5 C 5/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 116 055 Kč s příslušenstvím + 32 221 Kč

I. Řízení se v části, v níže se žalobkyně domáhala zaplacení:- částky , částka, spolu se- zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , právnická osoba, .2024- zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení- částky , částka- úroku ve výši 66,47 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum- úroku ve výši 66,47 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k dvacátému dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:- částky , částka, spolu se- zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , právnická osoba, .2024,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- částky , částka- úroku ve výši 9,57% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úroku ve výši 9,57 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr pravidelně splácet spolu se sjednaným úrokem částkou , částka, měsíčně. Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto žalobkyně po žalovaném požadovala sjednanou smluvní pokutu a úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku, kterou žalobkyně vyčíslila na , částka, a smluvní pokutu, kterou žalobkyně vyčíslila na , částka, , neuhradil, a to ani částečně, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván.

2. Žalovaný se k návrhu ve věci vyjádřil ve svém podání doručeném soudu dne , datum, . V něm sporoval, že předmětná smlouva byla uzavřena, či byla uzavřena ve znění předkládaném žalobkyní. Dále namítal, že žalobkyně řádně nezkoumala jeho schopnost splácet úvěr a že RPSN smlouvy bylo v rozporu s dobrými mravy. Proto navrhl, aby soud posoudil nárok uplatňovaný žalobkyní jako bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy, a uložil mu povinnost vrátit plnění, které obdržel po započtení jeho úhrady. Zároveň požádal soud, aby mu umožnil uhradit dlužnou částku ve splátkách po , částka, měsíčně a žalobkyni podle § 150 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) nepřiznal náhradu nákladů řízení.

3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně svoji žalobu v rozsahu částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do , právnická osoba, .2024 a od , datum, do zaplacení, částky , částka, i úroku ve výši 66,47% ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, částečně zpět.

4. Podle § 96 odst. 1,2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. V posuzovaném případě vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a proto soud postupem podle shora citovaného ustanovení řízení ve věci v rozsahu zpětvzetí ve výroku I. tohoto rozsudku částečně zastavil.

6. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci:

7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru (č.l. 14) spisu soud zjistil, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od , datum, .

8. Z hodnocení klienta (č.l. 34 spisu) soud zjistil, že žalovaný měl mít příjem ze zaměstnání ve výši , částka, . U zaměstnavatele , právnická osoba, . byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od , datum, . Měl jednu vyživovací povinnost a hradil výživné ve výši , částka, . Za bydlení vynakládal , částka, . Rezerva v jeho příjmech činila , částka, . Z výpisů z bankovního účtu žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že , datum, zaměstnavatel žalovanému vyplatil na účet částku , částka, , dne , datum, mu vyplatil , částka, (nemocenská), dne , datum, mu vyplatil , částka, a dne , datum, částku , částka, (nemocenská) (č.l. 35-39). Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, (č.l. 44 spisu) soud zjistil, že žalovaný zde nemá záznam. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (č.l. 47 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr celkem u 8 bank a finančních institucí, celková zbývající částka včetně žádaného úvěru v operacích, kde byl žalovaný žadatel či spolužadatel činila , částka, , celková nesplacená částka po splatnosti byla nulová.

9. Ze základních informací o klientovi (č.l. 8 spisu) soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici telefonní číslo, e-mail a číslo účtu žalovaného. Dále měla k dispozici kopii jeho občanského průkazu (č.l. 48-49 spisu)

10. Z dodatku č. , hodnota, návrhu smlouvy/smlouvě o úvěru (č.l. 11 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný žádal o uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku tak, že žalobkyni zašle textovou zprávu, v níž vyjádří svůj souhlas s dokumenty. Tato zpráva bude obsahovat jeho jméno a příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši , částka, , která byla zaslána žalovanému na jeho účet. V okamžiku zaslání této textové zprávy se podepisované dokumenty považují za převzaté.

11. Z dokladů o odeslání , částka, , zaslané SMS a přijaté SMS (č.l. 8-10 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, a zaslala mu textovou zprávu, v níž mu sdělovala, že variabilní symbol platby má žalovaný použít jako podpisový kód pro odpovědní SMS. Následně žalovaný zaslal na telefonní číslo žalobkyně textovou zprávu, v níž souhlasil s dokumenty a uvedl v ní variabilní symbol platby.

12. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (č.l. 18 spisu) soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Z dodejky adresované žalovanému (č.l. 27 spisu) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému zasílala dne , datum, dokumenty, které si žalovaný nevyzvedl.

13. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (č.l. 15-17 spisu) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen „smlouva“) dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit , částka, . Úroková sazba činila 76,04 % ročně. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru (č.l. 13 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet úvěr.

14. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, (č.l. 19 spisu) soud zjistil, jakým způsobem byla v jednotlivých splátkách rozložena úhrada jistiny a úhrada úroku.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 42 spisu) soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, .

16. Z karty ke smlouvě (č.l. 24) soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku , částka, .

17. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, , , datum, (č.l. 28-29 spisu) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě jednotlivých splátek. Z oznámení ze dne , datum, (č.l. 26 spisu) bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila. Z čestného prohlášení ze dne , datum, (č.l. 97 spisu) bylo zjištěno, že výzvy byly zaslány prostřednictvím hybridní pošty.

18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (č.l. 25 spisu) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dle podacího archu (č.l. 43 spisu) byla výzva odeslána žalovanému dne , datum, .

19. Z návrhu smírného řešení ze dne , datum, (č.l. 70-73 spisu) bylo zjištěno, že před podáním žaloby ve věci se žalovaný obrátil na žalobkyni s tím, že je ochoten jí uhradit částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Dokument dle podacího lístku odeslal doporučení dne , datum, .

20. Z předsmluvního formuláře (č.l. 30-33 spisu), z prohlášení klientů/informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěrů (č.l. 40-41 spisu), z přihlášky do pojištění (č.l. 45-16 spisu), dokumentu označeného jako Podpis na dálku (č.l. 10 spisu), pojištění schopnosti splácet úvěry (č.l. 20-23 spisu), z žádosti o vyčíslení výše pohledávky (č.l. 81-82 spisu) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

21. Po zhodnocení shora uvedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů před uzavřením smlouvy o úvěru k osobě žalovaného zjistila, že byl zaměstnán u společnosti Valeo autoklimatizace k.s., kde v květnu 2023 měl příjem , částka, , v červnu 2023 měl příjem , částka, , v srpnu , částka, . Žalovaný žalobkyni sdělil, že má jednu vyživovací povinnost, přičemž hradí výživné ve výši , částka, , a za bydlení vynakládal , částka, . Žalovaný neprocházel žádným registrem kromě nebankovního registru finančních institucí, v němž měl evidováno 8 žádostí. Smlouva o úvěru a další dokumenty byly za žalovaného podepsány dne , datum, připojeným jménem, příjmením a kódem, který žalovaný získal ze svého bankovního účtu. Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému vyplacen téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 76,04 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však uhradil pouze , částka, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě, žalovaný však na její výzvy nereagoval.

22. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Konkrétně vycházel z ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění platném v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 z.o.s. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z.o.s. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 87 odst. 2 z.o.s. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 104 z.o.s. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

26. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

27. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

28. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

29. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě k námitce žalovaného zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo uzavření smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že smlouva byla za žalovaného podepsána jménem, příjmením a číselným kódem. Předmětný číselný kód žalovaný získal jako variabilní symbol platby žalobkyně na jeho účet. Lze předpokládat, že přístup k účtu žalovaného je dostatečně zabezpečen tak, aby informace z něj mohla získat jen osoba k tomu oprávněná tedy žalovaný. K podepisování listin mezi soukromými osobami lze potom dle shora citovaného ustanovení použít všechny typy elektronického podpisu včetně jiného typu elektronického podpisu (prostého elektronického podpisu). Číselný kód ve spojení se jménem a příjmením žalovaného, který byl užit v projednávaném případě, lze považovat za jiný typ elektronického podpisu a z provedeného dokazování ani tvrzení účastníků nevyplynuly žádné pochybnosti o tom, že jej užil právě žalovaný. Naopak chování žalovaného po uzavření smlouvy odpovídalo jejímu znění a žalovaný žádným způsobem neprotestoval, když na účet od žalobkyně obdržel částku , částka, . Dle soudu neobstojí ani námitka žalovaného, že smlouva mohla být uzavřena v jiném textovém znění. Ke zpochybnění obsahu smlouvy dle soudu nepostačuje pouhé obecné konstatování takové možnosti, když z provedených důkazů tento závěr učinit nelze.

30. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že tak neučinila. Konkrétně má soud za to, že žalobkyně přistoupila liknavě k hodnocení příjmů žalovaného, u kterých nezohlednila skutečnost, že příjmy deklarované žalovaným neodpovídají příjmům, které žalovaný doložil, neboť tyto dle předložených výpisů z účtu ani jeden měsíc nedosáhly uváděné částky , částka, . Navíc žalobkyně žádným způsobem nezkoumala žalovaným deklarované pravidelné výdaje, minimálně v podobě nákladů na výživu nezletilého dítěte a nákladů na bydlení, které žalobkyně mohla ověřit např. z nájemní smlouvy, výpisu z účtu, rozhodnutí soudu apod. Konečně žalobkyně si žádným způsobem neověřila, zda žalovaný skutečně nehradí žádné splátky úvěrů, ačkoliv má záznam v nebankovním registru klientských informací. Lze tedy uzavřít, že dle soudu žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci absolutně neplatná, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

31. Žalovaný se však dle soudu bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, když žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému na účet částku , částka, , z čehož žalovaný žalobkyni dosud vrátil , částka, , a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném vrácení částky , částka, . V tomto rozsahu tak soud žalobě vyhověl. Povinnost uhradit dlužnou částku soud uložil žalovanému v pravidelných splátkách po , částka, , neboť taková doba splácení je akceptovatelná pro žalobkyni a zároveň ve smyslu § 87 z.o.s. odpovídá tomu, že konkrétní poměry a možnosti žalovaného soudu nejsou známy, neboť žalovaný kromě svého písemného vyjádření zůstal v řízení zcela pasivní a k jednání ve věci se nedostavil.

32. Naopak ve zbývající části soud žalobu zamítl, a to včetně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny úvěru dle § 87 odst. 1 z.o.s., tedy v nové době splatnosti určené dohodou účastníků nebo soudem (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , dle kterého je ustanovení § 87 z.o.s. ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení). Nárok žalobkyně na úroky z prodlení tak dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí splátku dlužné částky ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem.

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 ods.t 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i ke kapitalizované výši příslušenství (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR z sp. , spisová značka, ze dne , datum, a nález ústavního soudu sp. I US 2717/08) a zohlednil, že částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně, která po podání žaloby vzala žalobu částečně zpět.