4 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], tj. dům [adresa] [obec], stavba k bydlení, která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1321 m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] o výměře 1321 m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] o výměře 1436 m2, trvalý travní porost.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 492 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vyklizení nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, katastrální území Mšecké Žehrovice, na LV [číslo] to domu [adresa] [obec], stavba k bydlení, která je součástí pozemku parc. [číslo] o výměře 1321 m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] o výměře 1321 m2, zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] o výměře 1436 m2, trvalý travní porost (dále jen„ předmětné nemovitosti“) s odůvodněním, že je mimo jiných i vlastníkem těchto nemovitostí. Žalovaný je bývalým manželem dcery žalobkyně. Manželství žalovaného a dcery žalobkyně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovanému k předmětným nemovitostem nenáleží žádný právní titul ani žádné užívací právo a žalobkyně si nepřeje, aby žalovaný v jejím domě pobýval, což mu několikrát ústně sdělila. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vyklizení předmětných nemovitostí, žalovaný je však nevyklidil a nadále je užívá bez jakékoli úplaty a souhlasu žalobkyně, nezbývá žalobkyni než se domoci ochrany výkonu svého vlastnického práva podanou žalobou.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že v předmětném domě měl žalovaný od července 2007 rodinnou domácnost s dcerou žalobkyně, se kterou později uzavřel manželství. V předmětných nemovitostech tedy bydlel se souhlasem žalobkyně právě z důvodu nejprve partnerství a později manželství s její dcerou. Žalovaný ještě před uzavřením manželství s dcerou žalobkyně po vzájemné dohodě ze svých výlučných prostředků do nemovitostí žalobkyně investoval, kdy ze zcela jednoznačně neobyvatelné části vybudoval v podstatě novou obyvatelnou bytovou jednotku, čímž předmětné nemovité věci značně zhodnotil. Žalovaný zajistil a zaplatil projekt na realizaci rekonstrukce předmětného domu, zaplatil poplatek za stavební povolení a počátkem roku 2008 začal s rekonstrukcí. Žalovaný dále ze svých výlučných prostředků a prostředků jeho rodičů dodělal i podkroví, investoval i do prostor obývajících žalobkyní. Žalovaný se také podílel na splácení úvěru žalobkyně zajištěného zástavním právem smluvním váznoucím na předmětných nemovitostech. Žalovaný pravidelně přispívá na náklady spojené s užíváním nemovitostí částkou 3 000 Kč měsíčně, tato částka zcela jednoznačně jeho skutečnou spotřebu energií a vody překračuje. Žalovaný tak požadavek žalobkyně na téměř okamžité vystěhování žalovaného bez toho, aniž by nabídla adekvátní jednak finanční a dále bytovou náhradu, na které má žalovaný zcela jednoznačný nárok, není tedy v žádném případě na místě a lze ho s přihlédnutím ke všem výše uvedeným okolnostem považovat za rozporné s dobrými mravy.

3. Při ústním jednání žalobkyně doplnila, že žalovaný je osobou výdělečně činnou, má spoluvlastnický podíl k jiné nemovitosti. Je tedy v jeho silách zajistit si bytové potřeby. Žalovaný od prosince 2021 přispívá na energie částkou 3 000 Kč, nicméně v současnosti energie domu jsou ve výši 15 000 Kč. Na nemovitosti vázne hypoteční úvěr, jedná se o úvěr, který je veden na manžela žalobkyně a z toho byla také financována rekonstrukce nemovitosti. Žalovaný doplnil, že v nemovitosti, kterou spoluvlastní, bydlí matka a bratr s rodinou. Na energie přispíval celou dobu. Žalovaný dále poukázal na ustanovení § 767 odst. 2 občanského zákoníku.

4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že k rozpadu společné domácnosti žalovaného a dcery žalobkyně došlo dne [datum], kdy se dcera žalobkyně přestěhovala spolu se svou dcerou do jedné místnosti, kterou spolu obývají do tohoto okamžiku. Předmětná nemovitost, resp. její obytné prostory se skládají ze dvou obytných částí. První, kterou v současné době obývá výhradně žalovaný, se skládá v přízemí z chodbičky, koupelny, velkého prostoru sloužícího jako obývací pokoj, kuchyně a jídelna a dále ze tří pokojů v prvním patře (podkroví). Druhá obytná část je pouze přízemní, složená z chodby, obývacího pokoje, ložnice, kuchyně se spíží a koupelny a dalšího pokoje. Ve druhé obytné části v současné době bydlí žalobkyně, její manžel, dcera žalobkyně a její a žalovaného nezletilá dcera. Jde-li o celkové náklady domu, pak tyto lze rozdělit na pravidelné měsíční, platby pravidelné roční a roční vyúčtování energií domu. Ročními pravidelnými platbami jsou pojištění domu v částce 3 658 Kč za rok 2021 a 4 565 Kč za rok 2022. Dále je ročně hrazena daň z nemovitosti za rok 2021 a 2022 po 2 007 Kč. Od října 2020 do října 2021 odpovídalo sipo k předmětné nemovitosti částce cca 8 000 Kč, zahrnující zálohy na vodu, elektřinu, televizní a rozhlasový poplatek. Od listopadu 2021 se zálohy na elektřinu rapidně zvedly z důvodu krachu dodavatele elektrické energie, v listopadu 2021 na částku 18 997 Kč. Od prosince 2021 u nového dodavatele na částku 14 200 Kč, záloha na vodu činí 800 Kč, rozhlas + televize 180 Kč. Dále v souvislosti s poskytováním internetového připojení, které je k dispozici v celé nemovitosti byla účtována částka 220 Kč a od 06/ 2021 jde o částku 290 Kč měsíčně. Vyúčtování nedoplatků vody a elektrické energie v roce 2021 a 2022 představovala náklad na dům v částce 16 020 Kč.

5. Žalovaný na výzvu soudu doplnil, že koncem září roku 2020 se dcera žalobkyně odstěhovala ze společně užívané části domu do části domu, kterou užívá žalobkyně. Tento okamžik však žalovaný za rozpad manželství nepovažuje, neboť byl přesvědčen a zejména kvůli společné dceři usiloval o to, aby se manželství s dcerou žalobkyně zachovalo a ona se s dcerou nastěhovala zpět. Veškeré podstatné investice byly žalovaným realizovány v letech 2008 až 2011. Žalovaný dále specifikoval jednotlivé investice. Žalovaný investice hradil jednak z prostředků, které si sám vydělal a naspořil a dále pak z finančních prostředků, které dostal darem od svých rodičů. Žalovaný se podílel na splácení úvěru žalobkyně u společnosti [právnická osoba], zajištěného zástavním právem smluvním váznoucím na předmětných nemovitostech. Splátky hradil žalovaný v hotovosti a to pobočce tohoto peněžního ústavu v Kladně či [obec], přičemž 4 doklady dohledal. Žalovaný veškeré jím prováděné a financované investice s žalobkyní a její dcerou samozřejmě konzultoval a měl k nim souhlas žalobkyně, což s ohledem na skutečnost, že v období realizace investic, byly veškeré vztahy mezi žalovaným, žalobkyní a její dcerou v pořádku, nemá potvrzeno písemně.

6. Mezi účastníky je nesporné, že předmětné nemovitosti, tedy dům [adresa] [obec], který je součástí pozemku parcelní [číslo] dále pozemek parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] jsou ve vlastnictví žalobkyně, dále že žalovaný tyto nemovitosti užívá, k tomuto nemá jakýkoliv právní titul, a dále je nesporné, že manželství žalovaného a dcery žalobkyně bylo pravomocně rozvedeno.

7. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobkyně vlastní pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], dále pozemku p. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, pro obec a katastrální území Mšecké Žehrovice (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

9. Žalovaný je bývalým manželem dcery žalobkyně, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Bývalá manželka žalovaného se ze společné domácnosti s žalovaným odstěhovala v září 2020 (zjištěno z předmětných rozsudků).

10. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vyklizení nemovitostí výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na výzvu reagoval tak, že v předmětném domě měl rodinnou domácnost s bývalou manželkou, nemovitosti průběžně zrekonstruoval, požadavek na téměř okamžité vystěhování bez nabídnutí adekvátní finanční a bytové náhrady považuje za rozporné s dobrými mravy a měl za to, že bez náhrady není povinen se z předmětného domu odstěhovat. Žalobkyně trvala na vystěhování žalovaného, neboť žalovanému nesvědčí žádné užívací právo k nemovitostem, je výdělečně činný, může si zajistit bydlení, tvrzené investice žalobkyně neuznává, nadto se jedná pouze o nepodložená tvrzení (zjištěno z výzvy k vyklizení, reakce na výzvu k vyklizení, reakce na dopis zástupkyně žalovaného ze dne [datum]).

11. Žalovaný je spoluvlastníkem ½ pozemku parc. č. st. 318, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, pro obec a katastrální území Praskolesy (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

12. V červnu 2021 činil nedoplatek za elektřinu v předmětném domě 2 982 Kč, v listopadu 2021 částku 18 997,32 Kč, v červenci 2022 částku 6 354 Kč. V listopadu 2021 byla uhrazena platba za vodné ve výši 5 473 Kč, v listopadu 2022 ve výši 1 211 Kč. V červnu 2021 činily výdaje na energie v předmětném domě a televizní a rozhlasový poplatek částku 8 405 Kč, v červenci, srpnu a září 2021 částku 7 920 Kč, v lednu 2022 částku 16 203 Kč, v únoru a dubnu 2022 částku 15 180 Kč, v dubnu 2022 částku 15 671 Kč, v květnu 2022 částku 16 035 Kč a v srpnu 2022 částku 15 360 Kč, daň z nemovitosti činí 2 007 Kč. Dále je hrazen internet, pojištění nemovitosti (zjištěno kopií složenky SIPO, plateb za daň z nemovitosti, doplatku za elektřinu, vodu, platby za internet a smlouva o poskytování připojení k internetu, platby na pojištění domu a pojistka domu).

13. Soud dále provedl důkaz smlouvou o dílo na dodání a montáž vrat, včetně příjmového pokladního dokladu, listinou označenou jako stavební povolení, stvrzenkou [obec] spořitelny ze dne [datum], výpisy z [jméno] [příjmení] [příjmení] z [datum], [datum] a [datum] a [datum], z nich však nezjistil nic rozhodného pro projednávanou věc, pokud jde o platby, z listin není zřejmé, kým, z jakého důvodu a na co byly částky hrazeny. Rovněž z provedených faktur ze dne [datum] [číslo] s datem splatnosti [datum] s [číslo] s datem splatnosti [datum] s [číslo] s datem splatnosti [datum] [číslo] s datem splatnosti [datum] s [číslo] na částku 153 750 Kč a další shodného čísla na částku 53 750 Kč, pokladních stvrzenek na částky 46 500 Kč, 50 000 Kč, 47 000 Kč, 31 700 Kč, 153 750 Kč a 53 750 Kč, soud nezjistil pro tuto věc nic podstatného. Listiny jsou více než 10 let staré, nadto z některých vyplývá, že platbu měla provést žalobkyně, některé sice obsahují poznámku o půjčce, přičemž podrobnosti z listin nevyplývají a s ohledem na stáří listin ani nejsou podstatné.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

15. Další navržené důkazy (výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], manželů [příjmení], dále šetřením na místě samém a doklady, a to doklady o splátkách úvěru, fakturami [právnická osoba], fakturou Zednictví [celé jméno žalovaného], fakturami [právnická osoba], příjmovými doklady [právnická osoba], smlouvou se [právnická osoba], fakturami se [právnická osoba] a příjmovými doklady se [právnická osoba], fakturou STAV- [právnická osoba] a výslech účastníků) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť navrhované důkazy měly prokázat investice, které dle doplněného tvrzení žalovaného (rovněž z dokladů vyplývá jejich stáří) měly proběhnout v období let 2007 – 2011, nejedná se tedy o investice nedávné, které by mohly mít pro posouzení věci, resp. pro posouzení jednání v rozporu s dobrými mravy, význam. Takto staré tvrzené investice pro rozhodnutí ve věci podstatné nebyly, soud dospěl z níže rozvedených důvodů k závěru, že žalobě je možné vyhovět, další provedené dokazování by bylo nadbytečné a tudíž v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Další výslechy (svědkyně [obec] a účastníků) pak nebyly provedeny z důvodu, že soud má skutkový stav za dostatečně zjištěný již z provedených důkazů. Soud tak řízení dalšími důkazy nedoplňoval a po provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně: <i>17. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>18. Podle § 2 odst. 3 OZ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>19. Podle § 768 odst. 1 OZ zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.</i> <i>20. Podle § 768 odst. 2 OZ rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.</i> <i>21. Podle § 770 OZ zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.</i> 22. Soud věc dále posoudil podle Stanoviska Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 6/2009 dle něhož skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§160 odst. 1 OSŘ), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát).

23. Žalobkyně je vlastnicí předmětných nemovitostí. Žalovaný nedisponuje v současné chvíli žádným titulem, na jehož základě by předmětné nemovitosti mohl užívat. Stavebník, o kterém hovořil žalovaný, i pokud by jím byl, nezakládá žádný titul k užívání cizí nemovitosti. Žalobkyně si nepřeje, aby nemovitosti nadále užíval, o čemž byl žalovaný informován již v květnu 2022.

24. Soud se tak v rámci svého rozhodnutí zabýval námitkou žalovaného, zda povinnost žalovaného předmětné nemovitosti vyklidit není v rozporu s dobrými mravy a uzavřel, že nikoli. Žalovaného tvrzené investice měly být vynaloženy již před více než deseti lety, žalovaný následně další léta žil s dcerou žalobkyně, nejedná se tedy o nedávné investice, pro něž by mohlo být vyklizení v současnosti v rozporu s dobrými mravy. Jestliže žalovaný nemovitosti žalobkyně zhodnotil, zakládalo by to případné právo žalovaného na vypořádání takového zhodnocení, jakékoli investice žalovaného by však nezaložily právo žalovaného užívat předmětné nemovitosti.

25. Nový občanský zákoník již neváže povinnost vyklizení nemovitosti na bytovou náhradu, požadavek žalovaného je tak mimo rámec platné právní úpravy. Žalovaný odkazoval na výjimky upravující náhradní bydlení tedy § 768 odst. 2 OZ, toto ustanovení však dopadá výlučně na případy rozvedených manželů, kteří měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo a dále na ustanovení § 767 OZ a § 769 OZ a právo odpovídající věcnému břemenu bydlení, vztahující se na výjimečné případy, nelze-li spravedlivě žádat, aby rozvedený manžel byl vyklizen. O takové situace však v dané věci nejde, neboť právo žalovaného bylo odvozeno od práva bydlení jeho bývalé manželky v souladu s ustanovením § 770 OZ. Titul pro užívání však již nemůže být odvozován od zaniklého manželství, žalovaný užíval nemovitost pouze na základě souhlasu žalobkyně, který byl odvolán. Osoba, která má k bytu či domu samostatné právo, a to bez ohledu na jeho povahu (věcné či závazkové), může požadovat vystěhování manžela, který měl pouze právo bydlení odvozené od práva bydlet druhého manžela (viz [příjmení], Z., [příjmení], M., [příjmení], L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 770). Užívá-li tak žalovaný předmětné nemovitosti bez právního důvodu, nelze mu přiznat právo na zajištění bytové či finanční náhrady.

26. Jestliže tak žalovaný namítal, že do předmětných nemovitostí vložil finanční prostředky, že měl v předmětných nemovitostech rodinnou domácnost a že postup žalobkyně považuje za jednání v rozporu s dobrými mravy, ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku, a je tedy třeba žalobu zamítnout pro rozpor s dobrými mravy, posoudil soud námitky žalovaného z výše uvedených důvodů jako nedůvodné, a dále po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ani majetkové a sociální poměry žalovaného nejsou nikterak tíživé, žalovaný sám spoluvlastní nemovitost, je výdělečně činný, za samotné užívání předmětných nemovitostí nehradí žádnou částku, pouze přispívá na energie (nadto pokud výdaje na nemovitost přesahují částku 15 000 Kč měsíčně a žije v ní 5 osob, hrazená částka 3000 Kč nikterak nepřesahuje tyto výdaje), naopak žalobkyně jakožto vlastník předmětných nemovitostí nemůže předmětné nemovitosti, k nimž má vlastnické právo, užívat v celém rozsahu.

27. Žalovaný tak v současné době neoprávněně zadržuje předmětné nemovitosti a žalobkyně má právo na jejich vydání, resp. vyklizení ve smyslu § 1040 odst. 1 OZ. Soud tak uzavřel, že povinností žalovaného je předmětné vyklidit, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. <i>28. Podle § 160 odst. 1 věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.</i> 29. Lhůta k vyklizení byla stanovena v souladu s uvedeným zákonným ustanovením, neboť soud neshledal důvody pro určení delší než zákonné lhůty k vyklizení. Jak bylo výše uvedeno, majetkové a sociální poměry žalovaného nic takového neodůvodňují, nadto žalovaný byl k vyklizení předmětných nemovitostí vyzván již před více než půl rokem a byl si tak po dostatečně dlouhou dobu vědom, že žalobkyně nesouhlasí s tím, aby předmětné nemovitosti nadále užíval. Skutečnost, že manželství žalovaného a dcery žalobkyně spěje k rozvodu, věděl dokonce mnohem dříve, než byl vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 492 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení; předžalobní výzva; žaloba; další porada s klientem ze dne [datum] předcházející doplnění žaloby, doplnění žaloby ze dne [datum]; účast při jednání dne [datum] a dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně při cestě k ústnímu jednání (z [obec] do Rakovníka a zpět) v trvání 4 půlhodin – tj. celkem 400 Kč (4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje ve výši 546 Kč za cestu k ústnímu jednání a zpět. Celkově cestovné činí 1 092 Kč a náhrada za promeškaný čas 800 Kč.

31. Na závěr je třeba uvést, že pro aplikaci § 150 o. s. ř. soud neshledal důvody, neboť v dané věci nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, žalovaný věděl dostatečně dlouhou dobu, že užívá nemovitosti žalobkyně bez jakéhokoli právního titulu a přes výzvu žalobkyně setrval v tomto užívání.

32. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).