4 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D., LL.M., MPA sídlem adresa o zaplacení 312 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyní částku 312 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 312 050 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyní náhradu nákladů řízení ve výši 74 258,55 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 312 050 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je společenstvím vlastníků vzniklým podle ustanovení § 9 zákona č. 72/1994 Sb. pro správu bytového domu na adrese [adresa], tj. budovy [adresa] a pozemku p. č. st. 333, na němž je stavba budovy umístěna, v k. ú. [obec] u [obec]. Bytový dům [adresa] byl na základě prohlášení vlastníka budovy (žalovaného) o vymezení jednotek ze dne [datum] a jeho změny ze dne [datum] rozdělen na 24 bytových jednotek [číslo] až [číslo]. Žalovaný vykonával funkci pověřeného vlastníka (statutárního orgánu) žalobkyně v době od [datum] do [datum]. Podle ustanovení čl. VII. odst. 2 písm. d) stanov žalobkyně je každý člen společenství vlastníků povinen řádně a včas hradit stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (resp. podle podlahové plochy, podle níž jsou spoluvlastnické podíly určeny), neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jinak. Shromáždění jako nejvyšší orgán žalobkyně na svém zasedání konaném [datum] určilo výši příspěvku do fondu oprav v sazbě 10 Kč podlahové plochy bytu (bez sklepa). Podle ustanovení čl. IX. odst. 1 stanov žalobkyně jsou měsíční příspěvky do fondu oprav splatné do 15. dne kalendářního měsíce, za nějž náleží. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo potvrzeno, že mezi všemi vlastníky jednotek v domě nebyla uzavřena žádná dohoda o odlišném způsobu hrazení příspěvku na správu domu a pozemku, než podle ustanovení § 15 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, resp. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zápis ze schůze z [datum] neobsahuje žádný aktivní projev vůle, kterým by ostatní vlastníci jednotek projevili vůli přijetí nějakého konkrétního návrhu v tomto směru.

2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl v období 10/ 2012 až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 1 023 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 10 230 Kč; za 7 měsíců byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 71 610 Kč. Žalovaný byl v období [číslo] až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 964 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 9 640 Kč; za 4 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 38 560 Kč. Žalovaný byl v období [číslo] až 04/ 2014 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 9 050 Kč; za 8 měsíců byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 72 400 Kč. Žalovaný byl v období 05/ 2014 až 03/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 9 050 Kč; za 23 měsíců byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 208 150 Kč. Žalovaný byl v období 04/ 2016 až 05/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 825 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 8 250 Kč; za 2 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 16 500 Kč. Žalovaný byl v období 06/ 2016 až 09/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 779 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 7 790 Kč; za 4 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 31 160 Kč. Žalovaný byl v období 10/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 733 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 7 330 Kč; za 1 měsíc byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 7 330 Kč. Žalovaný byl v období 11/ 2016 až 12/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 693 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 6 930 Kč; za 2 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 13 860 Kč. Žalovaný byl v období 01/ 2017 až 02/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 561 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 5 610 Kč; za 2 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 11 220 Kč. Žalovaný byl v období 03/ 2017 až 04/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 475 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 4 750 Kč; za 2 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 9 500 Kč. Žalovaný byl v období 05/ 2017 až 06/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 416 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 4 160 Kč; za 2 měsíce byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 8 320 Kč. Žalovaný byl v období 07/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 330 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 3 300 Kč; za 1 měsíc byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 3 300 Kč. Žalovaný byl v období 08/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 185 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 1 850 Kč; za 1 měsíc byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 1 850 Kč. Žalovaný byl v období 09/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 86 m², tj. s měsíčním příspěvkem do fondu oprav 860 Kč; za 1 měsíc byl na příspěvku do fondu oprav povinen zaplatit částku 860 Kč. Ve shora uvedeném období 10/ 2012 až 09/ 2017 tak žalovanému z titulu členství ve společenství vlastníků žalobkyně vznikla povinnost zaplatit na příspěvcích do fondu oprav úhrnem 494 620 Kč, kteroužto povinnost nesplnil ani z části, s poukazem na domnělé zproštění povinnosti platit tyto příspěvky zápisem ze zasedání shromáždění ze dne [datum]. Za období 10/ 2017 až 11/ 2019 jsou příspěvky do fondu oprav na základě uvedeného pravomocného rozsudku Okresního soudu v Rakovníku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zaplaceny. Porušením právních povinností žalovaného při výkonu funkce pověřeného vlastníka společenství vlastníků žalobkyně, a sice povinnosti vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí podle § 159 občanského zákoníku a povinnosti činit opatření k zajištění úhrady dluhů vlastníků jednotek na příspěvcích na správu domu podle ustanovení čl. IV odst. 7 písm. g) stanov žalobkyně, vznikla žalobkyni škoda ve výši 494 620 Kč, jíž představují nezaplacené příspěvky do fondu oprav za období 10/ 2012 až 09/ 2017 z titulu členského vztahu žalovaného vůči žalobkyni, které se současně staly vůči členovi společenství nevymahatelnými v důsledku promlčení nároku. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu tím, že jako jeho statutární orgán nevymáhal řádně a včas dluhy na členských platbách vůči sobě samému jako členovi společenství, jemuž povinnost přispívat na správu domu a pozemku ve výši stanovené shromážděním platně vznikla. Nejpozději od května 2014 žalovaný, pokud by jednal s potřebnou znalostí aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a nezbytnou loajalitou a pečlivostí (jichž jakožto akciová společnost podnikající v oboru realitní činnosti a administrativní správy musel být schopen), mohl a měl vědět, že jeho záměr být zproštěn členských platebních povinností s odkazem na zápis ze zasedání shromáždění z [datum] nemá žádné právní účinky, a že je jako statutární orgán společenství povinen tyto členské platby (vůči sobě samému jako členovi společenství) vymáhat. Tím, že tak neučinil, způsobil společenství vlastníků škodu. Škoda způsobená žalovaným žalobkyni v období 05/ 2014 až 09/ 2017 činí 312 050 Kč.

3. Žalovaný s žalobním návrhem nesouhlasil, navrhl žalobu zamítnout. Žalobkyně uplatňuje v řízení po žalovaném náhradu škody coby po pověřeném vlastníkovi (statutární orgán společenství vlastníků jednotek), což považuje žalovaný za nepatřičné. Žalovaný má především za to, že žalobkyně neprokázala spolehlivě vznik škody v podobě nevymahatelnosti dluhu z titulu nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku. Žalovaný v tomto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný tak má za to, že žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody, ačkoliv neprokazuje, že by ke vzniku škody skutečně došlo. Žalobkyně se totiž do dnešního dne před soudem nedomáhala zaplacení jí tvrzených pohledávek za období let 2014 – 2017 po žalovaném coby bývalém členu společenství vlastníku jednotek. Žalovaný s ohledem na rozhodovací praxi soudů má za to, že nevymahatelnost pohledávky musí být prokázána, včetně okamžiku vzniku nevymahatelnosti pohledávky, což žalobkyně neučinila. Z toho důvodu má žalovaný za to, že škoda nevznikla a uplatňovaný nárok je zcela nedůvodný, když žalobkyně neunáší břemeno tvrzení ani důkazní. Žalovaný považuje žalobní návrh za účelový, neboť o nárocích plynoucích z neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku byl již jednou žalovaný žalován (viz řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] u nadepsaného soudu) a je tak zcela zřejmé, že žalobkyně se domáhá zaplacení nároku totožného charakteru, toliko na základě odlišné právní kvalifikace (resp. postavení žalovaného). Z tohoto důvodu žalovaný v jednání žalobkyně mj. spatřuje nepoctivost v rozporu s § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyni zcela jistě nebránilo nic, aby žalobu uplatňovala v rozsahu celého jím tvrzeného období, tedy od roku 2012 až do roku 2020 a měla by následně postaveno na jisto, zda a v jakém rozsahu se některá část z uplatněného nároku stala nevymahatelnou, čímž by byla schopna prokázat vznik škody a tuto dále uplatňovat vůči odpovědným osobám.

4. Žalobkyně ve své replice uvedla, že považuje námitky žalovaného, že žalobkyně neprokázala, že by pohledávka byla nevymahatelná a že v podání žaloby spatřuje nepoctivý záměr, za nedůvodné. Pokud jde o vznik škody v podobě nevymahatelnosti pohledávky, má žalobkyně za to, že ta nastává již samotným uplynutím promlčecí lhůty, v každém případě pak za situace, kdy je zjevné, že dlužník dobrovolnou úhradu odmítá. Žalobkyně pokládá za nesprávnou interpretaci judikatury Nejvyššího soudu žalovaným v tom smyslu, že poškozený by snad měl být nucen v zájmu získání důkazu o nevymahatelnosti pohledávky iniciovat soudní řízení, o němž od počátku ví, že v něm bude neúspěšný v důsledku rozumně očekávatelného důvodného uplatnění námitky promlčení. Žalobkyně v tomto smyslu odkazuje zejména na žalovaným citovaný bod 5) uváděný pod bodem (22) odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]„ Škoda věřiteli totiž vzniká, jestliže jeho pohledávka není uspokojena, dlužník odpírá dobrovolně plnit a plnění na něm již nelze soudně vymáhat. V případě, že právo na plnění bylo u soudu uplatněno, stává se nevymahatelným, jakmile dlužník důvodně vznesl námitku promlčení.“ Ze slov„ v případě, že právo na plnění bylo u soudu uplatněno“ se podává, že uplatnění pohledávky u soudu není podmínkou nutnou pro závěr o vzniku škody, ale toliko jednou z možností, za jakých škoda v podobě nevymahatelné pohledávky může vzniknout. Pokud jde o vznik škody, pak naplnění jednotlivých předpokladů dle uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu spatřuje žalobkyně v daném případě v následujících skutečnostech: Pohledávka na zaplacení příspěvků do fondu oprav za období 05/ 2014 až 09/ 2017 k dnešnímu dni skutečně není uspokojena. Nejpozději ke dni [datum] bylo zřejmé, že žalovaný (jako dlužník z titulu členských plateb do fondu oprav) odpírá dobrovolně plnit, neboť v reakci na předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum], k zaplacení členských plateb mimo jiné i za období 05/ 2014 až 09/ 2017, žalovaný sdělil, že s nárokem nesouhlasí a jeho dobrovolnou úhradu odmítá. Plnění z titulu členských plateb vůči žalovanému již skutečně nelze soudně vymáhat s ohledem na jejich promlčení. Z vyjádření žalovaného k předžalobní výzvě ze dne [datum] se podává, že žalovaný výslovně vznesl námitku promlčení. Za této situace by bylo bláhové předpokládat, že v soudním řízení o zaplacení členských plateb zahrnujících promlčené období by žalovaný námitku promlčení neuplatnil. Žalobkyně na svém postupu nespatřuje nic nepoctivého. Nelze po žalobkyni spravedlivě žádat, aby vědomě zažalovala promlčenou pohledávku jen pro to, aby měla postaveno na jisto, že žalovaný uplatní námitku promlčení, a získala tak důkaz o nevymahatelnosti pohledávky, za cenu vzniku povinnosti k náhradě nákladů řízení žalovaného a promarněného času.

5. Žalovaný při ústním jednání doplnil, že kromě obrany, která byla uvedena ve vyjádření, že žalobkyně neprokázala, že by škoda vznikla, neboť svou požadovanou pohledávku neuplatnila před soudem, má žalovaný za to, že nárok je již promlčen a to nejméně v rozsahu měsíců květen 2014 – únor 2016. Příklad uvedl na měsíci únoru 2016, kdy dle stanov měly být poplatky uhrazeny do 15. dne konkrétního kalendářního měsíce, pokud by tedy bylo přisvědčeno rozsudku zdejšího soudu [spisová značka], tak splatnost by nastala [datum] a od [datum] by tedy statutární orgán pohledávku po splatnosti mohl uplatnit před soudem, naposledy by tedy z důvodu běhu promlčecí lhůty mohl statutární orgán uplatnit před soudem pohledávku dne [datum]. Tím by tedy vznikla škoda z důvodu nevymáhání této pohledávky a škoda by vznikla [datum] s tím, že od té doby by běžela subjektivní promlčecí lhůta, která by končila [datum]. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu však byl podán až [datum] tzn., že žalovaný má za to, že žalobní nárok v rozsahu měsíců květen 2014 – únor 2016 je promlčen, a to i z titulu nároku na náhradu škody. Zároveň žalovaný uvedl, že členové měli nástroje, jak škodě předejít, mohli odvolat statutární orgán, když žalovaný pozbyl svůj majoritní podíl, mohl být zřízen opatrovník pro závažné porušení péče statuárního orgánu či mohli podat členskou žalobu vůči statutárnímu orgánu. Poškozeným v případě společenství vlastníků jednotek jsou zcela jistě právě členové toho daného společenství vlastníků jednotek. Pokud však jde o subjektivní promlčecí lhůtu, je třeba tuto vázat do roku 2019. Žalovaný dále namítal, že období srpen 2017 – září 2017 mohl uplatnit u soudu nový výbor, který byl zapsán [datum] a mohl za toto období vymáhat dluh na členských poplatcích, neboť na statutární orgán jsou zvýšené nároky, jak vyplynulo z původního řízení u zdejšího soudu.

6. Žalobkyně k další námitce žalovaného při ústním jednání uvedla, že otázkou je, od kdy běží subjektivní promlčecí lhůta. Podle žalovaného je to tedy od okamžiku vzniku škody, nicméně žalobkyně má za to, že je to od okamžiku, kdy se poškozený o vzniku škody dozví a také, kdo za tuto škodu odpovídá a právě v žalovaném uváděném datu [datum] byl statutárním orgánem ještě žalovaný, nový výbor byl zapsán v červenci 2020, tzn., že pokud je způsobena škoda statutárním orgánem právnické osoby, subjektivní promlčecí doba nemůže začít běžet dříve, než existuje nový statutární orgán, protože právě tento zjistí, že původní statuární orgán porušoval povinnosti a způsobil škodu, počátek subjektivní promlčecí lhůty tak je nutno vázat až na červenec 2020 a od té doby tedy běží tříletá promlčecí lhůta. Co se týče případných preventivních opatření, které byly zmiňovány, k tomu jsou aktivně legitimováni jednotliví členové, nikoliv společenství vlastníků jednotek. Poškozeným je společenství vlastníků jednotek, neboť na jeho účtu chybí peníze a tudíž se jedná o pohledávku společenství vlastníků jednotek. V měsíci srpnu a září 2017 žalobkyně s novým výborem mohla teoreticky žalovat nezaplacené příspěvky, avšak prakticky to nebylo možné, neboť pokud nastanou pochybnosti, že docházelo k nekalostem, následuje porada s právním zástupcem, předžalobní výzva a poté žaloba. Žalobkyně s novým právním zástupcem zaslala předžalobní výzvu již [datum], tedy jednala bez zbytečného odkladu a korespondence mezi stranami probíhala ještě v srpnu 2020.

7. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud zjistil, že žalovaný byl statutárním orgánem [název žalobkyně], tedy žalobkyně, od [datum] do [datum], kdy byl zapsán jako statutární orgán výbor.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného byl zjištěn předmět činnosti a to pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a rovněž předmět podnikání realitní činnost, služby v oblasti administrativní správy a další.

9. Z výpisů z katastru nemovitostí pro Katastrální území Rybnice u Kaznějova č [list vlastnictví] k datům [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem byl v období 10/ 2012 až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 1 023 m², v období [číslo] až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 964 m², v období [číslo] až 04/ 2014 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², v období 05/ 2014 až 03/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², v období 04/ 2016 až 05/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 825 m², v období 06/ 2016 až 09/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 779 m², v období 10/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 733 m², v období 11/ 2016 až 12/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 693 m², v období 01/ 2017 až 02/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 561 m², v období 03/ 2017 až 04/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 475 m², v období 05/ 2017 až 06/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 416 m², v období 07/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 330 m², v období 08/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 185 m², v období 09/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 86 m².

10. Z prohlášení vlastníka rozestavěné budovy s přílohami, změny obsahu prohlášení vlastníka budovy a návrhu na zápis změn byly zjištěny podlahové plochy jednotlivých jednotek (bez sklepů), tedy jednotky [číslo] – 40,30 m², jednotky [číslo] – 45,90 m², jednotek [číslo] – 58,60 m², jednotek [číslo] – 40,30 m² a jednotek [číslo] – 45,90 m².

11. Ze stanov [název žalobkyně] bylo dále zjištěno, že dle čl. II. stanov je statutárním orgánem [název žalobkyně] výbor společenství nebo pověřený vlastník dle rozhodnutí shromáždění. Podle čl. V. odst. 1 stanov pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství není-li zvolen výbor. Podle odst. 4 pověření vlastník vykonává působnost a plní úkoly příslušející podle zákona a těchto stanov výboru, za porušení povinností odpovídá shodně jako člen výboru podle zákona a těchto stanov. Podle čl. IV odst. 7 písm. g) stanov výbor činí opatření k zajištění úhrady dluhů vlastníků jednotek na příspěvcích na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a záloh na služby.

12. Z pozvánky na shromáždění vlastníků ze dne [datum] a prezenční listiny a zápisu shromáždění vlastníků ze dne [datum] bylo zjištěno, že pověřený vlastník – statutární orgán – žalovaný svolal do společných prostor na den [datum] schůzi společenství/spoluvlastníků. Programem schůze mělo být mimo jiné stanovení výše příspěvku do fondu oprav. Na schůzi byla určena výše příspěvku do fondu oprav ve výši 10Kč podlahové plochy bytové jednotky.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně [název žalobkyně] žalovala žalovaného [právnická osoba] o zaplacení částky 18 220 Kč z titulu nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku. Žalovanému byla stanovena povinnost tuto částku s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud v daném řízení zjistil, že žalovaný byl podle § 1180 občanského zákoníku povinen platit žalobkyni příspěvky na správu domu a pozemku, což však nečinil. Soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, že na základě prohlášení vtěleného do zápisu ze schůze shromáždění vlastníků SVJ [obec] z [datum] je nárok žalobkyně vyloučen. Je tomu tak z důvodů, které formuloval Nejvyšší soud Nejvyšší soud sjednotil rozhodovací praxi v názoru, že ve smyslu ustanovení § 15 zákona číslo 72/1994 Sb., které je dispozitivní, se lze odchýlit toliko dohodou (rozuměj vlastníků jednotek) a nikoliv i rozhodnutím shromáždění. Rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] došlo ke sjednocení judikatury v tom smyslu, že dispozitivní ustanovení § 15 zákona o vlastnictví lze vyloučit jen shodnou vůlí všech vlastníků jednotek a nikoliv rozhodnutím shromáždění.

14. Z výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne [datum] s dodejkou bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě příspěvků na správu domu a pozemku za roky 2012 2019 v celkové výši 512 840 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník bytů a člen společenství vlastníků v tomto období příspěvky nehradil.

15. Z odpovědi na tuto výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný odkázal na zápis ze schůze shromáždění vlastníků SVJ [obec a číslo] ze dne [datum], na které bylo mimo jiné odsouhlaseno, že žalovaný bude od hrazení zmiňovaných plateb oproštěn.

16. Z vyjádření žalovaného k předžalobní výzvě ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že žalovaný uplatněný dvojí nárok neuznal, namítl samo duplicitní uplatněn nároku, byť se jedná svojí povahou o jediný tvrzený dluh na příspěvcích na správu domu a pozemku jednou nárokovaný po žalovaném coby vlastníkovi jednotek, podruhé z titulu náhrady škody. Takové jednání je nepoctivé, spočívající ve zneužití práva a nepožívá právní ochranu. Pokud jde o tvrzený nárok z titulu dluhu vlastníka na příspěvcích na správu domu a pozemku z opatrnosti byla vznesena námitka promlčení, pokud jde o tvrzený nárok z titulu odpovědnosti za výkon funkce pověřeného vlastníka, z opatrnosti byla vznesena námitka promlčení.

17. Z uplatnění nároku ze dne [datum] s doručenkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím jeho právní zástupce k úhradě částky 312 050 Kč z titulu náhrady škody způsobené žalovaný při výkonu funkce pověřeného vlastníka ve [název žalobkyně], kterou vykonával od [datum] do [datum].

18. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalovaný byl v obchodním rejstříku zapsaným statutárním orgánem žalobkyně od [datum] do [datum]. Žalovaný byl vlastníkem byl v období 10/ 2012 až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 1 023 m², v období [číslo] až [číslo] vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 964 m², v období [číslo] až 04/ 2014 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², v období 05/ 2014 až 03/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 905 m², v období 04/ 2016 až 05/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 825 m², v období 06/ 2016 až 09/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 779 m², v období 10/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 733 m², v období 11/ 2016 až 12/ 2016 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 693 m², v období 01/ 2017 až 02/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 561 m², v období 03/ 2017 až 04/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 475 m², v období 05/ 2017 až 06/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 416 m², v období 07/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 330 m², v období 08/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 185 m², v období 09/ 2017 vlastníkem jednotek [číslo] o celkové výměře 86 m². Jednotky [číslo] měly podlahovou plochu 40,30 m², jednotky [číslo] – 45,90 m², jednotky [číslo] – 58,60 m², jednotky [číslo] – 40,30 m² a jednotky [číslo] – 45,90 m². Podle čl. II. stanov žalobkyně je statutárním orgánem [název žalobkyně] výbor společenství nebo pověřený vlastník dle rozhodnutí shromáždění. Podle čl. V. odst. 1 stanov pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství není-li zvolen výbor. Podle odst. 4 pověření vlastník vykonává působnost a plní úkoly příslušející podle zákona a těchto stanov výboru, za porušení povinností odpovídá shodně jako člen výboru podle zákona a těchto stanov. Podle čl. IV odst. 7 písm. g) stanov má výbor činí opatření k zajištění úhrady dluhů vlastníků jednotek na příspěvcích na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu a záloh na služby. Na schůzi společenství dne [datum] byla určena výše příspěvku do fondu oprav ve výši 10Kč podlahové plochy bytové jednotky. Žalovaný byl výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě příspěvků na správu domu a pozemku za roky 2012 2019 v celkové výši 512 840 Kč. Žalovaný odpovědí ze dne [datum] nárok uplatňovaný žalobkyní neuznal, pokud jde o tvrzený nárok z titulu odpovědnosti za výkon funkce pověřeného vlastníka, z opatrnosti byla vznesena námitka promlčení. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovaného k úhradě částky 312 050 Kč z titulu náhrady škody způsobené žalovaný při výkonu funkce pověřeného vlastníka ve [název žalobkyně].

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Podle § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „.o.z.“) kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

21. Podle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

22. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

23. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

25. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

27. Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

28. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

29. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

30. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

31. Podle § 2952 o. z. platí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

32. V dané věci byl žalovaný povinen podle § 1180 občanského zákoníku platit žalobkyni příspěvky na správu domu a pozemku, neboť placení těchto příspěvku lze vyloučit jen shodnou vůlí všech vlastníků jednotek a nikoliv rozhodnutím shromáždění, jak formuloval Nejvyšší soud (srovnej rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), žalovaný však tyto příspěvky neplatil. Ke sjednocení judikatury uvedeným rozhodnutím došlo dne [datum], nejpozději tedy od května 2014 byl žalovaný povinen uvedené příspěvky žalobkyni platit.

33. Pro odpovědnost za škodu žalovaného musí být dána následující kritéria: porušení péče řádného hospodáře, vznik majetkové újmy a příčinná souvislost mezi těmito. Žalovaný jako statutární orgán žalobkyně měl povinnost jednat s péčí řádného hospodáře podle § 159 o. z., tedy pečlivě, loajálně a s potřebnými znalostmi. Žalovaný tak měl kontrolovat, zda jsou žalobkyni řádně hrazeny příspěvky na správu domu a pozemku od všech povinných osob a případně tyto řádně vymáhat. Judikatura dovozuje, že řádný hospodář činí jednání týkající se korporace odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Soud uzavřel, že žalovaný, jelikož příspěvky na správu domu a pozemku jím hrazeny nebyly a tyto nebyly vymáhány, s péčí řádného hospodáře nepostupoval.

34. Žalobkyně se po žalovaném v tomto řízení domáhala zaplacení škody za období od května 2014 do září 2017 ve výši 312 050 Kč způsobené žalovaným tím, že jako statutární orgán žalobkyně nevymáhal dluhy na neuhrazených příspěvcích na správu domu a pozemku vůči sobě samému. Žalovaný namítal, že žalobkyně neprokázala spolehlivě vznik škody v podobě nevymahatelnosti dluhu z titulu nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku. Ve vztahu k nedobytnosti pohledávky způsobené jejím promlčením pak Nejvyšší soud opakovaně uvedl, že„ pro účely náhrady škody způsobené tím, že se pohledávka stala nedobytnou, není nezbytné, aby závěr o nedobytnosti pohledávky byl učiněn v soudním řízení proti dlužníkovi, nýbrž pro závěr, že se jedná o nevymahatelnou pohledávku, je rozhodující objektivní zjištění, že se věřitel svého práva skutečně nedomůže“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

35. I v souladu s judikaturou citovanou žalovaným, tedy rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud uzavřel, že ke vzniku škody tak dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka je nevymahatelná, přičemž není nezbytné, aby závěr o nedobytnosti pohledávky byl učiněn v soudním řízení, jak namítal žalovaný. V dané věci závěr o nedobytnosti pohledávky nevychází pouze ze subjektivní představy žalobkyně, že je pohledávka nevymahatelná, jedná se o objektivní zjištění, jak je požadováno judikaturou. Skutečnost, že se žalobkyně svého práva nedomůže, totiž vyplývá z vyjádření žalovaného k předžalobní výzvě ze dne [datum], kdy žalovaný nárok neuznal a z opatrnosti vznesl námitku promlčení. Pohledávka žalobkyně nebyla uspokojena, žalovaný odepřel dobrovolně plnění, vznesl z opatrnosti námitku promlčení a toto na něm již nelze soudně vymáhat. Škoda tedy žalobkyni vznikla.

36. V dané věci existuje příčinná souvislost, neboť pokud by žalovaný postupoval s péčí řádného hospodáře a tuto svou povinnost jako statutární orgán neporušil, škoda by nevznikla. Jelikož tedy žalovaný porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, čímž způsobil škodu, přičemž byl žalobkyni odpovědný, je povinen tuto škodu žalobkyni nahradit, proto soud žalobě vyhověl.

37. K námitce žalovaného, že nárok je promlčen a to nejméně v rozsahu měsíců květen 2014 – únor 2016, neboť uplynula subjektivní promlčecí lhůta, kdy tato škoda měla být uplatněna do 3 let, soud vycházel z § 620 o. z., tedy že okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, tzn. běh započne okamžikem, kdy se poškozený dozví o škodě a osobě, která je povinna k její náhradě. Jako okamžik, kdy se právnická osoba dozví o vzniku škody nebo nemajetkové újmy a o osobě povinné k její náhradě, je obecně třeba chápat okamžik, kdy se o těchto skutečnostech dozví ten, kdo je za právnickou osobu oprávněn její nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatnit ([spisová značka], [spisová značka]). Takovými osobami budou především členové statutárních orgánů právnických osob (srovnej [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, komentář k § 620). V dané věci byl do [datum] statutárním orgánem žalovaný, který škodu způsobil, pokud by tedy běh promlčecí lhůty započal v době, kdy za právnickou osobu byl oprávněn jednat rovněž žalovaný, tatáž osoba, jednalo by se o rozpor s § 6 odst. 2 o. z., žalovaný by totiž měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že běh promlčecí lhůty započal okamžikem, kdy se o vzniku škody a osobě povinné k její náhradě dozvěděl nový statutární orgán, nárok tedy promlčen není, neboť žaloba byla podána v únoru 2022, žalovaný byl statutárním orgánem žalobkyně do [datum], jak vyplývá z uplatnění nároku ze dne [datum], neboť výmaz z obchodního rejstříku ke dni [datum] má deklaratorní povahu, tříletá promlčecí lhůta tedy ke dni podání žaloby neuplynula.

38. Soud zároveň shledal, že nepřiznání nároku za měsíce srpen 2017 – září 2017, kdy mohla být pohledávka za žalovaným požadována z titulu nezaplacených příspěvků na správu domu a pozemku, neboť promlčecí lhůta neuplynula, by bylo rovněž v rozporu s § 6 odst. 2 o. z. Žalobkyně, které vznikla škoda, zjevně zaslala předžalobní výzvu již [datum], tedy bezodkladně po zjištění nehrazení příspěvků na správu domu a pozemku žalovaným, rovněž bezodkladně po zvolení výboru, nového statutárního orgánu žalobkyně. Soud naopak nespatřil nepoctivý postup žalobkyně v tom, že v roce 2020 se po žalovaném domáhala samostatně zaplacení neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku a nikoli i náhrady škody.

39. Vzhledem k výše uvedenému soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy celková výše škody vychází ze součinů výměr podlahových ploch bytů vlastněných žalovaným a výše příspěvku do fondu oprav v sazbě 10 Kč. Povinnost platit zákonný úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., když žalovaný dlužnou částku neuhradil ve lhůtě splatnosti.

40. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 74 258,55 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále jen AT). Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 12 482 Kč. Dále při tarifní hodnotě 312 050 Kč činí odměna advokáta za jeden úkon 9 580 Kč (§ 7 bod 6 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 5 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, sepsání repliky a účast u jednání dne [datum]); § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT) celkem 47 900 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 1 500 Kč (5 x 300, § 13 odst. 4 AT). K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně při cestě k ústnímu jednání (z [obec] do Rakovníka a zpět) v trvání 5 půlhodin – tj. celkem 500 Kč (5 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje ve výši 1 155 Kč za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do Rakovníka a zpět, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 10 721,55 Kč.

41. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).