5 C 175/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Barborou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 1 633, částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, se zamítá

II. Žalobce se povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované a celé jméno žalovaného, narozenému datum, povinnost uhradit mu společně a nerozdílně částku částka s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že užívá dům adresa v obci obec a na základě dohody s jeho vlastníkem hradí náklady spojené s běžnou údržbou a běžnými opravami. V roce 2019 žalobce zjistil, že stav komínu, který je společný nemovitosti adresa a sousední nemovitosti adresa ve vlastnictví žalované a celé jméno žalovaného, je velmi špatný a vyžaduje opravu. Proto jeho opravu provedl, za což vynaložil celkem částka. Následně se po žalované a celé jméno žalovaného domáhal úhrady poloviny vynaložené částky ve výši částka, což tito odmítli.

2. Před zahájením řízení ve věci dne datum celé jméno žalovaného zemřel, a proto soud řízení proti němu usnesením ze dne 9.12.2020 č.l. 5 spisová značka zastavil.

3. Při jednání ve věci dne datum žalobce svoji žalobu ve vztahu k žalované rozšířil o částku částka, která měla představovat polovinu dalších nákladů, které mu měly vzniknout. Konkrétně se jednalo o 3x částka za dopisy ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, 2x cestovné za cestu na poštu z obec do obec ve výši částka, náklady za dopravu cihel z obec do obec ve výši částka, náklady za dopravu cihel z obec do obec ve výši částka, náklady za práci žalobce spočívající v nakládce a vykládce cihel ve stavebninách v ceně částka a částka (celkem 4 hodiny po částka), náklady za práci žalobce na vykládce suti a odvoz kolečkem ve výši v ceně částka (celkem 12,5 hodiny po částka).

4. Rozšíření žaloby bylo usnesením připuštěno.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Namítala, že komín nebyl ve špatném technickém stavu a že nebyla s postupem opravy komína seznámena a srozuměna. Dle jejího názoru tak žalobce provedl opravy na komíně svévolně. Navíc jí dosud nedoložil, že do opravy investoval požadovanou částku.

6. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci: Ke dni datum manželé celé jméno žalovaného vlastnili pozemek st. 542, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa v obci a katastrálním území Rynholec (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 81, prokazující stav evidovaný k datum). Pozemek st. 540, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa v obci a katastrálním území Rynholec, vlastnil jméno celé jméno žalobce, datum narození (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví 207, prokazující stav evidovaný k datum). Ve společné zdi, která je mezi nemovitostmi pouze jedna, je umístěn komín společný pro rodinný dům adresa. Předmětný komín nebyl dlouhodobě využíván ani vlastníky nemovitosti adresa, ani vlastníky nemovitosti adresa (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). adresa, kterou vlastní jméno celé jméno žalobce, datum narození, užívá na základě smlouvy uzavřené dne datum žalobce. Dle této smlouvy také hradí veškeré náklady spojené s rekonstrukcí předmětné nemovitosti a byl oprávněn zastupovat jméno celé jméno žalobce, narozeného datum, i při jednáních spojených s nemovitostí ve stavebním řízení (zjištěno z čestného prohlášení jméno celé jméno žalobce, narozeného datum, ze dne datum, z dopisu adresovaného Městskému úřadu Nové Strašecí, odbor výstavby ze dne datum a ze smlouvy ze dne datum). Před zamýšlenou opravou komína žalobce odeslal dne datum dopis adresovaný„ manželům příjmení“. V dopise jim sděloval, že komín je v havarijním stavu, a proto jej opraví za cenu částka, s tím, že požaduje uhradit polovinu této částky. Dopis byl jako nevyzvednutý vrácen (zjištěno z dopisu ze dne datum a připojené obálky). Stav komína před a po jeho opravě se liší (zjištěno z fotografií předložených žalobcem). Opravu komína prováděl svědek příjmení se svým zaměstnancem panem příjmení. Dle svědka příjmení byl komín před opravou ve špatném stavu, byl rozsušený a cihly z něj bylo možné rozebírat ručně, ale jeho zhroucení bez vnějšího zásahu dle svědka nehrozilo. Oprava probíhala tak, že komín byl zbourán až po hřeben a následně vyzdíván znovu z režného zdiva, které měl žalobce vlastní. Žalobce svědkovi sděloval, že komín je společný oběma nemovitostem a sousedi se budou na nákladech na jeho opravu podílet. Žalovaná se svědkem o stavbě komínu nehovořila. To, že by se pohybovala na svém pozemku během opravy, nebo že by jí žalobce ústně sděloval cenu opravy komína, svědek nezaznamenal (zjištěno z výpovědi svědka jméno příjmení). Za provedené práce svědek příjmení žalobci vyúčtoval částku částka (zjištěno z neočíslované faktury ze dne datum). Fakturou číslo 2019 ze dne datum bylo p. celé jméno žalobce účtováno oplechování komína právnická osoba jméno příjmení na částku částka (zjištěno z faktury číslo 2019). Dopisem ze dne datum doručeným celé jméno žalovaného dne datum právní zástupce žalobce vyzval manžele celé jméno žalovaného jako spoluvlastníky komína k úhradě částky částka s příslušenstvím jako poloviny nákladů za provedené práce s tím, že pokud uvedenou částku neuhradí, bude se žalobce domáhat její úhrady podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne datum a připojené doručenky). Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobce sdělil manželům příjmení, že v případě, že se tito zavážou, že společný komín nebudou užívat, neboť mají vlastní zbudovaný jinde, nebude žalobce úhradu částky částka po nich požadovat (zjištěno z dopisu ze dne datum). Dopisem ze dne datum, který byl doručen právnímu zástupci žalobce dne datum, manželé celé jméno žalovaného sdělují, že odmítají uhradit žalobcem požadovanou cenu provedených prací, neboť žalobce k nim přistoupil zcela svévolně, svůj úmysl jim neoznámil a provedl je bez jejich souhlasu (zjištěno z dopisu ze dne datum).

7. Dle podacího lístku ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum celé jméno žalobce zasílal dopisy adresované manželům příjmení, za což uhradil celkem částka (zjištěno z podacího lístku ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum). Dle účtenky ze dne datum PZPU107280 bylo ve Stavebninách u právnická osoba bylo zakoupeno 84 ks vápenopískových cihel VF za cenu částka (zjištěno z účtenky anonymizováno) a dle faktury číslo ze dne datum bylo v právnická osoba zakoupeno 25 ks příjmení příjmení bílá VPC a 3 ks 25 kg M10 červená zdící v ceně částka (zjištěno z faktury číslo). Dle technického průkazu vozidla RZ 6 B číslo je jeho vlastníkem žalobce (zjištěno z technického průkazu RZ 6 B číslo).

8. Další důkazy soud neprováděl, neboť to s ohledem na shora popsaná skutková zjištění považoval za nadbytečné. Konkrétně soud neprováděl výslech svědka příjmení, neboť stav komína před opravou popsal v rámci své výpovědi svědek příjmení. Rovněž soud ve věci nenechal vypracovat znalecký posudek či odborné vyjádření z oboru stavebnictví a požární ochrana, neboť to, zda bylo možné komín provozovat či nikoliv nepovažoval soud za rozhodné pro posouzení věci. Dále soud neprovedl důkaz ani výslechem svědka příjmení o tom, zda a jak opravu prováděl, neboť ani to dle soudu nebylo pro rozhodnutí ve věci podstatné. Konečně soud neprovedl důkaz ohledáním komína na místě samém, když z něj po změně jeho původního stavu nemohl nic zjistit.

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen („o.z.“), dle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 1024 o.z., podle kterého se má za to, že ploty, zdi meze strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Podle § 1026 o.z. vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda.

11. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle ustanovení § 1126 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Podle ustanovení § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle § 1129 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

12. Podle § 2908 o.z. kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2997 odst. 1 o.z. věta druhá právo na vrácení toho, co plnil, nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

14. V projednávané věci z provedeného dokazování vyplývá, že mezi domy adresa je společná zeď, v níž je umístěn společný komín. Předmětná zeď zasahuje do obou sousedních nemovitostí, a proto má charakter rozhrady ve smyslu ustanovení § 1024 a násl. o.z. Tato rozhrada tvoří společnou součást nemovitostí, není tak samostatnou věcí. Ohledně její správy použijí pravidla o spoluvlastnictví (viz. příjmení, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ číslo). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, číslo s., podobně příjmení a příjmení in Leges III § 505, z jejichž myšlenek judikatura vychází v NS 22 Cdo 1064/2020). Zároveň se zde uplatní vyvratitelná zákonná domněnka, že spoluvlastnické podíly k rozhradě jsou stejné (§ 1122 odst. 3 o.z.)

15. Dle § 1115 odst. 1 o.z. jsou spoluvlastníky ty osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. V posuzovaném případě vlastnické právo ke komínu náleželo v rozhodné době jméno celé jméno žalobce, narozenému datum, a žalované. Vlastnické právo však nenáleželo a nenáleží samotnému žalobci, a proto žalobce dle soudu není oprávněn se po žalované domáhat náhrady nákladů vynaložených na opravu komína z titulu jeho spoluvlastnictví. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti adresa byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal hradit náklady na rekonstrukci nemovitosti, ani skutečnost, že vlastník nemovitosti žalobci udělil plnou moc k zastupování ve stavebním řízení. Uzavřením předmětné smlouvy a udělením plné moci se žalobce spoluvlastníkem komína nestal. Ve vztahu k nemovitosti adresa i komínu společnému s nemovitostí adresa je tak třetí osobou.

16. Nelze potom dle soudu připustit, aby žalobce jako nevlastník nemovitosti svým postupem obcházel zákonnou úpravu, která upravuje způsob a podmínky nakládání spoluvlastníků se společnou věcí, která měla být při opravě komína ve společném vlastnictví dodržena. K tomu je třeba konstatovat, že dle této úpravy by žalovaná měla právo podílet se na rozhodování o opravě komína v režimu rozhodování o významné záležitosti, neboť jeho zbourání, znovuvybudování a obnovení provozu, v němž dlouhodobě nebyl, lze dle soudu zařadit pod rozhodování o podstatném zlepšení společné věci.

17. Dle shora citovaných ustanovení potom zákon vlastníkům rozhrady ukládá pouze povinnost udržovat rozhradu v dobrém stavu tak, aby neohrožovala souseda. Spoluvlastníkům neukládá povinnost ji užívat a udržovat v provozu. Za řízení potom nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by společný komín byl ve stavu, že by ohrožoval jakékoliv pozemky sousedící s pozemky spoluvlastníků a nebyla tvrzena ani prokazovaná případná spojitost těchto pozemků s žalobcem.

18. Rovněž nebylo prokázáno, že by komín byl v takovém stavu, že by žalobce jako třetí osoba svým jednáním odvracel hrozící újmu, neboť z výpovědi svědka příjmení i z předložené fotodokumentace vyplývá, že zhroucení komína bez dalšího vnějšího zásahu bezprostředně nehrozilo, a proto žalobci nemohlo vzniknout právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy ani z tohoto důvodu.

19. Konečně se soud zabýval také tím, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žalobce jako ochuzený neměl objektivně žádný opodstatněný důvod spoléhat se na to, že se mu za jeho plnění od žalované má něčeho dostat, neboť k nemovitosti adresa a souvisejícímu podílu na společném komíně neměl žádný právní vztah. Této skutečnosti si dle soudu prokazatelně byl vědom, jak vyplynulo jednak ze smlouvy uzavřené mezi ním a vlastníkem nemovitosti adresa, která se týká výhradně nemovitosti adresa, a jednak i z výpovědi svědka příjmení, kterému sám žalobce sděloval, že komín je oběma nemovitostem společný. Žádný právní důvod, který později nenastal nebo odpadl, zde nebyl zjištěn, neboť žalovaná ani její manžel s žalobcem žádnou smlouvu o opravě komína neuzavřeli, a žalobci ani její uzavření neslibovali, když s opravou komína neprojevili souhlas. Pokud žalobce žalované v jednom případě ústně sděloval cenu opravy komína, jak sama žalovaná připustila, není takové sdělení dle soudu v tomto směru samo o sobě dostačující a relevantní. Proto žalobce nemá dle shora citovaného ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá o.z. právo na vrácení toho, co plnil, ani z titulu bezdůvodného obohacení (viz. obdobně usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1215/2020 ze dne 2.6.2020).

20. Z popsaných důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka. jméno částku tvoří: - paušální náhrada v řízení nezastoupeného účastníka dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši částka za 6 úkonů po částka (za vyjádření ze dne datum, příprava účasti na jednání dne datum, dne datum, účast při jednání dne datum, datum a datum), V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil soud žalobci třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

22. Tento rozsudek je odůvodněn dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 201 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní- li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat u soudu návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce na majetek povinného a pověření soudního exekutora jejím provedením.