5 C 175/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Barborou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 1 633, [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, se zamítá</b> <b>II. Žalobce se povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované a [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], povinnost uhradit mu společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že užívá dům [adresa] v obci [obec] a na základě dohody s jeho vlastníkem hradí náklady spojené s běžnou údržbou a běžnými opravami. V roce 2019 žalobce zjistil, že stav komínu, který je společný nemovitosti [adresa] a sousední nemovitosti [adresa] ve vlastnictví žalované a [celé jméno žalovaného], je velmi špatný a vyžaduje opravu. Proto jeho opravu provedl, za což vynaložil celkem [částka]. Následně se po žalované a [celé jméno žalovaného] domáhal úhrady poloviny vynaložené částky ve výši [částka], což tito odmítli.

2. Před zahájením řízení ve věci dne [datum] [celé jméno žalovaného] zemřel, a proto soud řízení proti němu usnesením ze dne 9.12.2020 č.l. 5 [spisová značka] zastavil.

3. Při jednání ve věci dne [datum] žalobce svoji žalobu ve vztahu k žalované rozšířil o částku [částka], která měla představovat polovinu dalších nákladů, které mu měly vzniknout. Konkrétně se jednalo o 3x [částka] za dopisy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], 2x cestovné za cestu na poštu z [obec] do [obec] ve výši [částka], náklady za dopravu cihel z [obec] do [obec] ve výši [částka], náklady za dopravu cihel z [obec] do [obec] ve výši [částka], náklady za práci žalobce spočívající v nakládce a vykládce cihel ve stavebninách v ceně [částka] a [částka] (celkem 4 hodiny po [částka]), náklady za práci žalobce na vykládce suti a odvoz kolečkem ve výši v ceně [částka] (celkem 12,5 hodiny po [částka]).

4. Rozšíření žaloby bylo usnesením připuštěno.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Namítala, že komín nebyl ve špatném technickém stavu a že nebyla s postupem opravy komína seznámena a srozuměna. Dle jejího názoru tak žalobce provedl opravy na komíně svévolně. Navíc jí dosud nedoložil, že do opravy investoval požadovanou částku.

6. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Ke dni [datum] manželé [celé jméno žalovaného] vlastnili pozemek st. 542, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci a katastrálním území Rynholec (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 81, prokazující stav evidovaný k [datum]). Pozemek st. 540, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci a katastrálním území Rynholec, vlastnil [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 207, prokazující stav evidovaný k [datum]). Ve společné zdi, která je mezi nemovitostmi pouze jedna, je umístěn komín společný pro rodinný dům [adresa]. Předmětný komín nebyl dlouhodobě využíván ani vlastníky nemovitosti [adresa], ani vlastníky nemovitosti [adresa] (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). [adresa], kterou vlastní [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], užívá na základě smlouvy uzavřené dne [datum] žalobce. Dle této smlouvy také hradí veškeré náklady spojené s rekonstrukcí předmětné nemovitosti a byl oprávněn zastupovat [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], i při jednáních spojených s nemovitostí ve stavebním řízení (zjištěno z čestného prohlášení [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], ze dne [datum], z dopisu adresovaného Městskému úřadu Nové Strašecí, odbor výstavby ze dne [datum] a ze smlouvy ze dne [datum]). Před zamýšlenou opravou komína žalobce odeslal dne [datum] dopis adresovaný„ manželům [příjmení]“. V dopise jim sděloval, že komín je v havarijním stavu, a proto jej opraví za cenu [částka], s tím, že požaduje uhradit polovinu této částky. Dopis byl jako nevyzvednutý vrácen (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a připojené obálky). Stav komína před a po jeho opravě se liší (zjištěno z fotografií předložených žalobcem). Opravu komína prováděl svědek [příjmení] se svým zaměstnancem panem [příjmení]. Dle svědka [příjmení] byl komín před opravou ve špatném stavu, byl rozsušený a cihly z něj bylo možné rozebírat ručně, ale jeho zhroucení bez vnějšího zásahu dle svědka nehrozilo. Oprava probíhala tak, že komín byl zbourán až po hřeben a následně vyzdíván znovu z režného zdiva, které měl žalobce vlastní. Žalobce svědkovi sděloval, že komín je společný oběma nemovitostem a sousedi se budou na nákladech na jeho opravu podílet. Žalovaná se svědkem o stavbě komínu nehovořila. To, že by se pohybovala na svém pozemku během opravy, nebo že by jí žalobce ústně sděloval cenu opravy komína, svědek nezaznamenal (zjištěno z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]). Za provedené práce svědek [příjmení] žalobci vyúčtoval částku [částka] (zjištěno z neočíslované faktury ze dne [datum]). Fakturou [číslo] 2019 ze dne [datum] bylo p. [celé jméno žalobce] účtováno oplechování komína [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na částku [částka] (zjištěno z faktury [číslo] 2019). Dopisem ze dne [datum] doručeným [celé jméno žalovaného] dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval manžele [celé jméno žalovaného] jako spoluvlastníky komína k úhradě částky [částka] s příslušenstvím jako poloviny nákladů za provedené práce s tím, že pokud uvedenou částku neuhradí, bude se žalobce domáhat její úhrady podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a připojené doručenky). Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobce sdělil manželům [příjmení], že v případě, že se tito zavážou, že společný komín nebudou užívat, neboť mají vlastní zbudovaný jinde, nebude žalobce úhradu částky [částka] po nich požadovat (zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum], který byl doručen právnímu zástupci žalobce dne [datum], manželé [celé jméno žalovaného] sdělují, že odmítají uhradit žalobcem požadovanou cenu provedených prací, neboť žalobce k nim přistoupil zcela svévolně, svůj úmysl jim neoznámil a provedl je bez jejich souhlasu (zjištěno z dopisu ze dne [datum]).

7. Dle podacího lístku ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] [celé jméno žalobce] zasílal dopisy adresované manželům [příjmení], za což uhradil celkem [částka] (zjištěno z podacího lístku ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum]). Dle účtenky ze dne [datum] PZPU107280 bylo ve Stavebninách u [právnická osoba] bylo zakoupeno 84 ks vápenopískových cihel VF za cenu [částka] (zjištěno z účtenky [anonymizováno]) a dle faktury [číslo] ze dne [datum] bylo v [právnická osoba] zakoupeno 25 ks [příjmení] [příjmení] bílá VPC a 3 ks 25 kg M10 červená zdící v ceně [částka] (zjištěno z faktury [číslo]). Dle technického průkazu vozidla RZ 6 B [číslo] je jeho vlastníkem žalobce (zjištěno z technického průkazu RZ 6 B [číslo]).

8. Další důkazy soud neprováděl, neboť to s ohledem na shora popsaná skutková zjištění považoval za nadbytečné. Konkrétně soud neprováděl výslech svědka [příjmení], neboť stav komína před opravou popsal v rámci své výpovědi svědek [příjmení]. Rovněž soud ve věci nenechal vypracovat znalecký posudek či odborné vyjádření z oboru stavebnictví a požární ochrana, neboť to, zda bylo možné komín provozovat či nikoliv nepovažoval soud za rozhodné pro posouzení věci. Dále soud neprovedl důkaz ani výslechem svědka [příjmení] o tom, zda a jak opravu prováděl, neboť ani to dle soudu nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné. Konečně soud neprovedl důkaz ohledáním komína na místě samém, když z něj po změně jeho původního stavu nemohl nic zjistit.

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen („o.z.“), dle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 1024 o.z., podle kterého se má za to, že ploty, zdi meze strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Podle § 1026 o.z. vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda.

11. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle ustanovení § 1126 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Podle ustanovení § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle § 1129 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

12. Podle § 2908 o.z. kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2997 odst. 1 o.z. věta druhá právo na vrácení toho, co plnil, nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

14. V projednávané věci z provedeného dokazování vyplývá, že mezi domy [adresa] je společná zeď, v níž je umístěn společný komín. Předmětná zeď zasahuje do obou sousedních nemovitostí, a proto má charakter rozhrady ve smyslu ustanovení § 1024 a násl. o.z. Tato rozhrada tvoří společnou součást nemovitostí, není tak samostatnou věcí. Ohledně její správy použijí pravidla o spoluvlastnictví (viz. [příjmení], J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, [číslo] s., podobně [příjmení] a [příjmení] in Leges III § 505, z jejichž myšlenek judikatura vychází v NS 22 Cdo 1064/2020). Zároveň se zde uplatní vyvratitelná zákonná domněnka, že spoluvlastnické podíly k rozhradě jsou stejné (§ 1122 odst. 3 o.z.)

15. Dle § 1115 odst. 1 o.z. jsou spoluvlastníky ty osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. V posuzovaném případě vlastnické právo ke komínu náleželo v rozhodné době [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum], a žalované. Vlastnické právo však nenáleželo a nenáleží samotnému žalobci, a proto žalobce dle soudu není oprávněn se po žalované domáhat náhrady nákladů vynaložených na opravu komína z titulu jeho spoluvlastnictví. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti [adresa] byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal hradit náklady na rekonstrukci nemovitosti, ani skutečnost, že vlastník nemovitosti žalobci udělil plnou moc k zastupování ve stavebním řízení. Uzavřením předmětné smlouvy a udělením plné moci se žalobce spoluvlastníkem komína nestal. Ve vztahu k nemovitosti [adresa] i komínu společnému s nemovitostí [adresa] je tak třetí osobou.

16. Nelze potom dle soudu připustit, aby žalobce jako nevlastník nemovitosti svým postupem obcházel zákonnou úpravu, která upravuje způsob a podmínky nakládání spoluvlastníků se společnou věcí, která měla být při opravě komína ve společném vlastnictví dodržena. K tomu je třeba konstatovat, že dle této úpravy by žalovaná měla právo podílet se na rozhodování o opravě komína v režimu rozhodování o významné záležitosti, neboť jeho zbourání, znovuvybudování a obnovení provozu, v němž dlouhodobě nebyl, lze dle soudu zařadit pod rozhodování o podstatném zlepšení společné věci.

17. Dle shora citovaných ustanovení potom zákon vlastníkům rozhrady ukládá pouze povinnost udržovat rozhradu v dobrém stavu tak, aby neohrožovala souseda. Spoluvlastníkům neukládá povinnost ji užívat a udržovat v provozu. Za řízení potom nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by společný komín byl ve stavu, že by ohrožoval jakékoliv pozemky sousedící s pozemky spoluvlastníků a nebyla tvrzena ani prokazovaná případná spojitost těchto pozemků s žalobcem.

18. Rovněž nebylo prokázáno, že by komín byl v takovém stavu, že by žalobce jako třetí osoba svým jednáním odvracel hrozící újmu, neboť z výpovědi svědka [příjmení] i z předložené fotodokumentace vyplývá, že zhroucení komína bez dalšího vnějšího zásahu bezprostředně nehrozilo, a proto žalobci nemohlo vzniknout právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy ani z tohoto důvodu.

19. Konečně se soud zabýval také tím, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žalobce jako ochuzený neměl objektivně žádný opodstatněný důvod spoléhat se na to, že se mu za jeho plnění od žalované má něčeho dostat, neboť k nemovitosti [adresa] a souvisejícímu podílu na společném komíně neměl žádný právní vztah. Této skutečnosti si dle soudu prokazatelně byl vědom, jak vyplynulo jednak ze smlouvy uzavřené mezi ním a vlastníkem nemovitosti [adresa], která se týká výhradně nemovitosti [adresa], a jednak i z výpovědi svědka [příjmení], kterému sám žalobce sděloval, že komín je oběma nemovitostem společný. Žádný právní důvod, který později nenastal nebo odpadl, zde nebyl zjištěn, neboť žalovaná ani její manžel s žalobcem žádnou smlouvu o opravě komína neuzavřeli, a žalobci ani její uzavření neslibovali, když s opravou komína neprojevili souhlas. Pokud žalobce žalované v jednom případě ústně sděloval cenu opravy komína, jak sama žalovaná připustila, není takové sdělení dle soudu v tomto směru samo o sobě dostačující a relevantní. Proto žalobce nemá dle shora citovaného ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá o.z. právo na vrácení toho, co plnil, ani z titulu bezdůvodného obohacení (viz. obdobně usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1215/2020 ze dne 2.6.2020).

20. Z popsaných důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. [jméno] částku tvoří: - paušální náhrada v řízení nezastoupeného účastníka dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za 6 úkonů po [částka] (za vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání dne [datum], dne [datum], účast při jednání dne [datum], [datum] a [datum]), V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil soud žalobci třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

22. Tento rozsudek je odůvodněn dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.