ani původní dohoda nebyla v písemné formě. Soud hodnotil projev vůle stran podle obsahu a vůle, žalovaná s ní vyslovila souhlas, jak bylo prokázáno provedenými důkazy. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva v plném rozsahu. Soud proto přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení pak tvoří zaplacený soudní poplatek v částce [částka] dle sazebníku zákona o soudních poplatcích [číslo] Sb., položky 1 bod 1b) a odměna advokáta za 8 úkonů právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum], žaloba ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) ve výši [částka] a dva úkony v poloviční výši po [částka] (vyjádření ze dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) ve výši [částka] podle podle § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 10 paušálních náhrad po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce. Lhůta pro zaplacení nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení mezi vedlejším účastníkem na straně žalobce a žalovanou rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť vedlejší účastník se náhrady nákladů výslovně vzdal, nepožadoval je (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).