Okresní soud v Rakovníku · Rozsudek

4 C 19/2022

č. j. 4 C 19/2022-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-09 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSRA:2022:4.C.19.2022.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka], zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], a na základě které měl žalovaný povinnost vrátit zápůjčku ve výši [částka] a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši [částka] Celkem se tedy zavázal žalovaný zaplatit žalobkyni částku [částka]. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že obdržel v místě svého bydliště v hotovosti celou uvedenou částku zápůjčky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako skladník u společnosti [právnická osoba] Kromě příspěvku ze zaměstnání žalovaný uvedl další čistý příjem domácnosti - příjem partnerky. Dále žalovaný předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. K datu uzavření smlouvy již byl žalovaný klientem žalobkyně a závazek z dříve uzavřené smlouvy řádně splácel. Úhradu celkové dlužné částky měl žalovaný provést v 18 měsíčních splátkách po [částka] Celkem žalovaný uhradil do dne podání žaloby toliko částku [částka] Poslední platbu žalovaný provedl dne [datum]. Celková aktuální dlužná částka, které se žalobkyně domáhá, činí [částka]. Dále požaduje na základě čl. 6 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu ve výši [částka], v souladu s ustanovením § 122 odst. 3. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti.

4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s Poplatkem za zápůjčku [částka], celkově tedy [částka] v 18 měsíčních splátkách po [částka], s poslední splátkou ve výši [částka] RPSN vztahující se k zápůjčce činí 163,88%.

6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkově [částka].

7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako skladník u společnosti [právnická osoba] Zaměstnání bylo dle zákaznické karty ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný uvedl příjem [částka] a další příjem domácnosti ve výši [částka]. Interní splátku uvedl ve výši [částka], odhadované výdaje [částka]. Dále byla ověřena nájemní smlouva.

8. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum].

9. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr:

10. Dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Žalovaný se předmětnou zápůjčku zavázal vrátit v 18 splátkách po [částka] spolu s poplatkem ve výši [částka]. Před poskytnutím zápůjčky žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit poskytnutou zápůjčku tím, že žalovaný měl předložit pracovní smlouvu a výplatní pásky a nájemní smlouvu. Žalovaný měl mít příjmy ve výši [částka], splátku ve výši [částka], odhadované výdaje [částka]. Žalovaný uhradil částku [částka]. Před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dlužné částky.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 78 odst. 2 z.o.s. poskytovatel při plnění povinností podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

13. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

15. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně jako věřitel přenechala žalovanému jako dlužníkovi částku [částka] s tím, že žalovaný ji ve sjednané době vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí zápůjčky jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by před poskytnutím spotřebitelského úvěru splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnosti žalovaného řádně posoudila, měla k dispozici pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu, nic takového však soudu nedoložila, ačkoli má povinnost dokumenty uchovávat. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tedy tvrdila, že informace získané od žalovaného ověřila, dokumenty, které byly ověřovány, nedoložila. Nutno dále rovněž podotknout, že není zřejmé, jaký měl být nájem žalovaného, přestože žalobkyně měla ověřit nájemní smlouvu, neboť z tvrzených odhadovaných výdajů ve výši [částka] logicky vyplývá, že se jedná o další běžné výdaje, neboť nájem ověřený nájemní smlouvou by nebyl odhadnut a nájem tedy v sepsaných měsíčních výdajích vůbec nebyl zahrnut. V tomto směru tak žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a smlouva o spotřebitelském úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

17. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky [částka], přičemž prozatím bylo uhrazeno [částka].

18. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka], zamítl. Naopak ohledně částky [částka], o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

19. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky [částka] v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od [datum] do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.