4 C 129/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo - část obce, zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši částka. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve 13 splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, žalovaná však nikoli a ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná celkově uhradila částku částka. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši částka, neuhrazeným úrokem z úvěru ve výši částka, neuhrazeným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši částka a neuhrazeným inkasním poplatkem ve výši částka. Inkasní poplatek slouží k pokrytí nákladů na službu poskytovanou dlužníkovi, která spočívá v inkasu hotovostních splátek úvěru v bydlišti dlužníka. Jeho výše je závislá na konkrétních okolnostech případu. Posouzení úvěryschopnosti žalované spočívalo v prověření negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, žádného zahájeného exekučního řízení, uvedení příjmů a výdajů při žádosti o poskytnutí půjčky, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalobkyně uzavřela s původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.

2. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, která ačkoliv byla k ústnímu jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum a formuláře pro standardní informace spotřebitelského úvěru a předpisu splátek ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300, celkově tedy částka ve 13 měsíčních splátkách po částka RPSN činila 189,38% ročně. Z oprávnění příjmení národní banky, výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry na základě licence vydané Českou národní bankou.

5. Z žádosti o poskytnutí úvěru včetně finanční analýzy, čestného prohlášení jméno příjmení, nájemní smlouvy jméno příjmení, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum a datum, výpisu z účtu jméno příjmení a scoring karty bylo zjištěno, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši částka a přídavky na děti v celkové výši částka. Na bydlení přispívala své tchýni částkou částka. Z výpisu z účtu, na který je žalované vyplácen rodičovský příspěvek a přídavky na děti bylo dále zjištěno, že zůstatky na účtu se pohybovaly okolo částka. V měsíci prosinec 2016 bylo na účet vyplaceno porodné ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně ve finanční analýze vycházela z příjmů dvou osob v domácnosti, minimální měsíční výdaje žadatele byly spočítány na částku částka, bylo počítáno s rezervou na neočekávané výdaje ve výši částka.

6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila celkem částku částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a smlouvy o prodeji části závodu bylo dále zjištěno, že část závodu společnosti právnická osoba byla převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, a poté že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

8. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum.

9. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr:

10. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy jí byl poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se předmětný úvěr zavázala vrátit v 13 splátkách po částka spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši částka. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované hradit poskytnutý úvěr tím, že žalovaná předložila oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, výpis z účtu, nájemní smlouvu a čestné prohlášení. Finanční analýzou byl poté proveden výpočet. Žalovaná měla příjmy částka, dvě nezletilé děti a výdaje na bydlení ve výši částka, na účtu téměř nulový zůstatek. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nehradila, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částka. Dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona číslo 2016 o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

15. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel přenechala žalované jako dlužníkovi částku částka s tím, že žalovaná ji ve sjednané době vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí zápůjčky jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena, neboť žalovaná musela k ověření úvěruschopnosti předložit dokumenty jako je např. výpis z účtu na jméno žalované za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu apod. Dále tvrdila, že posouzení úvěryschopnosti žalované spočívalo v prověření negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, žádného zahájeného exekučního řízení, uvedení příjmů a výdajů při žádosti o poskytnutí půjčky, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Žalobkyně soud zahrnula listinami s očekáváním, že si soud sám zjistí rozhodné skutečnosti, které řádně netvrdila, ačkoli k tomu byla povinna, tj. jaké konkrétní dokumenty byly žalovanou předloženy, jaké měla příjmy a v jaké výši byly zjištěny její výdaje. Nutno rovněž podotknout, že žalobkyní předložené listiny byly nejen na jméno žalované, ale i dalších dvou žen, o jejichž vztahu k žalované žalobkyně netvrdila ničeho. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. K tomu je třeba dodat, že je nepřípustné, aby soud na účastníkovo tvrzení (na jeho verzi právně významné skutečnosti) usuzoval z výsledků dokazování či ze skutečností, které jinak vyšly v řízení najevo. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK ze dne datum).

17. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaná se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila a tato plnění přijala, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat po žalované to, co sama plnila, tedy vrácení částky částka. Žalovaná však dosud uhradila pouze částka. Zbývající část dlužné částky neuhradila, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena. Dle soudu na postupníka může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

18. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum, zamítl. Naopak ohledně částky částka, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

19. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s úhradou částky částka v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od datum do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.