4 C 232/2018

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Petrou Bartošovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným:

1. Obecní úřad Rynholec, IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované pro: žaloba dle § 244 a násl. o. s. ř. I. Žaloba, kterou se žalobci a, b, c) domáhali, že žalobci a, b, c jsou spoluvlastníky a to každý 1/3 pozemku p. [číslo] nyní částí p. [číslo] p. [číslo] části pozemku p. [číslo] nyní částí p. [číslo] vše zapsáno v katastrálním území Rynholec, se zamítá. II. Žaloba, kterou se žalobci a), b), c) domáhali nahrazení rozhodnutí, Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne 7.8.2018 č.j. SPU 351144/2018, sp.zn. 1 RP 97557/2018-537102, určení, že nejsou vlastníky každý 1/3 částí původních parc. čísel dle PK a to p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] st. [číslo], [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; částí pozemku p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] st. [číslo], [číslo] st. [číslo], [číslo] st. [číslo], [číslo] č. st. [číslo], [číslo] st. 383, [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; částí pozemku p.č. 1986 [číslo], jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] st. [číslo], [číslo] st. 383, [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; pozemku p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Rynholec a mají nárok na vydání náhradních pozemků ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě č. 229/91 Sb., se zamítá. III. Ve vztahu mezi žalobci a, b, c a žalovanou 1) jsou žalobci a, b, c povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) náhradu nákladů řízení, ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. IV. Ve vztahu mezi žalobci a, b, c a žalovanou 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali buď určení, že jsou spoluvlastníky a to každý 1/3 pozemku p. [číslo] nyní částí p. [číslo] p. [číslo] části pozemku p. [číslo] nyní částí p. [číslo] vše zapsáno v katastrálním území Rynholec. V případě, že nelze žalobcům části pozemků shora uvedené vydat, domáhali se nahrazení rozhodnutí, Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne 7.8.2018 č.j. SPU 351144/2018, sp.zn. 1 RP 97557/2018-537102, určení, že nejsou vlastníky každý 1/3 částí původních parc. čísel dle PK a to p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] st. [číslo], [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; částí pozemku p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] st. [číslo], [číslo] st. [číslo], [číslo] st. [číslo], [číslo] č. st. [číslo], [číslo] st. 383, [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; částí pozemku p.č. 1986 [číslo], jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] st. [číslo], [číslo] st. 383, [číslo] vše v katastrálním území Rynholec; pozemku p. [číslo] jež nyní tvoří části p. [číslo] [číslo] [číslo] vše v katastrálním území Rynholec a mají tak nárok na vydání náhradních pozemků ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě č. 229/91 Sb. Žalobu odůvodnili tím, že u Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha a jejich právních předchůdců probíhalo řízení o uplatnění nároku na vydání majetku podle zákona o půdě č. 229/91 Sb., pod čj. SPU [číslo]. Tento nárok uplatnili [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec] č.p.

88. Uvedené řízení probíhalo původně u Okresního pozemkového úřadu v [obec] pod sp.zn. OPÚ [číslo]. Dne [datum] vydal Státního pozemkového úřadu – Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha rozhodnutí sp.zn. 1 RP 97557/2018-537102, jímž rozhodl, že žalobci nejsou vlastníky pozemků dle pozemkové knihy par,č, 376, [číslo], 1986 [číslo] a 975 v k. ú. [obec] bez dalšího. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno v rozmezí 4. až [datum]. V daném rozhodnutí jsou uvedeni jako účastníci pouze žalobci a samotný Státní pozemkový úřad. Povinné osoby v něm uvedeny nejsou. Z přílohy rozhodnutí SPÚ – srovnávacího postavení parcel pak vyplývá, že pozemky, ohledně kterých manželé [příjmení] uplatnili své nároky podle zákona o půdě, byly [název žalované], a jeho právní předchůdci. Dále obec Rynholec, jako právní nástupce MNV [obec]. Původními oprávněnými osobami byli manželé [příjmení], na jejich místo po jejich smrti nastoupila dcera [jméno] [příjmení] a na její místo pak nastoupili žalobci jako její nástupci - manžel s dětmi. Pozemkový úřad posuzoval uplatněný nárok v tom smyslu, zda došlo k převodu nemovitostí na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě tedy, na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Pozemkový úřad měl k dispozici kuní smlouvu ze dne [datum], podle které manželé [příjmení] prodali MNV [obec] geometrickým plánem [tel. číslo] ze dne [datum] oddělené pozemkové dílce, a to od pozemku p. [číslo] oddělené dílce označené písm.„ g“,„ h“,„ i“,„ j“; od pozemku p.č. 1986 [číslo] oddělené dílce označené písm.„ k “,„ n“; od pozemku p. [číslo] oddělený dílec označený písm.„ l“. Podle uvedené kupní smlouvy byla cena za prodávané pozemky a trvalé porosty stanovena v čl. II částkou [částka]. [příjmení] smlouvu pozemkový úřad ve vztahu k pozemkům p. [číslo] 1986 [číslo] a [číslo] neměl. Ve vztahu k pozemku p. [číslo] pak měl pozemkový úřad k dispozici pouze kupní smlouvu uzavřenou mezi manželi [příjmení] a národním podnikem [obec] lupkové a uhelné závody ze dne [datum], jejímž předmětem byla část pozemku p. [číslo] o výměře 6 073 m2 označená písm.„ c“ v geometrickém plánu č. [tel. číslo]. Uvedený předmětný díl byl prodán za stanovenou částku [částka]. Tento plán, ačkoliv měl být součástí této smlouvy, u ní připojen není a není ani součástí spisu pozemkového úřadu. Žalobci s hodnocením pozemkového úřadu nesouhlasí. Naopak mají za to, že uvedené podmínky byly splněny, zejména pokud jde o pozemky p. [číslo] 1986 [číslo]. Především stav tísně ohledně těchto pozemků byl vyvolán samotnou právní úpravou, neboť v dané kupní smlouvě se uvádí, že kupující pozemky potřebuje pro zástavbu rodinnými domy. Jednalo se o nezastavěné stavební pozemky, pro které tehdejší režim vytvořil stav tísně přímo zákonnou úpravou, neboť § 490 odst. 2 o.z. č. 40/64 Sb., ve znění účinném k uzavření smlouvy zakotvil významné omezení v nakládání s nezastavěnými stavebními pozemky tak, že bylo možné je převádět pouze na stát nebo socialistickou organizaci k tomu zvláštním předpisem oprávněnou. Tímto způsobem v podstatě znemožnil vlastníkům nezastavěné stavební pozemky volně prodávat. Tehdejší vlastníci nechtěli kupní smlouvu uzavřít. Několikrát se k podpisu nedostavili. Nakonec smlouvu podepsali, když jim bylo vyhrožováno vyvlastněním. Nápadně nevýhodné podmínky u kupní smlouvy ze dne [datum] spočívaly rovněž v tom, že pozemky tvořily ovocný sad, který byl v užívání vlastníka, a kromě čerpání ovoce ze stromů, což činilo část obživy vlastníků, byl prostor mezi stromy užíván k pěstování zemědělských plodin, brambor, obilniny, sena pro chov domácích zvířat. Ztrátou vlastnictví byl chov domácích zvířat a obživa vlastníků podstatně omezen. Stát fakticky převzal i zbytky pozemků, za které nevyplatil žádnou náhradu. Ohledně pozemku p. [číslo] role o výměře 9 699 m2 na [obec] lupkové a uhelné závody n.p.– části o výměře 6 073 m2, která byla vykoupena za [částka], došlo v situaci, kdy již kupující uvedenou část užíval. Již na ní prováděl důlní činnost a tím již byl vytvořen stav tísně. Kupní cena byla stanovena ve výši 0,40 Kč/m2. Rovněž i zbytek parcely je v držení žalované [číslo]) o výměře 3 626 m2, což pozemkový úřad vůbec nezkoumal. Podle srovnávacího sestavení parcel jedinými částmi pozemků, které zůstaly ve vlastnictví právnických osob, byly části zahrnuté do p. [číslo] p. [číslo]. Dle současného stavu v katastru nemovitostí jsou uvedené pozemky ve vlastnictví žalované [číslo] p. [číslo] je ostatní plocha – ostatní komunikace a p. [číslo] ostatní plocha-jiná plocha. Ostatní části pozemků, ať už dílce, které byly předmětem prodeje, tak i i díly pozemků, které nebyly předmětem prodeje, jsou ve vlastnictví fyzických osob a tyto pozemky nelze vydat pro překážku zakotvenou v § 11 odst. 1 písm.a) a písm. c). U pozemků ve vlastnictví žalované [číslo]) je otázkou, zda je možné je vydat. V případě p. [číslo] v držení žalované [číslo]) brání vydání pozemku § 11 odst. 3 zák. o půdě, neboť pozemek je určen pro těžbu nerostů. V době účinnosti zákona o půdě minimálně část pozemku p. [číslo] část pozemku p. [číslo] byly v držení Místního národního výboru [obec] a v současné době je v držení Obce Rynholec, která je právním nástupcem. Žalovaná [číslo]) je rovněž nástupcem právnické osoby.

2. Žalovaná [číslo]) se vyjádřila k žalobě tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobci neprokazují, že jejich právní předchůdci nechtěli kupní smlouvu uzavřít a bylo jim vyhrožováno. Cena byla v souladu s tehdejšími právními předpisy. Pozemek p. [číslo] p. [číslo] jsou zastavěny trvalou stavbou pozemní komunikace, chodníky a stavbou sjezdů, které brání zemědělskému nebo lesnímu využití, proto je podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, nelze vydat, a to ani jejich části. Následně doplnila své vyjádření tak, že před uzavřením kupní smlouvy o výkupu pozemků pro zástavbu rodinnými domky probíhalo mezi stranami smlouvy jednání o předmětu převodu. Návrh kupní smlouvy, kterou uzavřeli dne [datum], byl výsledkem jednání mezi tehdejším Místním národním výborem [obec] a právními předchůdci žalobců, které probíhalo přibližně od června roku 1972. Prodávající manželé [příjmení] sice nejprve odmítli podepsat původní návrh kupní smlouvy, ale důvodem odmítnutí podpisu kupní smlouvy nebyla skutečnost, že by je nechtěli vůbec prodat. Pan [anonymizováno] odmítl podepsat smlouvu s odůvodněním, že je pozemek větší, než je uvedeno ve smlouvě. MNV proto žádal po panu [příjmení] doklad o směně pozemku s K. [příjmení], aby byla zjištěna výměra, ale pan [příjmení] žádný doklad nepředložil. MNV proto požádalo pana [jméno], který měl na sousední parcele postaven rodinný dům, aby předložil kupní smlouvu. Po ujasnění výměry pozemku pan [příjmení] v rámci jednání s MNV o výkupu navrhl, aby do kupní smlouvy nebyla zahrnuta parcela pro jeho dceru, a to v sousedství zahrady pana [příjmení], kde se říkalo u pěšinky (v geometrickém plánu díl f) .MNV s návrhem pana [příjmení] souhlasilo, o tom, byl následně vyrozuměn. Proto také manželé [příjmení] smlouvu následně podepsali. Pokud byli manželé upozorněni na možnost vyvlastnění, jednalo se v té době o běžně užívanou formulaci. Toto upozornění na možnost vyvlastnění nemůže založit objektivně stav tísně právních předchůdců. [příjmení] [příjmení] pozemky převést nechtěli, o kupní smlouvě by vůbec nejednali. Manželé [příjmení] převedli na stát nikoliv celé pozemky, původně označené dle pozemkové knihy, ale jen části, nelze tak usuzovat, že by kupní smlouvu uzavírali v tísni, resp. pod nátlakem. V jejich vlastnictví zůstala část pozemku PK 975 o výměře 555 m2 a také část o výměře 725 m2 jako nově vznikající parcela (podle sestavení dílčích parcel PK [číslo] o výměře 795 m2 tj., dle geometrického plánu ke smlouvě díl f + a), která je dnes v katastru evidována jako pozemek p. [číslo] o výměře 795 m2. Prodávající nepřevedli na stát ani zbývající části pozemků PK [číslo] č. 1986 [číslo] a [číslo] které fakticky ve zbytku tvořily také svým tvarem parcelu pro výstavbu rodinného domu (dnes pozemky p. [číslo] p. [číslo]). Zbylé části tak nebyly předmětem převodu dle kupní smlouvy na MNV [obec], proto žalobci nemohou uplatňovat jejich vydání.

3. Žalovaná [číslo]) se vyjádřila k žalobě tak, že pozemek byl vykupován za účelem těžby lupků a v současné době je již vytěžen a je součástí odvalu a lomu. Výkup byl prováděn podle právních předpisů platných v té době. Cena odpovídala výkupní ceně podle platné vyhlášky. Na původní vlastníky nebyl vyvíjen žádný nátlak a pozemek neprodávali ve stavu tísně. Převod byl realizován ze strany vlastníků dobrovolně. Rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Prahu považuje za správné.

4. Ze spisu Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, zn. SPU [číslo] [číslo], [číslo], sp.zn. SP9650/2019-5372, zejména z rozhodnutí sp.zn. 1 RP 97557/2018-537102, čj. SPU [číslo] ze dne [datum], žádostí, z uplatnění nároku, čestného prohlášení, dopisů MNV [obec], znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], má soud prokázáno, že Státní pozemkový úřad – Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha rozhodnutí rozhodl, že žalobci nejsou vlastníky pozemků dle pozemkové knihy par,č, 376 - role, [číslo] - role, 1986 [číslo] - pastva a 975 - role v k. ú. [obec]. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno v rozmezí 4. až [datum]. V daném rozhodnutí jsou uvedeni jako účastníci pouze žalobci a), b) a c) a samotný Státní pozemkový úřad. Povinné osoby v něm uvedeny nejsou. Původními žadateli o vydání pozemků (uplatňující nárok dle zákona o půdě) byli manželé [příjmení], na jejich místo po jejich smrti nastoupila dcera [jméno] [příjmení] a na její místo pak nastoupili žalobci - její manžel s dětmi. V odůvodnění úřad dále uvedl, že posuzoval uplatněný nárok v tom smyslu, zda došlo k převodu nemovitostí na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě tedy, na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka citovaného ustanovení. Kupní ceny odpovídají tehdy platným cenovým předpisům. Okolnosti svědčící pro prodej za nápadně nevýhodných podmínek nebyly správnímu orgánu prokázány. Z přílohy rozhodnutí SPÚ – srovnávacího postavení parcel pak vyplývá, že pozemky, ohledně kterých manželé [příjmení] uplatnili své nároky podle zákona o půdě, byly [název žalované], a jeho právní předchůdci. Dále obec Rynholec, jako právní nástupce MNV [obec]. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne 4. a [datum]. Tento nárok uplatnili [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec] č.p.88 dne [datum] u Okresního pozemkového úřadu v [obec] pod čj. [číslo]. V žádosti ze dne [datum] uvedli, že prodej dle kupní smlouvy ze dne [datum] od nich odkoupili pozemek Kamenouhelné doly [obec], provoz Hořkovec, byl však uskutečněn za výrazně malou cenu a nebylo prakticky vyhnutí. Kupní smlouva byla předložena již v době, kdy pozemky podnik využíval. V žádosti ze dne [datum] uvádějí, že v roce 1972 byli postaveni před hotovou věc odprodeje polnosti v intravilánu obce, tehdejšímu národnímu výboru. Cena byla stanovena úředně, neboť [jméno] rozhodla tuto lokalitu zastavět rod. domy. Pod pohrůžkou vyvlastnění kupní smlouvu podepsali. Důkazem nátlakové situace je dopis NV podepsaný předsedou. [příjmení] 315 m2 a 17 ovocných stromů (tedy částečný sad) dostali [částka] (4 stavební parcely). Součástí je čestné prohlášení manželů [příjmení], kde uvedli, že k uskutečnění kupních smluv došlo k odprodeji v tísni tehdejšímu MNV [obec] pod pohrůžkou vyvlastnění. Vzhledem k tehdejší neutěšené finanční situaci, kdy vzhledem ke [anonymizováno] stavu pracoval jen jeden člen rodiny, finančních prostředků nebylo dostatek, byl i malý obnos lepší nežli nic. ČLuZ využily jejich finanční tísně a prakticky je donutily k podepsání smluv. Dopisem MNV ze dne [datum] byli manželé [příjmení] vyzváni, aby se dostavili do kanceláře k podpisu kupní smlouvy na pozemky v „ [jméno]“ dne [datum] nebo [datum]. Následně dopisem ze dne [datum] byli opět vyzváni MNV k dostavení dne [datum] k podepsání kupní smlouvy o výkupu pozemků na stavbu rodinných domů v [obec]. V případě, že se nedostaví, bylo jim sděleno, že to bude považováno za odmítnutí podpisu a pozemky vyvlastněny. Dle znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] kupní cena pozemků dle smlouvy ze dne [datum] vycházejíc z geometrického plánu č. [tel. číslo] činí [částka] podle vyhlášky [obec] cenového úřadu a ministerstva financí [obec] socialistické republiky [číslo] ze dne [datum] Cena části pozemku p. [číslo] rovněž odpovídá ceně v kupní smlouvě ze dne [datum].

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [příjmení] jako prodávajícími a Kamenouhelnými doly, [obec], jako kupující, má soud prokázáno, že prodávající prodali část pozemku č.k [číslo] role o výměře 6 073 m2 označenou písm.„ c“ v geometrickém plánu č. zak. [tel. číslo], kupujícímu za cenu [částka].

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [příjmení] jako převodci a Místním národním výborem [obec] jako nabyvatelem má soud prokázáno, že převodci prodali dílce pozemků: a to od pozemku p. [číslo] oddělené dílce označené písm.„ g“,„ h“,„ i“,„ j“; od pozemku p.č. 1986 [číslo] oddělené dílce označené písm.„ k “,„ n“; od pozemku p. [číslo] oddělený dílec označený písm.„ l“ nabyvateli. Podle uvedené kupní smlouvy byla cena za prodávané dílce pozemků a trvalé porosty stanovena v čl. II částkou [částka]. K převodu shora uvedených dílců pozemků dochází z důvodu, že kupující je potřebuje pro zástavbu rodinnými domky. Rozdělení na dílce těchto pozemků vyplývá a je zakresleno v geometrickém plánu [tel. číslo] ze dne [datum].

7. Ze zápisů schůzí MNV v [obec] ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] má soud prokázáno, že pan [příjmení] bude pozván k podpisu smlouvy o prodeji pozemků. Ke dni [datum] pozemek na stavbu rodinných domů není vykoupen, pan [příjmení] odmítá podepsat kupní smlouvu, protože dle jeho tvrzení je pozemek větší, než je uvedeno ve smlouvě, ale žádný doklad o směně pozemku s K. [příjmení] nepředložil. Následně je konstatováno, že je rozhodnuto vyhověti ústní žádosti p. [příjmení] a ponechati jednu parcelu pro jeho dceru. Ponechána bude parcela v sousedství vlastní zahrady p. [příjmení] (u pěšinky) s podmínkou, že do dvou let zahájí stavbu. V případě, že do 2 roků stavět nebude, bude parcela přidělena zájemci a vykoupena za stejných podmínek jako při prodeji celého pozemku. Na schůzi dne [datum] bylo konstatováno, že p. [příjmení] byl o rozhodnutí rady ve věci parcely pro dceru vyrozuměn.

8. Mezi účastníky je nesporné, že mezi manželi [příjmení] jako prodávajícími a kupujícím Obcí [obec], byla uzavřena a podepsána kupní smlouva ze dne [datum], jejímž předmětem byl převod pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 133 m2 a p. [číslo] o výměře 177 m2, které vznikly geometrickým rozdělením parcely [číslo]. Kupující koupila do svého vlastnictví předmětné nemovitosti od prodávajících za dohodnutou kupní cenu [částka]. Součástí je geometrický plán.

9. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že byla uzavřena darovací a kupní smlouva dne [datum] mezi manželi [příjmení], Československým státem a [jméno] [příjmení], dle které manželé [příjmení] darují své dceři parcelu [číslo] resp. díl„ f“ oddělený od p. [číslo] o výměře 725 m2 v [obec] s veškerým příslušenstvím, se všemi právy i povinnostmi s nimi spojenými jako nezastavěnou parcelu. Čsl.stát -MNV v [obec] současně prodává díl„ a“ oddělený od p.č. 2051 a sloučený do p. [číslo] [jméno] [příjmení] za vzájemně dohodnutou kupní cenu [částka] Touto smlouvou nabývá [jméno] [příjmení] parcelu [číslo] o celkové výměře 795 m2 Smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum].

10. Žalovaná [číslo]) předložila přečíslování parcel kde je dosavadní stav [číslo] - nový p. [číslo] u p. [číslo] stav a nový p. [číslo] p. [číslo] starý stav a nový p. [číslo].

11. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Státní pozemkový úřad – Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha vydal rozhodnutí sp.zn. 1 RP 97557/2018-537102, čj. SPU [číslo] dne [datum], že žalobci nejsou vlastníky pozemků dle pozemkové knihy parc. [číslo] role, [číslo] - role, 1986 [číslo] - pastva a 975 - role v k. ú. [obec]. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno v rozmezí 4. až [datum]. V daném rozhodnutí jsou uvedeni jako účastníci pouze žalobci a), b) a c) a samotný Státní pozemkový úřad. Povinné osoby v něm uvedeny nejsou. Původními žadateli uplatňující nárok dle zákona o půdě byli manželé [příjmení], na jejich místo po jejich smrti nastoupila dcera [jméno] [příjmení] a na její místo pak nastoupili žalobci jako její manžel s dětmi. V odůvodnění úřad dále uvedl, že posuzoval uplatněný nárok v tom smyslu, zda došlo k převodu nemovitostí na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě tedy, na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka citovaného ustanovení. Kupní ceny odpovídají tehdy platným cenovým předpisům. Okolnosti svědčící pro prodej za nápadně nevýhodných podmínek nebyly správnímu orgánu prokázány. Pozemky, ohledně kterých manželé [příjmení] uplatnili své nároky podle zákona o půdě, byly ve vlastnictví - [název žalované], a jeho právní předchůdci. Dále obec Rynholec, jako právní nástupce MNV [obec]. Toto rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne 4. a [datum]. Tento nárok uplatnili [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Následně dopisem ze dne [datum] byli opět vyzváni MNV k dostavení dne [datum] k podepsání kupní smlouvy o výkupu pozemků na stavbu rodinných domů v [obec]. V případě, že se nedostaví, bylo jim sděleno, že to bude považováno za odmítnutí podpisu a pozemky vyvlastněny. Dle znaleckých posudků [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] kupní cena pozemků dle smlouvy ze dne [datum] vycházejíc z geometrického plánu č. [tel. číslo] činí [částka] podle vyhlášky [obec] cenového úřadu a ministerstva financí [obec] socialistické republiky [číslo] ze dne [datum] Cena části pozemku p. [číslo] rovněž odpovídá ceně v kupní smlouvě ze dne [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [příjmení] jako prodávajícími a Kamenouhelnými doly, [obec], jako kupující, prodávající prodali část pozemku č. k. 376 role o výměře 6 073 m2 označenou písm.„ c“ v geometrickém plánu č. zak. [tel. číslo], kupujícímu za cenu [částka] Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [příjmení] jako převodci a Místním národním výborem [obec] jako nabyvatelem, převodci prodali dílce pozemků: a to od pozemku p. [číslo] oddělené dílce označené písm.„ g“,„ h“,„ i“,„ j“; od pozemku p.č. 1986 [číslo] oddělené dílce označené písm.„ k “,„ n“; od pozemku p. [číslo] oddělený dílec označený písm.„ l“ nabyvateli. Podle uvedené kupní smlouvy byla cena za prodávané dílce pozemků a trvalé porosty stanovena v čl. II částkou [částka]. K převodu shora uvedených dílců pozemků dochází z důvodu, že kupující je potřebuje pro zástavbu rodinnými domky. Rozdělení na dílce těchto pozemků vyplývá a je zakresleno v geometrickém plánu [tel. číslo] ze dne [datum].

12. Podle §6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě č. 229/1991 Sb., oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

13. V daném případě právní předchůdci žalobců - [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uplatnili v zákonem stanovené lhůtě dne [datum] nárok na vydání zemědělského majetku dle ustanovení § 9 zákona č. 229/91 Sb., ve spojení s žádostí k uplatnění nároků ze dne 5. 10. a [datum], u Okresního Pozemkového úřadu, Okresního úřadu v [obec]. V průběhu tohoto správního řízení došlo k úmrtí obou žadatelů, následně bylo zjištěno, že dědičkou je paní [jméno] [příjmení] (jejich dcera). Dále v průběhu správního řízení došlo k úmrtí i této dědičky dne [datum] a jejími dědici byli stanoveni žalobci a), b) a c). Ve správním řízení došlo dne [datum] k vydání shora specifikovaného rozhodnutí, kdy Státní pozemkový úřad – Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha rozhodl, že žalobci nejsou vlastníky pozemků dle pozemkové knihy parc.č, 376 - role, [číslo] - role, 1986 [číslo] - pastva a 975 - role v k. ú. [obec]. Pozemkový úřad posuzoval uplatněný nárok v tom smyslu, zda došlo k převodu nemovitostí na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě tedy, na základě kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka citovaného ustanovení. Kupní ceny odpovídají tehdy platným cenovým předpisům. Okolnosti svědčící pro prodej za nápadně nevýhodných podmínek nebyly správnímu orgánu prokázány. V daném případě byla splněna lhůta pro podání žaloby ke zdejšímu soudu ze strany žalobců, kteří jsou aktivně legitimováni k podání žaloby, shora uváděné rozhodnutí jim bylo doručeno dne 4. a [datum], žaloba podána dne [datum]. Rovněž byla splněna i podmínka pasivní legitimace obou žalovaných, kteří splňují podmínku povinné osoby. Žalovaní 1) a 2) jsou právními nástupci původní povinné osoby. Splňují vymezení dle § 5 odst. 1 zákona o půdě, ve znění účinném od 28. 2. 1992. Soud se tak v daném případě zabýval splněním podmínky, zda původní vlastníci uzavřeli kupní smlouvy ze dne [datum] a [datum] v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Ohledně tísně, žalobci argumentují výhružkou vyvlastnění, nelze však tomuto přisvědčit. A to ani podle dopisů (založených ve správním spise), když k vyvlastnění nedošlo, pouhé upozornění na takovouto možnost nemůže založit stav tísně. Tíseň musí být hodnocena v příčinné souvislosti s daným jednáním v širších souvislostech (politický nátlak). Je třeba jej chápat jako dlouhodobý proces, což však prokázáno nebylo. Navíc část pozemků právním předchůdcům žalobců zůstalo, včetně části parcely pro dceru. Stejně tak toto lze dovodit i ohledně pozemku p. [číslo] jehož část rovněž právním předchůdcům žalobců zůstala. Soud přihlížel i k tomu, že [jméno] [příjmení] jako jeden z právních předchůdců žalobců při uzavírání smlouvy ze dne [datum] rozporoval pouze její výměru, nikoliv prodej. Poté souhlasil s prodejem částí pozemků, oddělených geometrickým plánem, pod podmínkou ponechání části (jedné parcely) pro dceru, což se také stalo. Zbylé části pozemků, včetně p. [číslo] zůstali v jejich vlastnictví, nebyli nuceni se vystěhovat a žít ve zhoršených podmínkách jako v obdobných případech. K následným prodejům pak došlo až po roce 1990. Cenový odhad v době uzavírání obou kupních smluv v roce 1972 a 1976 proběhl v souladu s tehdy platnými předpisy (srovnej znalecké posudky ve správním řízení). Nelze tak dovodit ani nápadně nevýhodné podmínky. Je sice pravdou, že z kupní smlouvou z roku 1972 mezi právními předchůdci žalobců a Místním národním výborem [obec] došlo ohledně pozemku p. [číslo] k prodeji i ovocného stromoví v ceně [částka], ale z žádného jiného důkazu nebylo doloženo, ani z nevyplývá, že by toto byl zásadní zdroj obživy právních předchůdců žalobců resp., že jejím pozbytím (ovocného stromoví) došlo k podstatnému zhoršení jejich životních podmínek, při příjmu starobního důchodu, včetně možnosti pěstování obilí, brambor, sušení sena. Z uvedených důvodů soud žalobu žalobců zamítl (výrok I a II).

14. Soud zamítl další návrhy na provedení důkazů, a to výslechem žalobců, historickými leteckými fotografiemi dotčených pozemků včetně dobývacího prostoru v k.ú. [obec], údaji o evidenci chovu drobného hospodářského zvířectva v letech 1970 1972 manželů [příjmení], vymezením dobývacího prostoru od [obec] Báňského úřadu s mapovým zákresem a odborným vyjádřením od MZ ohledně sklizně, neboť jejich provedení by vedlo k dalšímu prodloužení řízení. Podstatné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí soudu byly již provedeny.

15. Ve vztahu mezi žalobci a), b) a c) a žalovanou [číslo]) o nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná [číslo]) ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny za zastupování advokátem za 8 úkonů po [částka] dle § 11 odst. 1 ve výši [částka] (převzetí a porada s klientem; 3x písemné podání; 3 x účast na jednání soudu; další porada) a 1 úkon po [částka] (účast na vyhlášení rozsudku) dle § 11 odst. 2 ve spojení s § 9 odst. 4 písm.d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., [částka] režijních paušálů za 9krát úkon právní pomoci po [částka] dle § 13 odst.3 citované vyhlášky, a 21% DPH ve výši [částka], celkem tedy [částka] Tyto náklady jsou žalobci a, b) a c) povinni uhradit žalované [číslo]) společně a nerozdílně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobcům povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a), b) a c) a žalovanou [číslo]) rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná [číslo]) se náhrady nákladů výslovně vzdala, nepožadovala je (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).

17. O nákladech státu pak rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci jsou ze zákona osvobozeni, a žalované [číslo]) a 2) byly plně úspěšné a mají vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku