4 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , obec o zaplacení 2 588,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 588,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 588,73 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 121,56 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen,,o.s.ř.“).

2. Návrhem se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky a příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] s žalovaným [datum] uzavřel smlouvu o uzavření bankovního účtu, na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet a žalovaný se zavázal dodržovat podmínky žalobkyně specifikované v Obchodních podmínkách. Žalovaný své smluvní povinnosti porušil, když překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Jelikož se žalovaný dostal na účtu do nepovoleného debetního zůstatku, který doposud neuhradil, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a smlouvu vypověděla, čímž se dluh stal splatným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Žalovaný, ač byl k úhradě dlužné částky vyzýván, do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o uzavření bankovního účtu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému bankovní účet, přičemž svou povinnost splnila a zřídila žalovanému účet č. [bankovní účet]. Žalovaný své smluvní povinnosti porušil, když překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu vypověděla a dluh se stal dne [datum] splatným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Žalovaný, ač byl k úhradě dlužné částky ve výši 2 588,73 Kč vyzýván, do dnešního dne ničeho neuhradil.

5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle § 2675 odst. 2 o.z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby.

7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o účtu dle § 2662 a násl. o.z., na základě které právní předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost zřídit a vést účet žalovaného a žalovanému vznikla povinnost udržovat na účtu minimální zůstatek. Žalovaný tuto svou povinnost však porušil, proto právní předchůdkyně žalobkyně účet v souladu se smluvními podmínkami zrušila, přičemž dlužná částka na tomto účtu představovala částku – 2 588,73 Kč. Žalobkyni, na niž vymáhaná pohledávka přešla, podle § 1970 o. z. náleží i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Tomu podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak jde o částku 1 489 Kč.

10. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).