4 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro [katastrální uzemí], [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] to do devadesáti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit částku ve výši 280 Kč s příslušenstvím za každý kalendářní měsíc užívání pozemku parc. č. st. 121, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na listu vlastnictví [číslo] to od [datum] do dne, ve kterém žalovaný 1. a žalovaná 2. vyklidí tuto uvedenou nemovitost.

III. Žalovaný 1. a žalovaný 2. jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 220,18 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně doc. JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vyklizení pozemku parc. č. st. 121, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na listu vlastnictví [číslo] zaplacení částky ve výši 280 Kč s příslušenstvím za každý kalendářní měsíc užívání části tohoto pozemku (dále jen„ sporný pozemek“) a to od [datum] do dne, ve kterém vyklidí tento sporný pozemek. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je na základě usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro [katastrální uzemí], obec Sýkořice, na [list vlastnictví], předchozím výlučným vlastníkem byl otec žalobkyně, který pozemek nabyl roku 1980 na základě kupní smlouvy. Žalovaný 1. a žalovaná 2 jsou vlastníci pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na [list vlastnictví], (dále jen„ sousední pozemek“), který přímo sousedí se sporným pozemkem, a to každý v rozsahu jedné poloviny. Rodina žalovaného 1. a žalované 2. užívala sporný pozemek bez souhlasu vlastníka i v době před tím, než se stala výlučnou vlastnicí žalobkyně, jak vyplývá z komunikace matky žalovaných a otce žalobkyně z roku 2010. Žalovaný 1. a žalovaná 2. dlouhodobě užívají sporný pozemek, přičemž nejméně od roku 2020 mají zájem i o jeho koupi, neboť za tímto účelem v prosinci 2020 kontaktovali žalovaní žalobkyni. Následně dne [datum] žalovaní zažádali Ing. [jméno] [příjmení], úředně ověřeného zeměměřičského inženýra, o vyhotovení geometrického plánu. Poté, co se žalobkyně ke dni [datum] stala výlučnou vlastnicí sporného pozemku, dospěla k závěru, že nechce sporný pozemek prodat, byla ochotna užívaný sporný pozemek pronajmout za tzv. symbolické nájemné. Žalovaní s tímto souhlasili a účastníci vyčkávali na zhotovení geometrického plánu. Následně žalobkyně v lednu 2022 obdržela návrh, že pokud se s žalovaným 1. a žalovanou 2. smírně domluví na tom, že jsou tito vlastníky užívaného sporného pozemku na základě vydržení, obdrží za to finanční kompenzaci ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně reagovala, že žalovaným vlastnické právo nesvědčí, že k legálnímu užívání sporného pozemku potřebují souhlas vlastníka a opětovně je vyzvala k uzavření nájemní smlouvy. Žalobkyně následně zaslala žalovaným předžalobní výzvu k vyklizení užívaného sporného pozemku a k vydání bezdůvodného obohacení v částce 4 125 Kč za dobu, po kterou fakticky užívali bez souhlasu žalobkyně sporný pozemek a současně neplatili nájemné. Žalovaní reagovali tak, že jsou vlastníky užívané části sporného pozemku a že požadavky žalobkyně nemají oporu v zákoně. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále platí, že v případě užívání cizí nemovitosti bez platné nájemní smlouvy spočívá bezdůvodné obohacení uživatele v tom, že vykonával právo nájmu cizí věci. Žalovaný 1. a žalovaná 2. protiprávně vykonávali právo nájmu nejméně od [datum]. Žalobkyně má tedy ve smyslu § 2201 občanského zákoníku za to, že jí vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení v podobě nájemného za dobu, po kterou žalovaní právo nájmu fakticky vykonávají, tj. od [datum] dodnes. Obvyklou výší nájemného jsou dle průzkumu realitního trhu v posuzované věci 2 Kč měsíčně za každý 1 m² užívaného sporného pozemku. Dle geometrického plánu užívají žalovaní celkem 140 m². S ohledem na to činí měsíční nájemné 280 Kč a žalobkyně požaduje jeho zaplacení za každý měsíc užívání, a to od [datum] do doby, než užívaný sporný pozemek vyklidí a předají zpět žalobkyni.

2. Žalobkyně dále doplnila, že sporný pozemek je žalovanými užíván jako rekreační prostor k odpočinku, pěstování rostlin, příp. chování drobného zvířectva, a uchovávání movitých věcí různého druhu. Žalovaní dále na sporném pozemku postavili i zastřešenou stavbu typu kůlny. Nadto užívají žalovaní sporný pozemek i za účelem průchodu k zadní přístupové cestě. Užívaný sporný pozemek je oplocen podélně zděnou zídkou. Tímto způsobem má žalobkyně zcela znemožněn výkon vlastnického práva. Žalobkyně se na část pozemku nemůže vůbec fyzicky dostat, pročež je zcela zamezeno i jejímu přístupu ke studně, která se na sporném pozemku v dané části nachází. Žalovaní mají na sporném pozemku přinejmenším tyto věci: kůlnu, dřevěné palety, sušák na prádlo, záhony včetně zahradního vyvýšeného záhonu s treláží, houpačku, dřevěnou lavici, květináče a truhlíky včetně květin, slunečník, popelnici, plastové nádoby, budky pro ptáky, dekorace různého druhu.

3. Žalovaní navrhli, aby soud v rámci řešení předběžné otázky určil, že žalovaní jsou každý jednou ideální polovinou vlastníky pozemkové parcely č. parc. [číslo], a vycházeje z této skutečnosti, žalobu žalobkyně o vyklizení nemovitosti a vydání bezdůvodného obohacení v plném rozsahu zamítl. Žalovaní a jejich právní předchůdci přinejmenším ode dne [datum] drží v dobré víře, že jsou jejími vlastníky, část parcely č. parc. [anonymizováno], vymezenou v geometrickém plánu [číslo] 2020 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] jako nově vzniklou parcelu parc. [číslo]. Tuto parcelu žalovaní a její předchozí vlastníci užívali jako jeden funkční celek s parcelou č. parc. 120 v dobré víře, že je její součástí. Parcela parc. [číslo] je oddělena od zbývající části parcely č. parc. [anonymizováno] zídkou. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodal parcelu č. parc. [anonymizováno] Ing. [jméno] [příjmení], panu [celé jméno žalovaného] s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Kupní smlouvou ze dne [datum] prodal parcelu č. parc. [anonymizováno] pan [celé jméno žalovaného], paní [jméno] [příjmení], s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Darovací smlouvou ze dne [datum], resp. [datum], darovala parcelu č. parc. [anonymizováno] paní [jméno] [příjmení] žalovaným, a to každému její jednu ideální polovinu s tím, že v čl. I této smlouvy je uvedeno, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m². Žalovaní i jejich právní předchůdci nebyli nikdy v držbě parcely [číslo] rušeni a nebylo jim nijak v této držbě bráněno či odporováno, a to až do roku 2021, kdy se stala vlastníkem parcely č. parc. [anonymizováno] žalobkyně. Žalovaní tvrdí, že jsou až do současnosti poctivými, řádnými a pravými držiteli parcely č. parc. [číslo] (tedy sporného pozemku), přičemž poctivost, řádnost a pravost své držby uvedené parcely žalovaní zakládají na tom, že na základě darovací smlouvy a předchozích kupních smluv a vzhledem k tomu, že v držbě nebyli nikým rušeni a jejich držba byla zpochybněna teprve žalobkyní poté, co se stala vlastníkem parcely č. parc. [anonymizováno], důvodně se domnívali, že parcela č. parc. [anonymizováno] v sobě zahrnuje rovněž pozemek, který je v geometrickém plánu [číslo] 2020 označován jako parcela č. parc. [číslo], přičemž poctivými, řádnými a pravými držiteli tohoto pozemku byli rovněž jejich právní předchůdci.

4. Žalovaní na výzvu soudu doplnili, že část sporného pozemku drželi v dobré víře jako jeho vlastníci Ing. [jméno] [příjmení] přinejmenším ode dne [datum], [celé jméno žalovaného] přinejmenším ode dne [datum], [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] přinejmenším ode dne [datum], oba žalovaní přinejmenším ode dne [datum]. Žalovaní byli přesvědčeni o tom, že získávají do svého vlastnictví stavební parcelu č. par. [anonymizováno] v hranicích, které jsou vymezeny stavbou [adresa] v [obec], zdí, vedoucí od uvedené stavby k veřejné komunikaci, plotem, sloupem, vraty a plotem. Nově vzniklá parcela č. parc. [číslo], vyměřená geometrickým plánem [číslo] 2020 vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] tvoří se stavební parcelou č. parc. [anonymizováno] jeden uzavřený funkční celek. Žalovaní se od dětství na sporném pozemku pohybovali, aniž by je kdokoliv napomenul či upozornil, že chodí po cizím pozemku, a to ani předchozí vlastník stavební parcely č. parc. [anonymizováno]. Žalovaní byli přesvědčeni o tom, že parcela č. parc. [anonymizováno] má výměru 201 m², což zjistili z darovací smlouvy ze dne 30. 8, 2011 a z výpisu z katastru nemovitostí, který jim předala jejich matka, paní [jméno] [příjmení], v souvislosti s převodem vlastnictví parcely č. parc. [anonymizováno] na ně. Pozemek nepřeměřovali, avšak odhad, že odpovídá výměře 201 m², učinili odhadem, kdy průčelí stavby [adresa] v [obec] měří přibližně 10 metrů, zeď oddělující parcelu č. parc. [číslo] od parcely č. parc. [anonymizováno] je dvakrát delší než průčelí uvedené stavby, brána se sloupy má délku necelé 4 metry, bok stavby [adresa] v [obec] má délku více než 7 metrů, což odhadli podle délky místností, nalézajících se v této stavbě, s ohledem na tyto své znalosti považovali oba žalovaní údaj o výměře darované parcely č. parc. 120 uvedený v darovací smlouvě a ve výpisu z katastru nemovitostí za správný, odpovídající skutečnosti. Od svého otce, pana [celé jméno žalovaného], neslyšeli, že by pozemek, označený jako parcela č. parc. [číslo], neměl být součástí parcely č. parc. [anonymizováno], a že jejich vlastnictví k tomuto pozemku je sporné, od své matky, paní [jméno] [příjmení], se dozvěděli, že v katastru nemovitostí pozemek vymezený nyní jako parcela č. parc. [číslo], není vyznačen jako součást stavební parcely č. parc. [anonymizováno], až začátkem ledna 2022, s tím, že paní [jméno] [příjmení] jim pouze sdělila, že je třeba vyhotovit geometrem zaměření parcely č. parc. [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] [příjmení] vlastnické právo k parcele č. parc. [číslo] vydržela poctivou držbou svojí a svých právních předchůdců, trvající více než deset let, což se stalo ještě před tím, než zjistila, že podle katastru nemovitostí je pozemek uvedený jako parcela č. parc. [číslo] součástí parcely č. parc. [anonymizováno]. Oba žalovaní tvrdili, že pozemek, označený jako parcela č. parc. [číslo], poctivě drželi v dobré víře, že jsou jeho vlastníky i předchozí vlastníci parcely č. parc. [anonymizováno], tedy pan [jméno] [příjmení], pan [celé jméno žalovaného], paní [jméno] [příjmení], která zjistila až v roce 2010, že v katastru nemovitostí pozemek vymezený nyní jako parcela č. parc. [číslo], není vyznačen jako součást stavební parcely č. parc. [anonymizováno]. O této skutečnosti paní [jméno] [příjmení] žádného z žalovaných neinformovala. Žalovaní tvrdili, že sporný pozemek byl vydržen nejenom paní [příjmení], ale předtím již panem [celé jméno žalovaného] a Ing. Brožem a rovněž jeho právními předchůdci, neboť tito původně vlastnili pozemek 120 a byl jimi tedy vydržen sporný pozemek. Když paní [příjmení] v roce 2010 zjistila nesrovnalost, takto nemohlo zabránit tomu, že tento pozemek již vlastnila, a to v dobré a poctivé víře, že jí předmětný pozemek patří.

5. Mezi účastníky je nesporné, že předmětný sporný pozemek je skutečně užíván žalovanými.

6. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně je na základě dědického řízení výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na [list vlastnictví]. Uvedené nemovitosti zdědila po svém otci, který je nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (zjištěno z usnesení Okresního soudu v Rakovníku č.j. [číslo jednací], výpis z katastru nemovitostí, notářský zápis [číslo jednací]).

8. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na [list vlastnictví] a to každý v rozsahu jedné poloviny. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl tyto nemovitosti [celé jméno žalovaného] od Ing. [jméno] [příjmení], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla tyto nemovitosti od pana [celé jméno žalovaného] paní [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]. Žalovaní nemovitosti nabyli na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od paní [příjmení]. Výměra pozemku je dle zápisu v katastru nemovitostí ze dne [datum] - 76m², dle zápisu ze dne [datum] byla výměra 201 m² (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí, darovací smlouvy a kupních smluv).

9. Dne [datum] se na pana [příjmení], vlastníka pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] obrátila paní [jméno] [příjmení], která chtěla řešit problém, o kterém již v minulosti hovořili a to ten, že část parcely [číslo] ve vlastnictví pana [příjmení] zasahuje k nemovitosti paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] se domnívala, že je nutné vyhotovit geometrický plán, kterým by se oddělila ta část pozemku, kterou užívá s následným majetkoprávním vypořádáním. Pan Kaminský odpověděl, že je patrné, že vlastní pozemek parc. [číslo] který zasahuje k parcele [číslo] kterou vlastní paní [příjmení] a oznámil jí, že na stav. parcele [číslo] jsou bez právního důvodu prováděny stavební práce, je mu bráněno v odběru vody ze studny a bylo demontováno jeho čerpadlo pro odběr vody (zjištěno z dopisů právních předchůdců účastníků).

10. Ing. [příjmení] se obrátil na žalobkyni s vyrozuměním o číselném vyjádření bodu napojení nové hranice při dělení sousedního pozemku, neboť dne [datum] bylo provedeno na žádost [celé jméno žalovaného] zaměření hranic děleného pozemku podle skutečného užívání v terénu. Geometrickým plánem Ing. [ulice] byl pozemek parc. [číslo] rozdělen na 2 pozemky a to parc. [číslo] o výměře 787 m² a parc. [číslo] o výměře 140 m², kdy tato část pozemku je užívána žalovanými a jedná se o sporný pozemek (zjištěno z vyrozumění o číselném vyjádření trvale označeného bodu na hranici pozemku a geometrického plánu).

11. Mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci probíhala komunikace ohledně sporného pozemku minimálně od ledna 2022, kdy žalobkyně se nechtěla vzdát svého vlastnického práva ke spornému pozemku, k tvrzenému nabytí vlastnického práva žalovanými z titulu vydržení dle žalobkyně nedošlo, byla připravena uzavřít nájemní smlouvu s žalovanými. Žalovaní naopak požadovali učinit souhlasné prohlášení o tom, že jsou vlastníky uvedené parcely [číslo] první dopis žalovaných je označen datem [datum]. Dne [datum] žalobkyně žalované ve smyslu § 142a o.s.ř. vyzvala k vyklizení pozemku a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 4 125 Kč (zjištěno z komunikace účastníků a zástupců).

12. V obci [obec] se zahrada pronajímá za 4 Kč za m²/měsíc, v obci [obec] za 2 Kč za m²/ za měsíc (zjištěno z inzerátů na pronájem zahrad). 13. [příjmení] pozemek je oplocen a jsou na něm umístěny věci jako květináče, dekorace, popelnice, kolečko, lavice, jsou tam záhony a další věci (zjištěno z fotodokumentace).

14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

15. Další navržené důkazy (výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], darovací smlouva ze dne [datum] a nabývací listiny této předcházející, dokumentace vztahující se k parcele [číslo] v k.ú. [obec], sdělení katastrálního úřad ohledně chybného údaje o výměru parc. [číslo] sdělení Obecního úřad Sýkořice ohledně vlastnických a užívacích poměrů k pozemku označeném jako parc. [číslo] účastnické výslechy všech účastníků, vyžádání původní mapy pozemkového katastru) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť pro rozhodnutí ve věci podstatné nebyly, soud dospěl z níže rozvedených důvodů k závěru, že žalobě je možné vyhovět, další dokazování by bylo nadbytečné a tudíž v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Soud má skutkový stav za dostatečně zjištěný již z provedených důkazů. Soud tak řízení dalšími důkazy nedoplňoval a po provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně: <i>17. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>18. Podle § 2201 OZ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>19. Podle § 2217 odst. 1 OZ se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek</i> <i>20. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>21. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.</i> <i>22. Podle § 134 odst. 1až 4 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.</i> 23. V dané věci z katastru nemovitosti vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro katastrální území Sýkořice, obec Sýkořice, na [list vlastnictví], přičemž část tohoto pozemku (vyhotoveným geometrickým plánem označená jako [číslo]) je užívána žalovanými. Žalobkyně se domáhala vyklizení této části pozemku užívané žalovanými, přičemž žalovaní namítali, že tento sporný pozemek vydrželi. Soud se tak nejprve zabýval touto námitkou žalovaných. Žalovaní nabyli svůj pozemek parc. [číslo] na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od paní [příjmení]. Žalovaní však nebyli oprávněnými držiteli (tedy držiteli v dobré víře, že jim věc patří) po dobu 10 let, když z listiny Ing. [ulice] vyplývá, že dne [datum] bylo provedeno na žádost [celé jméno žalovaného] zaměření hranic děleného pozemku podle skutečného užívání v terénu, z uvedeného tak je zřejmé, že minimálně v době zadání zaměření si již žalovaní museli být vědomi toho, že nejsou vlastníky sporného pozemku, když si nechali zaměřit jeho hranice, nadto první dopis žalovaných žalobkyni je datován [datum]. Žalovaní tvrdili, že ani oni, ani jejich právní předchůdci v držbě nebyli nikým rušeni a jejich držba byla zpochybněna teprve žalobkyní poté, co se stala vlastníkem parcely č. parc. [anonymizováno], důvodně se tedy domnívali, že parcela č. parc. [anonymizováno] v sobě zahrnuje rovněž sporný pozemek. Z dopisů z roku 2010 mezi právní předchůdkyní žalovaných a právním předchůdcem žalobkyně však vyplývá, že právní předchůdkyně žalovaných sama chtěla řešit problém, o kterém již v minulosti hovořili, týkající se sporného pozemku a právním předchůdcem žalobkyně byla upozorněna, že na pozemku parc. [číslo] jsou bez právního důvodu prováděny stavební práce, je mu bráněno v odběru vody ze studny a bylo demontováno jeho čerpadlo pro odběr vody. Držba právní předchůdkyně žalovaných tak zpochybněna v minulosti byla.

24. Žalovaní dále tvrdili, že když paní [příjmení] v roce 2010 zjistila nesrovnalost, takto nemohlo zabránit tomu, že sporný pozemek již vlastnila, a to v dobré a poctivé víře, že jí předmětný pozemek patří, neboť jej dle žalovaných měla vydržet v předchozím období, tedy od roku 1998. Z uvedeného tedy vyplývá, že právní předchůdkyně žalovaných, pokud by byla její držba poctivá a řádná, by nabyla vlastnické právo ke spornému pozemku vydržením po uplynutí zákonem stanovené desetileté lhůty, tedy v roce 2008, tedy ještě před uzavřením darovací smlouvy s žalovanými, kteří si tak nemohou ve svůj prospěch započítat vydržecí dobu svého právního předchůdce (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka], podle kterých nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení sousedního pozemku započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel). Pokud by chtěla dárkyně žalovaným převést i sporný pozemek, který vydržela, musela by jej v převodní smlouvě specifikovat a jestliže tak neučinila, nemohli jej žalovaní do svého vlastnictví nabýt.

25. Právní předchůdkyně žalovaných se tedy, pokud měla za to, že je vlastníkem sporného pozemku v důsledku vydržení vlastnického práva, měla nejprve domáhat zapsání tohoto práva v katastru nemovitostí, popřípadě podat žalobu na určení svého vlastnického práva a poté měla převádět sporný pozemek, který by musela v převodní smlouvě řádně specifikovat, aby bylo zřejmé, jaký pozemek převádí. Právní předchůdkyně žalovaných však v době převodu sporného pozemku, bez toho aby se domohla určení vlastnického práva, nemohla s ohledem na dopis právního předchůdce žalobkyně být v dobré víře, že může převést i sporný pozemek. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaní neprokázali, že by nabyli vlastnické právo ke spornému pozemku v důsledku vydržení, tedy na základě pravé, poctivé a řádné držby trvající po zákonem stanovenou dobu, rovněž si nemohli započítat vydržecí dobu svého právní předchůdce. Další dokazování v tomto směru by tak bylo nadbytečné.

26. V daném případě se tedy žalobkyně vlastnickou žalobou podle § 1042 OZ domáhá vyklizení svého pozemku, který je užíván žalovanými. Soud tak uzavřel, že povinností žalovaných je předmětný sporný pozemek vyklidit, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. <i>27. Podle § 160 odst. 1 věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.</i> 28. Lhůta k vyklizení byla stanovena v souladu s uvedeným zákonným ustanovením na devadesát dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, soud tedy určil delší lhůtu s ohledem na skutečnost, že žalovaní mají na sporném pozemku spoustu věcí, jak vyplývá z fotografií a vyklizení v řádu dnů by tak pro žalované bylo nepřiměřeně tvrdé, když soud rovněž přihlédl k celkové velikosti pozemku parc. [číslo] tedy možnosti užívání zbytku pozemku žalobkyní, kdy i tento zbylý pozemek je dostatečně rozsáhlý a soud tak má za to, že žalobkyně nepotřebuje užívat zbylou část svého pozemku bezodkladně.

29. Žalovaní na výzvu žalobkyně na uzavření nájemní smlouvy nereagovali, užívají tedy sporný pozemek o výměře 140 m² bez právního důvodu s tím, že pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, pak byly předloženy soudu inzeráty, kdy v dané lokalitě se zahrady pronajímají nejméně za 2 Kč za m² za měsíc, což odpovídá v případě sporného pozemku částce 280 Kč měsíčně. Žalobě tak bylo vyhověno i pro vydání bezdůvodného obohacení v částce 280 Kč měsíčně, tedy ekvivalentu obvyklého nájemného, a to od [datum] do dne, ve kterém žalovaní vyklidí sporný pozemek.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 220,18 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení; předžalobní výzva ze dne [datum]; žaloba; doplnění žaloby ze dne [datum] a [datum]; účast při jednání dne [datum] a dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. K nákladům právního zastoupení přísluší též náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby, konkrétně při cestě k ústnímu jednání (z [obec] do Rakovníka a zpět) v trvání 4 půlhodin – tj. celkem 400 Kč na cestu k jednomu jednání (celkově 8 x 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 AT), a také cestovní výdaje ve výši 829 Kč za cestu k ústnímu jednání a zpět. Celkově cestovné činí 1 658 Kč, náhrada za promeškaný čas 800 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 162,18 Kč.

31. Požadovanou odměnu za reakci na výzvu označenou datem [datum], návrh na uzavření smlouvy ze dne [datum] a reakci na dopis ze dne [datum] soud nepovažoval za úkon právní služby, za který by měla žalobkyni náležet odměna, když z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu vyplývá, že úkonem právní služby je výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, tedy předžalobní výzva ze dne [datum], nikoli další dopisy, kterými se účastníci snažili o mimosoudní vyřešení věci několik měsíců před podáním návrhu ve věci samé.

32. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).