4 C 34/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] od původního věřitele. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši [částka]. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná peněžní prostředky do data splatnosti nevrátila. Úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10% musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [částka]. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu upomínkami. Žalobkyně dále opravila svůj návrh tak, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši [částka], Žalovaná si s právním předchůdcem žalobkyně ujednala, že se úvěr bude úročit sazbou 8, 5% měsíčně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkově částku [částka]. Žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět v rozsahu zákonného úroku z částky [částka].

2. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, která ačkoliv byla k ústnímu jednání ve věci postupem podle §45 – 50 o.s.ř. řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Z žádosti o půjčku a smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] s obchodními podmínkami uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně: společností [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že na jejím základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu [částka]. Byla sjednána úroková sazba 8,5 % měsíčně, RPSN 262,91%. Dále byly sjednány podmínky splácení úvěru a důsledky prodlení.

5. Z potvrzení o provedených platbách a platebních informací bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno celkově [částka]

6. Z přehledu příchozích plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkově [částka]. 7. [právnická osoba] bylo dále zjištěno, že majitelem a zároveň jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalované].

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky za žalovanou.

10. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne [datum] zaslanou na adresu, kterou žalovaná uvedla ve smlouvě.

11. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou jako spotřebitelem uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu poskytl peněžní prostředky a to v celkové výši [částka]. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně ujednala úročení úvěru sazbou 8,5% měsíčně. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkově [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalované písemně oznámila.

12. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

14. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

17. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

19. Žalobkyně v průběhu řízení navrhla změnu žalobního návrhu tak, že vzala návrh částečně zpět a to co do zákonného úroku z částky [částka], Soud tedy řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).

20. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně jako věřitel přenechal žalované jako dlužníkovi částku v celkové výši [částka] s tím, že žalovaná mu ji vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí zápůjčky jednal v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by její právní předchůdce před poskytnutím zápůjčky splnil svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, není zřejmé, zda tak skutečně učinil, jaké doklady přitom měla k dispozici ani, co z případných dokladů zjistil, tedy jaké příjmy žalovaná měla, čím je doložila a jaké byly její výdaje. Navíc žalobkyně svá tvrzení týkající se ověřování údajů získaných od žalované žádným způsobem nedoložila (pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou, složenkami za uhrazené služby apod.), a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V tomto směru tak dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

21. Jestliže právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytl žalované částku [částka], plnil dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo mu tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na uvedenou částku dle tvrzení žalobkyně zaplatila již [částka], nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout, když samotná jistina byla uhrazena (výrok II.).

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.