4 C 92/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 886,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 777,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 23 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 25,26% ročně z částky 23 000 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 200 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 789 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému byla poskytnuty finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 700 Kč. Za poskytnutí úvěru se zavázal uhradit úvěr ve výši 4 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a hotovostní inkaso ve výši 9 200 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný celkově uhradil částku 7 000 Kč. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně žalovaného písemně informoval. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 35 000 sestávající se z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 777,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 886,96 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný do dne jejího podání neuhradil, a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože k tomu byl vyzván.

2. Žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to z pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Příjem žalovaného činil 23 961 Kč. Výdaje žalovaného na bydlení činily 6 500 Kč, bydlel ve spolubydlení, nájemné činilo celkově dle podnájemní smlouvy 11 000 Kč a výdaje na energie 2 000 Kč. Úrok stanovený pevnou částkou představoval cenu za finanční kapitál poskytnutý žalovanému na sjednanou dobu. Poplatek za administrativní činnost zahrnoval zejména založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. Poplatek za hotovostní inkaso splátek představoval úhradu za výběr splátek v hotovosti obchodním zástupcem společnosti v místě bydliště žalovaného, a to na týdenní bázi. Jeho výše odpovídá 40 % půjčené částky. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil tento způsob splácení předmětné pohledávky, přičemž byl vyrozuměn o tom, že tato služba je volitelnou složkou zápůjčky a je zpoplatněna. Tento poplatek v podstatě také nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení půjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance.

3. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

5. Z listin předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, zařazení do pojistného programu, dále ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek, oznámení zasílaného žalovanému, z předžalobní výzvy, dokladů o odeslání, pracovní smlouvy o podnájemní smlouvy učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci:

6. Soud má za prokázané, že pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Dále má soud za prokázané na základě tvrzených skutečností žalobkyní a doložených důkazů žalobkyní (pracovní a podnájemní smlouvy), dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem prověřil schopnost žalovaného splácet finanční částku, která mu byla poskytnuta a to v souladu s ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 600 Kč (procentuálně vyjádřený 32,15 % z jistiny) a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč (20 % z jistiny) a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč (dalších 40 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po částkách ve výši 700 Kč, a to počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu uhradil pouze částku ve výši 7 000 Kč. Ke dni postoupení [datum] dle tvrzení žalobkyně činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným, částku ve výši 35 000 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení.

8. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

9. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Dále soud aplikoval § 1970 o. z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

11. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § 1879 o. z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 35 000 sestávající se z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 777,52 Kč (ve výši 25,26 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč za období od [datum] do data postoupení), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 886,96 Kč (ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč za období od [datum] do data postoupení), úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 000 Kč od [datum] do zaplacení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, byla platně uzavřena v části zapůjčení jistiny, dále poplatku za administrativní činnost a pevně sjednaného úroku, neboť finanční prostředky byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty. Právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnuté finanční prostředky. Pokud se týká jdoucího úroku, soud proto dospěl k závěru, že v části tohoto nároku uplatněného žalobou byla smlouva platně uzavřena, neboť úrok je cenou za poskytnutí finanční částky. V tomto nároku žalobě bylo vyhověno. Pokud se týká administrativního poplatku, v této části byla smlouva platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku za administrativní činnost je zcela přiměřená k výši zapůjčené jistiny. V této části je proto smlouva o úvěru platná. V tomto nároku bylo žalobě vyhověno.

13. Sjednání dalšího poplatku, a to za hotovostní inkaso splátek (procentuálně ve výši 40 % z jistiny), soud shledává takové ujednání v rozporu s dobrými mravy, v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele. Žalovaný si půjčil částku 23 000 Kč a byl povinen vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím, tedy i úroky, které byly sjednány v daném případě pevnou částkou, dále jdoucí úroky, dále s poplatkem za administrativní činnost. Vedle toho měl však dále žalovaný povinnost svému věřiteli zaplatit částku představující náklady věřitele za hotovostní inkaso splátek. Půjčky, úvěry z tzv. nebankovního sektoru využívají lidé, kteří ve většině případů nejsou schopni pro svojí tíživou sociální situaci získat peněžní prostředky formou úvěru od banky. Mnohdy tito lidé nemají ani vlastní účty právě z důvodu nedostatku finančních prostředků. Splácení půjčky, úvěru právě hotovostní formou je pro ně přijatelnější a tuto formu splácení nebankovní sektor právě hojně využívá. V těchto případech také lidé získávají finanční částku bezprostředně po uzavření samotné smlouvy, nikoliv s prodlením určité doby, tak jako u bankovního sektoru. Věřitel de facto ani nenabízí jinou možnost splácení půjčky než právě formou hotovostní. Rovněž nelze souhlasit s odůvodněním žalobkyně, že poplatek nahrazuje náklady, které by žalovaný hradil za platby bance (v době, kdy banky nabízí účty s odchozími platbami bez jakýchkoli poplatků) či platbám prostřednictvím poštovní poukázky (při ceně poukázky 52 Kč). Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že ujednání o odměně za hotovostní inkaso splátek je v rozporu s dobrými mravy. V této části je smlouva absolutně neplatná. Za tohoto stavu soud proto žalobu v části představující poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč zamítl pro rozpor s dobrými mravy, pro absolutní neplatnost takového ujednání, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobkyně byla ve věci procesně úspěšná pouze z části, a to ze 82,4 % a žalovaný z 17,6 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 64,8 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 4 304 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 1 500 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 500 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 504 Kč. Poměrná část nákladů ve výši 64,8 % činí po zaokrouhlení částku 2 789 Kč.

15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).