4 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , obec o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných splátkách spolu s částkou, která představovala úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze [částka] s tím, že poslední úhradu provedl dne [datum]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně dále s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných splátkách spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka], poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištěním ve výši [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze [částka] s tím, že poslední úhradu provedl dne [datum]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dlužné částky ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože ho k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání ve věci postupem podle §45 – 50 o.s.ř. řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka], za což se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Půjčku se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím v 58 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po [částka] týdně. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka], za což se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal hradit spolu s popsaným příslušenstvím v 58 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po [částka] týdně.

5. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v době poskytnutí půjčky byl nájemníkem a byl starobním důchodcem s důchodem ve výši [částka]. Dále měl mít příjem ze zaměstnání ve výši [částka]. Výdaje na bydlení činily [částka], osobní výdaje [částka]. Měly být ověřeny výplatní pásky a pracovní smlouva, nájemní smlouva, sipo a výměr důchodu. Dále byl v kartě zákazníka uveden [právnická osoba] a Anexia [obec] – hlídač. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že v době poskytnutí půjčky byl nájemníkem a byl starobním důchodcem s důchodem ve výši [částka]. Měl úvěr u společnosti ve výši [částka], výdaje na bydlení ve výši [částka] a osobní výdaje ve výši [částka]. Dále měl mít příjem ze zaměstnání u hlídací agentury [právnická osoba] [částka]. Měly být ověřeny doklady o výměru důchodu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum].

7. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne [datum].

8. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem uzavřela ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o úvěrech, na základě kterých mu poskytla finanční prostředky ve výši [částka] a [částka] za poplatek [částka], resp. [částka]. Žalovaný celkově uhradil částku [částka] a [částka]. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému písemně oznámila.

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

10. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření první smlouvy o úvěru. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je–li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Dále soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření druhé smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

15. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o úvěrech, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel přenechala žalovanému jako dlužníkovi předmětné částky s tím, že žalovaný jí je v pravidelných splátkách vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěrů jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvy, které musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěrů posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě žalobkyně očekávala, že si soud z karty zákazníka sám zjistí rozhodné skutečnosti, které řádně netvrdila, ačkoli k tomu byla povinna, tj. jaké konkrétní dokumenty byly žalovaným předloženy, jaké měl příjmy a v jaké výši byly zjištěny jeho výdaje. Navíc žalobkyně údaje v kartě zákazníka týkající se ověřování údajů získaných od žalovaného žádným způsobem nedoložila, a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V případě uzavření druhé smlouvy ani v kartě zákazníka nejsou uvedeny dokumenty, kterými by byly ověřeny výdaje žalovaného. V tomto směru tak dle soudu žalobkyně neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouvy o zápůjčkách jsou v projednávané věci neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

16. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sám plnila, tedy vrácení poskytnutých částek, snížených případně o částky žalovaným zaplacených.

17. Z uvedených důvodů soud žalobu v rozsahu částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále v rozsahu částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl.

18. Naopak žalobě ohledně částek [částka] a [částka], o které se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyhověl a uložil žalovanému povinnost k jejich úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je se svým peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroků z prodlení a to částečně již kapitalizovaných, jejichž výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši smluvních úroků a úroků z prodlení (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu, sp. zn. IÚS 2717/08).