5 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D., sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:</b> <b>-) částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení:</b> <b>-) částky [částka] spolu</b> <b>-) s kapitalizovaným zákonným z prodlení ve výši [částka]</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]</b> <b>-) zákonným úrokem ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) částky [částka]</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka]</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši [částka]</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení</b> <b>-) úrokem ve výši 23,72% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení</b> <b>zamítá</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce poté, co zkoumal schopnost žalovaného splácet, s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných splátkách spolu s úrokem, poplatky a platbou za životní pojištění v celkové výši [částka]. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka]. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných splátkách spolu s úrokem, poplatky a platbou za životní pojištění v celkové výši [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu o úvěru [číslo] uhradil celkem [částka], na smlouvu o úvěru [číslo] uhradil celkem [částka]. Dne [datum] byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. O této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně žalovaného písemně informoval. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Z karty zákazníka ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v den uzavření smluv o úvěru prohlásil před obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně, že je rozvedený, žije v nájmu s partnerkou, je zaměstnán jako zedník u [jméno] [příjmení] s příjmem [částka] - [částka] měsíčně, přičemž jeho měsíční výdaje činily ke dni [datum] [částka] a ke dni [datum] činily [částka]. Údaje o zaměstnání měly být ověřeny osobně. Jako dokumenty k ověření finanční situace žalovaného měly sloužit výplatní pásky, z nichž měly být pořízeny kopie.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek ve výši [částka], hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka] RPSN úvěru činilo 204%. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 58 pravidelných splátkách po [částka] týdně.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek ve výši [částka], hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka] RPSN úvěru činilo 204%. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 58 pravidelných splátkách po [částka] týdně.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky ze smluv o úvěru za žalovaným na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávek z jednotlivých smluv o úvěru na žalobkyni.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.

10. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud níže popsaný skutkový závěr: Právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě těchto smluv mu poskytl v obou případech úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], poplatek ve výši [částka], hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného hradit poskytnutý úvěr tím, že s žalovaným vyplnil zákaznickou kartu. V té žalovaný uvedl, že žije v nájmu, s partnerkou a je zaměstnán jako zedník s příjmem [číslo] Kč/20 [částka] měsíčně, s výdaji [částka] [částka] měsíčně. Údaje o příjmu měly být ověřeny právním předchůdcem žalobkyně osobně. Žalovaný se předmětné úvěry zavázal vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně uhradil [částka] (na smlouvu [číslo]) a [částka] (na smlouvu [číslo]). Dne [datum] byly pohledávky z obou smluv o úvěru za žalovaným postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což právní předchůdce žalobkyně žalovanému písemně oznámil. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

13. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl účinný v době uzavření smluv. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ustanovení § 86 z.o.s. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

15. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

16. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v posuzovaném případě právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvy o úvěru, na základě kterých se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal žalovanému poskytnout na jeho požádání peněžní prostředky ve výši [částka] (v případě smlouvy [číslo] i smlouvy [číslo]) a žalovaný se je jako úvěrovaný zavázal vrátit a zaplatit úroky i další poplatky včetně pojištění. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvy jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí úvěrů jednal v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvy, které musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni jejich uzavření. Ze shora citovaných ustanovení tohoto zákona vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně byl povinen před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V posuzovaném případě ačkoliv žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce schopnost žalovaného splácet úvěry prověřoval, svá tvrzení doložila pouze kartou zákazníka, což je dokument vyplněný na základě informací sdělených žalovaným. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25.7.2018, který lze dle soudu aplikovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., však věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že je v kartě zákazníka uvedeno, že právní předchůdce žalobkyně informace týkající se zaměstnání žalovaného osobně ověřil, není zřejmé, zda tak skutečně učinil, jakým způsobem a jaké doklady přitom měl k dispozici. Ohledně pravidelných výdajů žalovaného z karty zákazníka nevyplývá, že by byly právním předchůdcem žalobkyně jakkoliv prověřovány. Žalobkyně tak svá tvrzení týkající se ověřování údajů získaných od žalovaného žádným způsobem nedoložila, a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V tomto směru tak dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a o.s.ř. Z daného důvodu dospěl soud k závěru, že smlouvy o úvěru jsou v projednávané věci neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Absolutní neplatnost právního jednání potom působí přímo ze zákona ex lege a od počátku ex tunc takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového jednání vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního jednání není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí je povinen z úřední povinnosti, a to i v případě smluv o úvěru uzavřených dle zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR-Finance s..r.o. proti GK ze dne [datum]).

18. V důsledku shora popsaných skutečností se však žalovaný dle soudu bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil, neboť právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu právní předchůdce žalobkyně měl právo požadovat po žalovaném to, co sám plnil, tedy vrácení částek [částka] a [částka]. Z částky [částka] ze smlouvy [číslo] žalovaný dosud uhradil [částka], zbývající část dlužné částky ve výši [částka] žalovaný dosud neuhradil. Částku [částka] ze smlouvy [číslo] žalovaný uhradil zcela, neboť celkem uhradil [částka]. Dlužnou částku ve výši [částka] žalovaný neuhradil nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena, a o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného řádně informoval. Soud má potom za to, že na postupníka může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když jí účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 648/2009).

19. Proto soud žalobu v případě smlouvy [číslo] v rozsahu částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl, a v případě smlouvy [číslo] ji zamítl zcela. Naopak ohledně dlužné částky ve výši [částka], o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil, žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky [částka] v prodlení vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky, který žalobkyně zčásti kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8% bodů.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 ods.t 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši smluvních úroků a úroků z prodlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR z sp. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015 a nález ústavního soudu sp. I US [číslo]).