5 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno příjmení , Nizozemsko zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl zůstavitelce úvěr, který zůstavitelka řádně neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka po zůstavitelce postoupena na žalobkyni. Po úmrtí zůstavitelky dne [datum] žalobkyně přihlásila pohledávku za zůstavitelkou do pozůstalostního řízení. V rámci tohoto řízení žalovaná nabyla pasiva pozůstalosti včetně pohledávky žalobkyně. Ke dni podání žaloby žalovaná dlužnou částku ve výši [částka] neuhradila, a to ani částečně, přestože k tomu byla žalobkyní opakovaně vyzývána.

2. Žalovaná se k návrhu ve věci přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci:

4. Z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“) včetně Úvěrových podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně: společnost [právnická osoba] uzavřel s [jméno] [příjmení], rodné číslo: [číslo] (dále jen„ zůstavitelka“) smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal zůstavitelce poskytnout úvěr ve výši [částka] za úrokovou sazbu ve výši 19,90 % ročně. Zůstavitelka se zavázala úvěr splatit v pravidelných 72 splátkách po [částka].

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že zůstavitelka úvěr čerpala, ale řádně jej nesplácela, a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn.

6. Z Postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za zůstavitelkou z úvěrové smlouvy na žalobkyni.

7. Z přihlášky pohledávky do dědického řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně přihlásila pohledávku za zůstavitelkou, která zemřela dne [datum], ve výši [částka] do pozůstalostního řízení.

8. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že jím bylo potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce žalované, která jako jediná dědička ze zákona nabyla veškerý majetek spadající do pozůstalosti. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti činila [částka] a výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti, kterou tvořily náklady pohřbu ve výši [částka], pohledávka společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] a pohledávka žalobkyně ve výši [částka], činila [částka]. Výše předlužení pozůstalosti byla vyčíslena na [částka]. Dále z usnesení vyplývá, že žalovaná uplatnila své právo na výhradu soupisu pozůstalosti a požádala o svolání věřitelů. Jejich svolání bylo nařízeno.

9. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky.

10. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se zůstavitelkou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl zůstavitelce úvěr ve výši [částka]. Předmětný úvěr se zůstavitelka zavázala splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Zůstavitelka se však s úhradou jednotlivých splátek dostala do prodlení. V důsledku toho byl úvěr zesplatněn. Dne [datum] zůstavitelka zemřela. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za zůstavitelkou na žalobkyni. Žalobkyně pohledávku za zůstavitelkou, která činila [částka], přihlásila do pozůstalostního řízení. V pozůstalostním řízení žalovaná uplatnila výhradu soupisu a požádala o svolání věřitelů, k němuž došlo. Pozůstalost zůstavitelky tvořil majetek a jiná aktiva, jehož obvyklá cena činila [částka], a dluhy a další pasiva ve výši [částka]. Pasiva kromě pohledávky žalobkyně zahrnovala náklady pohřbu ve výši [částka] a pohledávku společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Výše předlužení pozůstalosti činila [částka]. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky.

11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen „obch. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, dle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky této splátky (§ 503 odst. 1, 2 obch. zák.).

12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

13. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Při zkoumání vzniku povinnosti žalované uhradit dlužnou částku soud vycházel z ustanovení § 1674 odst. 1 o.z., dle kterého zůstavitel nemůže dědici odejmout právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Vzdají-li se tohoto práva strany dědické smlouvy, nepřihlíží se k tomu. Podle ustanovení § 1706 o.z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou. Podle ustanovení § 1711 o.z. dědic, který si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozůstalost spravuje, může před rozhodnutím soudu o potvrzení dědictví navrhnout, aby soud pro vyhledání dluhů zůstavitele věřitele vyzval, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky. Podle ustanovení § 1712 odst. 1 o.z. věřitel, který se ve lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek.

15. Podle § 273 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) se postupně uspokojují pohledávky podle těchto skupin: a) pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem, b) pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele, c) pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloha, státu, d) pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař, e) pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu, f) pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstalosti, g) pohledávky výživného, h) ostatní pohledávky. Podle ustanovení § 273 odst 4 z.ř.s. Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.

16. V posuzovaném případě právní předchůdce žalobkyně se zůstavitelkou uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně jako věřitel zavázal zůstavitelce jako dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a zůstavitelka se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných splátkách a zaplatit úroky ve výši 19,9% ročně. Ačkoliv právní předchůdce žalobkyně zůstavitelce peněžní prostředky poskytl, tato je řádně nesplácela, a proto úvěr v souladu se smluvním ujednáním zesplatnil. Dlužnou částku zůstavitelka do své smrti dne [datum] právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila. Tento následně pohledávku postoupil v souladu se shora citovanými ustanoveními na žalobkyni.

17. V tomto řízení žalobkyně uplatňuje pohledávku za zůstavitelkou po žalované, která ji nabyla jako jediná dědička ze zákona, a která v řízení o pozůstalosti uplatnila výhradu soupisu. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.9.2010 sp.zn. 32 Cdo 1828/2009 je soud povinen zabývat se otázkou, v jakém rozsahu žalovaná jako dědička odpovídá za dluh zůstavitelky. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že žalovaná hradí dluhy zůstavitelky pouze do výše nabytého dědictví. V posuzovaném případě cena nabytého dědictví nepostačuje k plnému uspokojení všech věřitelů, a proto je žalovaná povinna poskytnout žalobkyni takové plnění, jaké by obdržela, kdyby byla nařízena likvidace pozůstalosti podle pravidel likvidace pozůstalosti (viz. obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2007 sp.zn. 33 Odo 346/2005). Dle stanovených skupin se musí nejprve uspokojit pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu (dle § 273 odst. 1 písm. e) z.ř.s.). Po jejím uspokojení zbývá na ostatní věřitele částka [částka] ([částka] – [částka]). Součet pohledávek k uspokojení dle § 273 odst. 1 písm. h) z.ř.s. činní [částka] ([částka] + [částka]). K uspokojení věřitelů v téže skupině tak může dojít v rozsahu 61,35 %. Žalobkyni z pohledávky [částka] náleží [částka]. Proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl a naopak v rozsahu částky [částka] žalobu zamítl.

18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s úhradou částky [částka] v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroků z prodlení z této částky požadovaného žalobkyní od [datum] do zaplacení. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci jen částečný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků potom soud zohlednil i výši požadovaného zákonného úroku z prodlení (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.12.2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Z výše uvedeného potom vyplývá, že žalobkyně byla úspěšná v 61 % uplatněného nároku a žalovaný v 39 %. Žalobkyně, která uspěla ve větší míře, tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem protistrany, tedy 22 %. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši [částka] (kterou tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] (3 úkony po [částka]), náhrada hotových výdajů ve výši [částka] a DPH ve výši [částka]), z čehož 22 % je [částka]. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.