4 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného zaplacení s tím, že při nezaplacení byť jediné splátky se stává splatným celý dluh.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Předmětný úvěr se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných splátkách ve výši [částka] spolu s úrokem v pevné výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně požadovala po žalované uhrazení částky [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], úrok od [datum] do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do postoupení pohledávky ve výši [částka], dále požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], od [datum] do zaplacení. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek s účinností od [datum], na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaná dosud neuhradila, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože ji k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaná uvedla, že dle smlouvy byl poplatek za umožnění splátek v místě bydliště [částka], avšak dle žalované částky [částka]. Žádný obchodní zástupce nikdy nepřijel, pokud pracovala jako OZ firmy platila sama sobě do desek výběru splátek. Po ukončení spolupráce žalovanou nikdo nenavštívil. V oznámení o postoupení pohledávky byla částka vyčíslena na [částka], která nesouhlasí s žalovanou částkou. V roce 2015 žalovaná byla v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, byla samoživitelka s jedním nezaopatřeným dítětem, poté pobírala mateřský příspěvek, do roku 2020 rodičovský příspěvek. Poté kdy se vrátila do zaměstnání, byla propuštěna a ihned si našla jiné zaměstnání. Žalovaná soud žádala o snížení příslušenství a zároveň zastropování úročení a umožnění hrazení částky v měsíčních splátkách po [částka].

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka], za což se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasní poplatek ve výši [částka]. Úvěr se žalovaná zavázala hradit spolu s popsaným příslušenstvím v 14 splátkách po [částka]. Při splatnosti 14 měsíců činil úrok 15% a RPSN 187,60%.

5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že v době poskytnutí úvěru žila s rodiči a byla zaměstnána manuální prací od [datum] s příjmem [částka] měsíčně a dalším příjmem bylo výživné [částka]. Žalovaná měla 1 dítě. Její výdaje na bydlení měly činit [částka] měsíčně a další výdaje [částka] měsíčně, na paušál [částka]. Údaje byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, jakou výši splátek a kdy žalovaná hradila.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou informovala.

8. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne [datum].

9. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud tento skutkový závěr:

10. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se ji zavázala vrátit v 14 splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], úhradou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka]. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované hradit poskytnutý úvěr z žádosti o úvěr žalovanou vyplněným a výplatními páskami, pracovní smlouvou. V té žalovaná uvedla, že žije s rodiči, má jedno dítě a je zaměstnána s příjmem [částka], dále pobírá výživné ve výši [částka]. Za bydlení hradí [částka] a ostatní výdaje činí [částka]. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila. Právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze [částka]. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované písemně oznámila.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

12. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

13. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je–li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

18. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalované úvěr splácet. K prokázání svého tvrzení, že schopnost žalované úvěr splácet právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila, žalobkyně doložila žádost o úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, který lze dle soudu aplikovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., však věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně informace získané od žalované ověřila, je z žádosti o úvěr zřejmé, že výdaje žalované ověřovány nebyly a to přesto, že žalovaná uváděla jako výdaje na bydlení částku pouze [částka] a celkové výdaje [částka], přičemž není ani zřejmé, zda se jedná o výdaje pouze žalované, nebo včetně výdajů na její dítě. V tomto směru tak žalobkyně dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Z daného důvodu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutní neplatnost právního jednání potom působí přímo ze zákona ex lege a od počátku ex tunc, takže subjektivní občanská práva a občansko-právní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

19. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaná se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila a žalovaná tato plnění přijala, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdkyně žalobkyně měla právo požadovat po žalované to, co sama plnila, tedy vrácení částky [částka]. Žalovaná však dosud uhradila pouze [částka]. Zbývající část dlužné částky neuhradila, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena, o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou řádně informovala. Dle soudu na postupníka může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

20. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl. Naopak ohledně částky [částka], o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila, žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

21. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s úhradou částky [částka] v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od [datum] do zaplacení, tedy ode dne následujícího po datu splatnosti poslední sjednané splátky. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

22. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a splatnost určí. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil soud žalované s ohledem na její žádost uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách. Výši splátek dlužné částky s příslušenstvím potom soud s ohledem na celkovou výši dlužné částky, délku prodlení žalované a její žádost stanovil ve výši [částka] pod ztrátou výhody splátek tak, aby dlužná částka byla uhrazena v přijatelném obdobném časovém horizontu. Soud má za to, že při nastavení splátek dle majetkových poměrů žalované je pravděpodobnější, že dojde k řádnému splácení a stanovení splátek soudem tak bude mít smysl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši smluvních úroků a úroků z prodlení (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu, sp. zn. IÚS 2717/08).