5 C 3/2025

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 13,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 % ročně, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářní pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši reposazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po částka měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 13, 75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 % ročně, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářní pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 14 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 13, 75 %, ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 % ročně, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářní pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši částka. Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit v 52týdenních splátkách po částka. Za poskytnutí půjčky se zavázal uhradit poplatek ve výši částka (dále také jen „1. půjčka“). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne datum. Celkem od uzavření smlouvy žalovaný uhradil částka. Dále žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši částka. Předmětnou půjčku se žalovaný zavázal vrátit v 52týdenních splátkách po částka. Za poskytnutí půjčky se zavázal uhradit poplatek ve výši částka, rovněž tuto půjčku žalovaný nesplácel řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne datum (dále také jen „2. půjčka“). Celkem od uzavření smlouvy žalovaný uhradil částka. Dne datum právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly pohledávky se žalovaným postoupeny na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný do dne jejího podání neuhradil a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se dostavil k jednání a požádal o rozložení úhrady dlužné částky do splátek.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne datum soud zjistil, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek částka. Žalovaný se předmětnou půjčku zavázal uhradit v pravidelných 52týdenních splátkách po částka. Dle smluvních podmínek smlouvy o půjčky činila roční sazba nákladů 199,4 % ročně.

5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne datum soud zjistil, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši částka za souhrnný poplatek částka. Žalovaný se předmětnou půjčku zavázal uhradit v pravidelných 52týdenních splátkách po částka. Dle smluvních podmínek smlouvy o půjčce činila roční procentní sazba nákladů 199,4 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky bylo zjištěno, že úplata za pohledávky byla uhrazena.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávek za žalovaným.

8. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne datum zaslanou dle podacího lístku téhož dne žalovanému.

9. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dvě smlouvy o půjčce. Na jejich základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčky ve výši částka a částka. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně v případě 1.půjčky celkem částku částka, v případě 2. půjčky celkem částku částka. Smlouvou ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného informoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost vyplývající z předmětných smluv nesplnil, a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil dlužné částky pouze částečně, domáhá se žalobkyně po žalovaném také zákonného úroku z prodlení.

10. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), neboť k uzavření předmětných smluv došlo dne datum a datum, tedy před tím, než nabyl účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. Konkrétně soud vycházel z ustanovení § 657 o.z., které stanoví, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 o.z.)

11. Podle ustanovení § 39 o.z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 517 odst. 1,2 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Ohledně postoupení pohledávky, ke kterému došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen („n.o.z.“). Konkrétně potom z § 1879 n.o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 n.o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, vč. jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 n.o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 n.o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

14. V posuzovaném případě mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o půjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi částku částka a částka s tím, že žalovaný mu měl tyto částky v pravidelných týdenních splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky. V případě 1. půjčky žalovaný dlužnou jistinu zcela vrátil, v případě 2. půjčky ji vrátil pouze částečně. Proto soud žalobě ohledně zbývající části dlužné jistiny ve výši částka, vyhověl.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je se svým peněžitým plněním ve výši částka vůči žalobkyni v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného od datum, který žalobkyně zčásti (do datum) kapitalizovala, a od datum je požaduje do zaplacení. Výše tohoto úroku byla stanovena v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., dle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

16. Při zohlednění majetkové situace žalovaného, jehož jediným příjmem je invalidní důchod, soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil žalovanému uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po částka měsíčně až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

17. Naopak při posuzování ujednání týkajícího se souhrnného poplatku u první i druhé smlouvy o půjčce ve výši částka a částka dospěl soud k závěru, že je neplatné. Přestože daná částka je smluvně označena jako souhrnný poplatek, má soud za to, že se jedná o ujednání o smluvních úrocích, neboť ze smlouvy o půjčce žádným způsobem nevyplývá, co daný souhrnný poplatek zahrnuje a nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku zcela bezúročně, když jiné ujednání o smluvních úrocích ve smlouvě chybí. Takto sjednaná výše úroků je potom dle soudu v rozporu s dobrými mravy, když představuje téměř 2/3 půjčené jistiny, což podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, a proto je ujednání o poplatku neplatné ve smyslu ustanovení § 39 o.z (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

18. Absolutní neplatnost právního úkonu potom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

19. Ze shora popsaných důvodů potom soud žalobu v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala úhrady souhrnných poplatků včetně požadovaného příslušenství zamítl.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl v řízení úspěšnější než žalobkyně. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši smluvních úroků a úroků z prodlení (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum a nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.