5 C 98/2018

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Kučerové a přísedících Mgr. Ivy Mazancové a Jiřího Svaška ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení výše průměrného výdělku a náhradu mzdy <b>I. Žaloba, aby soud určil výši„ předpokládaného průměrného výdělku“ žalobce, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud určil výši jeho průměrného výdělku dle § 355 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaná pro účely posouzení nároku žalobce na podporu v nezaměstnanosti vyčíslila jeho pravděpodobný průměrný výdělek na částku [částka] čistého měsíčně. Dle žalobce však byl jeho průměrný výdělek v roce 2013 vyšší. Stanovení výše průměrného výdělku žalobce soudem je potom dle žalobce rozhodné pro vyplacení doplatku průměrného výdělku a odstupného. Žalobou doručenou soudu dne [datum], kterou žalobce následně opakovaně doplnil a rozšířil, se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka]. Předmětná částka měla představovat náhradu mzdy za období od [datum] do [datum], na kterou žalobci měl vzniknout nárok z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany žalované. Žalovaná mu ji však i přes výzvy žalobce dosud neuhradila.

2. Žalovaná s návrhy žalobce nesouhlasila. Trvala na tom, že průměrná mzda žalobce činila v rozhodném období [částka] hrubého měsíčně. Ve vztahu k nároku žalobce na náhradu mzdy navrhla, aby soud žalobci tento nárok přiznal pouze za 6 měsíců, neboť dle jejího názoru žalobce nevyvíjel dostatečné úsilí k zapojení do pracovní činnosti. Dále navrhla, aby soud při stanovení výše náhrady mzdy zohlednil částku, která byla žalobci vyplácena měsíčně ve formě invalidního důchodu.

3. Z nesporných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že zdravotní stav žalobce se z hlediska jeho zdravotní způsobilosti pro výkon práce podle pracovní smlouvy v době od května 2015 do října 2020 nezměnil. Dále soud zjistil, že žalovaná s žalobcem ukončila pracovní poměr výpovědí ze dne [datum] s tím, že žalobci vyplatila odstupné.

4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění:

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] (čl. 209 spisu) bylo zjištěno, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] jako zámečník, svářeč a pro výkon pomocných prací.

6. Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] (č.l. 20 spisu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že žalovaný dle závěrů společnosti [právnická osoba] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilosti pro práci svářeč a lakýrník. Byl shledán zdravotně způsobilým pro jiné činnosti s podmínkou omezení břemen, prochladnutí a dlouhé chůze i stání. Dále byl shledán zdravotně způsobilým pro práci skladníka s podmínkou omezení břemen, prochladnutí, dlouhého stání a delší chůze.

7. Z protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí] ze spisu sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že v předmětném řízení byl jako svědek slyšen [příjmení] [příjmení], který byl nepřímým nadřízeným žalobce. Tento vypověděl, že byl přítomen schůzce mezi žalobcem a žalovanou, při níž bylo řešeno další působení žalobce u žalované s ohledem na závěry posouzení jeho zdravotní způsobilosti k práci a jeho absence na pracovišti. Předmětná schůzka dle svědka neměla žádný výsledek, neboť žalobce z ní odešel.

8. Ze znaleckého posudku prim. MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zpracovaného na žádost žalobce (č.l. 94-103 spisu sp.zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že žalobce utrpěl dne [datum] pracovní úraz a dne [datum] došlo u žalobce ke zhoršení zdravotního poškození, které při tomto úrazu utrpěl. Konkrétně u žalobce došlo k protrusi a herniaci meziobratlové ploténky, což je trvalý, nevratný stav, který se může i zhoršit. V důsledku toho žalobce nesmí zdvihat a nosit břemena, má se vyhýbat sklonu a prochladnutí. Není tak schopen výkonu práce zámečníka, svářeče a pomocných prací tak, jak bylo sjednáno v jeho pracovní smlouvě. Od [datum] byla žalobci přiznána invalidita 1.stupně s tím, že pro jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav poklesla jeho schopnost k soustavné výdělečné činnosti o 35%.

9. Ze znaleckého posudku Doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení] ze dne [datum] zpracovaného na žádost žalobce (č.l. 164-172 spisu sp.zn. [spisová značka]) soud zjistil, že žalobce pro zdravotní následky pracovních úrazů ze dne [datum] a dne [datum] není schopen vykonávat svou původní práci„ zámečník, svářeč, pomocné práce“, kterou vykonával do [datum]. Výkon takové práce je pro něj kontraindikován i v částečném pracovním úvazku.

10. Ze znaleckého posudku zpracovaného v řízení sp.zn. [spisová značka] MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. bylo zjištěno, že v měsíci květnu 2015 byl žalobce zdravotně nezpůsobilý k práci uvedené v jeho pracovní smlouvě – zámečník, svářeč, pomocné práce. Žalobce ke dni [datum] nebyl způsobilý ani k práci skladníka. Stanovení pracovní pozice pro nemocného s onemocněním bederní páteře, kterým trpí žalobce, je velice problematické. Práce na plný úvazek není u žalobce vhodná, i z toho důvodu má přiznaný invalidní důchod 1. stupně. Obecně nelze stanovit, jakou pozici by žalobce mohl vykonávat bez hrozby vážného zhoršení zdravotního stavu, neboť pracovní zařazení je rozdílné u různých zaměstnavatelů, pracovní zařazení by měl posoudit lékař pracovně- lékařské péče, do jehož povinností patří znalost podmínek na pracovišti a znalost pracovní náplně jednotlivých profesí.

11. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 210 spisu) soud zjistil, že žalovaná s žalobcem okamžitě ukončila pracovní poměr, neboť měl porušit pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, a to tím, že ode dne [datum] neplnil povinnosti vyplývající pro něj z pracovního poměru a svoji absenci na pracovišti neomluvil. Okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná odůvodnila tím, že žalobce dle posudku o zdravotní způsobilosti k práci dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro práci svářeč a lakýrník, je však způsobilý k práci s omezením zvedání břemen a prochladnutí. Od [datum] se však do zaměstnání nedostavil.

12. Z dopisu žalobce adresovaného žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] (č.l. 210 spisu verte, č.l. 233) bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím žalobce oznámil žalované, že poté, co obdržel dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, trvá na tom, aby byl žalovanou dále zaměstnáván. Dopis měl být žalované dle podacího razítka doručen dne [datum].

13. Z dopisu adresovaného žalované ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] (č.l. 233 verte, č.l. 234 spisu) soud zjistil, že jeho prostřednictvím JUDr. [jméno] [příjmení] oznámil žalované, že převzal právní zastoupení žalobce s tím, že žalobce trvá na tom, aby byl žalovanou dále zaměstnáván. Dopis měl být žalované dle podacího razítka doručen dne [datum].

14. Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] (čl. 145 – 147 spisu) soud zjistil, že jím bylo ve výroku I. určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci žalovanou dopisem ze dne [datum] je neplatné. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl předmětný rozsudek v tomto výroku potvrzen (č.l. 148-150 spisu). Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] (č.l. 151-152 spisu) bylo dovolání žalované odmítnuto.

15. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] (čl. 4 spisu) soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán od [datum] do [datum]. Jeho průměrný čistý měsíční výdělek činil dle žalobkyně [částka]. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne [datum] (čl. 192 spisu) bylo zjištěno, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od [datum] do [datum]. Podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci mu nebyla poskytována.

16. Z emailové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] – zaměstnankyní žalobkyně (č.l. 7 – 8 spisu) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jejím prostřednictvím vyjádřil nesouhlas s výší průměrného čistého měsíčního výdělku vyměřeného žalovanou pro účely posouzení jeho nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dle jeho názoru činila jeho průměrná čistá mzda [částka] měsíčně.

17. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k výkonu práce ze dne [datum] vypracovaného [právnická osoba] [právnická osoba] (č.l. 211 spisu) soud zjistil, že žalobce podle výsledku preventivní lékařské prohlídky pozbyl dlouhodobě pracovní způsobilost pro výkon práce zámečník, svářeč, pomocné práce z důvodu pracovního úrazu ze dne [datum] a dne [datum].

18. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 212 spisu) soud zjistil, že žalovaná s žalobcem ukončila pracovní poměr dle § 52 písm. d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, neboť pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu pracovního úrazu k výkonu dosavadní práce dle pracovní smlouvy a nesmí dosavadní práci dále konat.

19. Z informativního osobního listu důchodového pojištění (čl. 5 spisu), z přílohy k žádosti o nemocenské (čl. 6 spisu), z dokumentu označeného: [celé jméno žalobce] – pravděpodobný výdělek (č.l. 40 spisu), ze mzdového výměru ze dne [datum] (č.l. 41 spisu), z výplatní pásky žalobce za prosinec 2013 (č.l. 47 spisu), za září 2019 (č.l. 99 spisu), listopad, říjen 2020 (č.l. 213 spisu verte), září, říjen, listopad, prosinec 2019 (č.l. 214 spisu), únor, březen 2014 (č.l. 215 spisu), říjen 2013, leden únor 2014 (č.l. 216 spisu), z potvrzení o ztrátě na výdělku (č.l. 48-49 spisu), z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních prožitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění žalobce za rok 2013, 2012, 2011 a 2010 (č.l. 50- 53 spisu), z oznámení o provedení příkazu k úhradě (čl. 98 spisu), z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] (čl. 191 spisu), z dokumentu označeného jako – hodinové tarify a firemní bonus v měsíci březnu 2015 (č.l. 226 spisu), pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] (čl. 227 spisu), mzdového výměru [jméno] [příjmení] (čl. 228 a 229 spisu), mzdového listu [jméno] [příjmení] pro rok 2015 (čl. 230 – 231 spisu), rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (č.l. 232 spisu), z náhradního hlášení – rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] (č.l. 235-236 spisu), z e-mailové komunikace mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a právním zástupcem žalované ze dne [datum] (č.l. 237-238 spisu), ze sdělení žalobce ze dne [datum], ze dne [datum] včetně připojeného vyjádření, ze dne [datum] (č.l. 239, [číslo], 246 spisu), záznamu o kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance (č.l. 240 spisu), záznamu o osobním doručování zaměstanci ze dne [datum], [datum] (č.l. 244 -245 spisu), z listinné podoby e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou týkající se pracovní neschopnosti žalobce v září 2020 (č.l. 248-260 spisu), jednotlivých oznámení o provedení příkazů k úhradě (č.l. 261-264 spisu), mzdového listu žalobce za rok 2014 (č.l. 265-267 spisu), dokumentu označeného jako – company bonus calculation (č.l. 268-269 spisu) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

20. Další důkazy soud neprováděl, neboť to s ohledem na shora uvedená skutková zjištění považoval za nadbytečné.

21. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud skutkový závěr, že žalobce byl od [datum] zaměstnancem žalované. Pro žalovanou pracoval jako zámečník, svářeč a vykonával pomocné práce. Dne [datum] utrpěl pracovní úraz, dne [datum] došlo ke zhoršení jeho zdravotního poškození. U žalobce došlo k protrusi a herniaci meziobratlové ploténky, což je trvalý a nevratný stav. V důsledku toho žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě. Rovněž nebyl zdravotně způsobilý pro výkon práce skladníka, na kterou ho žalovaná měla v úmyslu přeřadit. Pro žalobce není vhodná práce na plný úvazek. Nesmí zvedat břemena, prochladnout, dlouze chodit a stát. Od [datum] byla žalobci přiznána invalidita 1.stupně s tím, že jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 35%. Dopisem ze dne [datum] měla žalovaná v úmyslu okamžitě ukončit s žalobcem pracovní poměr, neboť se od [datum] nedostavil na pracoviště a svoji absenci neomluvil. Dopisem doručeným žalované dne [datum] žalobce žalované sdělil, že trvá na tom, aby byl žalovanou dále zaměstnáván. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci dopisem ze dne [datum] je neplatné. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Po celou dobu se zdravotní stav žalobce a jeho způsobilost k výkonu práce dle pracovní smlouvy nezměnila. V době od [datum] do [datum] byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti ani rekvalifikaci mu nebyla vyplácena. Pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti žalobkyně vyčíslila průměrný čistý výdělek žalobce na částku [částka] měsíčně. Výpovědí z pracovního poměru ze dne [datum] žalovaná s žalobcem ukončila ke dni [datum] pracovní poměr, neboť žalobce podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nesmí dále konat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu a žalobci vyplatila odstupné.

22. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

23. Dále soud aplikoval ustanovení § 69 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění účinném, (dále jen„ z.p.“), kdy měl žalobci vzniknout nárok na náhradu mzdy ([datum]), dle kterého dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Podle ustanovení § 69 odst. 2 z.p. přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

24. Ve vztahu k návrhu žalobce, aby soud určil výši jeho pravděpodobného výdělku dle § 355 z.p., se soud v prvé řadě zabýval tím, zda má žalobce na takovém určení naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Dle ustálené judikatury žaloba na určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). V projednávané věci však dospěl soud k závěru, že žalobce pokud se domníval, že je zkrácen žalovanou na svých právech při výpočtu jednotlivých nároků odvíjejících se od jeho pravděpodobného výdělku, mohl se vždy proti takovému postupu bránit podáním žaloby na plnění (např. požadující rozdíl mezi vyplacenou a žalobcem požadovanou částkou). Ostatně i v další části řízení se vůči žalobkyni domáhal plnění, které rovněž vychází právě z jeho pravděpodobného výdělku. Pouhé stanovení jeho výše by tak dle soudu žalobám o plnění nemohlo předejít a sporům mezi žalobcem a žalovanou zabránit. Skutečnost, že žalobce nemusí mít na podání žaloby na určení v pracovně-právních vztazích naléhavý právní zájem, jak uváděl žalobce, potom ze zákoníku práce ani z občanského soudního řádu nevyplývá. Dle soudu tak žalobce na určení výše pravděpodobného/průměrného výdělku nemá naléhavý právní zájem, a proto soud tento návrh žalobce zamítl, aniž by přistoupil k jeho přezkoumávání po stránce věcné (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]).

25. Při posuzování nároku žalobce na požadovanou náhradu mzdy je třeba konstatovat, že v projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná s žalobcem neplatně okamžitě zrušila pracovní poměr a žalovaný jí písemně bez zbytečného odkladu oznámil, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]„ I když zákon vychází pouze z předpokladu, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci pokračovat v práci, nelze dovozovat, že jde o jakoukoli práci, kdekoli a v jakémkoli rozsahu. Protože pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v tomto období není ze zákona žádným způsobem regulován, může se jednat jen o tu práci, v tom rozsahu a v tom místě (tedy práci za těch podmínek), jakou zaměstnanec vykonával předtím, než s ním byl rozvázán pracovní poměr výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době (kterou se zaměstnanec pro zaměstnavatele zavázal konat podle pracovní smlouvy); jiný obsah pracovněprávního vztahu dovodit nelze.“ Náhrada mzdy má charakter ekvivalentu mzdy, kterou si zaměstnanec nemohl vydělat v důsledku toho, že mu zaměstnavatel neumožnil konat práci, k níž se zavázal podle pracovní smlouvy. Dle ustálené judikatury však ke ztrátě na výdělku následkem nesplnění povinnosti zaměstnavatele přidělovat práci podle pracovní smlouvy může u zaměstnance dojít jen tehdy, je-li sám připraven, ochoten a schopen práci v souladu s pracovní smlouvou vykonávat; není-li schopen tuto práci konat, nelze mu za tuto dobu poskytnout náhradu mzdy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka], býv. Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]). Případy, kdy zaměstnanec nemůže konat práci podle pracovní smlouvy, nejsou výslovně upraveny. Může to být neschopnost k výkonu sjednané práce v důsledku osobních překážek v práci na straně zaměstnance, ale mohou to být jakékoliv jiné důvody na straně zaměstnance, které mu zabraňují vykonávat sjednanou práci. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce nebyl po celé období, za které požaduje náhradu mzdy, z hlediska svého zdravotního stavu schopen práci podle pracovní smlouvy vykonávat, neboť dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k jejímu výkonu. Daný závěr vyplývá ze znaleckých posudků vypracovaných v rámci řízení o neplatnosti zrušení pracovního poměru i z posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče z roku 2020 a v neposlední řadě i ze shodných tvrzení samotných účastníků. Ke změně sjednaného druhu práce či k převedení na jinou práci u žalobce nedošlo ani nemohlo dojít, neboť žalobce byl shledán zdravotně nezpůsobilým i pro žalovanou nabízenou práci skladníka. Navíc již nebyl schopen práce na plný úvazek, tedy práce ve stejném rozsahu, jakou vykonával předtím než s ním byl zrušen pracovní poměr. Za této situace dle soudu žalobci náhrada mzdy nepřísluší, a proto soud i tento návrh žalobce zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 151 odst. 1, 2 žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. [jméno] částku tvoří: -) odměna za zastupování advokátem ve výší [částka] za 9 úkonů právní služby dle ustanovení § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“), [částka] za přípravu a převzetí v řízení o určení výše průměrné mzdy dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a.t. (tarifní hodnota [částka]) [částka] za vyjádření k žalobě ze dne [datum] v řízení o určení výše průměrné mzdy dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a.t. [částka] za přípravu a převzetí řízení o náhradu mzdy dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a.t. (tarifní hodnota z částky [částka]) [částka] za vyjádření ze dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (tarifní hodnota z částky [částka] – [částka] + [částka]) [částka] za vyjádření ze dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (tarifní hodnota z částky [částka]) [částka] za účast při jednání dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a.t. [částka] za vyjádření ze dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (tarifní hodnota [částka] – po připuštění změny žaloby ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] – [částka] + [částka]) [částka] za účast při jednání dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a.t. [částka] za účast při jednání dne [datum] dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a.t. -) náhrada hotových výdajů ve výši [částka] po [částka] za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 a.t. -) náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] za účast na 2 jednáních – celkem 2x 8 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 1,3 a.t. (dle [webová adresa] – cesta [obec] [obec] a zpět trvá 4 hodiny) -) cestovné na jednotlivá ústní jednání v celkové výši [částka] (360 km za cestu [obec] - [obec] a zpět, průměrná spotřeba 6,9 l [číslo] km, náhrada v roce 2021 4,40 [spisová značka], cena motorové nafty v roce 2021 27,20 [spisová značka] – tzn. jedna jízda [částka] dle § 13 odst. 1,4 a.t. -) 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalovaného ve výši [částka] (dle ust. § 137 odst. 2, 3 os.ř. za použití ust. § 14a a.t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalované registrován jako plátce daně). Na rozdíl od vyúčtování žalované soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za právní porady, které měly proběhnout dne [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť žalovaná žádným způsobem nedoložila, že dané porady skutečně proběhly.

27. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupce žalované, který je advokátem. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci 3 denní lhůtu k plnění a to od právní moci rozsudku.