4 C 249/2018

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na určení práva nezbytné cesty formou služebnosti <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zřízení služebnosti, jejímž obsahem je právo nezbytné cesty, tedy právo cesty a stezky ve prospěch žalobce jako oprávněného ze služebnosti jakož i pro každého dalšího vlastníka nemovitosti a to pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace č. ev. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], přes pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha a parc. [číslo] – trvalý travní porost, vše v katastrálním území Milý, obec Milý, které jsou ve vlastnictví žalovaného v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] to na dobu neurčitou za úplatu, která zahrnuje i újmu žalovaného, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku náklady státu ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud zřídil služebnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňoval tím, že je vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec], [územní celek] a to konkrétně pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.ev. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen předmětné nemovitosti), a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] od svého otce. Jeho tec získal předmětné nemovitosti postupně v období od roku 1982 do roku 2008. Předtím to období je užíval již cca od roku 1974 na základě dohody o dočasném užívání s tehdejším JZD [obec] pozemek označený parc. [číslo]. Následně pak dokupoval pozemky směrem k veřejné komunikaci silnic III. třídy na pozemku parc. [číslo] – silnice ze [obec] do [obec]. Již v roce 1975 získal jeho otec ještě od Okresního národního výboru v [obec], Odboru dopravy, rozhodnutí, kterým mu bylo povoleno zvláštní užívání silnice ke zřízení propustku a zřízení vjezdu na jím užívaný a později získaný pozemek. Tento propustek na své náklady vybudoval, aby zajistil nerušený příjezd od veřejné komunikace. Na pozemku nyní označeném st. [anonymizováno] následně vybudoval rekreační chatu přestavbou původní hospodářské stavby. Otec žalobce se tak stal postupně vlastníkem všech pozemků ve směru od pozemku parc. [číslo] k veřejné komunikaci, s výjimkou pozemků označených parc. [číslo] které byly ve vlastnictví [územní celek]. Žádost jeho otce učiněná obci, byla obcí odmítnuta s tím, že na pozemcích je vybudován veřejný vodovod a obec je nehodlá prodat. Vzhledem k tomu, že šlo o majetek obce, mohl je otec žalobce a žalobce užívat ke spojení jejich nemovitostí s veřejnou komunikací. V srpnu 2018 došlo k tomu, že pozvolný terénní vjezd z veřejné komunikace byl odkopán tak, že vznikla terénní nerovnost o výšce cca 50 cm a vykopaná široká rýha rovněž o hloubce cca 50 cm. Tímto byl žalobci znemožněn postupně vjezd z veřejné komunikace na vlastní pozemky. Tyto překážky vytvořil úmyslně žalovaný. Následně žalobce zjistil, že žalovaný se stal vlastníkem pozemků parc. [číslo] dle kupní smlouvy ze dne [datum] s Obcí [obec] Tyto pozemky nenavazují na žádný z pozemků ve vlastnictví žalovaného a možnost jejich využití vzhledem k jejich umístění a rozloze není prakticky žádná. Pozemky žalovaný zakoupil za kupní cenu [částka] za 1m2, tj., celkem za [částka]. Nejbližší pozemek žalovaného a jeho manželky je pozemek parc. [číslo] který leží východně od pozemku žalobce parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] přiléhající k předmětným pozemkům ze severu, je ve vlastnictví jiné fyzické osoby, stejně tak pozemek parc. [číslo] stejně tak pozemek parc. [číslo]. Pozemky přiléhající z východu parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobce má za to, že žalovaný zakoupil shora uvedené dva pozemky, aby znemožnil žalobci vjezd na jím vlastněné pozemky. Na základě shora uvedeného, nemá žalobce nyní vůbec možnost příjezdu na své pozemky a k rekreační chatě ev. [číslo]. Chata je užívána celoročně a především otec žalobce jej takto užívá na základě smlouvy o zřízení věcného břemene. K provozu je nezbytný příjezd pro dovoz dřeva a vyvážení odpadní jímky, rovněž i pro obstarání nákupů, služeb pro údržbu a opravy technického zařízení budovy a zahrady. V současné době je možný pouze pěší přístup, a to po překonání žalovaným navezeného materiálu a vykopaných terénních nerovností. K nemovitostem žalobce by v současné době nedojely ani vozy integrovaného záchranného systému. Jiný přístup žalobce k rekreační chatě nemá a k přilehlým pozemkům než přes pozemky ve vlastnictví žalovaného, z veřejné komunikace není ani možný a nikdy neexistoval. Rovněž původní vlastník pozemku parc. [číslo] JZD [obec], používal tento vjezd, jako otec žalobce a žalobce. Ze severní strany přiléhá sice k nemovitostem žalobce veřejná cesta – parc. [číslo] avšak mezi úrovní terénu této veřejné cesty a úrovní terénu nemovitostí žalobce je zlom o výšce cca 2 až 4 m. Žalobce vyzval žalovaného, aby odstranil překážky, a to doporučeným dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen. Žalovaný na něj nijak nereagoval. Také mu navrhl odkup pozemků, úplatné zřízení služebnosti, případně směnu pozemků (konkrétně za pozemek parc. [číslo]). Žalovaný opět nereagoval. Žalobce tak nemá možnost své pozemky řádně užívat, neboť díky žalovanému nejsou spojeny s veřejnou komunikací. Navrhuje zaměření geometrickým plánem.

2. Následně žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce zakoupil původní objekt drůbežárny vybudovaný družstvem a přebudoval jej na současný rekreační objekt a postupně dokupoval pozemky směrem k hlavní komunikaci. Vjezd po spodní cestě je využíván přes 40 let. Teprve později došlo k vybudování dalších chat nad horní cestou a rovněž chaty žalovaného. V souvislosti s tím došlo ke zcela živelnému rozšíření horní úzké cesty, původně vybudované družstvem, bez stavebního povolení. Rozšíření bylo provedeno nahrnutím výkopové zeminy po výstavbě chat, svah musel žalobce sám zajistit vybudováním opěrné zdi ze železničních pražců, neboť dešťová voda stékala až k jeho rekreačnímu objektu. Rovněž dále provedl směrem ke své chatě terénní úpravy ve formě vsakovacích teras. Nejvyšší plochu vsakovací terasy nabídl Obci k odprodeji, aby zde obec mohla vybudovat řádnou opěrnou zeď a udržovat horní hranu komunikace pro chatovou oblast, když tuto komunikaci zahrnula do pasportu komunikací. Dále žalobce vybudoval vrata, která měla sloužit k uzavření jeho pozemků poté, co se obec stane vlastníkem prostoru horní terasy. Obec toto řešení odmítla. Stav cesty je navíc delší dobu předmětem správních řízení. Podáním ze dne [datum] konstatoval, že náklady související s připojením pozemků žalobce na komunikaci na severní straně dle vypracovaného projektu činí cca [částka] (+- 20 %). [příjmení] by se překonat výškový rozdíl pozemku, zajistit stávající hranu komunikace, neboť ta není dlouhodobě stabilizovaná. [příjmení] by realizovat opěrnou železobetonovou stěnu, vybudovat následně nájezdovou rampu se sklonem do 8 %. Rampa by musela začínat na pozemku parc. [číslo] v jeho pravé části a pokračovala by po pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] byla by zakončena rovinatým stáním pro jedno osobní vozidlo na pozemku parc. [číslo]. Rampa by navíc musela být opatřena opěrnou stěnou ve stejných parametrech jako uvedená opěrná stěna přiléhající ke komunikaci. Ve své koruně by opěrná stěna musela být po celém obvodu doplněna o bezpečnostní ocelové zábradlí výšky 1 m dimenzované ve spodní části s odolností proti průjezdu vozidlem, tedy jako svodidlo. Nájezdová rampa by musela mít šířku jízdního pruhu, tj. 3m. V části napojení na stávající komunikaci se zajištěním vnitřním poloměrem 3,1 m a vnějším poloměrem pro vytočení osobního vozidla 6,2m.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalobce má ze svého pozemku přístup na obecní komunikaci i vybudovaný vjezd – osazený vraty. Následně uvedl, že si chce na předmětných sporných pozemcích postavit garáž na parkování automobilu. Jedná se o montovanou garáž bez pevného spojení se zemí. Není k tomu třeba stavebního povolení. Spojení těchto dvou parcel s parcelou [číslo] (silnice) došlo až v roce 1975 povolením k vybudování betonového můstku přes odvodňovací příkop. Do roku 1975 tak neměly parc. [číslo] ani [číslo] vjezdové spojení na silnici, to se změnilo až probagrováním svahu na p. [číslo] vystavěním můstku. Do té doby sloužila pro celou oblast rekreačních chat pouze horní cesta dnes p. [číslo]. Navíc otec žalobce odkoupil p. [číslo] od pana [příjmení] a získal tím další přístup na obecní pozemek a to parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], od téhož majitele odkoupil ještě p. [číslo]. Pozemky sporné neodkoupil od pana [příjmení].

4. Z výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.ev. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo].

5. Z darovací smlouvy a ze smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce nabyl„ předmětné nemovitosti“ darovací smlouvou od svého otce [celé jméno žalobce], současně žalobce zřídil touto smlouvou svému otci věcné břemeno – služebnost užívacího práva, spočívající v doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí, v celém rozsahu, bez omezení, a to na dobu určitou, na dobu života oprávněného (otce žalobce).

6. Z výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo].

7. Z částečného výpisu z Katastru nemovitostí má soud prokázáno, že [územní celek] je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha – způsob využití ostatní komunikace, pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo].

8. Soud provedl důkaz snímkem pozemkové mapy ze dne [datum] č.zakázky 326 [číslo] vypracovaného Geodézií n.p. [obec] ohledně rozdělení pozemku PK [anonymizováno].

9. Z rozhodnutí Okresního Národního výboru [obec], odbor dopravy, ze dne [datum] má soud prokázáno, že se povoluje zřízení propustku v příkopě silnice č. [spisová značka] a zřízení vjezdu na pozemek č. kat. [číslo] v obci [obec] za podmínek v rozhodnutí uvedených [celé jméno žalobce].

10. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi prodávající – [územní celek] a kupujícím – žalovaným má soud prokázáno, že prodávající prodal nemovitosti par. [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, a to o celkové výměře 52 m2 za kupní cenu 50,00 Kč/m2, celkem [částka] kupujícímu.

11. Z potvrzující doložky podle § 41 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne [datum], z oznámení o prodeji majetku obce, ze zápisu zastupitelstva ze dne [datum] má soud prokázáno, že seznam převáděných nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], byla schválena zastupitelstvem obce dne [datum]. Záměr prodat tyto pozemky byl zveřejněn na úřední desce OÚ, vyvěšeno dne [datum], sejmuto dne [datum]. Zápis zastupitelstva vyvěšen dne [datum], sejmut dne [datum].

12. Z předžalobní výzvy k odstranění překážek ze dne [datum] s podací stvrzenkou má soud prokázáno, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k neprodlenému odstranění překážek umístěných na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] k jejich navrácení do původního stavu.

13. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne [datum] s podací stvrzenkou má soud prokázáno, že právní zástupkyně žalobce zaslala žalovanému návrh řešení průjezdu po pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec].

14. Z informačních výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví třetí osoby [jméno] [příjmení], pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví [jméno] [příjmení], pozemek parc. [číslo] je v SJM [příjmení] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [územní celek], pro stejné katastrální území a obce. Pozemky parc. [číslo] st [číslo], součástí je stavba, jsou ve vlastnictví – SJM žalovaného a [příjmení] [jméno].

15. Ze žádosti [celé jméno žalobce] ze dne [datum] vyplývá, že [celé jméno žalobce] požádal [územní celek] o odprodej pozemku parc. [číslo] za účelem zkrášlení a udržování. Současně vznesl námitku k odprodeji pozemku parc. [číslo]. Uvádí, že na společném jednání se starostou a majiteli okolních parcel bylo dohodnuto zpřístupnění (cesta) na jeho pozemky parc. [číslo] dohoda spočívala v odprodeji části pozemku z parc. [číslo]. Pokud dojde k odprodeji parc. [číslo] dojde k zamezení přístupu této cesty k silnici.

16. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [datum] má soud prokázáno, že prodávající [jméno] [příjmení] prodal kupujícímu Obci [obec] pozemky parc. [číslo] o výměře 15m2 (ostatní plocha) a parc. [číslo] o výměře 37m2 (trvalý travní porost) v k.ú. a obci [obec] za kupní cenu [částka].

17. Z geometrického plánu [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], souhlas KÚ ze dne [datum], ze Sdělení a Souhlasu Městského úřadu Nové Srašecí č.j. [číslo] OV/Vu, má soud prokázáno, že došlo k rozdělení pozemků [číslo] a [číslo], tj., k oddělení mimo jiné parc. [číslo]. S dělením pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] byl vysloven souhlas tak, jak je to uvedeno v geometrickém plánu shora uvedeném. Tento geometrický plán je podkladem pro převod pozemků v něm označených parc. [číslo] do vlastnictví [územní celek] z důvodu zajištění existence veřejného přístupu k sousedním nemovitostem. [jméno] [příjmení] nabyl vlastnictví k původním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] kupní smlouvou uzavřenou s Obcí [obec].

18. V protokolu o místním ohledání ze dne [datum] se uvádí, že po příjezdové asfaltové cestě – silnice se vchází na pozemek žalovaného [číslo] a [číslo], příjezd z komunikace na pozemek parc. [číslo] je strmější, zřejmě odbagrován, není pozvolný. Pak následuje val z hlíny, poté drát a vchází se na pozemek žalobce [číslo], upravený jako příjezdová cesta k chatě, rovněž ve vlastnictví žalobce [číslo] a [číslo] se lze dostat na pozemek parc. [číslo] kde jsou v horní části umístěny vrata. Cesta je ve vyšší úrovni než pozemky žalobce. Za vraty je další pruh ve vlastnictví žalobce, poté je ve výšce cca 2 m plot a za ním cesta vedoucí k dalším chatám. Ta je příjezdovou cestou k chatám nad cestou i k chatě žalovaného, není vyasfaltovaná, je zpevněná. Z cesty je vidět na pozemky žalobce, včetně svahu, parc. [číslo]. Žalovaný, i ostatní chataři vybudovali na svém pozemku z této horní cesty místo na stání automobilu. Žalovaný se nedostane autem přímo ke své chatě, má tam 11 schodů, a sejde přímo k chatě z této cesty. Po silnici se vchází na pozemek parc. [číslo] (ve vlastnictví třetí osoby), zde má žalobce povoleno parkování automobilu, příp. i vstup cestičkou do stráně k chatě žalobce. Ten si chce vlastník rovněž v budoucnu oplotit. Součástí je i sada fotografií z místa šetření.

19. Ze zápisu Místního národního výboru [obec] ze dne [datum], uskutečněného dne [datum] na místě samém, zápisu ze dne [datum] na parcele [číslo] ze žádosti o podání zprávy žalovaného ze dne [datum] má soud prokázáno, že k přepracování geometrického plánu došlo z důvodu, že dle původního projektu cesty by sloup elektrického vedení byl v trase cesty. Původní cesta byla úzká, bylo provedeno její rozšíření materiálem ze staveb. Cestu lze využít pro náklad do 3t. Zbudovaný taras p. [celé jméno žalobce] není opatřen bezpečnostním zábradlím. V zápise ze dne [datum] je zmínka o veřejné horní cestě k pozemku, že není jasné, zda je vybudována dle geometrického plánu z [datum] objednává MNV [obec] vytyčení hranic pozemků a na základě toho pak vyzve všechny majitele o odstranění případných nesrovnalostí. Žalovaný žádal ONV, odbor výstavby, o podání zprávy ohledně zabezpečení parcely p. [celé jméno žalobce].

20. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum], z rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum], z dohody o přenechání nemovitosti k dočasnému užívání z [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] a [datum], žádosti otce žalobce ze dne [datum], z dopisu otce žalobce ze dne [datum] má soud prokázáno, že Místní národní výbor v [obec] zřídil pro [celé jméno žalobce], otce žalobce, právo osobního užívání pozemku parc.č. st. 140 a p. [číslo] z důvodu koupě objektu k rekreačním účelům, a to za náhradu. K tomu přiložil rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání. JZD [obec] přenechalo manželům [příjmení] do užívání pozemek p.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Souhlas byl vysloven MNV [obec]. Otec žalobce pozemek parc. [číslo] zakoupil kupní smlouvou shora uvedenou od [územní celek]. Otec žalobce požádal o povolení ke stavbě můstku vjezdu v obci [obec] na parc. [číslo]. Otec žalobce žádal MNV [obec] dopisem ze dne [datum] o řešení přístupové cesty s tím, že chtěl vjezd odkoupit.

21. Ze žádosti o povolení stavebních úprav, z rozhodnutí MNV v [obec] ze dne [datum], stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí ze dne 26. 10. 1987 [číslo jednací] má soud prokázáno, že otec žalobce zrekonstruoval stavbu bývalé drůbežárny na rekreační chatu, včetně závlahové nádrže.

22. Z rozhodnutí Městského úřadu Nové Strašecí ze dne [datum] vyplývá, že bylo povolena změna užívání rekreační chaty ev. [číslo] v obci [obec] na rekreační chalupu s tím, že má oddělený samostatný příjezd.

23. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že chatu mu daroval otec, jezdí tam od narození, původně se jednalo o stavbu drůbežárny. Otec navezl materiál na pozemek, a to chmelniční sloupy, aby zpevnil hranu horní cesty, aby nepřepadávala. Když se vybudovala horní cesta, povrchová voda z té cesty tekla do naší zahrady. Jezdí na chatu za otcem 1x za 14 dní nebo 3 týdny. Otec v ní bydlí celý rok, přestože má trvalý pobyt v [obec]. Otec se snažil pozemky, nyní žalovaného, odkoupit od Obce, ta mu je neprodala. Otec nemá jinou možnost se dostat k chatě než přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví třetích osob. Dvě budovy drůbežárny stály nad horní cestou a jezdilo se k nim. [ulice] cesta se propadá, otec ji zpevňoval chmelovými sloupy. [příjmení] sekáme a to i před vraty, které jsou na pozemku k horní cestě, i za vraty. Nad chatou jsou dvě terasy, zpevněné opěrnou zídkou. Nad vraty směřujícími k horní cestě 1 terasa. Vedle pozemku parc. [číslo] je svah, jsou zde vysázeny túje a stroky.

24. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu uvedl, že sporné pozemky koupil za účelem stavby garáže, neboť horní cestu poddoloval otec žalobce. Na pozemku p. [číslo] od horní cesty vede přirozený svah. Na zpevnění u parc. [číslo] umístil pan [celé jméno žalobce] chmelniční sloupy před 30 lety. Nad horní cestou byly drůbežárny, traktorem se jezdilo z pozemku parc. [číslo] přes vrata, které renovoval pan [celé jméno žalobce] starší. Traktor jezdil až na parc. [číslo] kde byly drůbežárny. Žalovaný udělal na svých sporných pozemcích terénní úpravy. Odbagrováním zasáhl otec žalobce do jeho pozemku asi 12m2. Ostatní chataři prodali obci části svých pozemků, aby mohla zůstat horní cesta v dané šíři. 25. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že byl starostou [územní celek] od roku 2002, po dobu 17 let. Nepamatuje si, že by někdy přišel otec žalobce či žalobce s tím, že chce koupit sporné pozemky. Naopak přišel s touto žádostí žalovaný, to projednali na zastupitelstvu a usoudili, že sporné pozemky nepotřebují. Prodali je jako ostatní plochu a trvalý travní porost. Kdyby to byla cesta, nikdy by je obec neprodala. Řeší zabezpečení cesty se stavebním úřadem. Terénní úpravy svahu musel pan [celé jméno žalobce] dělat v 80.letech. Již v roce 1986 tehdejší MNV nařídilo panu [celé jméno žalobce] staršímu zajištění svahu proti sesouvání ohledně horní cesty. V roce 2008 prodala obec sporné pozemky panu [příjmení], on je následně nechtěl, tak je odkoupila obec zpět. Rozdělit se to muselo, protože ty dva pozemky byly původně součástí pozemku nad nimi. Když se řešilo odkoupení sporných pozemků žalovanému, řešil se prodej i dalších pozemků v obci. 26. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že je zastupitelem obce po dobu 20 let. Prodej sporných pozemků byl vyvěšen na úřední desce. K drůbežárně k halám nahoře vedla cesta horní. Když se začalo stavět nad horní cestou, nahrnula se tam hlína a vznikla cesta někde jinde. Pan [celé jméno žalobce] odbagroval hlínu na svém pozemku a udělal tam terasy. Od původní míchárny krmiva, tj., dnes chaty žalobce, vedla cesta směrem nahoru do kopce, kde byly umístěny pojízdné kurníky.

27. Svědek [jméno] [příjmení] nevěděl, zda stráň, kde jsou nyní chaty, byla zarostlá. 28. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že vlastnil chatu na st.p. [číslo] v [obec], celá stráň byla rozparcelovaná, nahoře mělo být 6 chat, pod cestou také 6 chat. Než se začalo stavět, musel se vybudovat příjezd k jednotlivým parcelám, kdysi tam existovala pěšina či cesta. Objednal se buldozer k vybudování cesty, ta nebyla zpevněná. Celá léta se o cestu starali chataři, otec žalobce odbagroval pod touto cestou u parc. [číslo] svah kolmo s odůvodněním, že tam vybuduje taras, nakonec tam dal chmelniční sloupy. Bagroval i na vedlejší parcele [číslo] ale pozvolna a vytvořil tam jakousi rovinu. Na parcele [číslo] otec žalobce vybudoval dva pilíře. Žádná spodní cesta tam nebyla vyměřena, původní spodní cesta k pozemku žalobce byla vybudována tehdejším JZD ze silnice. Zaměření horní cesty neodpovídalo skutečnosti, proto to chataři dávali do pořádku, tak, že někdo odkoupil či přikoupil kus. Jednou spadl nákladní automobil na pozemek žalobce. Pozemek par. [číslo] vznikl v době, kdy se dával do pořádku stav skutečný horní cesty se stavem evidovaným, neboť otec žalobce si posunul plot z pozemku parc. [číslo]. Když [titul] dělala projekt na celou stráň, řekla, že všichni chataři na stráni (horní i dolní) budou mít přístup právě z horní cesty na své pozemky.

29. Z usnesení Městského úřadu Nové Strašecí, odboru výstavby a životního prostředí ze dne [datum] má soud prokázáno, že Městský úřad postupuje podání [územní celek] řešení havarijní situace – narušení obecní cesty na pozemku parc. [číslo] věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. V odůvodnění se uvádí, že předmětná veřejně přístupná účelová komunikace svým stavebně technickým stavem ohrožuje bezpečnost, život a zdraví. Jedná se o prostor u hranice s pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Tato veřejně přístupná účelová komunikace zajišťuje přístup a příjezd k pozemkům a pozemkům s objekty pro rekreaci v tomto území.

30. Z usnesení postoupení pro nepříslušnost Městského úřadu Rakovník, odboru dopravy, ze dne [datum] má soud prokázáno, že Městský úřad Rakovník, odbor dopravy, postupuje podání [územní celek] řešení havarijní situace – narušení obecní cesty na pozemku parc. [číslo] věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. V odůvodnění se uvádí, že na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec], se nenachází stavba komunikace dle zákona č. 183/2006 Sb., a zák.č. 13/1997 Sb., Provedením terénních úprav na sousedním pozemku, došlo k poškození a narušení stability obecní cesty. [ulice] pozemky parc. [číslo] jsou ve vlastnictví žalobce.

31. Otec žalobce v písemném vyjádření uvedl, že v červnu 2020 jej postihla mozková mrtvice, záchranáři museli překonat překážky provedené žalovaným v poslední části přístupové cesty, která je předmětem sporu. Tuto cestu využívala jeho rodina přes 43 let. Již dříve byla sporná část pozemků odprodána panu [příjmení] staršímu, pak Obec vykoupila část sporných pozemků zpět. Uživatelé horní cesty ji rozšířili bez povolení. Nabídl dokonce Obci odprodej části svého pozemku pro vybudování opěrné zdi. Vybudoval vsakovací terasy s provizorním zajištěním jednotlivých teras.

32. Žalovaný předložil zákres montované garáže na pozemcích parc. [číslo] včetně nabídek na montované plechové garáže o rozměru 3x5 m/ 3x6 m.

33. Žalobce předložil geometrický plán [číslo] 2021 se zakreslením věcného břemene práva chůze a jízdy na p.p. [číslo].

34. Dále soud provedl důkazy sadou fotografií žalovaného (viz.příloha) a fotografiemi ve spise.

35. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinné rekreace [anonymizováno] 3, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo]. Předmětné pozemky nabyl darovací smlouvou ze dne [datum] od svého otce [celé jméno žalobce], současně žalobce zřídil touto smlouvou svému otci věcné břemeno – služebnost užívacího práva, spočívající v doživotním bezplatném užívání předmětných nemovitostí, v celém rozsahu, bez omezení, a to na dobu určitou, na dobu života oprávněného (otce žalobce). Otec žalobce zrekonstruoval stavbu bývalé drůbežárny na rekreační chatu, včetně závlahové nádrže. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] pro katastrální území a [územní celek], zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo] Tyto pozemky nabyl žalovaný kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou s Obcí [obec]. Seznam převáděných nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], byla schválena zastupitelstvem obce dne [datum]. Záměr prodat tyto pozemky byl zveřejněn na úřední desce OÚ, vyvěšeno dne [datum], sejmuto dne [datum]. Zápis zastupitelstva vyvěšen dne [datum], sejmut dne [datum] [územní celek] je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha – způsob využití ostatní komunikace, pro katastrální území a obec Milý, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo]. Dále je vlastníkem i parc. [číslo] pro stejné katastrální území a obce. Ohledně havarijního stavu mimo jiné pozemku parc. [číslo] probíhá správní řízení, nenachází se na něm stavba komunikace dle zákona č. 183/2006 Sb., a zák.č. 13/1997 Sb.

36. Podle § 1257 odstavec 1 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

37. Podle § 1257 odstavec 2 občanského zákoníku vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

38. Podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

39. Podle § 1262 odstavec 1 občanského zákoníku zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

40. Podle § 1029 odstavec 1 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

41. Podle § 1029 odstavec 2 občanského zákoníku nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

42. Podle § 1030 odstavec 1 věta prvá občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou.

43. Podle § 1032 odstavec 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

44. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Z ustanovení § 1260 o. z. vyplývá, že rozhodnutím soudu (tj. orgánu veřejné moci) je možno služebnost nabýt pouze v případech stanovených zákonem. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník umožňuje zřídit služebnost jen v případě nezbytné cesty přes pozemek a dále při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci (služebnost nebo jiné věcné právo). Jinak lze nabýt služebnost jen smlouvou dle § 1260 občanského zákoníku. Samotné zřízení věcného břemene/služebnosti znamená velmi výrazný zásah do vlastnického práva fyzické osoby nebo právnické osoby, způsobuje omezení vlastníka, které musí snášet, je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno, co možno nejméně (např. sp.zn. 22 Cdo 1897/2004). Lze použít i judikaturu vytvořenou za účinnosti obč. zákoníku č. 40/1964 Sb. (srov. 22 Cdo 4242/2015). Proto také občanský zákoník stanovuje úzký výčet nabytí služebnosti. V daném případě se žalobce domáhá zřízení nezbytné cesty pro předmětné pozemky v jeho vlastnictví přes pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území a obec Milý. Návrh odůvodnil tím, že cesta přes pozemky žalovaného existovala již před zásahem žalovaného, nevyžaduje ani žádné administrativní úkony a náklady, cestu užíval od roku 1974 již jeho otec (právní předchůdce žalobce), resp. tato cesta byla používána již bývalým JZD. JZD cestu využívalo právě k bývalé drůbežárně, nyní rekreační chatě, kterou žalobce (jeho otec) předělal a zrekonstruoval. Žalobce je výlučným vlastníkem předmětných pozemků, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] to konkrétně parc. [číslo] parc.č.st. 140, jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.e. 3, dále parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], přičemž tyto pozemky tvoří funkční celek. Soud vycházel ze situace, kdy uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce jsou na severní hranici napojeny na veřejnou cestu ve vlastnictví [územní celek] – konkrétně se jedná o parc. [číslo] (ostatní komunikace). Současně dle katastrálních map, výpisů z katastru nemovitostí, je zřejmé, že i další pozemek ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] přímo sousedí s dalším obecním pozemkem parc. [číslo]. Existence horní veřejné obecní cesty, vlastnictví [územní celek], je známa účastníkům, vyplývá to i z vyjádření Městského úřadu Nové Strašecí. K její existenci se vyjadřoval i svědek [jméno] [příjmení] tak, že„ když [titul] dělala projekt na celou stráň, řekla, že všichni chataři na stráni (horní i dolní) budou mít přístup právě z horní cesty na své pozemky“. Nakonec toto zjištění učinil i soud při místním šetření, jde o příjezdovou cestu k chatám nad cestou i k chatě žalovaného, není vyasfaltovaná, je zpevněná. Z cesty je vidět na pozemky žalobce, včetně svahu, parc. [číslo]. Pozemek obce p. [číslo] je komunikací, byť je nerozhodné, jak je veden v katastru nemovitostí či o něm bylo vydáno správní rozhodnutí, v daném případě je ale veden jako ostatní komunikace v katastru nemovitostí a možnost jejího užívání vyplývá z titulu práva obecního užívání účelové komunikace. Žalobce argumentuje nejen tím, že je třeba pěší přístup, ale vzhledem ke stavbě i příjezd motorovými vozidly, minimálně pro dovoz dřeva a vyvážení jímky. Nemá možnost parkování osobního automobilu. K tomu však nelze přihlížet, parkování není v daném případě nutné k řádnému a obvyklému užívání rekreační chaty, toto vyplynulo i z výpovědi ostatních chatařů, žalovaného, místního šetření. Ani oni nemají možnost příjezdu přímo k chatám, u horní cesty si vybudovali místo na stání. Žalovaný se rovněž nedostane autem přímo ke své chatě, má tam 11 schodů, a sejde přímo k chatě z této cesty – viz.místní šetření. Stejně tak nelze ke zřízení nezbytné cesty argumentovat nutností umožnit vjezd hasičům, záchranářům, policii, když tito mají zajištěn příjezd přes cizí pozemky na základě zákona. Rovněž její zřízení nelze požadovat za účelem údržby stavby, pozemku, jeho obhospodařování, vývozu septiku, tomu slouží ustanovení § 1021 a § 1022 o.z. (srov.např. 22 Cdo 1814/2015; 22 Cdo 3398/2016), byť se jedná o opakující se záležitost vývozu. Nakonec lze využít za těmito účely i instituty práva veřejného postupem dle stavebního zákona. Lze uzavřít, že žalobce má možnost příjezdu automobilem ke své hranici pozemků na severní straně, ostatně tak jako i další chataři dané oblasti. Žalobce může k přístupu využít své pozemky, zejména na severní straně, byť se to neobejde bez určitých stavebních úprav. Pokud namítá žalobce, že náklady na zřízení cesty ze severní strany napojením na komunikaci obce by činily cca [částka] Tyto náklady jsou mnohonásobně vyšší než cena, za kterou žalovaný koupil sporné dva pozemky. Pokud ale mají chataři, včetně žalovaného, vybudovány schody ke svým chatám, pak lze uzavřít, že vybudování schodů (tedy přístupu pěšího) by jistě činilo náklady mnohonásobně nižší. Náklady vyčíslené žalobcem zahrnují především náklady na příjezd automobilem až k předmětné chatě na parc.č. st. 140 –„ musel by se překonat výškový rozdíl pozemku, zajistit stávající hranu komunikace, neboť ta není dlouhodobě stabilizovaná. [příjmení] by realizovat opěrnou železobetonovou stěnu, vybudovat následně nájezdovou rampu se sklonem do 8 %. Rampa by musela začínat na pozemku parc. [číslo] v jeho pravé části a pokračovala by po pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] byla by zakončena rovinatým stáním pro jedno osobní vozidlo na pozemku parc. [číslo]. Rampa by navíc musela být opatřena opěrnou stěnou ve stejných parametrech jako uvedená opěrná stěna přiléhající ke komunikaci. Ve své koruně by opěrná stěna musela být po celém obvodu doplněna o bezpečnostní ocelové zábradlí výšky 1 m dimenzované ve spodní části s odolností proti průjezdu vozidlem, tedy jako svodidlo. Nájezdová rampa by musela mít šířku jízdního pruhu, tj. 3 m“. To, že by se nejednalo o běžnou docházkovou vzdálenost od horní cesty k pozemkům žalobce, nevyplynulo z žádného důkazu. Pak lze uzavřít, že důvody pro zřízení nezbytné cesty nejsou dány, žalobce má možnost využití svých pozemků k přístupu k veřejné cestě. Zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaného by znamenalo pohodlnější spojení, byť žalobce tyto pozemky využíval jako příjezdovou cestu po delší dobu ke svým pozemkům. Nemovitosti žalobce nepostrádají spojení s veřejnou cestou tak, jak je v tomto místě obvyklé. Stávající spojení s veřejnou cestou je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, postačující však obvyklé potřebě nemovitosti k rekreačním účelům. Žalovaný sporné pozemky získal od [územní celek] v souladu s právní úpravou, když nabídka odkupu byla řádně zveřejněna, žalovaný této možnosti využil a má záměr si zde zajistit parkování automobilu. V tomto jednání nelze spatřovat jednání v rozporu s právem, když žalovaný, jež má pozemky a chatu ještě za pozemky žalobce, chce využít sporné pozemky na stavbu garáže (montované) a mít možnost parkovaní. Soud upozorňuje, že v daném civilním řízení není ani oprávněn se zabývat stavem či opravou obecní komunikace parc. [číslo] toto je záležitost správního řízení. Nakonec i starosta obce se vyjádřil tak, že toto řízení stále probíhá. Z uvedených důvodů, kdy bylo prokázáno, že pozemky žalobce jsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou na severní straně, s horní cestou ve vlastnictví [územní celek], rozhodl soud, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

45. Soud zamítl návrhy žalobce na provedení dalšího dokazování, a to dalším místním šetřením a kupní smlouvou [číslo] spolu s geometrickým plánem, neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné. Skutečnosti a důkazy provedené má soud za dostatečné.

46. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal žalovanému vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva v plném rozsahu ve výši Kč. Náhradu nákladů řízení pak tvoří soudní poplatek za odvolání proti předběžnému opatření ve výši [částka] dle položky 22 bod 3 sazebníku soudních poplatků a dále odměna advokáta za 11 úkonů právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, písemné odvolání proti předběžnému opatření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] (přes 2 hodiny), [datum] a [datum], účast na místním šetření dne [datum], ve výši [částka] podle podle § 6, 7 bod 5 a § 9 odst. 1 písm.c) ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 11 paušálních náhrad po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka]; 12 půl hodin za promeškaný čas podle § 14 odstavec 1 písm. a) advokátního tarifu; cestovné na jednání soudu v celkové výši [částka] při ujetí jedna cesta 37,5 km a to na jednání soudu 2x v roce 2019 ve výši [částka], 2x v roce 2020 ve výši [částka], a 1x v roce 2021 ve výši [částka] a na místní šetření při ujetí jedné cesty 21 km ve výši [částka] při použití osobního motorového vozidla advokáta zn. Škoda Octavia rz: 2SV8016 dle ustanovení § 13 odstavec 5 a.t. ve spojení s § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a prováděcího předpisu vyhlášky č. 333/2018 Sb., č.358/2019 Sb., [číslo] 2020 Sb, při průměrné spotřebě pohonných hmot dle údajů v technickém průkazu 5,1 l [číslo] km, spolu s 21% DPH ve výši 6 722, [částka]; celkem náklady činí [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta pro zaplacení nákladů řízení byla žalobci stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

47. Povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých státu byla v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř. uložena neúspěšnému žalobci, když uložená částka představuje státem hrazené svědečné.