5 C 44/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 84 626,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky částka s příslušenstvím jako škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný, aniž by měl pro odběrné místo: adresa, uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie, neoprávněně odebíral elektřinu. Vzniklou škodu žalobkyně vyčíslila na částku částka, kterou vyúčtovala žalovanému fakturou č. hodnota splatnou dne datum. Žalovaný ji však do dne podání žaloby ve věci neuhradil, přestože ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění: Z plné moci ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zmocnila společnost právnická osoba., mimo jiné k tomu, aby prováděla kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny aj. protiprávních jednání včetně zamezení jejich pokračování, prováděla foto a video dokumentaci k zajištění důkazních prostředků, prováděla zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci a prováděla odpojení kontrolovaného odběrného místa dle stanovených pravidel.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum vyhotoveného společností právnická osoba. soud zjistil, že dne datum bylo kontrolou odběrného místa na adrese: adresa, zjištěn neoprávněný odběr. U elektroměru vč. Anonymizováno, na kterém byla ukončena smlouva, byly zaznamenané stavy vyšší než při ukončení smlouvy.

5. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum bylo zjištěno, že na základě výsledku ukončené kontroly odběrného místa byl zjištěn neoprávněný odběr, k němuž došlo odběrem bez platné smlouvy. V souvislosti s tím došlo k demontáži měřícího zařízení a přerušení dodávky elektřiny. Stav elektroměru byl Anonymizováno 6. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny soud zjistil, že k neoprávněnému odběru docházelo v období od datum do datum s tím, že počáteční stav elektroměru byl u vysokého tarifu 2 153 kWh a nízkého tarifu 2 242 kWh, koncový stav byl u vysokého tarifu 5 146 kWh a nízkého tarifu 4 021 kWh. Spotřeba zaznamenaná měřícím zařízením pro vysoký a nízký tarif činila 4 772 kWh. Její cena byla stanovena při ceně částka za kWh na částku částka. Platba za příkon dle skutečnosti činila částka. Náklady za zjištění neoprávněného odběru byly vyčísleny na částka.

7. Z čestného prohlášení jméno FO, zaměstnance žalobkyně, ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni datum uhradila společnosti právnická osoba. prokazatelné a nezbytně nutné vynaložené náklady ve výši částka na základě faktury č. hodnota ze dne datum splatné dne datum.

8. Z Usnesení PČR č.j. adresa-Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku byla odložena, neboť bylo shledáno, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Předmětného přečinu se měl dopustit žalovaný tím, že měl v době od datum do datum na adrese adresa v Žatci, z funkčního neporušeného elektroměru neoprávněně odebírat elektrickou energii, kdy takto spotřeboval celkem hodnota kWh, čímž měla být žalobkyni způsobena škoda ve výši částka. Z odůvodnění usnesení bylo zjištěno, že žalovaný připustil, že si je vědom toho, že měl uzavřít smlouvu s dodavatelem elektrické energie. Smlouvu však neuzavřel. Elektřinu odebíral z chodby v prvním patře. Dále uvedl, že dluh na odebrané elektřině je ochoten zaplatit, ovšem pouze za elektřinu, kterou spotřeboval. Nebylo zjištěno, že by žalovaný odebíral elektřinu v úmyslu ji neuhradit.

9. Z Oznámení ze dne datum adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím byl žalovaný informován o zjištění neoprávněného odběru po dobu 88 dní.

10. Z faktury ze dne datum variabilní symbol var. symbol soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně žalovanému vyúčtovala náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru, kterou vyčíslila na částku částka splatnou dne datum.

11. Z upomínky platby za neoprávněný odběr ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne datum a dodejky soud zjistil, že naposledy žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci.

12. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že dne datum byl na odběrném místě: adresa, zjištěn pracovníky společnosti právnická osoba. zplnomocněnými žalobkyní neoprávněný odběr, který prováděl žalovaný tím, že odebíral elektřinu, aniž by měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v.č. hodnota. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno rozdílem stavu před přerušením dodávky elektřiny (vysoký tarif 2 153 kWh a nízký tarif 2 242 kWh) a stavu při kontrole odběrného místa (vysoký tarif 5 146 kWh a nízký tarif 4 021 kWh) a činil 4 772 kWh. Cenu za neoprávněně odebranou elektřinu žalobkyně vyčíslila na částku částka, cenu za příkon vyčíslila na částku částka. Náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru vyčíslila společnost právnická osoba. na částku částka, kterou žalobkyně uhradila této společnosti dne datum. Dlužnou částku v celkové výši částka žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou variabilní symbol č. var. symbol ze dne datum splatnou dne datum. Žalovaný ji však dosud žalobkyni neuhradil, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván, a to i před podáním žaloby ve věci.

13. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru (dále jen „energetický zákon“), dle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 energetického zákona). Podle § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona stanoví způsob náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ministerstvo vyhláškou.

14. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Podle § 17 odst. 3 této vyhlášky se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka částka/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu).

15. Dále soud vycházel z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li stany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný (jak sám před PČR i připustil) v období od datum do datum na odběrném místě: adresa, neoprávněně odebíral elektřinu tím, že odebíral z elektrizační soustavy elektřinu, bez právního důvodu, tedy aniž by měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny. Celkem takto z distribuční soustavy odebral 4 772 kWh elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny ze strany žalovaného vznikla žalobkyni škoda. Předmětnou škodu tvoří cena odebrané elektřiny vyčíslená žalobkyní postupem podle dle § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb. na částku částka a prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši částka, které žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. Dlužnou částku v celkové výši částka žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou variabilní symbol č. var. symbol ze dne datum splatnou dne datum. Žalovaný ji však žalobkyni neuhradil, a proto soud žalobě v rozsahu částky částka vyhověl.

17. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni od data následujícího po splatnosti faktury v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné částky požadovaného od datum do jejího zaplacení. Výše úroku potom byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého tato odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka. Danou částku tvoří: - soudní poplatek ve výši částka, - paušální náhrada v řízení nezastoupeného účastníka dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši částka za 2 úkony po částka (za návrh ve věci samé, výzvu k plnění)

19. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.