4 C 75/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 241,91 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 241,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 139,92 Kč, úroku ve výši 10,5% ročně z částky 6 241,91 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 110,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 6 241,91 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 33 287,79 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva”), ve znění dvou dodatků, ze dne [datum] a [datum], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému způsobem a za podmínek dle smlouvy úvěr ve výši 199 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit jistinu úvěru nejpozději k [datum] spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Doba trvání úvěru byla stanovena na 71 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 10,5 % p.a., hodnotou RPSN 11,4 %, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na 3 775 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne [datum]. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 33 287,79 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 10,50 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalobkyně dále uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného, výdajů žalovaného na splátky úvěrů. Příjem žalovaného, jehož výši čestně prohlásil, byl 13 000 Kč, výdaje na bydlení 200 Kč, ostatní výdaje 390 Kč. Žalovaný do doby podání žaloby uhradil celkově 248 759,11 Kč.

3. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo řízení, co do částky 32 906,17 Kč, zastaveno.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud věc projednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoliv byl k ústnímu jednání ve věci postupem podle § 45 – 50 o.s.ř. řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] včetně přehledu poplatků spojených s úvěrem a splátkový kalendář včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek, oznámení o úrokových sazbách a včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, byla sjednána výše spotřebitelského úvěru ve výši 199 000 Kč a dále podmínky splácení tohoto úvěru.

5. Z historického výpisu k úvěru byl zjištěn stav účtu žalovaného u žalobkyně.

6. Z účetního dokladu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku 197 408 Kč.

7. Výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum] včetně dodejky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně údajů o doručování zásilky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek 36 993,68 Kč a 6 582,40 Kč.

8. Z otisku z registru, návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, žádosti o poskytnutí osobního úvěru, otisku neplatných dokladů, kopie občanského průkazu, výpisu z insolvenčního rejstříku soud dále zjistil, že žalobkyně ověřila kopii občanského průkazu žalovaného. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má příjem 13 000 Kč a výdaje na nájemné 200 Kč, ostatní výdaje 390 Kč.

9. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně s žalovaným jako spotřebitelem uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši 199 000 Kč. Žalovaný vyčerpal částku 197 408 Kč, uhradil částku 248 759,11 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že má příjem 13 000 Kč a výdaje na nájemné 200 Kč, ostatní výdaje 390 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

10. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

11. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je–li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

15. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně jako věřitel přenechala žalovanému jako dlužníkovi částku 199 000 Kč s tím, že žalovaný ji v pravidelných týdenních splátkách vrátí. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však nedoložila, že by před poskytnutím úvěru splnila svoji povinnost vyplývající ze shora citovaného ustanovení tohoto zákona, a to před poskytnutím úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele tedy žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 však věřitel nedostojí povinnosti postupovat odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením informací získaných z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmů a výdajů žalovaného, výdajů žalovaného na splátky úvěrů. Příjem žalovaného byl 13 000 Kč, výdaje na bydlení 200 Kč, ostatní výdaje 390 Kč, přičemž žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, které nijak neověřila a to za situace, kdy žalovaný uváděl naprosto nereálné výdaje. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost posoudit před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]).

17. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky 199 000 Kč, přičemž tato částka byla dle tvrzení žalobkyně uhrazena. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšný, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.