5 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 143 982 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce poté, co zkoumal schopnost žalovaného splácet, s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Předmětné peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. O této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně žalovaného písemně informoval. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani žalobkyni, přestože jej k tomu opakovaně vyzývala.

2. Okresní soud v , adresa, vydal ve věci dne , datum, elektronický platební rozkaz č.j. EPR , č. účtu, -5, proti kterému žalovaný podal včas odpor. V odporu uznal nárok žalobkyně na nesplacenou jistinu úvěrů a poukázal na to, že žalobkyně po něm požadovala uhradit částku , částka, . Současně navrhl, aby soud zkoumal, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal jeho schopnost úvěry splácet. Dále požadoval, aby mu bylo umožněno uhradit dlužnou částku ve splátkách v maximální výši , částka, měsíčně, která dle žalovaného odpovídá jeho finanční situaci.

3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Z hodnocení klienta právního předchůdce žalobkyně ze dne , datum, ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný měl mít příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně. U zaměstnavatele , právnická osoba, měl být zaměstnán od , datum, na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Za bydlení měl vynakládat , částka, . Z hodnocení klienta ze dne , datum, ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný měl mít příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně. Dále měl z neznámého zdroje pobírat , částka, . U zaměstnavatele Mitsubishi electric automotive , právnická osoba, . měl být zaměstnán od , datum, na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Společnosti , právnická osoba, . měl splácet , částka, měsíčně a za bydlení měl vynakládat , částka, měsíčně.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (dále jen „smlouva I“) dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit , částka, . Úroková sazba činila 62,25 % ročně.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (dále jen „smlouva II“) dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných nejpozději 12. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit , částka, . Úroková sazba činila 64,09 % ročně.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poukázal dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, a dne , datum, částku , částka, .

8. Z karty ke smlouvě I. soud zjistil, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem , hodnota, splátek po , částka, (celkem , částka, ) s tím, že poslední splátku uhradil dne , datum, . Z karty ke smlouvě II. soud zjistil, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně jednu splátku ve výši , částka, dne , datum, .

9. Z oznámení ze dne , datum, ke smlouvě I. bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru. Z oznámení ze dne , datum, ke smlouvě II. bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru.

10. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z přílohy č. , hodnota, obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávek a vyzvala jej k úhradě dlužné částky.

12. Z dopisu žalobkyně z nezjištěného data soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila celkovou dlužnou částku žalovaného na , částka, s tím, že po žalovaném požadovala jednorázovou úhradu ve výši , částka, a následně její splacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně.

13. Po zhodnocení shora uvedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů před uzavřením smluv o úvěru k osobě žalovaného zjistila, že měl být zaměstnán s příjmem , částka, měsíčně v případě smlouvy I a s příjmem 51 076 měsíčně v případě smlouvy II. Za bydlení měl vynakládat , částka, měsíčně při uzavírání smlouvy I a , částka, při uzavírání smlouvy II. Dne , datum, byla uzavřena smlouva I. Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému vyplacen téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 76,04 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však uhradil pouze , částka, . Dne , datum, byla uzavřena smlouva II. Úvěr ve výši , částka, byl žalovanému vyplacen téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 64,09 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však uhradil pouze , částka, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě, žalovaný však na její výzvy nereagoval.

14. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Konkrétně vycházel z ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění platném v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.o.s.“), dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 z.o.s. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 z.o.s. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ustanovení § 87 odst. 2 z.o.s. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.).

19. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí úvěru jednal v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že tak neučinil. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného splácet úvěr její právní předchůdce posuzoval, svá tvrzení doložila pouhým prohlášením žalovaného. Takové prohlášení je nedostatečné, neboť informace v něm obsažené týkající se příjmů i výdajů žalovaného si právní předchůdce žalobkyně měl ověřit, což na straně příjmů ani výdajů neučinil (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Právní předchůdce žalobkyně tak dle předložených důkazů posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet značně liknavě. Jiná tvrzení a jim odpovídající důkazy týkající se zkoumání úvěryschopnosti žalovaného žalobkyně ani přes výzvu podle ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. nepředložila. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, aniž by řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci absolutně neplatná.

20. Žalovaný se však dle soudu bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně obohatil, když právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku celkem ve výši , částka, , z níž žalovaný dosud vrátil , částka, . Zbývající část dlužné částky žalovaný dosud neuhradil nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena, a o čemž právní předchůdce žalobkyně žalovaného řádně informoval. Pro úplnost je třeba konstatovat, že na postupníka může přejít pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když jí účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

21. Z popsaných důvodů soud žalobě v rozsahu částky , částka, vyhověl. Povinnost uhradit dlužnou částku soud uložil žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, která ve smyslu § 87 z.o.s. odpovídá tomu, že konkrétní poměry a možnosti žalovaného soudu nejsou známy. Žalovaný, přestože žádal o rozložení úhrady dlužné částky do splátek, svůj příjem a celkové sociální a majetkové poměry žádným způsobem nedoložil a k jednání ve věci se nedostavil. Sám se tak vzdal možnosti být v tomto směru poučen podle ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

22. Naopak v rozsahu žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl. Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny úvěru dle § 87 odst. 1 z.o.s., tedy v nové době splatnosti určené dohodou účastníků nebo soudem (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, , dle kterého je ustanovení § 87 z.o.s. ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení). Nárok žalobkyně na úroky z prodlení tak dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou částku ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci jen částečný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků potom soud zohlednil i výši požadovaného zákonného úroku z prodlení (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z výše uvedeného potom vyplývá, že žalobkyně byla úspěšná v 79 % uplatněného nároku (, částka, ) a žalovaný v 21 % (, částka, ). Žalobkyně, která uspěla ve větší míře, tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem protistrany, tedy 58 %. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši , částka, (kterou tvoří soudní poplatek ve výši , částka, , odměna za zastupování advokátem ve výši , částka, - 5 úkonů po , částka, , náhrada hotových výdajů ve výši , částka, – 3 úkony po , částka, , 2 úkony po , částka, , cestovné za cestu , adresa, a zpět ve výši , částka, , náhrada za promeškaný čas , částka, a DPH ve výši , částka, ), z čehož 58 % je , částka, . Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

24. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.