4 C 36/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 440 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 8 133 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 777,53 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 003,80 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala svým návrhem doručeným soudu dne [datum] zaplacení částky celkem 23 440 Kč s příslušenstvím. Nárok odvozovala z titulu pohledávky, jež jí byla smlouvou ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku 20 000 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 543 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 440 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho.

2. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu zpět co do částky 8 133 Kč, z tohoto důvodu bylo řízení co do částky 8 133 Kč zastaveno podle ust. § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. (výrok I.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

5. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, jistina úvěru byla 20 000 Kč a dále byly zjištěny podmínky splácení tohoto úvěru. Celkem ke splacení bez prodloužení byla částka 24 543 Kč, datum splatnosti bylo [datum], zápůjční úroková sazba 276,37%, odpovídající úroku v celkové výši 4 543 Kč, RPSN za celý úvěr činila 1 231,8%.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku 20 000 Kč.

8. Ze smluv o postoupení pohledávek a jejich příloh obsahujících seznam postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky za žalovaným. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného naposledy k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum].

10. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

12. Dále soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření druhé smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

18. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi peněžní prostředky s tím, že žalovaný mu je v pravidelných splátkách vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí úvěru jednal v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by její právní předchůdce před poskytnutím úvěru splnil svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. Jelikož tedy nebylo prokázáno, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

19. Jestliže však právní předchůdce žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, plnil dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo mu tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 20 000 Kč a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.).

20. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky 20 000 Kč v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od [datum] do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů. Zároveň soud vyhověl žalobě i ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum].

21. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části a částečně bylo řízení z její viny zastaveno. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 42 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 390 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 938 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 42 % činí po zaokrouhlení částku 1 003,80 Kč.

23. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).